č. j. 13 Ad 12/2022‑ 62   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci žalobkyně:  M. S.    bytem x                                     zastoupená JUDr. Milanem Kloudou, advokátem                                     sídlem Národní 32, 110 00 Praha 1            proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení                                     sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 4. 2022 č. j. X    takto:   I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 20. 4. 2022 č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4.719 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně JUDr. Milana Kloudy, advokáta.     Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 11. 1. 2022. Česká správa sociálního zabezpečení uvedeným rozhodnutím odňala žalobkyni ode dne 12. 2. 2022 invalidní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť dle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 21. 11. 2021 již žalobkyně není invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Dle uvedeného posudku poklesla žalobkyni z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 20 %. 2. V žalobě žalobkyně mimo jiné považovala správní řízení za zmatečné, rozhodnutí žalované dle jejího názoru bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Byla porušena zásada uvedená v § 2 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. a to, že správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob. Žalobkyně tvrdila, že byla napadeným rozhodnutím ve svých právech zkrácena, resp. jí byla odňata. Dle jejího názoru pak napadené rozhodnutí trpí vadami, které jej činí vnitřně rozporným. 3. Ve vyjádření k žalobě navrhla žalovaná důkaz posudkem posudkové komise MPSV ČR (dále též „PK MPSV ČR“). Nadále však trvala na svém rozhodnutí. 4. Pokud jde o věc samotnou, jsou pro ni podstatné tyto dokumenty: rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 1. 2022 č. j. X, námitky žalobkyně ze dne 30. 1. 2022, žalobou napadené rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 20. 4. 2022 č. j. X. V soudním spise se pak nachází posudek Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 18. 8. 2022 ev. č.: SZ/2022/1550-PH-17. 5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobkyně požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 18. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. 6. Při jednání konaném dne 18. 10. 2022 k závěrům posudku neměl připomínky ani právní zástupce žalobkyně, ani zástupkyně žalované. 7. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba je důvodná. 8. Soud posoudil předmětnou věc takto: 9. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje 3 stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně. 10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občana pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.   11. V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zjištění zdravotního stavu žalobkyně nechal vypracovat posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze. Posudková komise zasedajíc v řádném složení za přítomnosti lékaře – odbornost neurologie podle povahy a charakteru zdravotního postižení žalobkyně mimo jiné uvedla: „Vyučena v oboru brašnář/sedlář v roce 1991, 1991-94 pracovala jako asistentka na plný úvazek, 1994-99 MD, v roce 1999 absolvovala x (zakončeno maturitou), 1999-2001 asistentka, účetní, 2001-2003 MD, 2001-2014 absolvovala různé kurzy se zaměřením na masáže, lymfodrenáže, reflexní masáže a akupunkturu. V roce 2003-2021 pojištěna jako OSVČ – masérka, poradenství lymfoterapie. V současné době v tomto oboru pokračuje, pracuje zhruba 3x v týdnu cca na 6 hodin dle aktuálního zdravotního stavu. Posuzovaná jako OSVČ poskytující masérské služby, lymfodrenáže. Pobírala invalidní důchod pro uznanou invaliditu prvního stupně. Při plánované kontrolní lékařské prohlídce 21. 11. 2021 posouzena lékařem LPS PSSZ se závěrem není invalidní. Míra poklesu pracovní schopnosti hodnocena dle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kapitoly XIII, oddílu E, položky 1b), citované přílohy a činila 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 a 4 cit. Vyhlášky měněna. Datum zániku invalidity 21. 11. 