č. j. 10 A 3/2022‑57   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce:  J. L. X   proti žalované:  Česká advokátní komora Národní 118/16 110 00 Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2021, č. j. 10.01-000582/21-005, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět věci1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 22. 11. 2021, č. j. 10.01-000582/21-005. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobce o určení advokáta podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji z důvodu své místní nepříslušnosti usnesením ze dne 9. 12. 2021, č. j. 30 A 141/2021 – 7, postoupil k Městskému soudu v Praze. II. Napadené rozhodnutí 2. Žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, že žalobce požádal o určení advokáta pro zastoupení v řízení před Ústavním soudem o „ústavní stížnosti proti nezákonnému zásahu tajnou službou nebo pro špatnou ochranu občanů a vnitřní bezpečnosti před vlivem agentů cizích zemí.“ (citace žalovaného rozhodnutí, pozn. městského soudu). 3. Dále žalovaná shrnula podmínky pro určení advokáta k poskytnutí právní služby dle § 18 odst. 2 a § 18c a násl. zákona o advokacii. Uvedla, že žalobce neprokázal své příjmové a majetkové poměry. Dle § 18c odst. 4 zákona o advokacii musí být k žádosti přiloženy doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob za období 6 kalendářních měsíců před podáním žádosti, jakož i doklady o majetkových poměrech. Žalobce žádné požadované doklady nepředložil. 4. Žalovaná konstatovala, že žalobce pak sám uvedl, že vlastní úspory ze stavebního spoření ve výši ca 100.000 Kč a akcie v hodnotě 50.000 Kč. Dále žalobce uvedl, že v domácnosti žijí celkem 3 osoby, kromě žadatele jeho otec i matka. Průměrný měsíční příjem žalobcova otce činí ca 25.000 Kč měsíčně, matky ca 20.000 Kč měsíčně. Společně posuzované osoby vlastní statek, pole o výměře ca 10ha, lesy o výměře ca 10 ha a dva osobní automobily. 5. Z uvedeného dle žalované vyplývá, že sám žalobce disponuje finančními prostředky k úhradě právních služeb advokátem, další může získat prodejem akcií, rovněž osoby společně s ním posuzované jsou dostatečně majetkově i příjmově bonitní. 6. Žalovaná proto uzavřela, že žalobce nesplnil podmínky dle ustanovení § 18c odst. 1 zákona o advokacii, neprokázal, že je osobou, jejíž příjmové a majetkové poměry odůvodňují určení advokáta k poskytnutí bezplatné advokátní služby. Žalobce nesplnil podmínky dle § 18c odst. 1 zákona o advokacii a § 18c odst. 4 zákona o advokacii. III. Žaloba a další vyjádření 7. Žalobce v žalobě uvedl, že od září 2020 hledá advokátní zastoupení ve vážném, ale v tajném případu. Žádný advokát mu neposkytl právní pomoc a žalovaná mu odmítla poskytnout pomoc advokáta s tím, že má žalobce uvolnit svých posledních 150.000 Kč. Rozsah a komplexnost problému je ovšem časově i finančně daleko náročnější. Žalobce tvrdí, že případ, jehož vyšetřování žalobci zabralo 3 roky, nebude žádný advokát přepracovávat za 150.000 Kč. Byly to navíc poslední úspory žalobce, ten by se musel zadlužit a to podle jeho názoru není podmínkou ochrany jeho práv. Žalobce je proto názoru, že má právo na určení advokáta státem, státní institucí. 8. Žalovaná ve vyjádření k žalobě namítla, že dle jejího názoru je žaloba nepřípustná. To protože dle jejího názoru žalobce netvrdí, že by byl zkrácen na svých právech ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s.  Žalobce dokonce ani netvrdí, že mu jde o ochranu jeho veřejných subjektivních práv, když návrh (žalobu) označuje za „veřejně prospěšnou, tajemně, nejasně, nekonkrétně a nepřezkoumatelně spekuluje o „vážném“ a dokonce „TAJNÉM“ případě. Z tvrzení žalobce, že si ho dosud žádný advokát netroufl zastupovat, podle žalované nevyplývá, kdo konkrétní tak neučinil, popř. zda zastoupení bylo odmítnuto pro zjevnou nedůvodnost zastoupení. 