č. j. 6 A 131/2019‑ 34   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové ve věci žalobkyně: N. H., proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutím (vyrozuměním) žalovaného ze dne 6. 6. 2019, č.j. MSMT-16757/2019-1,   takto:   I.  Žaloba se zamítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   [1]      Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutím (vyrozuměním) žalovaného ze dne 6. 6. 2019, č.j. MSMT-16757/2019-1 (dále jen „napadená rozhodnutí“), kterými bylo rozhodnuto o žádosti žalobkyně ze dne 21. 5. 2019 o přezkoumání výsledků didaktických testů společné části maturitní zkoušky z matematiky a z českého jazyka a literatury tak, že tyto žádosti nejsou důvodné a výsledky didaktických testů se nemění. [2]      Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že je studentkou střední školy EDUCA – Střední odborná škola, s.r.o., se sídlem Bohuslava Martinů 1994/4, Nový Jičín. V termínu „jaro 2019“ se účastnila didaktických testů společné části maturitní zkoušky; z předmětu český jazyk a literatura byla hodnocena s výsledkem „neuspěl(a)“, stejně tak z předmětu matematika. Dále absolvovala písemnou práci z českého jazyka a literatury, kdy byla opětovně hodnocena „neuspěl(a)“. Uvedla, že požádala o přezkoumání hodnocení, když dne 13. 6. 2019 jí byla doručena vyrozumění žalované, že její žádosti nejsou důvodné, a to týkající se didaktických testů z českého jazyka a matematiky. Uvedla, že doposud jí nebylo doručeno vyrozumění o návrhu na přezkoumání části maturitní zkoušky – písemné práce z českého jazyka a literatury. [3]      Žalobkyně namítala, že s hodnocením výsledků maturitní zkoušky nesouhlasí, neboť byla nezákonně krácena na svých právech, a proto se domáhá zrušení rozhodnutí ohledně hodnocení společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a matematiky. Poukázala na skutečnost, že trpí úzkostně depresivní poruchou a poruchou soustředění, když v důsledku neustálého hluku na chodbě při konání maturitní zkoušky byla rušena při jejím skládání. Namítala, že organizátor maturitní zkoušky nezajistil odpovídající prostředí pro její úspěšné absolvování. Na chodbě před učebnou, kde žalobkyně skládala maturitní zkoušku, se volně pohybovali studenti nižších ročníků, kteří byli velice hluční, a to po celou dobu konání zkoušky. Dále uvedla, že v důsledku jejího zdravotního hendikepu jí měl být poskytnut delší čas na vykonání maturitní zkoušky, neboť určený čas byl pro ni nedostatečný. Toto doporučení vyplývá rovněž ze zprávy MUDr. M. – psychiatrické ambulance v N. J. Namítala, že její zdravotní stav byl střední škole dobře známý, a proto jí měl být delší časový prostor poskytnut. Nadto žalobkyně uvedla, že se cítila být ze strany kantorů diskriminována a ponižována. [4]      Z uvedených důvodů žalobkyně navrhovala, aby soud zrušil rozhodnutí Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání ve věci hodnocení didaktických testů společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a matematiky žalobkyně. [5]      Žalovaný v písemném vyjádření k podané žalobě navrhoval její odmítnutí, popř. zamítnutí. Uvedl, že dne 21. 5. 2019 mu byla doručena žádost žalobkyně o přezkoumání výsledků didaktických testů společné části maturitní zkoušky z matematiky a z českého jazyka konaných v jarním zkušebním termínu 2019 ve smyslu ustanovení § 82 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“). Vyrozuměními žalovaného ze dne 6. 6. 2019, č.j. MSMT-16757/2019-1, bylo rozhodnuto tak, že se žádost zamítá a výsledky didaktických testů se nemění. [6]      Žalovaný dále uvedl, že ze žaloby není dostatečně zřejmé, jaké rozhodnutí žalobkyně napadá. Uvedl, že v žalobním petitu je navrženo zrušení „rozhodnutí Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání ve věci hodnocení didaktických testů společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a matematiky žalobkyně“, nicméně toto Centrum žádné rozhodnutí ve věci nevydalo. Postavení Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání je upraveno v ustanovení § 80 školského zákona, přičemž mu nepřísluší přezkoumání výsledků didaktických testů společné části maturitní zkoušky. Výsledek a průběh didaktických testů přezkoumává pouze ministerstvo. [7]      K námitce rušení žalobkyně hlukem z chodby v době konání v době konání maturitní zkoušky, žalovaný uvedl, že žalobkyně ji neuplatnila ve své žádosti o přezkoumání výsledků didaktických testů, ale až v podané žalobě. Uvedl, že