6 A 66/2020-51 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci   žalobkyně: xxxx   proti   žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2   o žalobě na ochranu proti nečinnosti,     takto:   I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. S-MHMP 1323421/2019 o odporu žalobkyně ze dne 27. července 2019 proti příkazu žalovaného ze dne 2. 7. 2019, čj. MHMP 1332371/2019, a to ve lhůtě třiceti (30) dnů od právní moci rozsudku.     II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč do třiceti (30) dnů od právní moci rozsudku.   Odůvodnění    Žalobkyně se domáhá ochrany před nečinností žalovaného, kterou spatřuje v řízení vedeném u žalovaného ve věci sp. zn. S-MHMP 1323421/2019, kdy se domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o jejím odporu ze dne 27. července 2019, proti příkazu vydaného žalovaným dne 2. 7. 2019.    Žalobkyně v žalobě uvádí, jí byl doručen příkaz žalovaného ze dne 2. 7. 2019, čj. MHMP 1332371/2019, kterým byla ve zkráceném (příkazním) řízení uznána vinnou ze spáchání přestupku a byl jí uložen trest. Proti příkazu podala poštou dne 27. 7. 2019 odpor v zákonné osmidenní lhůtě. Následně jí bylo doručeno vyrozumění o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ze dne 1. 8. 2019, z čehož usoudila, že příkaz byl ex lege zrušen. Následně jí bylo doručeno vyrozumění o podání opožděného odporu ze dne 5. 9. 2019, kdy jí bylo sděleno, že žalovaný považuje příkaz za pravomocný dnem 27. 7. 2019, kdy uvádí, že lhůta pro podání odporu byla do 26. 7. 2019. Žalobkyně se domáhala opatřením proti nečinnosti u ministerstva dopravy opatření proti nečinnosti dne 10. 10. 2019. V něm uváděla, že v případě, kdy prvostupňový správní orgán dospěje k závěru, že jím vydaný příkaz nabyl právní moci, ale účastník je přesvědčen, že podaný odpor způsobil zrušení příkazu, nemůže dojít ke kontrole ve smyslu ust. § 92 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „správní řád“), účastník nemůže napadnout příkaz odvoláním, proto se musí domáhat ochrany proti nečinnosti (odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2015, čj. 10 As 266/2014-32). Uvádí, že je schopná prokázat, že jí bylo doručujícím orgánem Českou poštou, s.p., oznámeno teprve 9. 7. 2019, že příkaz ze dne 2. 7. 2019 je jako zásilka uložen k vyzvednutí podle ust. § 23 odst. 4 správního řádu. Fikce doručení tak podle žalobkyně nastala až dne 19. 7. 2019, a pokud byl odpor podán dne 27. 7. 2019, stalo se tak ve lhůtě. Uvedla, že nezná obsah doručenky, ale pokud doručenka obsahuje údaj, že byla písemnost připravena k vyzvednutí dnem 8. 7. 2019, pak nemůže jít o údaj pravdivý, ale rozporný s výzvou a poučením vloženým při pokusu doručujícího orgánu o doručení zásilky, kde je uvedeno, že písemnost je připravena k vyzvednutí počínaje dnem 9. 7. 2019, tentýž údaj je pak uveden i na razítku na rubu listovní zásilky posléze vhozené do schránky. Uvádí, že nadřízený správní orgán (ministerstvo dopravy) na žádost o provedení opatření proti nečinnosti do dne podání žaloby nereagoval.               Dále uvádí, že požádala o odložení splatnosti pokuty dne 3. 1. 2020, a že žalovaný je stále nečinný, ač si je vědom uplatněné žádosti o opatření proti nečinnosti.    Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou. Z doručenky založené ve správním spise vyplývá, že provozovatel poštovních služeb učinil dne 8. 7. 2019 pokud o doručení písemnosti, ta byla uložena a adresát byl vyzván, aby si písemnost ve lhůtě 10 dnů od 8. 7. 2019 vyzvedl.    Žalobkyně v replice k žalobě setrvala na svém stanovisku, uvedla, že ministerstvo dopravy jí zaslalo vyrozumění o podané žádosti o opatření proti nečinnosti ze dne 25. 8. 2020, kterou shledalo nedůvodnou a mj. uvedlo, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 8. 7. 2019, razítko bylo špatně přetočeno, což uváděl žalovaný i ve vyjádření k žalobě.    Z obsahu předloženého správního spisu pro posouzení důvodnosti žaloby soud zjistil, že zásilka se shora zmiňovaným příkazem ze dne 2. 7. 2019 byla doručována poštou, ve spise je založena doručenka pošty s tímto prohlášením doručujícího orgánu: „Adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení“ s otiskem data 8. 7. 2019, a dále „Zásilka byla vložena do schránky dne“ s otiskem data 22. 7. 2019, dále je otištěno denní razítko pošty Praha 512 ze dne 22. 7. 2019, a jméno a příjmení doručovatele.    Ve správním spise je rovněž založena žádost o provedení opatření proti nečinnosti k ministerstvu dopravy ze dne 10. 10. 