9. K samotnému předmětu věci žalovaná rekapitulovala obsah žádosti žalobce a proces jejího doplňování. Má za to, že dobrodiní zákona určit advokáta žadateli z důvodů předvídaných v ustanovení § 18c odst. 1, 4 zákona o advokacii žalobce neosvědčil (neprokázal), a to ani po výzvě k doplnění žádosti ze strany žalované. 10. V závěru žalovaná poukázala na to, že dopisem doručeným Komoře dne 30. 3. 2021 žalobce poptával podání „ústavní žaloby“ (proti České republice) nebo „obnovení“ žaloby na Ministerstvo vnitra a Bezpečnostní informační službu s tím, že „důkazů má dost, přičemž ve věci ústavní žaloby chce „oslovit“ vládu (ale nebyl si jistý, zda to není v kompetenci České advokátní komory…). Komora reagovala odpovědí ze dne 6. 4. 2021 pod čj. 01.99-000014/21-051. 11. Žalobce k vyjádření žalované podal repliku. V ní uvedl, že jde o utajený materiál, originál chtěl předat až advokátovi. Žalovaná žádost posuzovala zaujatě, žalobce není právník. Seznam oslovených advokátů překročil několik stovek, žalobce toho má plný email. Dokument od ČAK chtěl dodat oslovené dva nebo tři subjekty, ty dodal. Podle žalobce není trestné odmítnout doplnění, které jej může kompromitovat. Žalobce dodal, že je ve finanční tísni, podle jeho názoru má právo na advokáta. IV. Posouzení věci Městským soudem v Praze 12. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.) a vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 13. Napadené rozhodnutí podléhá přezkumu ve správním soudnictví (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 11. 9. 2008, čj. 6 Ads 19/2008-103, č. 2179/2011 Sb. NSS). 14. O věci městský soud rozhodl bez jednání, neboť obě strany vyslovily s tímto postupem souhlas (srov. § 51 odst. 1 s. ř. s.). Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny potřebné pro rozhodnutí jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS z 29. 1. 2009). Důkazy navržené žalovanou k vyjádření k žalobě – ze dne 30. 3. 2021 a ze dne 6. 4. 2021 - městský soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť se nejedná o podklady významné pro řízení o žádosti žalobce ze dne 13. 10. 2021 o určení advokáta k právní službě. 15. Soud ze spisového materiálu zjistil následující podstatné skutečnosti. 16. Žalobce dne 13. 10. 2021 požádal žalovanou o určení advokáta pro právní službu dle § 18c zákona o advokacii. Uvedl, že je svobodný, ve společné domácnosti s ním žijí 2 osoby. Předmětem věci, pro niž žádal o určení advokáta k poskytnutí právní služby, uvedl „řízení před Ústavním soudem“, k popisu věci uvedl „žádost o právní obranu před nezákonným zásahem“. Žalobce uvedl, že je nezaměstnaný, vedený na úřadu práce, má pozastavenou živnost, v období od 1. 12. 2020 do 17. 5. 2021 obdržel dávky podpory v nezaměstnanosti v celkové výši 33111 Kč. 17. Jako osobní majetek uvedl stavební spoření ve výši ca 100.000 Kč, akcie ca 50.000 Kč, mobilní telefon, PC, notebook, televizi. K příjmovým a majetkovým poměrům společně posuzovaných osob za období posledních 6 měsíců předcházejících podání žádosti uvedl, že otec má příjem 25.000 Kč měsíčně, matka 20.000 Kč měsíčně. Majetek tvoří statek, pole (cca 10ha), lesy (cca 10ha), osobní automobil, běžné vybavení domácnosti, rozšířené vybavení domácnosti a základní vybavení pro údržbu statku, menší traktor, sekačky, pily. Co se týče dluhů, uvedl, že má dluh 16000 Kč u ČSOB, a.s., nájemné ve výši 1000 Kč měsíčně, zaplacená daň nebo zálohy na daň z příjmů fyzických osob a zaplacené pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění – výše měsíčně činí 1500 Kč. 18. Téhož dne (13. 10. 