před zadáním testů byla žalobkyně zadavatelem poučena o možnosti vyjádřit se k průběhu zkoušky po jejím skončení. V rámci závěrečné administrace potom zadavatel četl instrukce týkající se připomínek k průběhu zkoušky v učebně. Tyto případné námitky by se zapsaly do protokolu o průběhu zkoušky, přičemž student by správnost zápisu stvrdil svým podpisem. Připomínky k zápisu námitek do protokolu by potom student sdělil školnímu maturitnímu komisaři. V protokolu z učebny ovšem není obsažena žádná připomínka žalobkyně k průběhu zkoušky. [8]      K tvrzení žalobkyně o nepříznivém zdravotním stavu žalovaný uvedl, že student dokládá svůj nárok na přiznané uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky doporučením školského poradenského zařízení, jímž je na základě odborného vyšetření zařazen do jedné z kategorií a skupin. Tyto kategorie a skupiny odrážejí konkrétní dopady určité vady, poruchy, onemocnění nebo postižení na činnost studenta a z nich vyplývající vzdělávací potřeby. V návaznosti na ustanovení § 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb. student v přihlášce k maturitní zkoušce uvede své zařazení do kategorie a skupiny postižení a připojí k ní odborné doporučení zpracované školským poradenským zařízením. Žalobkyně však k přihlášce nepřiložila žádné doporučení školského poradenského zařízení, a tudíž byla hodnocena jako žák bez uzpůsobených podmínek. K odkazu žalobkyně na lékařskou zprávu žalovaný uvedl, že tato nemůže ovlivnit závěr o správnosti přezkoumání výsledků didaktických testů, neboť žalobkyni nic nebránilo, aby se u odborného lékaře dala vyšetřit před konáním maturitní zkoušky, načež by se pak obrátila na školské poradenské zařízení za účelem přiznání uzpůsobení podmínek. [9]      Závěrem žalovaný shrnul, že při vyřizování žádosti žalobkyně o přezkoumání výsledků didaktických testů byly dodrženy rovné a spravedlivé podmínky hodnocení pro všechny žáky a žadatele o přezkoumání. Při vydání obou vyrozumění ze dne 6. 6. 2019, č.j. MSMT-16757/2019-1, nebyly porušeny žádné základní zásady správního řízení. K tvrzení žalobkyně o údajné diskriminaci ze strany učitelů pak nebylo žalobkyní nijak blíže rozvedeno. [10]  Při ústním jednání konaném před soudem dne 27. 5. 2021 žalovaný setrval na svých dříve uplatněných argumentech; žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila.   [11]  Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: [12]  Dne 2. 5. 2019 v rámci společné části maturitní zkoušky absolvovala didaktický test z předmětu matematika, ze kterého žalobkyně získala 8 bodů (z 50 maximálně možných). Dne 3. 5. 2019 pak absolvovala didaktický test z předmětu český jazyk a literatura, ze kterého získala 14 bodů (z 50 maximálně možných). S ohledem na to, že žalobkyně byla úspěšná z 16 %, resp. z 28 %, tak tyto povinné dílčí zkoušky maturitní zkoušky absolvovalo s výsledkem „neuspěla“, jak je patrné z výpisu výsledků didaktických testů společné maturitní zkoušky ze dne 15. 5. 2019. [13]  Dne 21. 5. 2019 podala žalobkyně u žalovaného žádost o přezkoumání zkoušky společné části konané formou didaktického testu ve zkušebním období jaro 2019. Žalobkyně žádala přezkum ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a matematika. V odůvodnění žádosti uvedla, že ji podává z důvodu náročnosti úloh, malého časového limitu a nelogických úloh, které nenavazovaly na český jazyk. U matematiky byl dle žalobkyně malý časový limit, a proto nic nestihla. Z toho důvodu žalobkyně nesouhlasila s výsledky z těchto didaktických testů. [14]  Rozhodnutími ze dne 6. 6. 2019, č.j. MSMT-16757/2019-1, žalovaný vyrozuměl žalobkyni, že její žádosti nejsou důvodné a výsledek didaktického testu se nemění. [15]  V odůvodnění žalovaný uvedl, že na základě odborného posouzení veškerých podkladů dospěl k závěru, že zadání didaktického testu bylo v souladu s katalogem požadavků pro příslušný zkušební předmět společné části maturitní zkoušky a v souladu s učebními dokumenty a rámcovými vzdělávacími programy. Žalovaný rovněž posoudil správnost hodnocení úloh, a to jak z hlediska obsahového, tak z hlediska metodologického, a dospěl k závěru, že hodnocení žalobkyně bylo správné. Uvedl, že byla dodržena kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky. Žalovaný shledal, že digitalizovaný záznamový arch je čitelný a výsledek hodnocení je správně zaznamenán do informačního systému. Rovněž postup hodnotitelů otevřených úloh byl objektivní a ani v této oblasti nedošlo k žádnému pochybení, které by žalobkyni poškodilo. Dále uvedl, že zadání úloh jsou srozumitelná a jednoznačná; úlohy byly přiměřené obsahem, složením i časovou náročností. [16]  Ve správním spise je založen Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně, ze kterého vyplývá, že dne 2. 