č. j. 3A 111/2021 - 37 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Ryby a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Ludmily Sandnerové ve věci navrhovatele:  F. V., narozený dne X trvale bytem X zastoupený advokátkou JUDr. Pavlínou Záhorskou sídlem Na Poříčí 1079/3a, 110 00 Praha 1 proti odpůrci:  Úřad městské části Praha 13 sídlem Sluneční náměstí 2580/13, 158 00 Praha 5   o návrhu na zrušení Stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích na území MČ Prahy 13 ze dne 13. 10. 2020 č. j. P13-22797/2020/Vy,   takto:   I. Stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích na území MČ Prahy 13 ze dne 13. 10. 2020 č. j. P13-22797/2020/Vy vydané Úřadem městské části Praha 13 se zrušuje uplynutím jednoho měsíce po právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 13 228 Kč do rukou advokátky JUDr. Pavlíny Záhorské. Odůvodnění: 1.      Návrhem podaným u Městského soudu v Praze (dále „městský soud“) brojí navrhovatel proti Stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích na území MČ Prahy 13 (dále též „stanovení místní úpravy“) vydanému odpůrcem dne 13. 10. 2020 č. j. P13-22797/2020/Vy jako proti opatření obecné povahy (dále též „OOP“). Stanovením místní úpravy odpůrce upravil provoz na účelové komunikaci před objektem Rezidence PRAGUE TOWERS, ul. Tlumačovská 2766, na území Městské části Praha 13, podle v příloze připojené situace dopravního značení (dále též „účelová komunikace“) podle  § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) a vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích. Stanovením místní úpravy došlo k výměně stávající svislé dopravní značky a přemístění a doplnění zákazových svislých dopravních značek na účelovou komunikaci.   2.      Navrhovatel svou aktivní procesní legitimaci k podání návrhu odvozuje od skutečnosti, že je výlučným vlastníkem nebytové jednotky X na adrese X (dále též „nebytová jednotka“), v níž provozuje prodejnu pekařství a lahůdek, a třetí osoby, jež odvozují svá práva od navrhovatele, zde provozují kadeřnictví, bistro pizza a prodejnu potravin, k čemuž soudu doložil příslušnou smluvní dokumentaci. Navrhovatel uvádí, že účelová komunikace se nachází před jeho nebytovou jednotkou, k ní není možný příjezd z jiné komunikace. Navrhovatel i zmiňované třetí osoby užívají účelovou komunikaci pro veškerou obslužnost i zásobování, na ní je umístěno 17 venkovních parkovacích stání, navrhovatel je oprávněn výlučně užívat deset z nich, pod čísly 1 až 3 a 11 až 17 (dále též „parkovací stání“). Umístěním dopravních značek v návrhu specifikovaných mohou být práva navrhovatele zkrácena, zejména omezením možnosti užívat parkovací stání a ohrožením či omezením jeho podnikatelské činnosti v nebytové jednotce, či zkrácením práv třetích osob odvozujících svá práva od navrhovatele. 3.      Námitky navrhovatele lze rozdělit do těchto návrhových bodů: 4.      Zaprvé navrhovatel předně namítá nezákonnost vydání stanovení místní úpravy v rozporu s § 77 odst. 5 a 6 zákona o silničním provozu, neboť podle navrhovatele předmětná úprava měla být provedena prostřednictvím institutu OOP. Odpůrce tudíž nedodržel zákonný postup podle části šesté zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), která upravuje proces vydání OOP. Odpůrce tím porušil zákon o silničním provozu, a nerespektoval judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí č. j. 9 Ao 2/2011-57). Při absenci zákonného postupu při vydání OOP navrhovatel neměl možnost se v řízení vyjádřit ani podat připomínky. 5.      Zadruhé navrhovatel považuje stanovení místní úpravy za nepřezkoumatelné pro absenci odůvodnění v rozporu s § 173 odst. 1 správního řádu. Přitom v odůvodnění nesmí chybět esenciální obsahové náležitosti, a to důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. Z textu stanovení místní úpravy není zřejmé, jaké nové dopravní značení má být na účelové komunikaci umístěno, a na základě jaké žádosti bylo vydáno, zároveň chybí jakékoli odůvodnění umístění nového dopravního značení a informace o jeho souladu s právními předpisy. 6.      Zatřetí navrhovatel upozorňuje, že odpůrce ve stanovení místní úpravy za adresáta uvedl společnost KORBEL facility s.r.o., ačkoli žadatelem ve věci stanovení místní úpravy a vlastníkem účelové komunikace je Společenství vlastníků pro dům Tlumačovská 2766, Praha 5 - Stodůlky, sídlem Praha 5 - Stodůlky, Tlumačovská 2766, IČO: 242 99 456, (dále jen „společenství vlastníků“). Nahlédnutím do správního spisu navrhovatel zjistil, že řízení, které předcházelo vydání stanovení místní úpravy, bylo zahájeno z podnětu žádosti společenství vlastníků, které bylo zastoupené jmenovanou společností na základě plné moci ze dne 29. 