6 A 110/2019-40 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci   žalobce: ZS Dublovice a.s.,  IČ 00397326, sídlem Dublovice 218   zast.: Mgr. Tomášem Nikšem, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46   proti     žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu,  sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí ministryně průmyslu a obchodu ze dne 29. dubna 2019, č. j.: MPO 86145/18/61100/01000     takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění    Žalobce napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým nebylo vyhověno jeho námitkám a bylo jako plně oprávněné potvrzeno Opatření ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 14. 11. 2018, čj. MPO 83234/18/61100/61150 (dále také jen „Opatření“), jímž byly zkráceny celkově způsobilé výdaje uvedené v žádosti žalobce ze dne 3. 9. 2018 u projektu „ZS Dublovice Nemovitosti“ z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, a to podle ust. § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „rozpočtová pravidla“), a to o částku 100 %.    Žalobce podal proti rozhodnutí žalobu, v níž uvedl tyto žalobní body, jimiž je soud při svém přezkumu správního aktu vázán. Namítá, že žalovaný nezjistil dostatečně skutkový stav, kdy konkrétně nebylo prokázáno, že žalobce stavbu prokazatelně úspěšně do data ukončení projektu 31. 8. 2018 nedokončil, správní orgán rozhodoval čistě mechanicky a formalisticky a pouze uzavřel, že žalobce nedosáhl splnění indikátoru 46601, když přesvědčivým a srozumitelným způsobem nevysvětlil, z jakého důvodu neuznal Certifikát autorizovaného stavebního inspektora ze dne 30. 8. 2018 s přípisem stavebního úřadu ze dne 30. 11. 2018. Žalovaný podle jeho názoru tyto vady neodstranil, ale svoji argumentaci pouze zúžil na citace některých zákonných ustanovení. Podle názoru žalobce v řízení nebylo prokázáno, že žalobce stavbu ke dni ukončení projektu nedokončil, což bylo jednou z podmínek čerpání dotace, v čemž spatřuje nedostatečné zjištění stavu věci a porušení ust. § 3 správního řádu a porušení zásad spravedlivého procesu podle článku 36 Listiny základních práv a svobod. Dále uvedl, že žalovaný postupoval v rozporu s pravidly pro hodnocení důkazů, ty nehodnotil v jejich vzájemné souvislosti a nepřihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, čímž porušil ust. § 50 odst. 3 správního řádu, konkrétněji tento žalobní bod rozveden není. V další části žaloby žalobce namítl, že napadeného rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, kdy v odvolání namítal ty vady řízení, že Opatření spočívá na ryze formálním posouzení věci, přičemž závěry z něj vyplývající jsou neúplné a zkreslené, neodpovídají reálným podmínkám ani příslušným zákonným a jiným přepisům (pozn. soudu – pravděpodobně se jedná o písařskou chybu a má být uvedeno „předpisům“), jakož i jejich smyslu, s čímž se podle jeho názoru žalovaný nevypořádal. Z odůvodnění nelze vyvodit, jaké skutečnosti vzal žalovaný za prokázané a jakými úvahami se řídil, v čemž spatřuje nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů.    Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou, přičemž obsahově uváděl tytéž argumenty, jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí.    Před konáním ústního jednání žalobce uvedl, že odkazuje na rozsudek zdejšího soudu ze dne 22. září 2020, čj. 11 A 57/2020-47.    V odůvodnění napadeného rozhodnutí je mj. uvedeno, že žalobce nedoložil k datu ukončení projektu dokumenty podle rozhodnutí o poskytnutí dotace, hlavy II., článku I., odst. 2 k posouzení data dosažení indikátoru 46601 Rozšířené, zrekonstruované nebo nově vybudované kapacity bez záboru zemědělského půdního fondu (kolaudační souhlas, případně povolení k užívání, nebo zahájení zkušebního provozu). Je zrekapitulován obsah námitek, na které dále je v odůvodnění uvedeno, že účelem požadavku shora uvedeného je prokázat dokončení stavebních prací a způsobilost stavby k užívání podle stavebního zákona, resp. stavebního povolení. Splnění podmínek je vázáno na datum dosažení cílové hodnoty indikátoru, tj. ke dni 31. 8. 2018. Hodnota indikátoru je splněna vydáním kolaudačního souhlasu, zahájením zkušebního provozu nebo předčasného užívání stavby příslušným stavebním úřadem ke dni 31. 8. 2018, případně do 18 měsíců, předloží-li příjemce dotace poskytovateli dotace potvrzení o zahájení zkušebního provozu nebo o předčasném užívání stavby podle podmínek stavebního zákona, žádné jiné dokumenty nelze akceptovat. Žalobce nezahájil zkušební provoz, neboť nedoložil souhlas se zkušebním provozem v souladu se stavebním zákonem. V dokumentu Pravidla pro žadatele a příjemce z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – zvláštní část programu podpory Nemovitostí – Výzva I., se na str. 58 požaduje, aby příjemce dotace předložil mj. kolaudační souhlas nebo uvedení do zkušebního provozu, to je uvedeno i na str. 11 Výzvy. V případě realizace stavby na základě stavebního povolení vydaného stavebním úřadem v intencích stavebního zákona se řídí tímto zákonem i související dokumenty v doprovodné dokumentaci, v ust. § 123 a 124 stavebního zákona jsou stanoveny podmínky a doklady vztahující se k předčasnému užívání stavby a zkušebnímu provozu. Certifikát autorizovaného inspektora podle ust. § 122 stavebního zákona nelze považovat za dokument nahrazující kolaudační souhlas, povolení k užívání či povolení zkušebního provozu podle ust. § 122 odst. 1 a odst. 6 stavebního zákona. Stavebník může předložit tento certifikát stavebnímu úřadu k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu a stavební úřad může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky, tento doklad neopravňuje stavebníka k užívání stavby, a proto jeho předložení není považováno za splnění podmínky dané rozhodnutím o poskytnutí dotace.    