5. 2019 od 8:00 hod. proběhla na předmětné škole v učebně D108 zkouška „MA – test – základní“. Zadavatelem byl A. M., skutečný začátek zkoušky byl v 8:15 hod., konec v 10:15 hod. V pasáži, zda uvedli žáci na základě výzvy připomínky k průběhu zkoušky, je zaškrtnuto „NE“. V poznámkách je pak pouze uvedeno, že z organizačních důvodů došlo k změně zadavatele. Protokol je podepsán zadavatelem a školním maturitním komisařem. [17]  Ve spise je dále založen Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně, ze kterého vyplývá, že dne 3. 5. 2019 od 8:00 hod. proběhla na předmětné škole v učebně D102 zkouška „Český jazyk a literatura – didaktický test“. Zadavatelem byla L. Š., skutečný začátek zkoušky byl v 8:15 hod., konec v 9:30 hod. V pasáži, zda uvedli žáci na základě výzvy připomínky k průběhu zkoušky, je zaškrtnuto „NE“. V poznámkách je pak pouze uvedeno, že z organizačních důvodů došlo k změně zadavatele. Protokol je podepsán zadavatelem a školním maturitním komisařem. [18]  Správní spis rovněž obsahuje Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě za jarní zkušební období 2019, který potvrzuje, že žáci v rámci závěrečné administrace zkoušky neuvedli připomínky k jejímu průběhu do protokolu z učebny. [19]  Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadená rozhodnutí, včetně řízení, která jejich vydání předcházela. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. [20]  Podle ustanovení § 82 odst. 2 školského zákona: „Každý, kdo konal zkoušku společné části maturitní zkoušky konanou formou didaktického testu, nebo byl z konání této zkoušky vyloučen, může písemně požádat ministerstvo o přezkoumání výsledku této zkoušky nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky. Ministerstvo žadateli odešle písemné vyrozumění o výsledku přezkoumání nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti.“ [21]  Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2014, č.j. 6 As 68/2012-47, je „rozhodnutí ("vyrozumění") o žádosti o přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu podle § 82 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, je třeba považovat za rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s. ř. s. Soud je v řízení o žalobě proti rozhodnutí o žádosti o přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu podle § 82 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, povinen přezkoumat toto rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, a to i z hlediska věcné správnosti hodnocení testových otázek a úloh.“ [22]  S ohledem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího správního soudu soud v rozsahu uplatněných žalobních bodů přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí (vyrozumění). Žalobkyně v podané žalobě neuplatnila žalobní námitky týkající se věcné správnosti hodnocení testových otázek a úloh obsažených v předmětném didaktickém testu, avšak uplatnila námitky vůči samotnému průběhu zkoušky – nebyl jí poskytnut delší čas pro vykonání zkoušky z důvodu jejího zdravotního hendikepu (úzkostně depresivní porucha a porucha soustředění), na chodbě byl během zkoušky hluk a ze strany kantorů byla diskriminována a ponižována. [23]  Soud nejprve v reakci na vyjádření žalovaného, který tvrdil, že ze žaloby není zřejmé, jaké rozhodnutí žalobkyně napadá, uvádí, že žalobkyně sice v žalobním petitu navrhovala zrušení „rozhodnutí Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání ve věci hodnocení didaktických testů společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a matematiky“, nicméně ze samotného obsahu žaloby a jejích příloh je zřejmé, že se žalobkyně žalobou domáhala přezkoumání rozhodnutích (vyrozuměních) žalovaného ze dne 6. 6. 2019, č.j. MSMT-16757/2019-1, kterými bylo rozhodnuto o její žádosti ze dne 21. 5. 