č. j. 3A 123/2021 - 25                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY      Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce:  R. N., bytem XXX proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra, Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 134/4, 140 00 Praha 4     v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, spočívajícím v „odvolání“ kandidáta z kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu,   t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany soudu před nezákonným zásahem, který měl spočívat v nezákonném způsobu „odvolání“ kandidáta z kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu. 2. Protože žalobu podal žalobce u Nejvyššího správního soudu, usnesením ze dne 13. 10. 2021, č. j. Vol 3/2021-4 postoupil Nejvyšší správní soud věc Městskému soudu v Praze s tím, že Městský soud v Praze zavázal jako soud věcně a místně příslušný. 3. Žalobce v žalobě uvádí, že „odvoláním“ z kandidátní listiny politického hnutí ANO 2011, registrované v Jihomoravském kraji pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 8. a 9. 10. 2021, bylo dotčeno jeho pasivní volební právo, tj. právo být volen podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), konkrétně jeho právo ucházet se o volenou funkci. O svém „odvolání“ nebyl nijak informován a nebylo to zveřejněno ani na webových stránkách Ministerstva vnitra či Krajského úřadu Jihomoravského kraje. 4. Žalobce se úspěšně účastnil předcházejících voleb do zastupitelstva Brno – Židenice a do Magistrátu města Brna a domnívá se, že kandidátovi, který je uveden na kandidátní listině, nelze zakázat, aby se o zvolení ucházel znovu. Žalobce si je vědom, že politická strana může odvolat navrženého kandidáta z kandidátní listiny. Takové odvolání lze ovšem ospravedlnit pouze závažným morálním selháním, o kterém vyšly najevo informace v průběhu volební kampaně. Lze pochopit, že v takovém případě by chtěla politická strana zabránit tomu, aby ji takový kandidát nepoškodil. Žalobce je přesvědčen, že v jeho případě k ničemu takovému nedošlo. Nadto Stanovy politického hnutí ANO z roku 2011 výslovně možnost odvolat kandidáta z kandidátní listiny neuvádí. U vyškrtnutí z kandidátní listiny Stanovy zmiňují, že by k němu mělo dojít formou usnesení, o kterém rozhoduje předseda a o odvolání proti usnesení rozhoduje Kontrolní a smírčí komise. Žalobce se však o žádném rozhodnutí nedozvěděl, a tak se k věci nemohl ani vyjádřit. 5. Podle žalobce je jedinou možností bránit se „odvolání“ z kandidátní listiny žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, resp. vyslovení, že jeho „odvolání“ z kandidátní listiny je neplatné. 6. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby a k meritu věci uvedl, že Ministerstvo vnitra není volebním orgánem, kterému má být adresováno podání obsahující odvolání kandidáta z kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny. Prohlášení o odvolání kandidatury je nutno doručit krajskému úřadu, který kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny, z níž je kandidát odvoláván, zaregistroval. V daném případě se jednalo o Krajský úřad Jihomoravského kraje. Ministerstvo vnitra případné odvolání kandidátů z kandidátních listin v jednotlivých volebních krajích nijak neposuzuje, nevyjadřuje se k němu a z volebního zákona a prováděcí vyhlášky k němu (vyhláška č. 233/2000 Sb.) neplyne pro krajský úřad ani povinnost o tom Ministerstvo vnitra informovat. Ministerstvo vnitra tudíž tuto informaci nezveřejňuje. Krajský úřad o odvolání kandidáta informuje Český statistický úřad, který v registru kandidátů nastaví u odvolaného kandidáta znak zajišťující, že při zjišťování výsledků voleb do Poslanecké sněmovny nebude přihlíženo k přednostním hlasům pro něj odevzdaným (§ 5 odst. 3 vyhlášky č. 233/2000 Sb.). Krajský úřad dále zajistí zveřejnění prohlášení o odvolání kandidáta ve všech volebních místnostech na území volebního kraje. Jde-li o úkon odvolání kandidáta, jedná se o právo zmocněnce (§ 36 odst. 1 volebního zákona), jehož prostřednictvím činí politická strana, politické hnutí nebo koalice úkony ve volebních věcech (§ 32 odst. 5 volebního zákona). Z volebního zákona nevyplývá zmocněnci povinnost, aby krajskému úřadu a kandidátovi sděloval důvody odvolání, aby o tom kandidáta informoval a vyžadoval si jeho vyjádření. Volební dokumentace související s odvoláním kandidáta (žalobce) by měla být k dispozici u Krajského úřadu Jihomoravského kraje, který tuto informaci zveřejnil i na svých internetových stránkách: https://www.jmk.cz/content/17800. 