2021) tutéž žádost podal znovu, doplnil ji o své kontaktní údaje – email a datovou schránku. 19. Žalovaná dne 25. 10. 2021 pod č. j. 10.01-000582/21-003 žalobce vyzvala k doplnění žádosti. Shledala totiž, že a) chybí 2. strana formuláře. Rovněž žalobce vyzvala, aby b) označil konkrétní rozhodnutí, které je předmětem ústavní stížnosti, příp. měl žalobce uvést přesný název soudu, číslo jednací a datum doručení posledního rozhodnutí nebo měl zaslat kopii rozhodnutí. Dále měl žalobce doložit c) doklady o příjmech nebo dávkách státní sociální podpory všech společně žijících osob za období 04/21 – 09/21 (starobní důchod, doklady o hotovostních příjmech, výpisy z účtů, potvrzení ČSSZ, apod.). 20. Žalobce na uvedenou výzvu reagoval téhož dne. K vyzývaným nedostatkům žádosti uvedl, že si stáhl z webových stránek žalované dokument a vyplnil jej. Požádal o případnou další výzvu k doplnění. Přílohou podání pak byla doplněná žádost o právní službu pro fyzickou osobu (ze dne 25. 10. 2021), z níž nově vyplývají některé skutečnosti. Žalobce specifikoval, že žádá o určení advokáta k řízení před Ústavním soudem pod sp. zn. SPR. ÚS 896/21, řízení zahájeno dne 7. 10. 2021. K popisu věci uvedl „obrana před nezákonným zásahem tajnou službou, nebo špatná občanů ochrana vnitřní bezpečnosti před vlivem agentů jiných zemí“. K doložení vyzývaným dokladů uvedl, že „na § 18c/4 by se měla vztahovat výjimka, pokud jde o TAJNÝ případ, či problematiku, nebo navrhnout jiné řešení. Nejsem právník a ani právnická osoba.“  K majetkovým poměrům společně posuzovaných osob uvedl statek, pole (cca 10ha), lesy (cca 10ha), osobní automobil 2x, běžné vybavení domácnosti, rozšířené vybavení domácnosti a základní vybavení pro údržbu statku, menší traktor, sekačky, pily. 21. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí. 22. Podle § 18 odst. 2 písm. b) zákona o advokacii platí, že ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak (dále jen „žadatel“), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti určila advokáta k poskytnutí právní služby podle § 18c. 23. Podle § 18c odst. 1 zákona o advokacii platí, že žadatel, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní služby, zastoupen jiným advokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo, aby mu Komora určila advokáta k poskytnutí právní služby. V téže věci může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby z důvodů uvedených v § 19, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2. 24. Podle § 18c odst. 3 zákona o advokacii nejde-li o poskytnutí právní služby na náklady státu podle § 23 odst. 3, je žadatel povinen v žádosti podle odstavce 2 doložit, že se neúspěšně pokusil zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou oslovených advokátů. 25. Podle § 18c odst. 4 zákona o advokacii k žádosti musí být přiloženy doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti, jakož i doklady o jeho majetkových poměrech. Podrobnosti náležitostí žádosti včetně vzoru jejího formuláře a způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. 26. Obecně platí, že poskytování právních služeb je činnost úplatná s tím, že si klient advokáta vybírá a hradí mu odměnu. V rámci ochrany práva osob na přístup k soudu, však může ve výjimečných případech vzniknout vztah mezi klientem a advokátem i rozhodnutím soudu nebo žalované dle již citovaného ustanovení § 18 odst. 2 zákona o advokacii. Smyslem určení advokáta podle § 18 odst. 2, § 18a až 18d zákona o advokacii je poskytnout právní pomoc zejména nemajetným žadatelům k zachování jejich práv na právní pomoc dle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 27. Žadateli se pak právní služba podle § 18c zákona o advokacii poskytuje bezplatně. Pokud jde o určení advokáta pro řízení před Ústavním soudem a v řízení před orgánem veřejné správy, hradí odměnu advokáta stát. V ostatních věcech, ke kterým je advokát určen podle § 18c, poskytuje advokát právní služby nadále na své náklady, případně má nárok na poskytnutí náhrady podle stavovského předpisu (§ 23 odst. 3 zákona o advokacii). Z hlediska žadatele, který osvědčí naplnění podmínek § 18c zákona o advokacii, mu však bude případně určený advokát poskytovat právní službu bezplatně; náklady advokáta vůči žalované či vůči státu se sféry žadatele (zde žalobce) nedotýkají. 