č. j. 9A 89/2019 - 32                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY        Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci    žalobce: Ing. T. W. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Janem Walterem   sídlem Volyňských Čechů 837, 438 01 Žatec proti   žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví sídlem Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2   o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,     takto: I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne 29. 5. 2019, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.   II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 200 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Jana Waltera, advokáta. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhal ochrany před nečinností žalovaného při poskytování informací – veškerých záznamů o komunikaci vedené mezi Ministerstvem zdravotnictví a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě ve věci žádosti Ing. T. W. o informace učiněné na základě zákona o svobodném přístupu k informacím u Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě dne 8. května 2018.   2. Žalobce je toho názoru, že předmět jeho žádosti ze dne 29. 5. 2019 nebyl zcela vyčerpán, neboť žalovaný disponuje ještě dalšími záznamy, které žalobci neposkytl, ani ohledně nich nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti.   II. Žaloba   3. Žalobce uvedl, že dne 29. 5. 2019 podal žádost (dále jen „žádost“) na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), o poskytnutí veškerých záznamů o komunikaci vedené mezi Ministerstvem zdravotnictví a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě ve věci žádosti Ing. T. W. o informace učiněné na základě InfZ u Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě dne 8. května 2018.   4. Dopisem ze dne 4. 6. 2019 a následně dopisem ze dne 6. 6. 2019 byl žalobce vyzván k upřesnění žádosti, načež žalobce výzvě vyhověl a žádost podáním ze dne 6. 6. 2019 upřesnil.   5. Dne 24. 6. 2019 obdržel žalobce od žalovaného vyžádané záznamy o komunikaci. Žalobce má však za to, že žalovaný disponuje ještě dalšími záznamy, které žalobci neposkytl ani žádost ohledně nich neodmítl. Konkrétně není žádost vyřízena, pokud jde o záznamy o komunikaci vedené Mgr. M. Ž. za žalovaného a JUDr. V. M. za Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě.   6. Protože žádost nebyla podle žalobcova přesvědčení vyřízena v celém rozsahu, podal žalobce dne 26. 6. 2019 na postup žalovaného stížnost podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ. O vyřízení stížnosti nebyl žalobce dosud vyrozuměn.   7. Žalobce poukázal na to, že z ustanovení § 14 odst. 5 písm. d) InfZ vyplývá, že o žádosti o informace musí povinný subjekt rozhodnout zásadně ve lhůtě 15 dnů od jejího doručení, a to buď tak, že žádosti vyhoví, nebo že vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Ustanovení § 16a odst. 1 písm. b) a c) InfZ zakotvuje zvláštní úpravu prostředku na ochranu před nečinností povinného subjektu - stížnost. Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.   8. Protože žalobce vyčerpal prostředky stanovené zákonem o svobodném přístupu k informacím k  ochraně před nečinností správního orgánu - podal neúspěšně stížnost podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ, je toho názoru, že domáhat se ochrany svého práva na informace už lze pouze správní žalobou. K možnostem formulace výroku rozsudku vydaného podle § 81 odst. 2 s. ř. s. ve věci ochrany proti nečinnosti při vyřizování žádosti o informace podle InfZ  poukázal žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2009, č. j. 4 Ans 15/2009 – 56.   III. Vyjádření žalovaného   9. Městský soud v Praze při přípravě věci na jednání výzvou ze dne 2. 8. 2019, č. j. 9 A 89/2019 – 16, jakož i dalšími pěti opakovanými výzvami, žalovaného mj. vyzval vyjádření k žalobě a k předložení správního spisu. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne 28. 4. 2021.   10. