č. j. 8 A 164/2018‑ 38   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci     žalobce       proti žalovanému   Město Mělník, IČ: 00237051   se sídlem náměstí Míru 1, 276 01 Mělník, zastoupené Mgr. Tomášem Krutákem, advokátem se sídlem Revoluční 724/7, Praha 1,    Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2,     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2018, č. j. MPSV-2018/165405-832,     takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobou napadeným rozhodnutím Ministryně práce a sociálních věcí, č. j. MPSV-2018/165405-832 (dále jen „napadené rozhodnutí“), byly zamítnuty námitky žalobce proti neproplacení části dotace v rámci projektu č. CZ.03.4.74/0.0/0.0/16 033/0002998 s názvem „Rozvoj institucionálních kapacit a řízení lidských zdrojů městského úřadu Mělník“ ve výši 25 % hodnoty veřejné zakázky. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. V podané žalobě žalobce uvedl, že na základě žádosti o podporu ze dne 21. 11. 2016 mu byla poskytnuta dotace rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí o poskytnutí dotace č. OPZ/4.1/033/0002998 na akci „Rozvoj institucionálních kapacit a řízení lidských zdrojů městského úřadu Mělník“ (registrační číslo projektu CZ.03.4.74/0.0/0.0/16_033/0002998) v rámci Operačního programu Zaměstnanost (dále jen „OPZ“). 3. Dne 12. 4. 2017 zveřejnil žalobce písemnou výzvu k podání nabídek na zakázku s názvem „Realizace vzdělávacích aktivit pro MÚ Mělník“ (veřejná zakázka malého rozsahu). Na základě výzvy byly doručeny v části A dvě nabídky, a to od dodavatelů Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o.p.s. a M.C.TRITON, spol. s r.o. 4. Dne 4. 5. 2017 hodnotící komise nabídky projednala a zhodnotila. Nejdřív proběhlo hodnocení nabídek, a to dle hodnotících kritérií: - Nabídková cena bez DPH - 40 % - Kvalita projektového týmu - 30 % - Návrh postupu realizace zakázky - 30 % 5. Nejvýhodnější nabídku podal dodavatel M.C.TRITON, spol. s r.o. (dále také jeko „vybraný dodavatel“). Následně komise provedla posouzení nabídky vybraného dodavatele. 6. Vybraný dodavatel měl drobné nejasnosti ve své nabídce, proto byl vyzván k jejich objasnění. Nejasnosti se týkaly kvalifikace, nikoliv hodnocení, což ostatně je patrné i z protokolu z jednání komise ze dne 4. 5. 2017, kdy komise byla schopna nabídky zhodnotit. Nesrovnalosti nastaly až při posouzení nabídek. Vybraný dodavatel svou nabídku v otázce kvalifikace vyjasnil, proto komise na svém jednání dne 15. 5. 2017 doporučila žalobci vybrat nabídku tohoto účastníka. Dne 26. 5. 2017 žalobce rozhodl o výběru vybraného dodavatele a následně bylo rozhodnutí odesláno všem účastníkům. 7. Na základě oznámení o schválení zprávy o realizaci projektu a spolu s ní předložené žádosti o platbu, které bylo žalobci doručeno dne 10. 7. 2018, byl žalobce informován o neproplacení dotace či její části v režimu dle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech. 8. Žalobce se domnívá, že napadené rozhodnutí je nezákonné, a to zejména z důvodu nesprávného právního posouzení otázky, zda se žalobce dopustil porušení závazných pokynů a pravidel poskytovatele dotace. Žalobce je toho názoru, že mu část dotace nebyla proplacena nezákonně, neboť postupoval v souladu s pravidly, což žalobce uvedl již v Námitkách. Žalovaný nicméně nadále tvrdí, že došlo k pochybení v rámci hodnocení, přičemž tvrzení žalobce nedokáže jednoznačně vyvrátit. 9. Jak uvedl, rozpor mezi tvrzením žalovaného a žalobce spočívá v posouzení rozdílnosti nastavení hodnotícího kritéria a kvalifikačního předpokladu.   10. Dle zadávacích podmínek byla nastavena hodnotící kritéria tímto způsobem: 1 bod za každý projekt zrealizovaný ve veřejné zprávě. 