7. S ohledem na výše uvedené vyzval soud Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále jen „krajský úřad“), aby se k podané žalobě vyjádřil a zaslal soudu příslušný spisový materiál. V písemném vyjádření k žalobě krajský úřad sdělil, že dne 1. 10. 2021 obdržel prostřednictvím poštovní přepravy písemné odvolání kandidatury žalobce z kandidátní listiny politického hnutí ANO 2011, podepsané zmocněncem tohoto politického subjektu. Toto odvolání krajský úřad, v souladu s ust. § 36 odst. 4 volebního zákona, dne 4. 10. 2021 zaslal všem obecním úřadům v Jihomoravském kraji ke zveřejnění ve všech volebních místnostech (splnění této povinnosti pak následně ve dny voleb kontroloval v rámci prováděných kontrol průběhu hlasování). Krajský úřad rovněž tak, jak mu ukládá prováděcí vyhláška, dne 6. 10. 2021 o odvolání kandidatury informoval i Český statistický úřad a zároveň tuto informaci zveřejnil na svých webových stránkách v sekci volby, viz https://www.jmk.cz/content/17800. Krajský úřad tedy ve věci odvolání kandidatury žalobce splnil všechny povinnosti uložené volebním zákonem a prováděcí vyhláškou a v rozporu s tvrzením žalobce, informaci o jeho odvolání zveřejnil i na svých webových stránkách, byť mu to žádný právní předpis výslovně neukládá. Závěrem krajský úřad, shodně s žalovaným poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu (viz usnesení ze dne 10. 11. 2016, č. j. Vol 4/2016-191, bod 65) s tím, že pokud se jedná o úkon zmocněnce odvolání kandidáta z kandidátní listiny, jedná se výlučně o jeho oprávnění, přičemž zmocněnec není povinen krajskému úřadu sdělovat důvody odvolání kandidáta, ani kandidáta informovat či vyžadovat jeho vyjádření. Krajský úřad zaslané odvolání kandidáta pouze bere na vědomí a plní oznamovací povinnosti vyplývající mu z volebního zákona a prováděcí vyhlášky. 8. K písemnému vyjádření krajský úřad zaslal soudu 1) listinu označenou „Odvolání kandidatury“ týkající se žalobce, resp. kandidáta poř. č. 20 pana Mgr. R. N. ze dne 29. 9. 2021, kterou zaslal krajskému úřadu a podepsal volební zmocněnec politického hnutí ANO 2011 (včetně doručovací obálky), 2) oznámení „Odvolání kandidáta“ č. 20 pana Mgr. R. N. adresované všem obecním úřadům Jihomoravského kraje a ÚMČ města Brna ze dne 4. 10. 2021 a 3) e-mailové oznámení o odvolání kandidatury poř. č. 20 pana Mgr. R. N. Českému statistickému úřadu. 9. Městský soud v Praze posoudil věc takto: 10. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobce (výzva byla doručena žalobci dne 16. 11. 2021) ve stanovené lhůtě dvou týdnů svůj nesouhlas s takovým projednáním věci nevyjádřil a rovněž i žalovaný ve stanovené lhůtě nesouhlas s takovým projednáním věci nevyjádřil (§ 51 s. ř. s.). 11. Podle ust. § 87 odst. 1 s. ř. s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. 12. Městský soud v Praze při posouzení otázky, zda tvrzené nezákonné „odvolání“ kandidáta z kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu lze klasifikovat jako nezákonný zásah, vyšel z ust. § 82 s. ř. s.: každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 13. K tomu, aby mohla být žalobci přiznána ochrana před nezákonným zásahem, respektive aby mohla být deklarována nezákonnost tvrzeného zásahu, je nezbytné splnit 5 podmínek, které stanovuje ust. § 82 s. ř. s. Totéž vyplývá i z ustálené judikatury správních soudů, např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005-65: „Ochrana podle § 82 a násl. s. ř. s. je důvodná tehdy, jsou-li – a to kumulativně, tedy zároveň – splněny následující podmínky: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, který není rozhodnutím (4. podmínka) a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.“ Vzhledem k novele soudního řádu správního, účinné od 1. 1. 2012 (zákon č. 303/2011 Sb.), odpadla nutnost naplnit 6. podmínku. Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle ust. § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005 - 65, publ. pod č. 603/2005 Sb. NSS, ze dne 9. 1. 2013, č. j. 1 Aps 10/2012 – 20, nebo rozsudek ze dne 27. 11. 2014, č. j. 7 Afs 125/2014 - 32). 14. Soud konstatuje, že v posuzovaném případě nejsou splněny všechny z pěti kumulativních podmínek pro přiznání ochrany podle ust. § 82 a násl. s. ř. s. Konkrétně není naplněna třetí podmínka, tj. postup správního orgánu zde nebyl nezákonný. 15. V posuzovaném případě z žaloby a listin zaslaných krajským úřadem soud ověřil, že dne 1. 10. 