6. 2017 určené pro věci související se správou nemovitých věcí ve správě společenství vlastníků. Podle navrhovatele takto koncipovaná plná moc neopravňuje jmenovanou společnost podat žádost ve věci stanovení místní úpravy, na jejímž základě by bylo možné zahájit řízení. 7.      Začtvrté navrhovatel uvádí, že z obsahu stanovení místní úpravy není zřejmé, jaké nové dopravní značení má být na účelové komunikaci umístěno. Až po bližším zkoumání grafického znázornění lze dovodit, jaké dopravní značky mají být na účelové komunikaci umístěné. Podle navrhovatele z výroku stanovení místní úpravy musí být zřejmá změna dopravního značení, nelze odkázat na přílohu. O umístění svislých zákazových značek se přitom text v grafickém znázornění ani nezmiňuje, stejně tak o umístění směrových sloupků nelze najít v textu žádnou zmínku, ačkoli se jedná o nové dopravní značení. 8.      Odpůrce v písemném vyjádření k návrhu se neztotožnil s navrhovatelem. Uvedl, že stanovení místní úpravy v daném případě neobsahuje odůvodnění ani poučení, protože není správním aktem, nelze jej považovat za rozhodnutí podle správního řádu ani podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož ve věci nebylo vydané OOP ani rozhodnutí, nelze stanovení místní úpravy zrušit. Věc byla projednána s příslušným policejním orgánem Policie ČR a Hasičským záchranným sborem hlavního města Prahy. Stanovení místní úpravy vede k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu a zabraňuje i poškozování nemovitosti, v níž provozovna navrhovatele sídlí, aby do ní při couvání nenajížděla auta a balisety zabraňují vjezdu vozidel na nástupní plochu pro hasičský záchranný sbor. Navrhovatel měl požádat příslušný silniční správní úřad o vyhrazení parkovacích stání. Stanovením místní úpravy je omezena tonáž zásobovacích vozidel do 5 tun pro nosnost komunikace, což navrhovatele neomezuje v podnikatelské činnosti. Odpůrce nestanovil místní úpravu prostřednictvím OOP v dobré víře, že navrhovaným dopravním opatřením bude zajištěna ochrana soukromého vlastnictví na slepé účelové komunikaci, která nespojuje žádné jiné nemovitosti, a je ve vlastnictví žadatele stanovené místní úpravy, postupoval tím podle zákona o silničním provozu. 9.      Městský soud podle § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), prostřednictvím úřední desky s ohledem na případný velký počet vyrozuměl možné osoby zúčastněné na řízení, které mohou být přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech soudním přezkumem napadeného stanovení místní úpravy. Nikdo se ve stanovené lhůtě nepřihlásil. 10. Městský soud v předmětné věci rozhodl bez nařízení jednání, postupoval podle § 101b odst. 4 s. ř. s. za přiměřeného užití § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť shledal, že v předmětné věci došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Současně s postupem bez nařízení jednání navrhovatel výslovně souhlasil, odpůrce konkludentně (viz § 51 odst. 1 s. ř. s.). 11.  Soud přezkoumal napadené stanovení místní úpravy v rozsahu uplatněných návrhových bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 per analogiam legis s. ř. s. a § 101b odst. 2 s. ř. s.), při přezkumu vyšel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době vydání stanovení místní úpravy (§ 101b odst. 3 s. ř. s.); je tedy vázán zákonem v této jeho časové podobě. 12.  Ze správního spisu předloženého odpůrcem vyplývají pro rozhodnutí tyto podstatné skutečnosti. 13.  Kolaudačním souhlasem ze dne 12. 12. 2011 odpůrce povolil užívání stavby polyfunkčního výškového domu Rezidence Prague Towers. Na str. 3 ve třetím odstavci zdola tohoto kolaudačního souhlasu je uvedeno „[k]omerční prostory, umístěné v 1.NP, nejsou předmětem tohoto kolaudačního souhlasu, neboť tyto jednotky nejsou dokončeny. Jejich užívání bude řešeno samostatnými kolaudačními souhlasy.“ Shodně je uvedeno ve druhém odstavci na str. 4 tohoto kolaudačního souhlasu. 14.  Podle kopie plné moci ze dne 29. 6. 2017 společenství vlastníků jako zmocnitel udělilo plnou moc společnosti KORBEL facility s.r.o. jako zmocněnci, aby ji „zastupoval ve všech věcech souvisejících se správou nemovitých věcí ve správě Zmocnitele, tj. bytových domů v ul. Tlumačovská … a při výkonu správy pozemků pod domy …, zejména pak, aby jménem Zmocnitele zadával třetím osobám objednávky prací a služeb, které souvisejí se správou a údržbou jednotlivých nemovitých věcí, a aby jednal se členy Zmocnitele a jednotlivými uživateli jednotek, které jsou ve správě Zmocnitele. …“ 15.  