2019 (kterou zmiňuje ve vyjádření i žalovaný), k níž byl přiložen scan příslušného poučení z poštovní zásilky podle ust. § 23 odst. 4 správního řádu, jíž byl doručován příkaz, kde je uvedeno: „Dne …. byl učiněn neúspěšný pokud o doručení písemnosti…“ bez otisku data, dále „Písemnost je připravena k vyzvednutí počínaje dnem:“ a otisk data 9. 7. 2019. Dále je patrné, že na obálce písemnosti je bez dalšího rovněž umístěn otisk data 9. 7. 2019.    Ve vyjádření ministerstva dopravy ze dne 25. 8. 2020 je uvedeno, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 8. 7. 2019, ke kopii „Poučení a výzvy“ je uvedeno, že „zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 8. 7. 2019, razítko bylo špatně přetočeno“.   Městský soud v Praze přezkoumal postup žalovaného, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu je v době vydání tohoto rozsudku (ust. § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.   Žaloba je důvodná.   Podle ust. § 23 odst. 4 správního řádu: „Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.“.   V posuzované věci je nutné při počítání lhůt pro podání odporu vycházet z informace, kterou měla žalobkyně v poštou předaném poučení o následcích doručování podle správního řádu, nikoliv z toho, co bylo následně zjištěno o doručování zásilky. Smyslem příslušného oznámení podle ust. § 23 odst. 4 správního řádu je předání informace účastníkovi řízení o tom, kde a v jaké lhůtě si může písemnost převzít. S touto informací pak účastník řízení nakládá podle svého uvážení, musí mu však být pro úspěšné doručení sdělena.   Vzhledem k tomu, že pošta nevyplnila den neúspěšného doručení písemnosti, je nutné vycházet z data, které jediné pošta na tomto poučení (oznámení) uvedla, což je 9. 7. 2019. Je pravda, že se jedná o datum, odkdy si lze písemnost vyzvednout, nikoliv o datum neúspěšného doručení písemnosti podle ust. § 23 odst. 4 správního řádu, které na poučení (oznámení) absentuje. Toto datum je zpravidla uváděno od následujícího dne po neúspěšném pokusu o doručení (tedy den, který následuje poté, co doručovatel vrátí nedoručené zásilky poště po skončení doručování v terénu), a kdy tak bude zásilka fyzicky přítomna na poště, kde byla uložena. Nicméně pokud na příslušném poučení nebylo vyznačeno datum neúspěšného pokusu o doručení, musí se vycházet z jediného data, které zde uvedeno bylo, což bylo datum 9. 7. 2019, byť se pravděpodobně mělo jednat o datum dne následujícího po pokusu o neúspěšné doručení. Účastníkovi správního řízení nemůže jít k tíži nedostatečné poučení o právních následcích doručování písemnosti, kdy doručující orgán neposkytne úplnou informaci o doručování.   Důvod, který uváděla příslušná pošta a který zmiňuje ministerstvo dopravy ve vyrozumění o žádosti o opatření proti nečinnosti a žalovaný ve vyjádření k žalobě, tedy že příslušné poštovní razítko bylo špatně přetočeno, je naprosto neakceptovatelný pro počítání lhůt; stejně tak je nerozhodné, kdy byla písemnost skutečně neúspěšně doručována, neboť tuto informaci žalobkyně jako účastník řízení v době doručování neměla. I kdyby tomu bylo tak, že datumové razítko bylo nesprávně nastaveno, což se jistě může v běžném životě stát (o čemž soud má pochyby, neboť podle jeho názoru se spíše jednalo o datum, odkdy je zásilka na poště připravena fyzicky k vyzvednutí, což bývá následující pracovní den po neúspěšném pokusu o doručení v místě bydliště), pak taková informace je pro účastníka řízení vcelku nepodstatná, neboť smyslem příslušného poučení je právě stanovení konkrétní lhůty, kdy je zásilka považována za doručenou, resp. kdy začne běžet lhůta pro doručení. Podstatné je tak datum, které bylo na obálce (oznámení, poučení) skutečně uvedeno, byť se nemuselo jednat o skutečné datum v době neúspěšného pokusu o doručení. Jak soud shora uvedl, pokud na tomto poučení bylo uvedeno datum jediné, je nutné jej považovat jak za datum neúspěšného doručení, tak i o datum, odkdy je možné zásilku na poště vyzvednout.   V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu považuje za důvodnou a proto ji vyhověl (ust. § 81 odst. 2 s.ř.s.).   Lhůtu pro vydání rozhodnutí žalovanému soud vydal v souladu s ust. § 71 odst. 3 správního řádu.   Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání žaloby nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování a podstatné skutečnosti jsou obsaženy ve správním spise či nejsou mezi účastníky sporné (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).   Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že úspěšná byla žalobkyně, soud jí přiznal tuto náhradu, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku.   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha dne 19. srpna 2021         JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r. předseda senátu