č. j. 11 A 35/2021‑ 130   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce:   Třebíč Nuclears z.s., IČO 26596792 sídlem Na Hvězdě 1388, 674 01  Třebíč proti žalované:  Národní sportovní agentura sídlem Českomoravská 2420/15a, 190 00  Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z 22. 12. 2020, čj. MSMT-36632/2019-11 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se na soud obrátil, neboť žalovaný zamítl jeho žádost o dotaci. Zásadní pro věc je, zda měl žalobce povinnost mít pronajaty všechny pozemky zahrnuté do investičního záměru ke dni podání žádosti, nebo zda stačilo tuto podmínku splnit později. 2. Na žalovanou přešla působnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“), proto soud jednal s ní. Žalovaná byla zřízena zákonem č. 178/2019 Sb., který změnil zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. Dle čl. II bod 2. novelizačního zákona poskytovalo ministerstvo namísto žalované finanční podporu sportu ze státního rozpočtu dle § 3d odst. 1 písm. c) zákona o podpoře sportu do 31. 12. 2020. Od ledna 2021 přešla i tato část působnosti na žalovanou. Žaloba byla podána 4. 1. 2021, proto je žalovaným správním orgánem dle § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), Národní sportovní agentura. Správné určení žalovaného v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s. je věcí soudu [srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) z 12. 10. 2004, čj. 5 Afs 16/2003-56, č. 534/2005 Sb. NSS]. II. Dosavadní průběh a napadené rozhodnutí 3. Ze spisového materiálu soud zjistil následující podstatné skutečnosti. 4. Ministerstvo vyhlásilo Výzvu V5 Sport, investice 2020 pro SK a TJ Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy k předložení žádosti o dotaci v rámci programu 133 530 Podpora materiálně technické základny sportu 2017 až 2024, Podprogram 133D 531 Podpora materiálně technické základy sportu – ÚSC, SK a TJ (dále jen „dotační výzva“). 5. Žalobce požádal 31. 10. 2019 o poskytnutí dotace na rekonstrukci multifunkčního hřiště. V žádosti označil jako dotčené nemovitosti pozemky parc. č. 867/1 a 867/3. K žádosti přiložil investiční záměr, v němž uvedl, že bude vlastníkem stavby a že není vlastníkem stavebních pozemků, na které má uzavřenou nájemní smlouvu s městem Třebíč. Ke stavebnímu řízení uvedl, že připravuje žádost o stavební povolení, které bude vydáno do 3. 1. 2020. 6. Žalobce spolu s žádostí doložil též nájemní smlouvu z 1. 10. 2008 spolu s dodatky č. 1 z 27. 8. 2009 a č. 2 z 22. 10. 2019. Z nájemní smlouvy vyplývá, že město Třebíč přenechalo žalobci do nájmu pozemek parc. č. 867/4 o výměře 771 m2 a pozemek parc. č. 867/3 o výměře 1121 m2. Přílohou nájemní smlouvy byla katastrální mapa s vyznačenými pozemky. Dodatkem č. 1 došlo ke změně předmětu nájmu tak, že město Třebíč přenechalo žalobci do nájmu jen část pozemku parc. č. 867/4 a celý pozemek parc. č. 867/3. Přílohou dodatku č. 1 byla opět katastrální mapa s vyznačeným předmětem nájmu. Dodatkem č. 2 se opět změnil předmět nájmu. Důvodem bylo, že došlo ke změně (výměry a číslování) pozemků v katastru nemovitostí. Nově město Třebíč přenechalo žalobci do nájmu celý pozemek parc. č. 867/3 a část pozemku parc. č. 867/1 o výměře 662 m2. Přílohou dodatku č. 2 byla katastrální mapa s vyznačenými pozemky. Tu žalobce s žádostí nedodal a doplnil ji až na e-mailovou výzvu zaměstnankyně ministerstva v červenci 2020. Dodatek č. 2 nabyl platnosti a účinnosti 22. 