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že v projednávané věci bohužel došlo k nečinnosti na jeho straně, a to v důsledku administrativního pochybení souvisejícího i s aktuálním vytížením žalovaného v poslední době. Navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti žalobce a nahradit žalobci náklady řízení.   11. Správní spis pro potřeby soudního řízení žalovaný soudu nepředložil. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že ve správním spise se nenacházejí jiné dokumenty než ty předložené žalobcem.   IV. Jednání ve věci   12. Jakkoliv žalobce ani žalovaný na jednání ve věci netrvali, městský soud shledal nařízení ústního jednání ve věci nezbytným za účelem provedení dokazování. Na jednání dne 28. 4. 2021 setrval žalobce na svém procesním stanovisku, žalovaný se z účasti na jednání omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti.   13. Jelikož nebyl správní spis předložen, městský soud provedl důkazy předložené žalobcem: žádostí o informace ze dne 29. 5. 2019 s dodejkou, upřesněním žádosti o informace žalobcem ze dne 6. 6. 2019 s dodejkou, odpovědí žalovaného ze dne 18. 6. 2019, č. j. MZDR 23843/2019-8/MIN/KAN, stížností žalobce na postup žalovaného podle §16a odst. 1 písm. c) InfZ ze dne 26. 6. 2019 s dodejkou, usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 7. 2019, č. j. 25A 40/2019 – 41, vyjádřením Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě ve věci sp. zn. 25A 40/2019 ze dne 23. 5. 2019, rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 12. 2020, č. j. 25A 84/2019 – 29, sdělení Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě ze dne 12. 6. 2019 včetně přílohy (e-mailové zprávy ze dne 13. 5. 2019).   V. Posouzení věci Městským soudem v Praze   14. Městský soud projednal žalobu podle ustanovení § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve zěnní pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podle něhož platí, že „ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“ Městský soud přitom rozhodoval podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.).   15. Podle § 81 odst. 2 s. ř. s. je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.   16. K formulaci výroku rozsudku vydaného podle § 81 odst. 2 s. ř. s. ve věci ochrany proti nečinnosti při vyřizování žádosti o informace podle InfZ se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 25. 11. 2009, č. j. 4 Ans 15/2009 – 56 tak, že uložení povinnosti rozhodnout o žádosti žalobce o poskytnutí informací neznamená, že žalovaný nemůže informace poskytnout. Výrok napadeného rozsudku je třeba vykládat … tak, že žalovaný se povinnosti vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti ve lhůtě soudem určené zprostí poskytnutím všech požadovaných informací v téže lhůtě, neboli že soudem uložená povinnost zahrnuje jak možnost povinného subjektu rozhodnout o odmítnutí žádosti o poskytnutí informací, tak možnost žádosti plně vyhovět (tj. všechny požadované informace poskytnout), popřípadě možnost žádosti za zákonem stanovených podmínek částečně vyhovět a částečně rozhodnout o jejím odmítnutí.   17. V projednávané věci není sporu o tom, že žalobce proti namítané nečinnosti žalovaného správního orgánu vyčerpal všechny přípustné procesní prostředky – takovým prostředkem je ve věcech poskytování informací podle InfZ totiž právě stížnost na způsob při vyřizování žádosti o informace podle § 16a a násl. InfZ (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu usnesení ze dne 20. 10. 2018, č. j. 5 As 18/2017 – 40, č. 3847/2019 Sb. NSS, dostupné na www.nssoud.cz).   18. Stížnost podle § 16a InfZ je specifickým prostředkem ochrany proti nečinnosti při vyřizování žádosti o informace. Jejím bezvýsledným podáním (tj. nevyřízením ve lhůtě stanovené zákonem, tj. 7 dnů od doručení stížnosti pro její předání povinným subjektem nadřízenému orgánu a 15 dnů pro rozhodnutí nadřízeného orgánu o stížnosti) je proto splněna podmínka bezvýsledného vyčerpání prostředků, které k ochraně proti nečinnosti stanoví procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu, pro podání správní žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 s. ř. s. Shledá-li soud žalobu důvodnou, nařídí povinnému subjektu, aby o žádosti rozhodl.   