19 A 8/2021-21 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce:  X.X., nar. X    st. příslušnost Uzbekistán zastoupený advokátem Mgr. Petrem Václavkem    sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1   proti žalované:  Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie    sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha 3   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 3. 2021, č. j. CPR-35441-3/ČJ-2020-930310-V244 takto:   I. Rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 12. 3. 2021, č. j. CPR-35441-3/ČJ-2020-930310-V244 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8 228 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Petra Václavka, advokáta.   Odůvodnění: I. Vymezení věci   1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy ze dne 28. 8. 2020, č. j. KRPA-132262-74/ČJ-2018-000022, o správním vyhoštění a době zákazu pobytu v délce jednoho roku dle § 119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).   II. Žalobní body   2. Žalobce namítal nepřezkoumatelnost rozhodnutí, neboť žalovaná nezohlednila odvolání žalobce proti rozhodnutí prvostupňovému, čímž porušila zásadu dvojinstančnosti a znemožnila žalobci hájit svá práva. Dalším pochybením bylo, že vycházela z neaktuálního závazného stanoviska k vycestování, nebyly zjištěny všechny okolnosti ve prospěch žalobce a konečně byla nedostatečně posouzena přiměřenost ve smyslu § 119a odst. 2 zákona o pobytu cizinců, a v důsledku též i čl. 1 odst. Ústavy České republiky a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 3. Žalobce navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalované vrácena k dalšímu projednání a rozhodnutí.   III. Vyjádření žalované   4. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že napadené rozhodnutí nezohledňuje námitky žalobce z podání ze dne 15. 9. 2020, k čemuž došlo administrativním nedopatřením, když toto podání neměla žalovaná v době rozhodnutí k dispozici. S ohledem na tyto skutečnosti žalovaná navrhla zrušení napadeného rozhodnutí.     IV. Obsah správního spisu   5. Ze správního spisu soud zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti: Rozhodnutím Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy ze dne 28. 8. 2020, č. j. KRPA-132262-74/ČJ-2018-000022, bylo rozhodnuto o správním vyhoštění žalobce a době zákazu pobytu v délce jednoho roku dle § 119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona o pobytu cizinců. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce blanketní odvolání ze dne 1. 9. 2020, byl proto vyzván k doplnění dovolání, a to do pěti dnů od doručení výzvy (výzva doručena dne 10. 9. 2020). Doplněné odvolání bylo žalované zasláno dne 15. 9. 2020 do datové schránky. V doplnění odvolání ze dne 15. 9. 2020 žalobce namítal nedostatečné posouzení přiměřenosti dopadů rozhodnutí do jeho soukromého a rodinného života, když úvaha o přiměřenosti je pouze minimální, postrádá individualizaci, žalobce zde odkázal na závěry rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2015 č. j. 3 Azs 2240/2014- 37 a ze dne 28. 2. 2014 č. j. 5 As 102/2013 – 34. Žalobce akcentoval, že v České republice žije dlouhou dobu, o povolení k trvalému pobytu přišel kvůli neplatnému osvědčení o znalosti českého jazyka, je však zřejmé, že český jazyk ovládá, zkoušku vykonal úspěšně. Je zde plně integrován, vždy pracoval, nezatěžoval sociální systém. Dále zdůraznil, že zde má manželku, kdyby odcestovala s ním do Uzbekistánu, přišla by o své pobytové oprávnění v České republice. Navrhoval též překvalifikovat rozhodnutí ve smyslu § 50a zákona o pobytu cizinců. Administrativním nedopatřením pak žalovaná při rozhodování neměla toto podání žalobce ze dne 15. 9. 2020 k dispozici, nijak tedy v napadeném rozhodnutí nereagovala na odvolací námitky žalobce.     V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze   6. Městský soud v Praze o věci samé rozhodl bez jednání, neboť shledal naplnění podmínek podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)   7. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu žalobcem uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), a vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.   8. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že vzhledem k blanketnímu odvolání, které měla žalovaná k dispozici, bylo též odůvodnění rozhodnutí toliko v obecné rovině. Vzhledem k tomu, že nebylo nijak reagováno na konkrétní odvolací námitky žalobce v řádně doplněném odvolání, soudu nezbylo než napadené rozhodnutí zrušit pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. V této souvislosti srovnej judikaturu Nejvyššího správního soudu (např. rozsudky č. j. 3 As 51/2007 – 84, č. j. 8 Afs 66/2018 – 71, č. j. 6 As 152/2014 – 78, č. j. 3 As 51/2003 – 58, č. j. 7 Afs 1/2010 – 53). V dalším řízení se žalovaná bude zabývat jednotlivými odvolacími námitkami žalobce z podání ze dne 15. 9. 2020 a v jejich světle posoudí a zhodnotí prvostupňové rozhodnutí. Právním názorem, který soud vyslovil v tomto rozsudku, je správní orgán vázán (ust. § 78 odst. 5 s. ř. s.).   9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., žalobce měl ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti žalované, která ve věci úspěch neměla.   10. Náklady řízení žalobce tvoří náklady na odměnu právního zástupce za dva úkony právní služby ve výši 6 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby ve věci samé, po 3 100 Kč) dle ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč (za dva úkony právní služby po 300 Kč) dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a dle ust. § 57 odst. 2 s. ř. s. též částka 1 428 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; celková výše nákladů řízení žalobce tak činí 8 228 Kč.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze 6. května 2021 JUDr. Lenka Loudová v.r. samosoudkyně