č. j.  3A 45/2021 - 45 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Ludmily Sandnerové ve věci žalobce:  J. L., narozený dne XXX    bytem XXX proti žalovanému:  Ministerstvo spravedlnosti    sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2   o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,  takto:  I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou dne 19. 4. 2021 Městskému soudu v Praze (dále též „městský soud“) domáhal, aby „příslušný soud v Předmětné věci sp. zn.: 62 Si 224/2021 č.j.: 62 Si 224/2021-8 ROZHODNUTÍ ze dne 12. března 2021 Zrušil A nařídil soudu požadované doklady ze spisu Obvodní soud pro Prahu 5 spisové značky 28C 352/2006-53 Vydat“. 2. Dne 23. 4. 2021 pod č. j. 3 A 45/2021-9 městský soud vyzval žalobce, aby ve lhůtě jednoho týdne ode dne doručení výzvy označil žalovaného a soudu doložil kopii napadeného rozhodnutí. 3. Dne 5. 5. 2021 žalobce „žádá soud, aby přijal omluvu za nesprávné označení žalovaného“ a upřesnil, že žalobu směřuje proti Ministerstvu spravedlnosti jako žalovanému, a současně nikoli proti rozhodnutí, nýbrž na ochranu proti nečinnosti žalovaného, jelikož ve stanovené lhůtě nevyřídil odvolání žalobce ze dne 22. 3. 2021 podané proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 3. 2021 č. j. 62 Si 224/2021-8. 4. Městský soud se předně zabýval otázkou, zda lze žalobu věcně projednat, neboť o ní může rozhodnout pouze při splnění všech zákonem stanovených podmínek. 5. Podle § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“) ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 6. Podle § 16b odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále též „informační zákon“), k opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů. 7. Podle § 20 odst. 4 písm. d) informačního zákona pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení ustanovení správního řádu; dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o  základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o ochraně před nečinností, v rozsahu § 16b ustanovení o přezkumném řízení a ustanovení § 178; v ostatním se správní řád nepoužije. 8. Podle § 80 odst. 3 věta druhá zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník. 9. Informační zákon v ustanovení § 20 odst. 4 obecně počítá se subsidiárním užitím správního řádu, a to mimo jiné v ustanoveních týkajících se ochrany před nečinností. Ustanovení § 16b odst. 3 informačního zákona pak obsahuje speciální úpravu příslušnosti k opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu, jímž je v daném případě Úřad pro ochranu osobních údajů. Jmenovaný úřad tak může zasáhnout proti tvrzené nečinnosti Ministerstva spravedlnosti při nedodržení lhůty stanovené informačním zákonem pro rozhodnutí o odvolání podle § 16 odst. 3, přičemž po uplynutí zákonné lhůty může žadatel o informaci uplatnit opatření proti nečinnosti. 10. V předmětné věci z ničeho nevyplývá, že by žalobce opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu uplatnil, současně ani tak v žalobě netvrdí. 11. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce před podáním žaloby bezvýsledně nevyčerpal prostředky, které mu procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, neboť před podáním tzv. nečinnostní žaloby neuplatnil opatření proti nečinnosti podle § 16b odst. 3 informačního zákona. Podmínka bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti v řízení před správním orgánem přitom musí být splněna k okamžiku podání žaloby, nepostačí ani její následné splnění v průběhu řízení před soudem, k čemuž ostatně v projednávané věci ani nedošlo. K tomuto soud odkazuje na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2016 č. j. 5 As 9/2015-59, který dovodil, že „[n]ení-li při podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu splněna podmínka bezvýsledného vyčerpání prostředku, který procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem stanoví k ochraně proti nečinnosti (§ 79 odst. 1 s. ř. s.), jedná se o žalobu nepřípustnou, kterou soud odmítne podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. K případnému dodatečnému splnění této podmínky v průběhu řízení před soudem nelze přihlížet“.      12. Na základě uvedeného městský soud nemohl ve věci meritorně rozhodnout a musel žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 79 odst. 1 s. ř. s.              13. O žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků ze dne 6. 5. 2021 soud již s ohledem na shora uvedené nerozhodoval. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 25. května 2021     JUDr. Jan Ryba, v. r. předseda senátu