19. Pro posouzení důvodnosti žaloby bylo relevantní, zda žalovaný žalobcem požadované informace měl či měl mít a zda je žalobci poskytl, resp. v jakém rozsahu, případně, pokud informace neposkytl, zda vydal rozhodnutí.   20. Jelikož žalovaný přes opakovanou urgenci nepředložil městskému soudu správní spis, městský soud na jednání provedl důkazy, které ke svým tvrzením navrhl žalobce a jež by standardně měly být součástí správního spisu o poskytnutí informace. Obsah jednotlivých důkazů vypovídá o žalobcem vylíčeném průběhu vyřizování informace.   21. Z provedeného dokazování městský soud zjistil, že žalobce požádal dne 29. 5. 2019 o poskytnutí informace – veškerých záznamů o komunikaci vedené mezi Ministerstvem zdravotnictví a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě ve věci žádosti Ing. T. W. o informace učiněné na základě zákona o svobodném přístupu k informacím u Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě dne 8. 5. 2018. Dopisem ze dne 4. 6. 2019 a následně dopisem ze dne 6. 6. 2019 byl žalobce vyzván k upřesnění žádosti tak, aby bylo zřejmé, co konkrétně má žalobce na mysli pod pojmem „komunikace“ a zda žalobce požaduje kopii takové případné komunikace či toliko údaj o tom, že taková komunikace proběhla. Dále měl žalobce vyjasnit, o jakou žádost u Zdravotního ústavu se jedná, když nelze vyloučit, že toliko dle jména a příjmení žadatele a data podání žádosti subjektu odlišnému od ministerstva nebude možné požadované informace vyhledat. Podáním ze dne 6. 6. 2019 žalobce svou žádost o informace upřesnil tak, že požaduje veškeré záznamy o komunikaci, ať již je jejich předmětem vlastní obsah komunikace (např. kopie dopisů a e-mailů, zvukové záznamy hovorů) nebo jinak zaznamenané skutečnosti o proběhlé komunikaci (např. že komunikace proběhla, kdy, jakým způsobem a mezi kterými pracovníky), přičemž upřesnil, že výraz „komunikace“ znamená sdělování, výměnu informací, komunikování. Žalobce dále uvedl, že dne 8. 5. 2018 podal u Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě jedinou žádost o poskytnutí informace, která proto nemůže být zaměnitelná s jakoukoli jinou žádostí. V odpovědi na žádost o informace ze dne 18. 6. 2019 žalovaný konstatoval, že vede 3 spisy, které obsahují požadované informace zachycující komunikaci mezi žalovaným a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, konkrétně spis č. j. MZDR 25095/2018/NH, č. j. MZDR 6579/2019/NH a č. j. MZDR 24326/2019/PRO, přičemž k odpovědi připojil 15 příloh, obsahujících konkrétní záznamy o komunikaci. Na postup žalovaného při vyřízování žádosti o informace ze dne 29. 5. 2019 podal žalobce dne 26. 6. 2019 stížnost podle §16a odst. 1 písm. c) InfZ, ve které uvedl, že dne 24. 6. 2019c obdržel od žalovaného vyžádané záznamy o komunikaci, avšak má důvod se domnívat, že žalovaný disponuje ještě dalšími záznamy, které žalobci neposkytl, konkrétnbě záznamy o komunikaci vedené Mgr. M. Ž. za žalovaného a JUDr. V. M. za Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Ze sdělení datovaného 12. 6. 2019, kterým Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě vyhověl žádosti žalobce o poskytnutí veškerých záznamů o komunikaci vedené mezi Ministerstvem zdravotnictví a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě ve věci žádosti Ing. T. W. o informace učiněné na základě zákona o svobodném přístupu k informacím u Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě dne 8. 5. 2018 má soud za prokázané, že jednu z příloh, obsahujících záznamy o komunikaci, tvořila e-mailová zpráva ze dne 13. 5. 2019 adresovaná Mgr. M. Ž. paní V. M.. Ze specifikace příloh v odpovědi žalovaného ze dne 18. 6. 2019 soud ověřil, že e-mailovou zprávu ze dne 13. 5. 2019 coby nepochybný záznam o komunikaci žalovaný žalobci nepředložil, neboť žádná z příloh není datovaná dnem 13. 5. 2019. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 7. 2019, č. j. 25A 40/2019 – 41, z vyjádření Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě ve věci sp. zn. 25A 40/2019 ze dne 23. 5. 2019 ani z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 12. 2020, č. j. 25A 84/2019 – 29, soud nezjistil žádné další skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.   