11. Pro účely hodnocení nebylo nutné, aby projekty ve veřejné správě byly konkrétně vymezeny, postačilo, že bude patrné, zda se jedná o projekty ve veřejné správě. Z nabídky vybraného dodavatele jasně vyplývá, které projekty jsou u oblasti veřejné zprávy, proto mohlo dojít k hodnocení této nabídky. 12. Naopak požadavky na kvalifikaci v bodě 5.3.2 zadávací dokumentace jsou přesnější a žalobce zde požadoval přehled a stručný popis dosažené praxe a zkušeností, z něhož musí být patrné splnění požadovaných podmínek (vč. označení projektu a pracoviště, kde praxi získal) – konkrétně pak z tabulky vyplývá např. minimálně 2 realizace vzdělávacích projektů pro orgány veřejné správy pro oblast komunikační dovedností při jednání s klienty. 13. Pro účely hodnocení bylo potřeba, aby byl projekt ve veřejné správě, aby však žalobce mohl učinit závěr o tom, že je splněna i kvalifikace, pak bylo nutné např. u Lektora – Komunikačních dovedností při jednání s klienty mít uvedeno, že se jedná o projekt ve veřejné správě pro oblast komunikační dovedností při jednání s klienty. 14. Žalobce měl jasno, že v nabídce jsou uvedeny projekty pro veřejnou správu, ale z nabídky nevyplývalo, pro jakou konkrétní oblast veřejné správy. Žalobce proto nesměřoval výzvu k vyjasnění a k doplnění nabídky v oblasti hodnocení, ale v oblasti kvalifikace, postupoval tedy v souladu s pravidly. 15. Konkrétně bod 5 výzvy k vyjasnění zní takto: „Zadavatel v Zadávací dokumentaci v čl. 5.3.2. Projektový tým požadoval předložení profesních životopisů ve formě čestného prohlášení. Vámi předložená nabídka obsahuje profesní životopisy, které nemají formu čestného prohlášení. Komise požaduje doplnění, tj. splnění čl. 5.3.2. zadávací dokumentace, a to doložením profesních životopisů ve formě čestného prohlášení.“ 16. Ze znění výzvy je patrné, že žalobce žádal vyjasnění pro účely kvalifikace (čl. 5.3.2), nikoliv pro účely hodnocení. Pokud by žalobce žádal vyjasnění (doplnění) hodnocení, tak by nabídky nemohl ani zhodnotit, což z protokolu ze dne 4. 5. 2017 nevyplývá. Z protokolu ze dne 4. 5. 2017 jednoznačně vyplývá, že komise byla schopna zhodnotit nabídky. Po ukončení hodnocení přešla k posouzení kvalifikace účastníka, který se v rámci hodnocení umístil na prvním místě. Dle žalobce se jedná o jeden ze zásadních důkazů, které svědčí v jeho prospěch, tedy o tom, že žádná pravidla neporušil. 17. V konkrétním případě se částečně překrývala hodnotící kritéria a kvalifikační předpoklady, nicméně, jak žalobce uvedl, se nejedná o nic nezvyklého, což ostatně nebylo zpochybňováno ani ze strany žalovaného při kontrole před vypsáním výběrového řízení. Žalovaný až po výběru dodavatele přišel s tím, že ve svém důsledku byl kvalifikační předpoklad nastaven stejně jako hodnotící kritérium, což je ovšem v rozporu s jazykovým výkladem těchto pojmů a zároveň je to i v rozporu s tím, co žalobce chtěl od počátku hodnotit. 18. Jazykový rozpor mezi nastavením kvalifikačního předpokladu a hodnotícího kritéria je dle žalobce jednoznačný. V obou případech se hodnotí zkušenosti člena týmu, nicméně jejich naplnění je různé: Nastavení hodnotícího kritéria Nastavení kvalifikačního předpokladu Počet zrealizovaných projektů ve veřejné správě Minimálně 2 realizace vzdělávacích projektů pro orgány veřejné správy pro oblast komunikační dovedností při jednání s klienty (resp. u každého lektora byla jiná oblast) 19. Z výše uvedeného srovnání je patrný rozdíl mezi nastavením hodnocení a kvalifikací. U daného lektora byly hodnoceny projekty ve veřejné správě. Pro žalobce bylo důležité, aby daný člen týmu měl zkušenosti v oblasti veřejné správy v konkrétní oblasti (kvalifikace). Pokud daný člen týmu měl více zkušeností v oblasti veřejné správy, bez ohledu na konkrétní oblast, pak byl pro žalobce hodnotnější, neboť byl zkušenější v práci pro specifickou oblast, jakou je veřejná správa. Tyto dvě věci chtěl žalobce nastavením zadávacích podmínek od sebe odlišit. 