2021. V řízení o námitkách byl vypracován posudek, ve kterém se posudkový lékař ČSSZ zcela ztotožnil s posudkovým závěrem posudkového lékaře LPS PSSZ. K datu vydání napadeného rozhodnutí se u posuzované jednalo o dlouhodobě nepříznivý stabilizovaný zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byl bolestivý páteřní syndrom. Pro obtíže způsobené degenerativními změnami podstoupila v 12/2017 operaci bederní páteře. Po přechodné úlevě od obtíží došlo k dlouhodobému zhoršení zdravotního stavu s bolestmi bederní páteře objevujícími se zejména v návaznosti na delší sezení, stání, ale i v klidu, v noci, charakter propagující se bolesti bederní páteře do dolních končetin svědčil pro opakované projevy kořenového dráždění. Objektivně zjišťována dlouhodobá porucha statiky a dynamiky bederní, ale i krční páteře. Na horních končetinách měla normální nález, t.j.normální svalovou sílu, pohyblivost trofiku, koordinaci pohybu i jemnou motoriku. Opakovaně zjištěný pozitivní napínací manévr (Lassegue) na dolních končetinách při neurologických vyšetřeních, včetně vyšetření při jednání, svědčil pro přítomnost kořenového dráždění. Dále byla prokázána dlouhodobá porucha kožní citlivosti pravé dolní končetiny a občasně se vyskytující porucha kožní citlivosti na přední ploše levého stehna související s kořenovým postižením. Při některých neurologických vyšetřeních popisována v rámci kořenového postižení oslabená síla pravého palce při ohýbání, jinak byla svalová síla dolních končetin normální. Elektromyografické vyšetření z 5/2022 potvrdilo chronické neurogenní změny ve svalech inervovaných pátým nervovým bederním kořenem vpravo a hraniční senzitivní neuropatii na dolních končetinách. Magnetická rezonance bederní páteře prokázala degenerativní změny v oblasti bederní páteře, které patrně v kontaktu se čtvrtým bederním nervovým kořenem vlevo, čemuž odpovídaly udávané příznaky kořenového dráždění. Páté bederní a první křížové nervové kořeny se zdály být dle magnetické rezonance z 4/2021 volné, při magnetické rezonanci v roce 2019 popisovány pooperační jizevnaté změny v oblasti operované ploténky mezi pátým bederním a prvním křížovým obratlem se zavzatým prvním křížovým nervovým kořenem. Léčené průduškové astma dlouhodobě stabilizované na inhalační léčbě kortikosteroidy s občasným dechovým diskomfortem při fyzické zátěži vedlo k mírnému omezení pracovní schopnosti, cca 10 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla procentní míra poklesu pracovní schopnosti hodnocena dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1, písmene c), dle přílohy k vyhl. 359/20096 Sb., v pl.zn. a činila 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Posudková komise na rozdíl oproti posudkovému lékaři ČSSZ a první instance považuje postižení páteře posuzované za středně těžké postižení s ohledem na poruchu dynamiky páteře, často recidivující kořenové dráždění, dlouhodobě přítomné snížení poruchy kožní citlivosti pravé dolní končetiny v souvislosti s kořenovým postižením a chronické změny ve svalech inervovaných pátým bederním nervovým kořenem způsobené jeho postižením. Postižení páteře vedlo k snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení a omezovalo jí ve vykonávání některých denních aktivit. S ohledem na práci posuzované a přítomnost průduškového astmatu zvolila posudková komise střed procentního rozmezí. Funkční postižení z důvodu postižení páteře nelze hodnotit dle položky 1d), tj. těžké funkční postižení více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalým funkčně významným neurologickým nálezem, s těžkým poškozením nervů, čímž se rozumí závažné ochrnutí, svalové vychudnutí, poruchy hybnosti končetin, závažné poruchy funkce svěračů, protože taková funkční postižení nebyla u posuzované prokázána. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní, jednalo se o invaliditu prvního stupně. Byla schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na fyzické schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Byla schopna vykonávat dosavadní práci s úlevami, což doposud jako OSVČ realizovala s ohledem na zdravotní stav vyhovujícím rozvržením práce a nižším počtem odpracovaných hodin.“   12. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 18. 8. 2022 ev. č.: SZ/2022/1550-PH-17 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49 %. 13. Posudek PK MPSV ČR ze dne 18. 8. 2022 považuje soud za posudek úplný, přesvědčivý a celistvý. O správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobkyně, jakož i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně proto není žádných pochyb.   14. Soud s ohledem na uvedené skutečnosti shledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a rozhodnutí žalované pro nezákonnost zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud rozhodl, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku.   15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují náklady zastoupení žalobkyně advokátem ve výši 3 000 Kč, což tvoří 3 úkony právní služby po 1 000,- Kč (převzetí věci, podání žaloby a účast při jednání), související paušální poplatky v celkové výši 900 Kč (3 x 300 Kč) dle §§ 7, 9 odst. 2 a 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu., dále pak DPH ve výši 819 Kč. Náklady řízení tak celkem činí částku v celkové výši 4 719 Kč.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 18. října 2022     JUDr. Marcela Rousková samosoudkyně