10. 2019. 7. Žalobce následně doložil dodatek č. 3 z 6. 11. 2019. Tímto dodatkem smluvní strany opět změnily předmět nájmu. Nově město Třebíč přenechalo žalobci do nájmu celý pozemek parc. č. 867/3 a část pozemku parc. č. 867/1 o výměře 751 m2. Přílohou dodatku byla katastrální mapa s vyznačeným předmětem nájmu. Dodatek nabyl platnosti a účinnosti 6. 11. 2019. 8. Ministerstvo napadeným rozhodnutím zamítlo žalobcovu žádost. Žalobcova žádost prošla formální kontrolou, při níž bylo shledáno, že splnila všechny formální podmínky. V návaznosti na předložení dodatku č. 3 k nájemní smlouvě ministerstvo zpětně zjistilo, že žalobce nesplňoval k datu podání žádosti podmínku dle čl. 4.1 písm. j) dotační výzvy, neboť nájemní smlouva nezahrnovala všechny pozemky dotčené investičním záměrem a dodatek č. 3 uzavřel žalobce s městem Třebíč až po podání žádosti. Tím nesplnil jedno z vyřazovacích kritérií specifického hodnocení žádostí. Na tuto nesrovnalost nemohlo ministerstvo přijít dřív, neboť žalobce nedoložil k žádosti přílohu k dodatku č. 2 nájemní smlouvy. Ministerstvo zdůraznilo, že podmínky stanovené v dotační výzvě mají hmotněprávní povahu a musí být naplněny ke dni podání žádosti. Na podporu své argumentace odkázalo na rozsudek NSS ze 7. 12. 2017, čj. 10 Afs 270/2017-48. III. Žalobní argumentace 9. Žalobce má za to, že napadené rozhodnutí je nezákonné, a navrhuje jeho zrušení. Nesouhlasí, že měl povinnost mít uzavřenou nájemní smlouvu na všechny pozemky dotčené investičním záměrem ke dni podání žádosti. 10. Dotační výzva výslovně neupínala výše uvedenou povinnost k okamžiku podání žádosti. Čl. 4. 1 písm. j) dotační výzvy uvádí pouze lhůtu počínající dnem realizace projektu, po kterou musí žadatel vlastnit, či být nájemcem nebo vypůjčitelem nemovitých věcí. Chtělo-li ministerstvo tuto povinnost žadatelům uložit, mělo ji v dotační výzvě výslovně zakotvit. Jeho postup je v rozporu s legitimním očekáváním žadatelů, neboť žalovaný zpřísnil podmínky během dotačního řízení bez toho, aby na to mohli žadatelé reagovat. 11. Žalobce též poukázal na skutečnost, že dotační výzva v čl. 3.1 písm. d) umožňuje předložení stavebního povolení až do 3. 1. 2020, tedy po podání žádosti o dotaci. 12. Odkaz na rozsudek NSS čj. 10 Afs 270/2017-48 nepovažuje žalobce za přiléhavý. NSS v něm totiž posuzoval nesplnění hmotněprávní povinnosti stanovené zákonem. V případě žalobce je povinnost stanovená dotační výzvou a neplyne z ní, že byla navázaná na hmotněprávní lhůtu k podání žádosti. IV. Vyjádření ministerstva 13. Správní spis k výzvě soudu zaslalo spolu s vyjádřením k žalobě ministerstvo. Soud vyzval žalovanou, aby sdělila, zda se ztotožňuje s vyjádřením ministerstva, případně aby zaslala své vyjádření. Žalovaná na výzvu nereagovala. Dotační výzvu vyhlásilo ministerstvo, které též hodnotilo žádosti o dotace a rozhodlo o zamítnutí žalobcovy žádosti. Soud proto s ohledem na mlčení žalované vyšel z toho, že se ztotožnila s argumentací ministerstva, a jeho vyjádření považuje za vyjádření žalované. 