20. Zjednodušeně řečeno, proto, aby mohl dodavatel vykonávat předmět veřejné zakázky, měl mít členy týmu, kteří mají alespoň dvě zkušenosti se vzděláváním pro orgány veřejné správy ve specifické oblasti (např. komunikace), toto byl kvalifikační předpoklad, aby dodavatel vůbec mohl být schopen plnit. Nicméně hodnotnější pro žalobce jakožto zadavatele jsou takoví lektoři, kteří mají obecně více zkušeností ve veřejné správě bez ohledu na to, pro kterou oblast veřejné správy vykonávali svůj projekt. 21. Výše uvedené tedy vymezuje rozdíl mezi kvalifikací a hodnocením, což se žalobce snažil vysvětlit žalovanému v odpovědích na depeše a v Námitkách, ovšem bez úspěchu. 22. Dle tvrzení žalovaného by tak předložené zkušenosti ve veřejné správě bez bližšího popisu, ale v oblasti veřejné správy, neměly být připuštěny k hodnocení, což je dle žalobce v rozporu s nastavenými zadávacími podmínkami. Pokud z předložených životopisů vyplynulo, že lektor realizoval projekt např. pro Město Kyjov, pak prokazatelně realizoval projekty ve veřejné správě, tedy tyto projekty žalobce v souladu se zadávacími podmínkami obodoval. Pokud by žalobce bez dalšího body neudělil, protože zde chyběl podrobný popis pro účely kvalifikace, pak by jednal v rozporu se zadávacími podmínkami a celé výběrové řízení by bylo postižené vadou, kterou by nešlo zhojit. 23. Žalobce nesouhlasil s obecným tvrzením žalovaného, že vyžádáním si jiných dokladů pro účely posouzení kvalifikace, jednoznačně došlo k zásahu do množiny referenčních zakázek pro účely hodnocení. Toto tvrzení žalovaného označil za příliš zobecňující, s tím, že žalovaný nevzal v úvahu argumentaci žalobce obsaženou v Námitkách. Informace pro hodnocení nebyly totožné s informacemi pro kvalifikaci, jedná se sice o stejné zakázky, ale neznamená to automaticky, že byl posuzován stejný popis jako pro hodnocení. 24. Žalobce dále namítl, že žalovaný své rozhodnutí nedostatečně odůvodnil, čímž je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, a k neproplacení části dotace tak došlo nezákonně. 25. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. K žalobě dále uvedl následující. 26. Žalovaný zastává na základě usnesení vlády č. 867 ze dne 28. 11. 2012 funkci řídícího orgánu („ŘO“) Operačního programu Zaměstnanost a z tohoto titulu je zároveň poskytovatelem dotací v rámci tohoto operačního programu. 27. V § 14 odst. 4 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech je uvedeno, že vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo nevratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje případně další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit. Předmětným písemným rozhodnutím je Rozhodnutí o poskytnutí dotace, které v části II. bodě 6 příjemci ukládá povinnost vztahující se k závaznému postupu pro zadávání zakázek, a to v tomto znění: „Při zadávání zakázek v rámci realizace projektu je příjemce povinen postupovat v souladu s pravidly pro zadávání zakázek, jež jsou stanovena v Obecné části pravidel pro žadatele a příjemce v rámci OPZ“ 28. V kap. 20.8. Obecné části pravidel pro žadatele a příjemce v rámci OPZ, věnované pravidlům rozhodným pro otevírání, posouzení a hodnocení nabídek a výběr vítězné nabídky, je uvedeno: „Je-li nabídka neúplná nebo nejasná, může zadavatel za předpokladu dodržení zásad rovného přístupu, transparentnosti a nediskriminace požádat dodavatele o její doplnění nebo objasnění v dodatečné minimálně 48 hodinové lhůtě. Takto však nelze doplňovat či měnit nabízené plnění, nabídkovou cenu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro hodnocení.“ Tento explicitní zákaz je dále rozvinut v poznámce pod čarou č. 161, kde stojí „Např. si lze vyžádat předložení dokumentů prokazujících kvalifikaci, příp. doplňujících kvalifikaci, pokud nebude předmětem hodnocení.