2019 o přezkoumání výsledků didaktických testů společné části maturitní zkoušky z matematiky a z českého jazyka a literatury tak, že tato žádost není důvodná a výsledky didaktických testů se nemění. Z žaloby je tak zřejmé, že žalobkyně se domáhala přezkoumání rozhodnutí, kterými ministerstvo (tedy žalovaný) přezkoumal výsledek a průběh jejích didaktických testů z uvedených předmětů. Soud proto i z důvodu procesní ekonomie nepovažoval za vhodné a účelné vyzývat žalobkyni k úpravě žalobního petitu. [24]  K námitce ohledně rušení žalobkyně hlukem z chodby v době konání maturitní zkoušky soud uvádí, že žalobkyně tuto námitku uplatnila až v podané žalobě, žalovaný se jí tedy v rámci přezkumu výsledků didaktických testů nemohl zabývat a hodnotit ji. Nadto žalobkyně tuto skutečnost pouze tvrdila, aniž by ji jakýmkoliv způsobem doložila. Stěžovala-li by si žalobkyně již v průběhu zkoušky, resp. po jejím konání (vyjádřila-li by se k průběhu zkoušky), jak byla o tomto svém právu před zadáním testů poučena zadavatelem, pak by nepochybně muselo dojít k tomu, že by se případné námitky žalobkyně zapsaly do protokolu o průběhu zkoušky v učebně, který by následně žalobkyně podepsala. V protokolu z učebny ovšem není žádná námitka žalobkyně k průběhu zkoušky obsažena. Žalobkyně poprvé tyto námitky vznesla až ve stížnosti na žalovaného a CERMAT, kterou dne 8. 7. 2019 podala u Okresního soudu v Novém Jičíně. Žalobkyně tedy v této námitce tíží důkazní nouze, a proto ji soud nemohl vyhovět. [25]  Stejně tak lze konstatovat i směrem k námitce žalobkyně, že byla ze strany učitelů diskriminována. Naopak, ze všech podkladů založených ve spise vyplývá, že po celou dobu byly dodrženy rovné a spravedlivé podmínky pro průběh i hodnocení zkoušky, jakož že nebyla porušena ani žádná ze základních zásad správního řízení. [26]  K námitce ohledně zdravotního hendikepu žalobkyně, na který nebyl brán zřetel, a který žalobkyně dokládala lékařskou zprávou MUDr. M. z psychiatrické ambulance v N. J. ze dne 1. 8. 2019, soud uvádí, že student musí doložit svůj nárok na přiznané uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky doporučením školského poradenského zařízení, kterým je na základě odborného vyšetření zařazen do jedné z kategorií a skupin. [27]  Tento požadavek vyplývá z ustanovení § 4 odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého platí, že „v přihlášce žák uvede zařazení žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce za účelem uzpůsobení podmínek pro konání společné části maturitní zkoušky.“ Podle ustanovení § 4 odst. 3 téže vyhlášky pak platí, že „k přihlášce podle odstavce 2 písm. g) přiloží žák doporučení školského poradenského zařízení podle § 20. Toto doporučení se založí do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. f) školského zákona. (…)“ [28]  Odlišnosti konání maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky pak upravuje ustanovení § 20 vyhlášky č. 177/2009 Sb., v příloze č. 2 je uvedena kategorizace žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky a v příloze č. 3 jsou uvedena konkrétní uzpůsobení maturitní zkoušky pro takové žáky, tj. úprava prostředí, navýšení časového limitu, úpravy zkušební dokumentace (formální i obsahové), použití kompenzačních pomůcek, odlišné hodnocení výsledků zkoušky, asistence a tlumočení. [29]  Lze tak konstatovat, že český právní řád, konkrétně školský zákon a na jeho základě vydaná vyhláška č. 177/2009 Sb. reflektují (nejen) zdravotní hendikep žáků a studentů, a to i s ohledem na skládání maturitní zkoušky. Konkrétní kategorie a skupiny (příloha č. 2) odráží dopady určité vady, poruchy, onemocnění nebo postižení na činnost studenta a z nich vyplývající vzdělávací potřeby; pro každou kategorii a skupiny jsou pak stanovena příslušná uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky. [30]  V dané věci je však nesporné, že žalobkyně k žádosti žádné doporučení školského poradenského zařízení nedodala, a tudíž byla hodnocena jako žák bez uzpůsobených podmínek. Odkaz na lékařskou zprávu se soudu jeví nepřípadným, neboť vytýká-li žalobkyně škole, že byla s jejím hendikepem seznámena, tak z toho zároveň vyplývá skutečnost, že žalobkyně se mohla u odborného lékaře nechat vyšetřit před konáním maturitní zkoušky a pak  by se obrátila na školské poradenské zařízení za účelem přiznání uzpůsobení podmínek. Ze žaloby ani obsahu spisu nevyplývá, že by si žalobkyně této možnosti nebyla vědoma, naopak je z žaloby zřejmé, že žalobkyně se (až po konání zkoušky) domáhala úpravy podmínek pro konání zkoušky, resp. namítala, že jejímu zdravotnímu stavu nebyly podmínky přizpůsobeny. [31]  Ze všech výše uvedených důvodů soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. [32]  Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 27. května 2021 JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M. J.