28. Z odůvodnění žalovaného rozhodnutí vyplývá, že žalobci nebyl advokát určen pro nesplnění dvou podmínek: a) žalobce řádně neprokázal své příjmové a majetkové poměry a rovněž i společně posuzovaných osob (žalovaná poukázala na § 18c odst. 1, 4 zákona o advokacii), b) z tvrzení žalobce vyplývá, že má dostatečné finanční prostředky k úhradě služeb advokáta, podle žalované je tedy žalobce schopen si služby advokáta zajistit svými prostředky /k tomu srov. § 18 odst. 2 písm. b) zákona o advokacii/. 29. Žalovaná správně v 3. odstavci odůvodnění zdůraznila výchozí skutečnost, tj. že pro určení advokáta musí být současně splněny podmínky ustanovení § 18 odst. 2 zákona o advokacii a § 18c odst. 1 zákona o advokacii. Jen ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak, má totiž právo na určení advokáta k poskytnutí právní služby dle § 18c zákona o advokacii. 30. Žadatelé jsou poté pro tyto účely obecně povinni dle § 18c odst. 1 a 4 zákona o advokacii prokázat příjmové a majetkové poměry a to prostřednictvím dokladů o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti, jakož i doklady o jeho majetkových poměrech. V těchto ustanoveních není uvedena žádná výjimka, pro kterou by se tato povinnost na určité skupiny osob nevztahovala. K tomuto prokázání byl tedy povinen i žalobce, byť subjektivně je názoru, že tomu tak být nemělo. 31. Žalobce v žádosti sám přiznal část příjmových a majetkových poměrů sebe i osob společně posuzovaných, část požadovaných podkladů (o příjmech, dávkách sociálního zabezpečení atp.) přes výzvu žalované nedoložil, čímž podle městského soudu skutečně dostatečně úplně a věrohodně neprokázal příjmové a majetkové poměry dle § 18c odst. 1 a 4 zákona o advokacii. 32. Žalovaná nicméně v dalším vycházela alespoň z  údajů, které žalobce o těchto poměrech sám uvedl (tvrdil) v žádosti.  Žalobce sporuje především ten závěr žalované, že disponuje dostatečnými finančními prostředky k úhradě právních služeb advokátem. Má v této souvislosti naopak za to, že finanční prostředky ca 150.000 Kč vzhledem k objemu věci nepostačí k úhradě služeb advokáta, případně, pokud by je vynaložil, šlo by o jeho poslední úspory a zadlužil by se, což dle jeho názoru není podmínkou určení advokáta. 33. Podle městského soudu se žalobce v těchto tvrzeních pohybuje ve zcela v hypotetické rovině. Žalobce opakovaně tvrdí (postupně ve třech verzích žádosti, byť to nedokládal konkrétními podklady), že byť určitou sumou finančních prostředků disponuje, má (sám od sebe) za to, že by se jednalo o nedostatečné prostředky pro úhradu právních služeb. Současně z jeho podání nevyplývá, že se vůbec pokusil zajistit si právní službu advokáta „jinak“, tj. vlastními silami a prostředky. Byť žalobce v replice uvedl, že oslovil několik set advokátů, neprokázal ani to. Pokud tvrdí, že žalované doložil k výzvě dva nebo tři oslovené subjekty, taková skutečnost není obsahem správního spisu, z něj ani nevyplývá, že by jej žalovaná v řízení a tím spíše ani ve výzvě z 25. 10. 2021 k doložení oslovení několika advokátů vyzývala. 