“ Z textace této věci plyne, že není rozhodující, zda je kvalifikace doplňována ve smyslu záměny referenčních zakázek, kde by mohl vzniknout dopad na hodnocení nabídek, či ve smyslu doplnění popisu již předložených referenčních nabídek, kde by faktický dopad na hodnocení nastat neměl. Co se však týče údajů rozhodných pro hodnocení, je situace odlišná. 29. V Žádosti o objasnění ze dne 5. 5. 2017 je uvedeno, že nabídka obsahuje pouze prostý seznam členů projektového týmu s označením referenčních projektů bez bližšího popisu, tudíž není možné zjistit relevanci těchto projektů k veřejné zakázce. Z této věty jednoznačně plyne, že nebylo možné provést hodnocení ve smyslu kapitoly 8.1.2. Zadávací dokumentace, kde je výslovně uveden odkaz na 5.3.2. Zadávací dokumentace. Jinými slovy hodnotící komise zjevně neměla všechny informace potřebné k hodnocení, a tudíž nemohla být schopna provést hodnocení v celém rozsahu již na základě předložených nabídek, jak tvrdí žalobce. 30. K dosažení správného závěru je také třeba zohlednit skutečnost, že žalobce v zadávací dokumentaci navíc uvedl, že: „Účastník je povinen ve své nabídce zřetelně uvést údaje pro hodnocení dle bodu 8.1.2., pokud tato podmínka nebude splněna, bude za hodnocenou část přiděleno 0 bodů“. Dle názoru ŘO tedy došlo při posuzování a hodnocení nabídek k faktickému doplnění informací relevantních pro samotné hodnocení nabídek a tento postup považuje za nepřípustný. 31. Na základě Zadávací dokumentace byly požadovány dvě zkušenosti s tématem „řešení konfliktů a vyjednávání“, jenže i po doplnění nabídky byla doložena jen jedna (Zdravotní pojišťovna MV). V reakci na depeši žalobce v bodě 4. uvádí, že má za to, že z čestného prohlášení účastníka vyplývá vše potřebné k prokázání kvalifikace. ŘO s tímto závěrem nesouhlasí, jelikož právě dvě zkušenosti s tímto tématem z nabídky účastníka nezjistil. 32. Žalobce pochybil při posouzení a hodnocení nabídek tím, že nedovoleně vyzval účastníka řízení k doplnění údajů rozhodných pro hodnocení VZ, a to až po uplynutí lhůty pro podání nabídek. S tvrzením žalobce v jeho reakci na depeši ze dne 6. 9. 2017 nelze souhlasit, neboť z předložené dokumentace k provedení kontroly výběrového řízení vyplývá jinak. 33. Dále ŘO spatřil pochybení žalobce v posouzení technické kvalifikace účastníka pro plnění veřejné zakázky, konkrétně v uznání úplnosti seznamu významných služeb ve formě čestného prohlášení. 34. Pokud by na základě výše uvedeného jednání žalobce byla podepsána smlouva s vybraným uchazečem, došlo by k porušení Obecné části pravidel pro žadatele a příjemce v rámci OPZ, verze 5 a ze strany ŘO byla navržena finanční korekce ve výši 25% dle bodů 16 a 17 tabulky přehledu sankcí za porušení Pravidel. III. Posouzení žaloby 35. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. 36. Soud má za to, že hlavní žalobní námitka spočívající v nesprávném právním posouzení věci není důvodná. 37. V bodě 5.3.2. zadávací dokumentace žalobce je uvedené: „Dodavatel je povinen v rámci nabídky předložit projektový tým pro každou část veřejné zakázky. Zadavatel stanoví dále uvedené podmínky, které musí členové týmu splňovat. … Seznam členů projektového týmu dodavatele bude dodavatelem předložen ve formě čestného prohlášení, tzn., bude podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za dodavatele. Účastník je povinen ve své nabídce zřetelně uvést údaje pro hodnocení dle bodu 8.1.2., pokud tato podmínka nebude splněna, bude za hodnocenou část přiděleno 0 bodů. Projektový tým účastníka musí být alespoň v následujícím složení: ….