2021 bylo krajskému úřadu doručeno prostřednictvím poštovní přepravy písemné odvolání kandidatury žalobce z kandidátní listiny politického hnutí ANO 2011, které podepsal zmocněnec politického hnutí ANO 2011. Krajský úřad poté dne 4. 10. 2021 zaslal oznámení o „Odvolání kandidáta“ č. 20 pana Mgr. R. N. všem obecním úřadům Jihomoravského kraje a ÚMČ města Brna a rovněž zaslal e-mailové oznámení o odvolání kandidatury poř. č. 20 pana Mgr. R. N. Českému statistickému úřadu. 16. Podle ust. § 36 odst. l zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon") „Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice jeho kandidaturu odvolat. Toto prohlášení nelze vzít zpět.“ 17. Podle ust. § 36 odst. 2 volebního zákona „Prohlášení o vzdání se a odvolání kandidatury je nutno doručit krajskému úřadu“. 18. Podle ust. § 36 odst. 3 volebního zákona „Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno před registrací kandidátní listiny, kandidát nebude uveden na hlasovacím lístku a krajský úřad změní označení pořadí kandidátů na kandidátní listině posunutím číselné řady“. 19. Podle ust. § 36 odst. 4 volebního zákona „Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno po registraci kandidátní listiny, údaje o kandidátovi na kandidátní listině zůstávají, avšak při zjišťování výsledku hlasování do Poslanecké sněmovny se nepřihlíží k přednostním hlasům pro něj odevzdaným. Krajský úřad zajistí zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území kraje, pokud je obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do Poslanecké sněmovny; zveřejnění prohlášení ve volebních místnostech v zahraničí zajistí prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.“ 20. Podle ust. 5 odst. 3 prováděcí vyhlášky č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb., (dále jen „prováděcí vyhláška") „Krajský úřad nebo pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu neprodleně informuje pracoviště Českého statistického úřadu o případech vzdání se nebo odvolání kandidatury v období od uplynutí lhůty pro zaregistrování kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci do 48 hodin před zahájením voleb tak, že mu předá kopii prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury. Český statistický úřad nastaví v registru kandidátů u těchto osob znak zajišťující, že při zjišťování výsledků voleb k nim nebude přihlíženo.“ 21. Po posouzení výše popsaného skutkového stavu Městský soud v Praze dospěl k závěru, že zákonná úprava daná volebním zákonem i prováděcí vyhláškou, byla volebními orgány dodržena a tyto orgány postupovaly v souladu s právní úpravou výše citovanou. Je tomu tak proto, že po doručení odvolání kandidatury žalobce z kandidátní listiny politického hnutí ANO 2011 podepsaného zmocněncem tohoto politického hnutí zajistil krajský úřad, aby oznámení o „Odvolání kandidáta“ č. 20 pana Mgr. R. N. bylo dáno na vědomí všem obecním úřadům Jihomoravského kraje a ÚMČ města Brna a rovněž zaslal e-mailové oznámení o odvolání kandidatury poř. č. 20 pana Mgr. R. N. Českému statistickému úřadu.   22. Ze zákonné úpravy pro volby do Poslanecké sněmovny  nelze však dovodit povinnost volebního orgánu informovat kandidáta o tom, že volební zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice (zde politického hnutí ANO 2011) doručil krajskému úřadu (prostřednictvím poštovní přepravy) písemné odvolání kandidatury konkrétního kandidáta z kandidátní listiny politického hnutí. Totéž lze vztáhnout i na žalobcem prezentovaný požadavek v žalobě týkající se zveřejnění odvolání na webových stránkách Ministerstva vnitra či Krajského úřadu Jihomoravského kraje. 23. Soud shledává vhodným na tomto místě připomenout judikaturu Nejvyššího správního soudu, který se v usnesení ze dne 10. 11. 2016, č. j. Vol 4/2016-191 zabýval smyslem a účelem institutu zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice, v němž mimo jiné zmínil, že „Zmocněnec ve volebním procesu je tedy „styčným důstojníkem“, „převodní pákou“ mezi volebními orgány a politickou stranou, která je právnickou osobou s rozmanitou vnitřní strukturou, příp. s kolektivními statutárními orgány, nebo dokonce více politickými stranami sdruženými v koalici. Jeho úkolem je zajistit efektivní a operativní komunikaci mezi oběma stranami. Podporu pro tento závěr představuje také to, že nezávislí kandidáti ve volbách do Senátu zmocněnce nemají (poslední věta § 61 odst. 3 volebního zákona); jako fyzické osoby totiž komunikují přímo a sami a prostředníka není třeba. Projevem respektu státu k vnitřní autonomii politické strany je pak respektování volby politické, resp. „volební“ strany, která osoba ji jako volební zmocněnec, příp. náhradník volebního zmocněnce, bude v rámci přípravy a průběhu voleb zastupovat.