Podle nedatované dokumentace nazvané Twin Tower Tlumačovská 2766/26 Praha - Stodůlky Úprava dopravního režimu účelové komunikace označené číslem 04/2020 zpracované Ing. J. S. pro investora společenství vlastníků, je účelová komunikace veřejně přístupná, pozemek je v majetku společenství vlastníků a Hl. města Prahy, správu komunikace provádí společenství vlastníků, „[r]ežim parkování bude změněn na parkování s parkovacími hodinami, doba parkování bude omezena na max. 2 hodiny. Stávající vyznačení omezení nejvyšší povolené hmotnosti vozidla s dodatkovou tabulkou budou přemístěny a doplněny o značku B16 s omezením na 2,60m. Na vjezdu bude doplněn montovaný příčný práh délky cca 5m osazení v asfaltovém krytu, výška prahu 50mm pro 20km/h. Pro ochranu nemovitosti a vyšší bezpečnost chodců budou osazeny vodící sloupky - Z11h Balisety a instalován stavebně zvýšený práh. Vodorovné značení je navrženo žlutou čarou V12c ‚Zákaz zastavení‘ a V12d ‚Zákaz stání‘ na straně budovy. Práh bude vyznačen trojúhelníky V17.“, s připojením geometrického nákresu. 16.  Dne 22. 5. 2020 společnost KORBEL facility s.r.o. doručila odpůrci shora zmiňovanou dokumentaci zpracovanou Ing. J. S. se žádostí o stanovisko k úpravě dopravního režimu účelové komunikace a s plnou mocí shora zmiňovanou. 17.  Podle koordinovaného závazného stanoviska Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy ze dne 10. 8. 2020 bylo vydané souhlasné závazné stanovisko ze strany dotčeného orgánu na úseku požární ochrany i ze strany dotčeného orgánu na úseku ochrany obyvatelstva. 18.  Místní úpravou ze dne 13. 10. 2020 č. j. P13-22797/2020/Vy odpůrce „stanoví podle ust. § 77 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu a vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, úpravu provozu na pozemních komunikacích na území MČ Praha 13. Jedná se o úpravu provozu na účelové komunikaci před objektem Rezidence PRAGUE TOWERS, dle přiložené situace. termín: od doručení stanovení“. Podle připojené grafické situace nazvané Dokumentace pro úpravu dopravního režimu účelové komunikace jde o výměnu stávající svislé dopravní značky E13 čtvercové (s textem: „max. 2 hod povinnost použít“ a symbolem ve tvaru hodin) a přemístění a doplnění svislých dopravních značek, a to B16 kulaté (zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá výška včetně nákladu je vyšší než údaj uvedený na značce, tedy v daném případě 2,6 metrů), B13 kulaté (zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez, tedy v daném případě 5 tun), a E13 čtvercové (s textem: „mimo HZS“). Dále jsou zde zakreslené barevně vodící sloupky a zvýšený práh.   19.  Městský soud posoudil věc takto: 20.  Nejprve se soud zabýval otázkou, zda namítané stanovení místní úpravy podléhá právní úpravě správního řádu a lze jej podřadit pod institut OOP, a shledal, že tomu tak je. 21.  Podle § 101a odst. 1 s. ř. s. návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem. 22.  Podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví na silnici II. a III. třídy, místní komunikaci a na veřejně přístupné účelové komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností. 23.  Podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví příslušný správní orgán opatřením obecné povahy, jde-li o světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky ukládající účastníku silničního provozu povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní příslušný správní orgán na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném území dotčené obce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném území dotčené obce. Jde-li o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, nedoručuje příslušný správní úřad návrh opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek; opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po vyvěšení. 24.  Z citované právní úpravy vyplývá, že půjde-li o stanovení zákazové či příkazové dopravní značky, dopravní značky upravující přednost a dodatkových tabulek k nim, jakož i dopravních značek ukládajících účastníku provozu povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích, bude mít podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu „stanovení“ formu opatření obecní povahy, pro které se subsidiárně použije část šestá správního řádu, jak vyplývá rovněž i z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (viz rozsudky ze dne 7. 1. 2009 č. j. 2 Ao 3/2008-100, ze dne 18. 7. 2012 č. j. 1 Aos 1/2012-30, či ze dne 17. 12. 2020 č. j. 2 As 65/2019-36). V daném případě zákazové dopravní značky popsané pod bodem 18. tohoto rozsudku splňují uvedenou definici zákona, odpůrce proto v daném postupoval contra legem, a to v rozporu s šestou částí správního řádu (viz § 171 až 174 správního řádu). Předmětné stanovení místní úpravy mělo mít režim OOP podle správního řádu. 25.  