č. j. 10 A 126/2021 - 30 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce:  K. H. N. zastoupen advokátem Mgr. Petrem Václavkem sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1 proti žalovanému:  Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 3/2, 110 01 Praha 1 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 2325401/2019 takto: I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí o žalobcově žádosti z 11. 11. 2019 o udělení řidičského oprávnění, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 18 456 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce, advokáta Mgr. Petra Václavka.  Odůvodnění: I. Předmět řízení. 1.         Podstatou projednávané věci, zahájené žalobou podanou 29. 11. 2021, je spor o to, zda je žalovaný nečinný v řízení o žalobcově žádosti o udělení řidičského oprávnění, zahájeném 11. 11. 2019. 2.         Žalobce v žalobě má za to, že žalovaný je nečinný, neboť zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí již marně uplynula. Jelikož žalobce také bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis stanoví k ochraně proti nečinnosti, mělo by být žalobě podle jeho názoru vyhověno. 3.         Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil to, že podle § 82 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), lze udělit řidičské oprávnění pouze osobě, která má na území České republiky obvyklé bydliště nebo zde alespoň šest měsíců studuje. Žalobce považoval tuto podmínku za splněnou společným soužitím se svou dcerou, P. T. N., a její matkou, V. T. T., k nimž má osobní vazby, na adrese X, což doložil prohlášením své družky. 4.         Žalovaný tomuto tvrzení neuvěřil. V. T. T. je totiž provdána za jiného muže, k určení otcovství k P. T. N. došlo až v průběhu jejího života, prohlášení o společném soužití v žalobcově obydlí byl podepsán v době, kdy tam žalobce již dva měsíce nebydlel, a V. T. T. byl v srpnu 2020 vydán německý řidičský průkaz, což nasvědčuje tomu, že její obvyklé bydliště se nenacházelo v České republice, nýbrž ve Spolkové republice Německo. Žalovaný se proto obrátil na příslušný německý orgán se žádostí o sdělení, jakým způsobem V. T. T. doložila své obvyklé bydliště, ale ani přes opakované urgence dosud neobdržel odpověď. Žalovaný se tak nepovažoval za nečinného a navrhl zamítnutí žaloby. II. Posouzení věci. 5.         Soud projednal žalobu podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podle nějž ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. V řízení o ochraně proti nečinnosti soud rozhoduje podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.) 6.         Při jednání konaném 24. 3. 2022 účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích. Zároveň se shodli na tom, že žalovaná již vyzvala žalobce k vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí, ale o jeho žádosti dosud nerozhodla. 7.         Nejprve se soud zabýval splněním podmínek řízení, tedy zda žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky stanovené v § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, na ochranu proti nečinnosti, a dospěl k závěru, že tomu tak bylo. Žalobce soudu předložil usnesení Ministerstva dopravy č. j. 4859/2020-160-SPR/7 z 16. 11. 2021, jež nevyhovělo jeho žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného v nynější věci. 8.         Lhůty pro vydání rozhodnutí jsou upraveny v § 71 správního řádu, podle jehož odstavce 3 pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba: a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. 9.         Zákon o silničním provozu neobsahuje zvláštní úpravu lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti o udělení řidičského oprávnění. 10.     Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce podal žádost o udělení řidičského oprávnění 11. 11. 2019. Žalovaný ze shora popsaných důvodů dospěl k závěru, že žalobce dostatečně neprokázal obvyklé bydliště ve smyslu § 2 písm. hh) zákona, a jelikož jeho pochybnosti nebyly odstraněny ani k výzvě, rozhodnutím z 22. 7. 2020 žádost zamítl. Toto rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému rozhodnutím Ministerstva dopravy z 29. 7. 2021 z toho důvodu, že žalovaný po doplnění spisu o důkazy týkající se žalobcovy družky nevyzval žalobce k seznámení s podklady pro rozhodnutí. 11.     Po následném seznámení se spisem zaslal žalobce 2. 9. 2021 žalovanému další podklady, včetně nového prohlášení své družky z 30. 8. 