“ (viz [74] bod rozsudku). Protože v daném případě krajskému úřadu bylo doručeno „Odvolání kandidáta“ č. 20 pana Mgr. R. N., které učinil zmocněnec politického hnutí ANO 2011, bylo povinností krajského úřadu respektovat vůli politického hnutí, kterou vyjádřilo v písemném podání prostřednictvím jeho zmocněnce. Jak již v bodu [72] a [73] tohoto usnesení Nejvyšší správní soud uvedl „Nejdůležitějším úkolem volebního zmocněnce je bezesporu podání přihlášky k registraci kandidáta politické strany pro senátní volby. Jde zároveň o úkon, který politická strana může učinit výhradně prostřednictvím zmocněnce (§ 60 odst. 1 volebního zákona). Určení zmocněnce je tedy nutnou součástí přihlášky k registraci a přihláška k registraci neobsahující v příloze údaj o zmocněnci bude registračním volebním orgánem odmítnuta, pokud tato závada nebude v dodatečné lhůtě odstraněna [§ 62 odst. 2 písm. c) volebního zákona]. [73] Úloha volebního zmocněnce se však podáním přihlášky k registraci kandidáta nevyčerpává. Zmocněncům jsou oznamovány výsledky losování čísel, jimiž budou označeny hlasovací lístky kandidátů pro senátní volby (§ 62 odst. 3 volebního zákona). Zmocněnec může odvolat kandidaturu kandidáta politické strany pro senátní volby (§ 66 odst. 1 volebního zákona).“ V daném případě tedy došlo k odvolání žalobce jako kandidáta politického hnutí jeho zmocněncem a krajský úřad již nemohl přezkoumávat projev vůle tohoto hnutí, když jeho „styčný důstojník“ tak učinil jeho jménem a ve lhůtě dané volebním zákonem. 24. Soud k uvedenému dodává, že Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 13. 10. 2021, č. j. Vol 3/2021-4, kterým postoupil věc Městskému soudu v Praze jako soudu věcně a místně příslušnému pod bodem [6] pro úplnost odkázal rovněž na usnesení ze dne 10. 11. 2016, č. j. Vol 4/2016-191, v němž vyslovil Nejvyšší správní soud i závěr, že „registrační volební orgán odvolání kandidatury pouze bere na vědomí, důsledky odvolání kandidatury nastávají ze zákona a projevují se zveřejněním informace o odvolání kandidatury ve volebních místnostech příslušného volebního obvodu ve fázi samotného hlasování a zjišťování jeho výsledků tím, že volební orgány k hlasům ve prospěch kandidáta, jehož kandidatura byla odvolána, nepřihlíží, resp. přihlížet nesmí (§ 66 odst. 3 volebního zákona).“ Pokud by k odvolání kandidáta došlo nezákonně, mohlo by se případně projevit až při zjišťování výsledků hlasování, a taková námitka vůči zákonnosti volebního procesu je projednatelná v řízení o neplatnosti voleb, hlasování nebo volby kandidáta podle § 90 s. ř. s., k němuž je v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušný Nejvyšší správní soud“. Protože však žalobce svůj návrh výslovně formuloval jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s., k jejímuž projednání není Nejvyšší správní soud věcně příslušný, postoupil ji Městskému soudu v Praze. V souladu s uvedeným zdejší soud tedy uvádí, že žalobce se mýlí, tvrdí-li v žalobě, že neměl jinou možnost bránit se „odvolání“ z kandidátní listiny, než podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, resp. vyslovení, že jeho „odvolání“ z kandidátní listiny je neplatné. 25. Žalobní výtky směřují proti „nezákonnému“ odvolání žalobce z kandidátní listiny. Tomuto tvrzení soud nepřisvědčil. Lze sice souhlasit s žalobcem, že nelze zakázat, aby se o zvolení ucházel znovu, ale sama tato skutečnost není ve věci rozhodná. V posuzovaném případě došlo k odvolání žalobce z kandidátní listiny politickým hnutím prostřednictvím volebního zmocněnce a nebylo na místě, aby krajský úřad prováděl vlastní šetření, zda se tak stalo v souladu s vůlí zastoupeného hnutí a to právě proto, že jej k tomu zákonná úprava nijak nezmocňuje a pokud by tak krajský úřad učinil, přesáhl by svou kompetenci danou zákonnou úpravou. Námitky žalobce poukazem na Stanovy hnutí ANO 2011 jsou proto zcela irelevantní. 26. V návaznosti na výše uvedené zdejší soud dospěl k závěru, že tvrzený zásah nesplňuje podmínku nezákonnosti, neboť žalovaný postupoval v souladu se zákonnou úpravou. Žaloba tedy není důvodná, a proto ji soud podle § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítl. 27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 30. prosince 2021       JUDr. Ludmila Sandnerová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje V. B.