Tato skutečnost sama o sobě založila důvodnost námitek prvního návrhového bodu, neboť došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. a § 101b odst. 4 s. ř. s. Podaný návrh na zahájení řízení je tudíž důvodný. Soud proto zrušil napadené stanovení místní úpravy a věc vrátil odpůrci k dalšímu řízení. 26.  Námitky uplatněné navrhovatelem ve zbylých návrhových bodech nemohl soud vypořádat, suploval by tím úlohu odpůrce jako prvostupňového správního orgánu, zasahoval by tím do jeho kompetence. 27.  V dané věci navrhovatel soudu spolu s návrhem doložil smlouvu o převodu vlastnictví jednotky ze dne 12. 1. 2012, podle jejího čl. II. bude výlučně užívat parkovací stání označená čísly X a X. Je proto zřejmé, že navrhovatel vydaným OOP na svých právech mohl být postupem odpůrce zkrácen. 28.  V dalším řízení odpůrce bude postupovat podle § 171 a násl. správního řádu (část šestá správního řádu), popř. též podle části první a přiměřeně podle části druhé správního řádu (§ 174 odst. 1 správního řádu). V řízení se bude zabývat i nyní uplatněnými návrhovými body (námitkami) navrhovatele, podle § 68 odst. 3 věty prvé správního řádu v odůvodnění uvede důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí, jak má na mysli rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008 č. j. 1 Ao 3/2008-136 Z odůvodnění musí být zřejmé, kterými úvahami se odpůrce při vydávání opatření obecné povahy řídil, dále musí odůvodnění obsahovat dostatek důvodů podporujících vydání opatření obecné povahy, závěry, k nimž odpůrce dospěl, nemůžou být v rozporu se zjištěnými skutečnostmi ani se zásadami logického uvažování. Odpůrce se v odůvodnění napadeného opatření obecné povahy musí rovněž řádně vypořádat se skutkovým a právním stavem věci. Městský soud k dané věci připomíná, že správní spis předložený odpůrcem neobsahuje povinné souhlasné stanovisko příslušného orgánu Policie ČR, byť se o něm okrajově v e-mailové korespondenci mezi odpůrcem a shora jmenovanou společností hovoří, že bylo vydané, a odpůrce jej v písemném vyjádření k návrhu také zmiňuje. Podle § 77 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu je dotčeným orgánem při stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace Policie ČR, jde-li o silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace. Odpůrce neopomene ani § 136 odst. 1 správního řádu, podle kterého dotčenými orgány jsou a) orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, a b) správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu. Podle § 175 odst. 1 správního řádu návrh opatření obecné povahy s odůvodněním odpůrce po projednání s dotčenými orgány uvedenými v  § 136 doručí veřejnou vyhláškou podle § 25, kterou vyvěsí na své úřední desce, a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky (nejedná se o stanovení přechodné úpravy provozu). V případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů. Obiter dictum soud uvádí, že správní spis předložený odpůrcem neobsahuje též žádný doklad o tom, že navrhovatel byl nahlížet do spisu, jak navrhovatel tvrdí. I z tohoto důvodu správní spis nebyl soudu předložen úplný. 29.  Vzhledem k tomu, že se jedná o opatření obecné povahy regulující silniční a parkovací provoz na pozemní komunikaci, zvolil městský soud k jeho zrušení přiměřenou dobu, která dává odpůrci dostatek času k vyřešení situace spojené s novou úpravou provozu na předmětné komunikaci a parkovací zónou. 30.  Práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením napadeného opatření obecné povahy zůstávají nedotčena.  31.  Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s, podle kterého má účastník, jenž měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Navrhovatel měl ve věci úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení. Tu představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady na zastoupení advokátkou za dva úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení, a podání návrhu podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)] po 3 100 Kč [§ 7 bod 5 ve vazbě na § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a dále režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu., tedy v částce 6 800 Kč. Jelikož advokátka je plátcem DPH, které z této částky činí 1 428 Kč, tj. v částce 8 228 Kč. Odpůrce je proto povinen zástupkyni navrhovatele uhradit na nákladech řízení částku 13 228 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 25. října 2021     JUDr. Jan Ryba, v. r. předseda senátu