14. Ministerstvo považuje žalobu za nedůvodnou a navrhlo její zamítnutí. Poukázalo na to, že žalobce nesporuje, že dotační podmínky nesplňoval, pouze to, že je musel splňovat ke dni podání žádosti. Dle ministerstva obsahuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zejména procesní normy, přičemž podmínky hmotněprávní jsou určeny v dotační výzvě dle § 14j tohoto zákona. Lhůta pro podání žádostí má ve vztahu ke stanoveným podmínkám hmotněprávní povahu. Jiný výklad není možný, neboť by vedl k závěru, že hmotněprávní podmínky stanovené poskytovatelem dotace nemají v ničem oporu. Proto ministerstvo považuje za přiléhavou i argumentaci rozsudkem NSS čj. 10 Afs 270/2017-48, z něhož vyplývá, že lhůta, která se váže k povinnostem hmotněprávní povahy, má též hmotněprávní povahu. 15. Podmínka, kterou žalobce nesplnil, je v dotační výzvě jasně stanovena v čl. 4.1 písm. j), z něhož plyne i to, že tato podmínka musí být splněna již v době podání žádosti. Na tom nic nemění, že pro podmínku dle čl. 3.1 písm. d) dotační výzvy je stanoveno, že může být splněna později. Poskytovatel dotace může autoritativně rozhodovat o stanovení dotačních podmínek, přičemž dotace je vnímána jako dobrodiní ze strany státu, na které není právní nárok. V. Replika žalobce a duplika ministerstva 16. Žalobce zaslal soudu repliku k vyjádření ministerstva. 17. Žalobce zdůraznil, že ke dni podání žádosti splňoval podmínky dotační výzvy. Pouze neměl k okamžiku podání žádosti pronajaty všechny pozemky dotčené investiční záměrem. To ale ani nebylo jeho povinností. 18. Povinností ministerstva bylo nastavit jasné a srozumitelné podmínky a ministerstvo této své povinnosti nedostálo. Nesrozumitelnost podmínek nemůže ministerstvo napravovat upřesňujícím výkladem v průběhu dotačního řízení. 19. Ministerstvo zaslalo soudu dupliku, v níž setrvalo na své předchozí argumentaci. Zdůraznilo, že mezi ním a žalobcem panuje shoda na skutkových okolnostech případu. Liší se pouze v interpretaci dotačních podmínek.     VI. Posouzení věci soudem 20. Ve věci samé rozhodl soud bez nařízení jednání, s čímž žalobce souhlasil výslovně a žalovaná konkludentně (§ 51 odst. 1 zákona s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 21. Žaloba byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou. 22. Žaloba není důvodná. 23. Žalobce nesporuje, že ke dni podání žádosti neměl pronajaty všechny pozemky dotčené investičním záměrem. Tato skutečnost plyne jednoznačně též ze správního spisu. Žalobce získal užívací titul ke všem pozemkům (resp. částem pozemků), které byly dotčeny investičním záměrem až dodatkem č. 3 k nájemní smlouvě, jenž nabyl účinnosti 6. 11. 2019, tj. týden po podání žádosti o poskytnutí dotace. Jediným sporným bodem je, zda žalobce porušil své povinnosti plynoucí z dotační výzvy. 24. Dotace jsou beneficiem ze strany veřejné moci a na jejich poskytnutí není právní nárok (§ 14 odst. 1 rozpočtových pravidel). Poskytovatel má povinnost zveřejnit výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace dle § 14j odst. 1 rozpočtových pravidel. Dle tohoto ustanovení je obsahem výzvy též lhůta pro podání žádosti, popřípadě další požadavky, které žadatel o dotaci musí naplnit. Je zásadně na uvážení poskytovatele dotace, jaké podmínky pro poskytnutí stanoví. Uvnitř prostoru pro toto uvážení je limitován jen velmi omezeně, zejména zákazem zjevné svévole a nedůvodně nerovného zacházení (srov. rozsudek NSS z 31. 8. 2021, čj. 2 Afs 46/2020-50, bod 17). 25. Soudní přezkum rozhodnutí o neposkytnutí dotace, na kterou není nárok, je omezen na posouzení řádného procesu. Zjednodušeně řečeno žadatel nemá právo na „výsledek“, ale na „řádný proces“ s ním související. Ten je určen právními předpisy, podmínkami danými v dokumentech, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, respektive základními procesními zásadami určujícími postup orgánů veřejné moci v právním státě (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS z 30. 