2021, podle nějž spolu žijí na adrese Třebízského 1372/3 v Praze 3. Žalovaný v reakci na to prostřednictvím Ministerstva dopravy zaslal 13. 9. 2021 žádost o sdělení, jakým způsobem V. T. T. prokázala obvyklé bydliště na území Spolkové republiky Německy, když jí byl český řidičský průkaz vyměněn za německý řidičský průkaz, vydaný 4. 8. 2020. Žalovaný urgoval vyřízení žádosti přípisy z 15. 11. 2021 a 13. 1. 2022, avšak neobdržel na ni žádnou odpověď. 12.     Z právě uvedeného vyplývá, že řízení o žalobcově žádosti trvalo ke dni podání žaloby již více než dva roky a k datu rozhodování soudu ještě o více než tři měsíce déle. Správní řízení bylo během této doby několikrát přerušeno na dobu v řádu dnů až týdnů, v některých případech též na žalobcovu žádost. I přesto je nade vši pochybnost zřejmé, že 30denní (případně 60denní) lhůta k vydání rozhodnutí byla již mnohonásobně překročena. Pro úplnost soud podotýká, že řízení před správním orgánem trvalo (bez zohlednění doby odvolacího řízení) přibližně 12 měsíců a 1 týden. Od uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí tak neuplynul celý rok a žaloba není opožděná. 13.     Správní orgán je samozřejmě oprávněn vyhledávat ve správním řízení další důkazy potřebné k dostatečnému zjištění skutkového stavu, pokud nepovažuje žalobcova tvrzení za pravdivá. To ho však nezbavuje povinnosti vydat rozhodnutí v zákonné lhůtě. Ani skutečnost, že žalovaný několik měsíců čekal na vyjádření německého správního orgánu, které opakovaně urgoval, nemůže jít k tíži žadatele. Ten doložil veškeré požadované podklady, a nepozbyl svého práva na vydání rozhodnutí v zákonné lhůtě jen proto, že správní orgán jeho tvrzením a důkazům nedůvěřuje a nedaří se mu opatřit včas důkazy svědčící opaku. 14.     Soudu přitom v tuto chvíli nepřísluší hodnotit, nakolik jsou pochybnosti žalovaného důvodné, neboť v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti je omezen na posouzení toho, zda žalovaný správní orgán je nečinný ve smyslu § 80 odst. 1 s. ř. s., tedy zda marně proběhla zákonem stanovená lhůta pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení. Tuto nečinnost soud v nynější věci shledal. 15.     S ohledem na shora uvedené soud konstatuje, že žalovaný pochybil, když o žalobcově žádosti do dnešního dne ani přes uplatnění opatření proti nečinnosti nerozhodl. III. Závěr a náklady řízení 16.     Soud seznal, že žaloba je důvodná, a proto podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žalobcově žádosti z 11. 11. 2019 o udělení řidičského oprávnění ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 17.     O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, jež sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem. Jejich výši soud určil v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů, a jsou tvořeny odměnou za čtyři úkony právní služby po 3 100 Kč: převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis repliky, účast při jednání před soudem [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d), g)], paušální náhradou hotových výdajů 300 Kč za každý z těchto úkonů (§ 13 odst. 4), a částkou 2 856 Kč odpovídající DPH v sazbě 21 %, neboť žalobkynin zástupce vykonává advokacii jako společník AK Čechovský & Václavek, s.r.o., která je registrována k placení DPH (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Žalobcovy náklady zastoupení advokátem tak činí 16 456 Kč a náklady řízení celkem 18 456 Kč, a žalovaný je povinen nahradit je žalobci v přiměřené 30denní lhůtě k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 24. března 20212       JUDr. Slavomír Novák předseda senátu   č. j. 10 A 126/2021 - 33     USNESENÍ    Městský soud v Praze rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ing. Vierou Horčicovou ve věci žalobce:  K. H. N. zastoupen advokátem Mgr. Petrem Václavkem sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1 proti žalovanému:  Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 3/2, 110 01 Praha 1 v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 2325401/2019 takto: Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 10 A 126/2021-30 z 24. 3. 2022 se podle § 164 a § 167 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, opravuje v datu vydání („24. března 20212“) tak, že toto datum je „24. března 2022“, neboť šlo o chybu v psaní. Poučení: Proti tomuto usnesení není podle § 104 odst. 3 písm. b) soudního řádu správního kasační stížnost přípustná.   Praha 14. dubna 2022       JUDr. Ing. Viera Horčicová předsedkyně senátu