č. j. 19 Ad 25/2020‑ 47   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce:  X. X., narozený X    bytem X   proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení    sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 11. 2020, č. j. X takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 11. 2020, č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci   1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 11. 2020, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž byly podle ustanovení § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 528/1991 Sb.“) a § 90 odst. 5 věty první zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 24. 8. 2020, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).   2. Prvostupňovým rozhodnutím Česká správa sociálního zabezpečení podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“), zvýšila invalidní důchod pro invaliditu I. stupně na invaliditu III. stupně, a to od 26. 11. 2019.   II. Žalobní body   3. Žalobce nesouhlasil se závěry prvostupňového i napadeného rozhodnutí, konkrétně s datem vzniku invalidity III. stupně, když žalobce byl prakticky nevidomý od roku 2010, což je podložené lékařskými zprávami MUDr. Ř., datum invalidity tak mělo být stanoveno 5 let zpětně od podané žádosti, tj.  listopadu 2014. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalované vrácena k dalšímu řízení.     III. Vyjádření žalované   4. Žalovaná zejména ve vyjádření uvedla, že v doložených nálezech je poprvé praktická slepota konstatována až 26. 11. 2019, napadené rozhodnutí tak považovala za správné.     IV. Obsah správního spisu   5. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné z hlediska předmětu řízení.   6. Žalobce požádal o invalidní důchod. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 24. 8. 2020 Česká správa sociálního zabezpečení rozhodla tak, že se podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. e), § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. se od 26. 11. 2019 zvyšuje invalidní důchod pro invaliditu I. stupně na invaliditu III. stupně. Posudek o invaliditě ze dne 28. 1. 2020 vypracovaný MUDr. Š. konstatoval, že žalobce je invalidní ve III. stupni od 26. 11. 2019, příčinou je praktická slepota, pracovní schopnost poklesla o 70 %.   7. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky, ve kterých namítl, že posudek o invaliditě je v rozporu se zdravotní dokumentací. O námitkách rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím tak, že je zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. V řízení o nich nechala žalovaná vypracovat posudek svým lékařem. Posudek o invaliditě ze dne 12. 10. 2020 vypracovaný MUDr. O. konstatoval, že žalobce je invalidní ve III. stupni od 26. 11. 2019, kdy byla poprvé u žalobce konstatována praktická slepota. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VII, položce 2a přílohy vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, v platném znění, dále jen „vyhl. č. 359/2009 Sb.“.     V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze   8. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   9. Městský soud v Praze při posouzení dané věci vycházel zejména z následujících ustanovení právních předpisů. 10. Podle § 39 zákona č. 155/1995 Sb. je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 11. Rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Na základě ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. 12. V projednávaném případě žalobce zpochybňoval skutkové závěry týkající se posouzení jeho zdravotního stavu. S ohledem na to soud nechal vypracovat posudek Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též jako „posudková komise“), která soudu předložila posudek ze dne 17. 8. 2021, evidenční číslo SZ/2021/1539-PH-3 (dále též jako „posudek MPSV“). Posudek MPSV byl vypracován komisí ve složení předsedkyně komise MUDr. E. K., další lékař MUDr. Z. S. s odborností oftalmologie. 13. Posudková komise vycházela z předložené spisové dokumentace Městského soudu v Praze, dokumentace Pražské správy sociálního zabezpečení, spisové dokumentace žalované, žalobce byl též při jednání komise vyšetřen lékařem z oboru oftalmologie, MUDr. S. Komise shledala, že žalobce trpí dědičnou distrofií sítnice typu Retinis pigmentosa s těžkým postižením zrakových funkcí obou očí. Již z nálezu z 14. 4. 2014 vyplývá, že žalobce trpěl praktickou slepotou v důsledku těžkého ireverzibilního postižení sítnice. Pracovní schopnosti žalobce poklesly nejméně o 70 %. Posudková komise u žalobce shledala jako rozhodující příčinu nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, podle kapitoly VII, oddíl B, položky 2a přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb. 14. V doplňku posudku ze dne 17. 8. 2021, vyžádaného soudem, komise ve složení předsedkyně komise MUDr. E. K., další lékař MUDr. H. F., s odborností interní lékařství, uvedla, že posuzovaný byl schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek ve smyslu § 6 vyhl. č. 359/2009 Sb. Posuzovaný pracuje jako ekonom na plný úvazek pro XX, která mu již v roce 2013 zakoupila program s hlasovým výstupem Supernova. 15. Požadavky na kvalitativní stránku posudku jsou stanoveny judikaturou Nejvyššího správního soudu, např. v rozsudku ze dne 25. 1. 2019, č. j. 8 Ads 138/2017-40, k tomu tento soud uvedl, že: „Posudek posudkové komise je zpravidla rozhodujícím důkazem při posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. I proto je nezbytné, aby splňoval požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a aby se vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Posudkový závěr by tedy měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení závisí především. Případné chybějící či nepřesně formulované náležitosti posudku, jež způsobují jeho nepřesvědčivost či neúplnost, nemůže soud nahradit vlastní úvahou, jelikož pro to, na rozdíl od posudkové   komise, nemá potřebné medicínské znalosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j. 4 Ads 19/2009 - 38).”    16. V řízení předložený posudek splňuje všechny formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity a soud jej vyhodnotil jako úplný, celistvý a přesvědčivý. Z uvedeného posudku pak je zřejmé, na základě jakých úvah dospěla posudková komise k odlišnému hodnocení zdravotního stavu žalobce. Účastníci řízení pak ke složení posudkové komise a obsahu posudku nic nenamítli. V projednávané věci soud nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkových závěrů.   17. Z posudku MPSV tak má soud za prokázané, že bylo nesprávně stanoveno datum změny invalidity na III. stupeň, když míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činila nejméně 70 % již k datu 17. 4. 2014. Napadené rozhodnutí bylo tudíž zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu, a proto jej městský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil, a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí.   18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., žalobce měl ve věci plný úspěch a má proto právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Žalobci však žádné náklady řízení nevznikly.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Praha 14. října 2021   JUDr. Lenka Loudová v. r. samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje P. F.