9. 2015, čj. 9 Ads 83/2014-46, č. 3324/2016 Sb. NSS, bod 31). Soud zkoumá pouze to, zda poskytovatel dotace postupoval férově a dodržel v procesu přerozdělování veřejných finančních prostředků všechna stanovená pravidla, mezi která patří i pravidla vyplývající z dotační výzvy k předkládání žádostí o dotaci (srov. rozsudek NSS z 23. 5. 2018, čj. 6 Afs 7/2018‑39, bod 21). 26. Dotační výzva byla primárně zaměřena na rozšiřování a zkvalitňování kapacit sportovních zařízení v České republice (čl. 1.9 dotační výzvy). Žádosti přijímal žalovaný od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019 (čl. 1.3). Žalobce požádal o dotaci poslední den lhůty. 27. Soud souhlasí se závěrem ministerstva, že lhůta k podání žádosti o poskytnutí dotace má povahu hmotněprávní. Nejedná se totiž o lhůtu pro úkon v rámci již zahájeno řízení, ale o lhůtu pro podání žádosti, kterým se řízení teprve zahajuje. Takové lhůty mají obecně hmotněprávní povahu. V tomto ohledu je zcela případný odkaz ministerstva na rozsudek NSS čj. 10 Afs 270/2017-49, který ke shodnému závěru dochází v bodu 11 odůvodnění i s odkazem na odbornou literaturu. 28. Pro projednávanou věc však není povaha lhůty pro podání žádosti podstatná. Rozdíl mezi procesní a hmotněprávní lhůtou spočívá, obecně a zjednodušeně řečeno, v tom, že pro zachování hmotněprávní lhůty je nutné učinit úkon vůči jeho adresátovi (typicky doručit mu podání) nejpozději poslední den lhůty. Pro splnění lhůty procesní postačí, pokud je podání, jehož obsahem je právní úkon, poslední den odevzdáno orgánu, který má povinnost ho doručit. Žalobce ale netvrdí, že užívací titul ke všem pozemkům, které jsou dotčeny investičním záměrem, odeslal ministerstvu ve lhůtě pro podání žádosti a ministerstvo ho pouze obdrželo po konci lhůty. Argumentace žalobce spočívá v tom, že výzva k podání žádosti umožňovala splnit podmínku týkající se zajištění užívacího titulu k pozemkům i po uplynutí lhůty pro podání žádosti. Povaha lhůty není pro tento argument významná, neboť žalobce v zásadě tvrdí, že se na posuzovanou otázku lhůta k podání žádosti vůbec nevztahovala. 29. Žádost o poskytnutí dotace se podávala prostřednictvím online formuláře a zároveň měl žadatel povinnost žádost vygenerovat a společně s investičním záměrem a všemi přílohami ji podat v listinné podobě (čl. 3.2 dotační výzvy). Ke každé žádosti musely být přiloženy povinné dokumenty. Žádost měl žadatel povinnost předložit s podpisem oprávněné osoby a dokumenty uvedenými v čl. 3.1. Dle čl. 3.1 písm. f) měl žadatel přiložit též výpisy z katastru nemovitostí pro všechny pozemky dotčené stavbou. V případě, že žadatel nebyl vlastníkem věcí, které byly součástí jeho investičního záměru, měl dle čl. 3. 1. písm. k) povinnost doložit nájemní smlouvu či smlouvu o výpůjčce. Dle čl. 4.1 měl žadatel povinnost vlastnit nemovité věci, které byly předmětem jeho investičního záměru, případně měl povinnost být oprávněným z práva stavby či nájemcem nebo vypůjčitelem nemovitých věcí, a to minimálně na dobu 10 let od ukončení realizace projektu. 