Při ústním jednání účastníci na svých procesních stanoviscích setrvali.   Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.   Podle ust. § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel: „Poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. j).“.   Podle ust. § 122 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění účinném v rozhodné době: „Souhlas vydává na žádost stavebníka příslušný stavební úřad. Stavebník v žádosti uvede identifikační údaje o stavbě a předpokládaný termín jejího dokončení. Pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy“. Podle odst. 6 tohoto ustanovení: „Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu podle odstavce 1 též odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku. V případě podzemních staveb technické infrastruktury, s ohledem na jejich rozsah a charakter může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky a vydat kolaudační souhlas na základě předložených dokladů. Upustí-li stavební úřad od konání závěrečné kontrolní prohlídky a jsou-li splněny podmínky podle odstavce 3, stavební úřad vydá kolaudační souhlas ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.“.   Podle ust. § 123 odst. 1 stavebního zákona: „Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. U stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti. Účastníkem řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby.“.   Podle ust. § 124 odst. 1 stavebního zákona: „Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební provoz stavební úřad povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo nařídí na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě. V rozhodnutí uvede zejména dobu trvání zkušebního provozu stavby, a je-li to nutné, stanoví pro něj podmínky, popřípadě podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. Zkušební provoz lze povolit jen na základě souhlasného závazného stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčeného orgánu. Stavební úřad může též v případě nutnosti pro provedení zkušebního provozu uloženého podle § 115 odst. 2 stanovit novým rozhodnutím další podmínky. Za doby trvání zkušebního provozu lze bez předchozího řízení vydat nové rozhodnutí o prodloužení doby trvání zkušebního provozu.“.   V souvislosti s namítaným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22. září 2020, čj. 11 A 57/2020-47, soud uvádí, že z jeho závěru nevycházel, neboť žalobce v žalobních bodech, jimiž je soud vázán, ani obecně neuvedl nic, co by se vázalo k žalobním bodům v tomto rozsudku, které byly shledány důvodnými (neproporcionalita uložené sankce, nesprávné právní posouzení – podstatná změna smlouvy a změna charakteru stavby – odst. 28 až 39 rozsudku). Poukaz žalobce ve svém vyjádření, podaném po uplynutí lhůty pro podání žaloby, na charakter napadeného rozhodnutí, tak podle názoru soudu nemůže zhojit skutečnost, že žalobce tento žalobní bod neuplatnil v žalobě, a soud tak z takto doplněného žalobního tvrzení nemůže při hodnocení důvodnosti žaloby vycházet.   Ohledně namítané nepřezkoumatelnosti rozhodnutí soud nic takového v obecné rovině nezjistil – výrok rozhodnutí je konkrétní, odůvodnění rozhodnutí odpovídá zákonu a obsahu podaného opravného prostředku – námitkám, které konkrétně hodnotí, přičemž používá při tomto hodnocení znění právní normy, což podle názoru soudu není nic formalistického, ale běžný logický postup při hodnocení nesouhlasných námitek s rozhodnutím.   Žalobce tyto námitky spíše směřuje ke konkrétnějšímu žalobnímu bodu, jímž je jeho tvrzení, že certifikát ze dne 30. 8. 2018 je způsobilým podkladem pro závěr o dosažení indikátoru 46601. Takový závěr soud nesdílí. Předkládaný certifikát není žádným veřejnoprávním povolením, které by v rovině povinností podle stavebního zákona opravňovalo žalobce k užívání stavby. Jak je uvedeno shora, stavební zákon tento certifikát podle svého ust. § 122 odst. 6 užívá pro řízení o kolaudačním souhlasu, z žádného ustanovení stavebního zákona však neplyne, že by tento certifikát kolaudační souhlas nahrazoval, což ani žalobce v žalobě neuvádí. Rovněž právní režim stavby jako předčasné užívání či zkušební provoz podle ust. § 123 a 124 stavebního zákona vždy vyžaduje veřejnoprávní povolení stavebního úřadu, což v daném případě žalobce v řízení nedokládal. Za takto zjištěného skutkového stavu podle názoru soudu nelze dojít k jinému právnímu závěru, že užívání stavby v žádném režimu, který upravuje stavební zákon, k danému datu nebylo povoleno, což žalobce svými žalobními body důvodně nezpochybnil.   Pro úplnost soud uvádí, že neshledal ani velmi stručně a obecně namítané porušení základních zásad správního řízení (ust. § 3 správního řádu), a rozsahu skutkového zjištění podle ust. § 50 odst. 3 správního řádu, které žalobce v žalobě vznáší velice obecně a omezuje se na citaci právní normy, když z obsahu žaloby se spíše podává, že porušení těchto ustanovení vztahuje shora ke zjištění o právním režimu stavby, které již konkrétněji ve vztahu k rozsáhlosti žalobního bodu bylo hodnoceno shora. Za tohoto stavu se tak soud k takto obecné argumentaci nemůže konkrétněji vyjádřit.   V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).   Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha dne 3. června 2021         JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r. předseda senátu