č. j. 10 Ad 7/2022 - 32     USNESENÍ    Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce:   Bc. C. Š. proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutím ministra vnitra č. j. MV-184412-15/SO-2020 z 24. 2. 2021 takto: I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou, podanou původně 27. 1. 2022 k Obvodnímu soudu pro Prahu 7, jenž řízení o ní z důvodu věcné nepříslušnosti zastavil, domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, jímž ministr vnitra k jeho odvolání změnil výrok rozhodnutí žalovaného č. j. OSZ-63014-79/D-Mš-2020 z 14. 10. 2020 tak, že zní: „Podle ustanovení § 116 odst. 1 a 4 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky a závazného právního názoru Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 14/2006-115 ze 17. 8. 2006 nepřiznávám od 1. 8. 2003 příspěvek za službu.“ 2. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce již v minulosti správní žalobu proti tomuto rozhodnutí ministra vnitra podal, a zdejší soud ji usnesením č. j. 10 Ad 2/2021-71 z 5. 8. 2021 odmítl, neboť naznal, že žalobce se domáhal přezkoumání a zrušení úkonu správního orgánu, jenž není rozhodnutím ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s ř. s.“), a jenž je proto ze soudního přezkumu vyloučen. Toto usnesení nabylo právní moci 11. 8. 2021. 3. Judikatura správních soudů přitom dovodila, že překážku věci rozhodnuté zakládá nejen meritorní posouzení věci v rozsudku, ale také odmítnutí žaloby, která směřovala proti úkonu správního orgánu, jenž není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., jsou-li účastníci obou řízení totožní (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 83/2012-34 ze 17. 10. 2013). Právě popsaná situace je svou podstatou obdobná nynější věcí, a není tedy důvod k odlišnému postupu. 4. Žalobce se žalobou domáhá vydání soudního rozhodnutí v téže věci, o níž již soud dříve rozhodl, a soud proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. 5. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. Podle tohoto ustanovení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 2. června 2022       JUDr. Ing. Viera Horčicová předsedkyně senátu