34. Žalobce tedy sám svými tvrzeními přiznal, že disponuje finančními prostředky, z nichž je možné sjednat služby advokáta jinak (tj. svými prostředky). Žalobce poté neprokázal neschopnost si zajistit právní službu tímto způsobem a tím nebyla splněna již výchozí podmínka § 18 odst. 2 jakožto předpoklad pro aplikaci § 18c odst. 1 a 4 zákona o advokacii (tj. pro otestování, zda určení advokáta k právní službě odůvodňují příjmové a majetkové poměry žalobce). 35. Jelikož žalobce výchozí podmínku § 18 odst. 2 písm. b) zákona o advokacii nesplnil, žalovaná proto tím spíše správně zamítla žádost žalobce pro nesplnění podmínek dle § 18c zákona o advokacii. 36. Městský soud si je vědom toho, že jiný jeho senát pod sp. zn. 6 A 101/2021 podal návrh na zrušení části ustanovení § 18c odst. 1 zákona o advokacii v té části, v níž je vyžadováno ověření příjmových a majetkových poměrů žadatele. Jak však vyplývá z návrhu 6. senátu městského soudu, smysl předložení věci Ústavnímu soudu spočívá v jiných okolnostech věci, než je tomu u žalobce – soudu jde o snahu nebránit přístupu k Ústavnímu soudu těm fyzickým osobám, které nesplňují podmínku příjmových a majetkových poměrů, a které se nemohou dohodnout o zastupování s konkrétním advokátem. To však případ žalobce, jak je uvedeno výše, není. Výsledek řízení, které Ústavní soud vede pod sp. zn. Pl. ÚS 44/21 (ke dni jednání městského soudu o věci nebylo rozhodnuto), tak pro posouzení nynější žaloby není podle názoru městského soudu stěžejní, neboť i pokud by Ústavní soud dospěl k závěru o protiústavnosti požadavku na ověření příjmových a majetkových poměrů žadatele, stále bude platit, že žalobce neprokázal podmínku dle § 18 odst. 2 písm. b) zákona o advokacii, tj. že si nemůže zajistit právní služby advokáta jinak. 37. Pouze pro úplnost městský soud dodává, že žalobce sice v žádosti označil poptávanou právní službu jako „ústavní stížnost“, současně však uvedl sp. zn. této věci u Ústavního soudu jako SPR. ÚS 896/21. Podle § 41 odst. 2 Kancelářského řádu Ústavního soudu přístupného na webu www.usoud.cz jde (u rejstříku SPR) o věc správního rejstříku, do něhož se zapisují podání a písemnosti, které se nevztahují k rozhodovací činnosti Ústavního soudu a věci, o nichž to stanoví předseda (nebo místopředseda) Ústavního soudu a podání, u nichž jde dle obsahu o návrh na přezkoumání a zrušení pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu. Zapisují se do něj rovněž vyžádání a dotazy dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. K tomu žalobce v žádosti ze dne 13. 10. 2021 ve znění pozdějšího doplnění uvedl popis právní služby „„obrana před nezákonným zásahem tajnou službou, nebo špatná občanů ochrana vnitřní bezpečnosti před vlivem agentů jiných zemí““. Taková právní služba dle naznačeného obsahu ani nenáleží pod řízení dle hlavy druhé zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. 38. Městský soud je proto toho názoru, že žalobcem poptávanou právní službu ani nejde podřadit pod řízení před Ústavním soudem. V takovém případě se ani neuplatní výjimka dle § 18c odst. 3 zákona o advokacii a žalobce by byl v dalším kromě jiného povinen osvědčit právě i to, že se neúspěšně pokusil zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou oslovených advokátů.  V. Závěr a náklady řízení 39. Žaloba není důvodná, proto ji soud zamítl postupem dle § 78 odst. 7 s. ř. s. 40. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal jejich náhradu. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, nicméně jí nevznikly žádné náklady řízení nad rámec běžného výkonu úředních činností, městský soud jí tedy náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalobce procesně úspěšný nebyl, náhrada nákladů řízení mu proto nepřísluší. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha, 20. prosince 2022     JUDr. Slavomír Novák v. r. předseda senátu