22. Z ustanovení § 14 InfZ vyplývá, že standardním výstupem vyřízení žádosti o informace je poskytnutí informace /§ 14 odst. 5 písm. d) InfZ/. Jinak lze žádost o informace pouze odmítnout podle § 14 odst. 5 písm. b) InfZ v případě neodstranění vad žádosti, především však tehdy, pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví (srov. § 15 InfZ). Teprve pokud jsou pro to dány podmínky, lze žádost odložit /tj. případy, brání-li nedostatek údajů o žadateli postupu vyřízení žádosti o informaci - § 14 odst. 5 písm. a) InfZ a kdy informace nespadá do působnosti povinného subjektu - § 14 odst. 5 písm. c) InfZ/.   23. Není – li předmět žádosti o informace vyčerpán, tj. není-li informace poskytnuta úplně, anebo zcela odmítnuta, popř. částečně poskytnuta a ve zbytku odmítnuta, může se žadatel u nadřízeného orgánu domáhat stížností podle § 16a odst. 1 písm. b a c) InfZ ochrany proti nečinnosti povinného subjektu, tj. požadovat, aby žádost o informace byla vyřízena i ve zbytku.    24. Nadřízený orgán podle ustanovení § 16a odst. 6 písm. a) – c) InfZ a) postup povinného subjektu potvrdí, b) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku a neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4 InfZ, nebo c) usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.   25. Z důkazů předložených žalobcem vyplynulo, že ve věci žádosti žalobce o poskytnutí veškerých záznamů o komunikaci vedené mezi Ministerstvem zdravotnictví a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě ve věci žádosti Ing. T. W. o informace učiněné na základě zákona o svobodném přístupu k informacím u Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě dne 8. 5. 2018 existují ještě další záznamy o komunikaci, a to minimálně e-mailová zpráva adresovaná Mgr. M. Ž. za žalovaného JUDr. V. M., které žalovaným nebyly v odpovědi ze dne 18. 6. 2019 na žádost žalobce o informace vypořádány, neboť mu nebyly poskytnuty ani o nich nebylo jinak rozhodnuto.   26. Jelikož žalovaný v zákonem předepsané lhůtě neposkytl žalobci veškeré informace, když předmět žádosti o informace nebyl zcela vyčerpán, ani o žádosti ve zbývajícím rozsahu zákonem předepsaným způsobem nerozhodl, stal se tak nečinným (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2019, č. j. 5 As 18/2017 – 55). Žalovaný ostatně svou nečinnost v řízení ani nesporoval.   VI. Závěr a náklady řízení   27. Městský soud z výše uvedených důvodů shledal žalobu podle § 81 odst. 2 s. ř. s. důvodnou, a proto výrokem I. žalovanému uložil, aby o žádosti žalobce ze dne 29. 5. 2019 rozhodl. Žalovaný buďto informaci poskytne v úplném rozsahu podle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ nebo podle ustanovení § 15 InfZ vydá rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti, když kombinace částečného vyhovění žádosti o informace a rozhodnutí o částečném odmítnutí informace je  možná (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2009, č. j. 4 Ans 8/2009 – 86). K vyřízení žádosti městský soud stanovil žalovanému přiměřenou lhůtu vycházející z ustanovení § 14 odst. 5 písm. d) InfZ, podle kterého je povinný subjekt povinen o žádosti o informaci povinen rozhodnout do 15 dní od přijetí žádosti.   28. Výrok II. o náhradě nákladů vychází z ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Náklady soudního řízení žalobce tvoří částka zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a náklady za zastoupení advokátem. Městský soud přiznal žalobci náhradu za 3 úkony právní služby zástupce (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby ve věci samé, účast na jednání soudu) po 3 100 Kč vše podle ustanovení § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu. Dále žalobci přísluší náhrada hotových výdajů jeho zástupce za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu (srov. § 35 odst. 2 s. ř. s.). Zástupce žalobce není plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem tak náklady řízení žalobce činí částku 12 200 Kč.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.                 Praha 28. dubna 2021     JUDr. Ivanka Havlíková v. r. předsedkyně senátu