30. Z čl. 3.2 ve spojení s čl. 3.1 písm. k) a čl. 4.1 dotační výzvy jednoznačně vyplývá, že žalobce měl povinnost mít užívací titul k pozemkům zahrnutým v investičním záměru a k žádosti musel povinně předložit doklad o tomto titulu (výpisy z katastru nemovitostí, nájemní smlouvu nebo smlouvu o výpůjčce). Měl tudíž povinnost mít užívací titul k pozemkům již v okamžiku podání žádosti. Opačný výklad nedává smysl, neboť žadatel nemůže splnit svoji povinnost podat žádost s listinami, které prokazují jeho užívací titul k pozemkům dotčeným investičním záměrem, pokud v době podání žádosti tento užívací titul ke všem pozemkům nemá. 31. Žalobce výše uvedenou povinnost nesplnil. 32. Podané žádosti o poskytnutí dotace nejprve procházely formální kontrolou, při níž ministerstvo ověřovalo, zda žádost splňuje podmínky stanovené dotační výzvou a zda žadatel doložil všechny požadované dokumenty (čl. 5.3 dotační výzvy). Souběžně s formální kontrolou probíhalo specifické hodnocení, v němž bylo hodnoceno splnění vyřazovacích kritérií. Jedním z těchto kritérií bylo, zda má žadatel vlastnické právo, právo stavby či nájemní právo dle podmínek dotační výzvy (čl. 5.4). Po formálním kontrole a specifickém hodnocení byly žádosti hodnoceny věcně. Pokud nebyly doloženy podklady pro poskytnutí dotace byla žádost zamítnuta (čl. 5.8). 33. Vzhledem k tomu, že žalobce nedoložil s žádostí povinné dokumenty, a tudíž ke dni podání žádosti nesplňoval jedno z vyřazovacích kritérií, postupovalo ministerstvo správně a jeho žádost zamítlo. 34. Žalobce poukázal na čl. 3.1 písm. d) dotační výzvy, dle kterého měl žadatel k žádosti přiložit pravomocné stavební povolení, případně jiný doklad vystavený stavebním úřadem. Zároveň dotační výzva stanovila, že tato příloha nemusela být součástí podávané žádosti a stačilo ji doložit samostatně do 3. 1. 2020. 35. Tato podmínka žalobcovu argumentaci nepodporuje. Naopak potvrzuje závěr ministerstva. Plyne z ní totiž, že u této podmínky ministerstvo výslovně prodloužilo lhůtu, v níž má být splněna. U povinnosti mít zajištěný užívací titul k pozemkům a doložit ho, takovým způsobem ministerstvo nepostupovalo a výjimku nestanovilo. Z toho vyplývá, že se na tuto povinnost žádný odlišný režim nepoužije, a bylo ji proto třeba splnit ke dni podání žádosti. 36. Soudu nepřísluší hodnotit, zda byly podmínky nastaveny rozumně či efektivně, nebo zda by je nebylo možné nastavit z pohledu žalobce lépe. Zásah soudu do podmínek obsažených v dotační výzvě je možný pouze ve výjimečných případech; např. pokud by dotace nebyla přiznána s odkazem na podmínku, která je neopodstatněná a v demokratickém právním státě skutečně zcela zjevně nepřípustná (srov. již citovaný rozsudek NSS čj. 6 Afs 7/2018‑39, bod 21). 37. Ministerstvo svým postupem neporušilo žalobcovo legitimní očekávání. Z žalobcových tvrzení ani ze správního spisu neplyne, že by ministerstvo během dotačního řízení změnilo podmínky či jejich výklad, ani že by žalobci poskytlo jakékoliv ujištění, že jeho výklad prezentovaný v žalobě je správný. Žalobci v tomto ohledu proto ani žádné legitimní očekávání nevzniklo. VII. Závěr a náklady řízení 38. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobu proto výrokem I. zamítl postupem podle § 78 odst. 7 s. ř. s. 39. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud výrokem II. podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, nicméně jí nevznikly žádné náklady řízení, neboť během řízení zůstala zcela nečinná. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 23. března 2022 Mgr. Marek Bedřich v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje X.