“ (pozn. podtržení provedl soud.) 38. Následuje tabulka, ve které je u každého člena týmu uvedeno, že musí mít „minimálně 2 realizace vzdělávacích projektů pro orgány veřejné správy“ s tím, že jsou zde uvedené různé oblasti jako např. oblast komunikace a jednání s problémovými klienty atd. 39. Čl. 8 pak obsahuje „Požadavky na hodnocení nabídek“ a bod 8.1.2. se vztahuje ke „Kvalitě projektového týmu“ s tím, že hned na začátku je uvedené: „Předmětem hodnocení budou zkušenosti jednotlivých členů projektového týmu doloženého dodavatelem podle čl. 5.3.2. Bodové hodnocení bude přiděleno podle níže uvedené tabulky. Hodnocen bude vždy jeden člen týmu pro každý bod uvedený v článku 5.3.2. Pokud bude určitý lektor uveden u více bodů, bude jeho hodnocení použito opakovaně. Účastník ve své nabídce zřetelně označí, kteří členové týmu – lektoři uvažuje pro plnění kurzů dle členění uvedeného v bodě 5.3.2. Pokud účastník uvede pro konkrétní bod dle 5.3.2. více lektorů, musí zřetelně označit, který má být použit pro hodnocení.“ 40. Následuje tabulka s kritérii pro bodování, kde na druhém řádku je uvedeno: „Počet zrealizovaných projektů ve veřejné správě“. 41. Je sice pravdou, že v této tabulce je uvedené, že bude hodnocen „Počet zrealizovaných projektů ve veřejné správě“ a nikoliv „Počet zrealizovaných projektů ve veřejné správě v oblasti požadované kvalifikací“, což by připouštělo žalobcem zaujatý výklad, tj. jako jakýkoliv projekt v oblasti veřejné správy. Soud má však za to, že s ohledem na shora citovaný úvod před touto tabulkou, ve kterém je výslovně uvedené, že Předmětem hodnocení budou zkušenosti jednotlivých členů projektového týmu doloženého dodavatelem podle čl. 5.3.2., to znamená, že předmětem hodnocení nemohly být jiné než požadované referenční projekty tj. minimálně 2 realizace vzdělávacích projektů pro orgány veřejné správy v konkrétní požadované oblasti. 42. Výklad, který zastává žalobce, by vedl k závěru, že pokud by seznam uvedený v čestném prohlášení uváděl u jednotlivých členů týmů realizace vzdělávacích projektů tak, že by je zde uvedl pouze obecně, že se jednalo o projekt pro veřejnou zprávu, a až po doplnění kvalifikace na výzvu by bylo zjištěno, že byl ze zcela jiné oblasti než požadované, došlo by k paradoxnímu stavu, že by nabídka byla ohodnocena body, ačkoli by kvalifikaci nesplňovala. 43. Soud má za to, že postup měl být opačný. Pokud uchazeč při posuzování nabídek neprokázal splnění podmínky realizace projektu ve veřejné správě v té které oblasti, neměly mu být body přiděleny, přesto však následně, pokud by nabídka byla nejlépe hodnocena, mohl doložit svou kvalifikaci. Což je ostatně uvedené i ve shora citované větě v bodě 5.3.2. Účastník je povinen ve své nabídce zřetelně uvést údaje pro hodnocení dle bodu 8.1.2., pokud tato podmínka nebude splněna, bude za hodnocenou část přiděleno 0 bodů. 44. Tento výklad podporuje dále skutečnost, že v zadávací dokumentaci je nejen odkaz v bodě 8.2.1. týkající hodnocení nabídky na bod 5.3.2. týkající se kvalifikace, ale v bodě 5.3.2. je rovněž odkaz na bod 8.2.1. Z toho nutno dovodit, že nabídka v oblasti týkající se zrealizovaných projektů ve veřejné správě, která je hodnocena, musí být provedená dle tabulky uvedené v bodě 5.3.2. upravující podmínky pro kvalifikaci. Pokud chtěl žalobce tyto dvě věci nastavením zadávacích podmínek od sebe odlišit, měl tak učinit explicitně. Vzájemné odkazy v částech upravujících jak podmínky pro hodnocení nabídky tak kvalifikaci vedou k jednoznačnému závěru, že je odlišit nebylo možné. 45. Soud proto souhlasí se závěrem žalovaného, že pokud seznam neobsahoval parametry dle tabulky uvedené v bodě 5.3.2., nebylo možné jej ohodnotit. Soud rovněž souhlasí se žalovaným, že pokud čl. 20.6. Obecné části pravidel pro žadatele a příjemce z OPZ, uváděl, že hodnotící kritéria se musí jednoznačně vztahovat k předmětu zakázky, neobstojí závěr žalobce, že se mohlo jednat o jakýkoliv projekt v oblasti veřejné správy, který by se po doplnění kvalifikace ukázal jako projekt mimo požadovanou oblast. 