č. j. 10 A 57/2022 - 16     USNESENÍ    Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce:  K. E. zastoupen advokátem JUDr. Ing. Pavlem Cinkem, LL. M., MBA sídlem Veleslavínova 363/33, 301 00 Plzeň proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v tom, že žalobce byl 29. 6. 2019 na svém pozemku ve Starém Smolivci 88 proti své vůli a bez souhlasu příslušného státního zástupce spoután příslušníky Policie České republiky a následně odvlečen automobilem na Protialkoholní záchytnou stanici Plzeň, kde musel setrvat do dalšího dne takto: I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.         Žalobce se žalobou podanou 28. 6. 2022 k Městskému soudu v Praze domáhá vyslovení nezákonnosti shora popsaného zásahu žalovaného. Uvedl, že o nezákonnosti tohoto zásahu se dozvěděl až 19. 10. 2021, kdy mu bylo doručeno usnesení Městského úřadu Nepomuk č. j. DOP/17143/2021-BrP z 8. 9. 2018 (správně měl být uveden rok 2021), jímž byl zproštěn obvinění z přestupku proti občanskému soužití a majetku, kterého se měl dopustit 29. 6. 2019 a kvůli němuž proti němu příslušníci PČR patrně zakročili. Až v tomto řízení se žalobce s konečnou platností dozvěděl, že se nedopustil ničeho protiprávního a že policisté neměli ke svému zákroku souhlas státního zástupce, a že byl tedy jejich zásah nezákonný. 2.         Soud se musel zabývat v prvé řadě tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Podle § 84 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), žaloba na ochranu před nezákonným zásahem musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu; nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo (odst. 1). Zmeškání lhůty nelze prominout (odst. 2). 3.         Zákon tak upravuje pro včasnost zásahově žaloby dvě lhůty, které musejí být zachovány současně: subjektivní dvouměsíční, která se odvíjí od okamžiku, kdy se žalobce o nezákonném zásahu dozvěděl, a objektivní dvouletou, která se odvíjí od okamžiku, kdy k zásahu došlo. 4.         Z žalobcových tvrzení i samotného žalobního petitu je jednoznačně zřejmé, že k tvrzenému zásahu mělo dojít 29. 6. 2019 a byl ukončen ještě téhož dne nebo nejpozději dne následujícího, kdy byl žalobce propuštěn z protialkoholní záchytné stanice. Od tohoto okamžiku počala běžet dvouletá objektivní lhůta pro podání správní žaloby. 5.         Žalobce obsáhle odůvodňuje svůj názor, že dvouměsíční subjektivní lhůta nepočala běžet již 29. 6. 2019, nýbrž až později, konkrétně 19. 10. 2021. Pomíjí však existenci objektivní dvouleté lhůty, jejíž běh se odvíjí od okamžiku samotného zásahu. Žaloba tedy musí být podána nejpozději v poslední den lhůty objektivní, a to i za situace, že by se právě v tento moment žalobce subjektivně dozvěděl o zásahu do svých práv. Dvouletá doba pro podání žaloby je víc než dostatečná i pro ty, kteří si dříve zásahu do svých práv „nevšimli“. (Srov. bod 52 rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 155/2015-160 z 21. 11. 2017. Toto rozhodnutí bylo sice později zrušeno nálezem Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 635/18 z 15. 5. 2018, avšak správnost tohoto závěru vyslovena nebyla.). Pro úplnost pak soud podotýká, že v dané věci uplynula rovněž subjektivní lhůta pro podání žaloby, neboť žalobce se o zásahu do svých práv dozvěděl dle vlastních tvrzení 19. 10. 2021, zatímco žalobu podal o více než osm měsíců později. 6.         Objektivní dvouletá lhůta pro podání žaloby uplynula nejpozději 30. 6. 2019. Žaloba byla podána 28. 6. 2022, tedy opožděně. Soud ji proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl. 7.         Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 21. července 2022       JUDr. Ing. Viera Horčicová předsedkyně senátu