46. V žalobou napadeném rozhodnutí je uvedeno: „Podle zadávací dokumentace měl být hodnocen počet zrealizovaných projektů ve veřejné správě, přičemž bylo explicitě uvedeno, že pokud nebudou údaje pro hodnocení zřetelně uvedený, bude uchazeči uděleno 0 bodů. Dále bylo uvedeno, že podkladem pro hodnocení je čl. 5.3.2. zadávací dokumentace, ve kterém byly popsány požadavky na kvalifikaci. Z této konstrukce nelze dovodit, že by pro potřeby hodnocení měla být využita jiná podmnožina zrealizovaných projektů oproti projektům pro posouzení kvalifikace. Dodavatel předložil souhrn realizovaných projektů, z nichž ne všechny byly prokazatelně realizované ve veřejné správě (např. společnosti České dráhy, a.s. a Česká pošta, s.p.) a tudíž tyto projekty neměly být připouštěny, a to jak pro posouzení kvalifikace, tak s ohledem na výše uvedený odkaz na čl. 5.3.2. zadávací dokumentace taktéž pro hodnocení nabídek. Pokud si zadavatel vyžádal předložení jiných dokladů pro účely posouzení kvalifikace, jednoznačně zasáhl i do množiny referenčních zakázek požadovaných zadávací dokumentací, ze které vycházely podklady pro hodnocení nabídek. … Předně je třeba trvat na tom, že z původní nabídky nebylo zřejmé, zda realizované projekty souvisely s předmětem zakázky. Tvrzení příjemce uvedené v námitkách, že pro potřeby hodnocení nebylo rozhodující, z jaké oblasti byla zakázka doložena, je v rozporu s povinností zadavatele dle článku 20.6. Obecné části pravidel pro žadatele a příjemce z OPZ, dle které hodnotící kritéria se musí jednoznačně vztahovat k předmětu zakázky. Pokud jsou hodnoceny referenční zakázky, což na základě použitého odkazu v rámci zadávací dokumentace je nesporné, rozhodně nelze tvrdit, že by zároveň mohly být hodnoceny taktéž úkony, které s předmětem plnění nesouvisí. Pokud by zadavatel takovýto konstrukt zvažoval, neměl odkazovat na kvalifikační zakázky a měl úhrn zakázek rozhodných pro hodnocení specifikovat přímo v té části zadávací dokumentace, ze které hodnocení vycházelo. Novým tvrzením zadavatel ve své podstatě přináší takový pohled na hodnocení zakázek, který nemusel být všem účastníkům zřejmý, čímž by zároveň došlo k pochybení v naplnění povinnosti vydefinovat hodnotící kritéria co možná nejtransparentněji. Jelikož se na základě objasnění změnily referenční zakázky dokládané v nabídce, je zřejmé, že by při správném postupu došlo i k dopadu na hodnocení nabídek.“ (pozn. podtržení provedl soud.) 47. Soud k tomu uvádí, že námitka žalobce spočívající v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí z důvodu, že žalovaný nevzal v úvahu argumentaci žalobce obsaženou v Námitkách, je nedůvodná. Ze shora citované části žalobou napadeného rozhodnutí zcela jasně plyne, že žalovaný vzal v úvahu argumentaci žalobce týkající se toho, že dle jeho názoru informace pro hodnocení nebyly totožné s informacemi pro kvalifikaci, jedná se sice o stejné zakázky, ale neznamená to automaticky, že byl posuzován stejný popis jako pro hodnocení, a vyrovnal se s ní, tak že uvedl svůj právní názor, viz potržená část rozhodnutí. Na těchto závěrech nemůže změnit ničeho obsah protokolu ze dne 4. 5. 2017. Pokud se tedy k němu žalovaný výslovně nevyjádřil, není to taková vada odůvodnění, která by způsobovala jeho nezákonnost. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 48. Vzhledem k tomu, že městský soud neshledal žádnou z žalobních námitek důvodnou, žalobu v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 49. O nákladech řízení městský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Jelikož žalobce neměl ve věci úspěch, nepřiznal mu soud náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, potom nevznikly náklady převyšující náklady běžné úřední činnosti. Ani jemu tudíž městský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha, 6. říjen 2021     JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.