Podání účastníka, které obsahuje zmocnění jiného subjektu k zastupování účastníka v řízení bez akceptace zmocnění výslovným projevem vůle zmocněnce nebo jeho úkonem v řízení jménem účastníka v blízké časové souvislosti od takového zmocnění, není plnou mocí ve smyslu § 33 odst. 1 věty druhé správního řádu, a neprokazuje zastoupení účastníka. Zejména jde-li o zástupce s obstrukční procesní strategií.

č. j. 16 A 2/2020‑ 24   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: PERSTAV s. r. o.,  sídlem Franty Kocourka 2621, Praha 5, zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem, se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6,   proti žalovanému:  Ministerstvo dopravy,  sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1,   o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 30. 10. 2019, č. j. 1813/2019-160-SPR/6,  takto:    I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo pro nepřípustnost zamítnuto  odvolání společnosti Pomáháme a chráníme s. r. o. (dále jen „PaCh“) proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 9. 8. 2019, č. j. MHMP 1582331/2019/Dol, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“) porušením § 10 odst. 3 téhož zákona. 2. Žalobce namítá, že řádnou plnou moc pro PaCh předložil v podání ze dne 18. 3. 2019, kde uvedl i sp. zn. správního řízení, a podání učil prostřednictvím datové schránky. Jelikož bylo vymezeno kdo, koho a v jakém rozsahu zmocňuje, byly splněny podmínky dle § 37 odst. 1 správního řádu. Nebyly proto dány podmínky pro výzvu k předložení plné moci. Žalobce přesto reagoval na nezákonnou výzvu s tím, že zopakoval, že zmocňuje PaCh. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 4. Ze správního spisu soud zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 5. K výzvě správního orgánu I. stupně ohledně přestupku rychlé jízdy dne 30. 10. 2018 podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích podáním dne 18. 3. 2019 sdělil žalobce, že vozidlo řídil jeho jednatel a majitel J. P. s uvedením data narození a bydliště. Zároveň žalobce uvedl, že „v případě, že dojde k zahájení přestupku dle § 125f odst. 1 silničního zákona, pak ke svému zastupování pro takovéto (celé) řízení zmocňuji... společnost Pomáháme a chráníme s. r. o.“. Správní orgán I. st. vyzval PaCh i žalobce k předložení plné moci s poučením, že pokud tak neučiní, bude mít za to, že žalobce není zastoupen. K výzvě správního orgánu I. st.  řidič písemně potvrdil, že vozidlo řídil. K nařízenému jednání se řidič nedostavil, proto bylo řízení proti řidiči (majiteli a jednateli žalobce) zastaveno, proti čemuž bylo podáno odvolání z datové schránky PaCh s předložením plné moci J. P. pro PaCh s tím, že vozidlo řídil, což plyne z jeho prohlášení, proto je postup správního orgánu účelový. Odvolání bylo zamítnuto rozhodnutím ze dne 30. 10. 2019. 6. Ve správním spise je souhrnné podání P. K. z datové schránky ze dne 16. 5. 2019 do mnoha správních řízení, které obsahuje jeho pověření jako zaměstnance PaCh jednat jménem PaCh, kdy platnost „tohoto osvědčení“ je na jeden rok ode dne jeho vystavení (pověření zaměstnance ze dne 1. 8. 2018). 7. Dne 13. 6. 2019 bylo zahájeno řízení o přestupku provozovatele vozidla - žalobce. Dne 8. 8. 2019 bylo Magistrátem hl. m. Prahy, Odborem dopravně správních činností vydáno rozhodnutí č. j. MHMP 1582331/2019/Dol, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 písm. f) bod 3 zák. o provozu na pozemních komunikacích, za což mu byla uložena pokuta ve výši 2 500,-Kč a povinnost uhradit náklady řízení 1 000,-Kč. Toto rozhodnutí bylo dne 12. 8. 2019 doučeno do datové schránky žalobce. 8. Dne 23. 8. 2019 bylo z datové schránky P. K. podáno blanketní odvolání jménem PaCh. 28. 8. 2019 bylo zcela identické podání učiněno z datové schránky PaCh. O nepřípustnosti odvolání byli správním orgánem I. st. vyrozuměni žalobce, PaCh i P. K. Dne 15. 9. 2019 PaCh požádal o vyjasnění, proč je jeho odvolání považováno za nepřípustné.  9. Žalobou napadeným rozhodnutím č. j. 1813/2019-160-SPR/6 ze dne 30. 10. 2019 bylo odvolání PaCh ze dne 28. 8. 2019 pro nepřípustnost zamítnuto. Žalovaný uvedl, že odvolatele v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 113/2018 – 39 nevyzýval k předložení plné moci, jestliže byl takto vyzván již správním orgánem I. st., a přesto žalobce odvolání nepodal vlastním jménem, neboť spoléhal na obstrukční strategii (NSS č. j. 1 As 352/2016-36). Sdělení žalobce o zastupování ze dne 18. 3. 2019 nelze považovat za plnou moc uvedenou do protokolu, neboť nebylo prováděno ústní jednání a samotné sdělení není záznamem o ústně podané výpovědi (NSS č. j. 3 As 114/2016 – 51). Podle § 33 odst. 1 věty druhé správního řádu se zmocnění k zastoupení prokazuje písemnou plnou mocí. 10. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 s. ř. s. napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 11. Soud se nejdříve zabýval aktivní legitimací žalobce, jestliže žalobou napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání PaCh, nikoli žalobce. Žalobce tvrdí, že byl zastoupen touto osobou, tudíž se jednalo o jeho odvolání, rozhodnutím žalovaného tak byla dotčena práva žalobce (§ 65 s. ř. s.). 12. Soud má za to, že nebylo prokázáno, že v řízení o přestupku žalobce byl žalobce zastoupen PaCh. Dle § 33 odst. 1 věta druhá a třetí správního řádu se zmocnění k zastoupení prokazuje písemnou plnou mocí nebo ústně do protokolu. Správní řád ani jiný v dané věci případně aplikovatelný zákon nestanoví obsahové náležitosti plné moci. Dle § 441 odst. 1, 2 občanského zákoníku ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Plná moc je jednostranným právním úkonem zmocnitele, kterým prohlašuje vůči třetí osobě, že zmocnil jinou osobu jako oprávněnou, tj. jako zmocněnce, aby ho zastupoval. Náležitostí plné moci tak není přijetí zmocnění zmocněncem, avšak akceptace zmocněnce musí být třetí osobě prokázána nebo jinak osvědčena. Obvykle je osvědčena skutečností, že plnou moc předkládá zmocněnec. Pokud tak učiní zmocnitel, aniž by plná moc obsahovala akceptaci zmocněnce, může vzniknout pochybnost o vzniku smluvního zastoupení, zejména v řízení deliktní povahy se zákonem stanovenou lhůtou pro rozhodnutí o vině a trestu zmocnitele. 13. Plná moc může být součástí jiného podání účastníka, aniž by byla jako plná moc označena, vždy bude rozhodné, zda prokazuje zastoupení účastníka (§ 33 a § 37 správního řádu). Sdělení žalobce ze dne 18. 3. 2019 sice obsahovalo vůli žalobce zmocnit PaCh, avšak nikoli vůli PaCh zmocnění přijmout, nehledě k určité podmíněnosti udělit zmocnění ve vztahu k potencionálně zahájenému řízení. Taková podmíněnost v daný okamžik podání nebyla nepříhodná, avšak pokud správní orgán I. st. vyzval žalobce i PaCh k předložení plné moci, bylo žalobci i PaCh zřejmé, že správní orgán nepovažuje zmocnění PaCh za prokázané, jakkoli požadavky správního orgánu I. st. na formální náležitosti plné moci byly nesprávné. Podání žalobce bylo učiněno prostřednictvím datových schránek žalobce, nebyl proto důvod požadovat uvedením konkrétní osoby, která za žalobce udělila plnou moc. Pokud tvrzený zmocněnec PaCh učinil dne 28. 8. 2019 blanketní odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. st. o vině a trestu žalobce, nedošlo ke zhojení předchozí vady neprokázání zastoupení, neboť od podání žalobce ze dne 18. 3. 2019 uplynula příliš dlouhá doba na to, aby žalobcem tvrzený záměr být zastoupen nebyl pozměněn, zejména pokud měl být žalobce zastoupen subjektem s výhradní obstrukční strategií a znalostí o formě prokazování zmocnění účastníka ve správním řízení (rozsáhlá judikatura správních soudů ve věci zmocněnců PaCh, FLEET Control, ODVOZ VOZU a P. K. za účasti advokátů Mgr. Václava Voříška a Mgr. Jaroslava Topola). Také z průběhu posuzovaného správního řízení je patrná obstrukční strategie žalobce. Přestože se k řízení vozidla přihlásil majitel a jednatel žalobce, odmítl se účastnit jednání před správním orgánem a rozhodnutí o vině a trestu řidiče tak účinně zmařil (NSS č. j. 1 As 406/2018-34). Po pasivitě žalobce v řízení po vydání rozhodnutí správního orgánu I. st. o vině a trestu žalobce učinil PaCh v údajné duplicitě blanketní podání - odvolání a na sdělení o nepřípustnosti odvolání nereagoval předložením plné moci, přestože nutnost prokázání oprávnění žalobce byla PaCh i P. K. velmi dobře známa nejen z důvodu vinklaření při zastupování účastníků v řízení o dopravních přestupcích, ale i proto že v řízení o přestupku řidiče (majitele a jednatele žalobce) PaCh v rámci odvolání řidiče proti rozhodnutí o zastavení řízení plnou moc od řidiče předložil. 14. Z obsahu spisu neplyne, že by žalobce k výzvě správního orgánu reagoval opakovaným sdělením o zmocnění PaCh. V tomto rozsahu je tvrzení žaloby v rozporu s obsahem správního spisu. 15.  Podání účastníka, které obsahuje zmocnění jiného subjektu k zastupování účastníka v řízení bez akceptace zmocnění výslovným projevem vůle zmocněnce nebo jeho úkonem v řízení jménem účastníka v blízké časové souvislosti od takového zmocnění, není plnou mocí ve smyslu § 33 odst. 1 věta druhá zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a neprokazuje zastoupení účastníka. Zejména jde-li o zástupce s obstrukční procesní strategií. 16. Žalobce neprokázal, že byl v řízení zastoupen PaCh, proto žalovaný v souladu s § 92 odst. 1 správního řádu pro nepřípustnost odvolání PaCh zamítl, neboť odvolání podala osoba odlišná od žalobce, aniž by prokázala, že je oprávněna takové podání jménem žalobce učinit.   17. Ze shora uvedených důvodů soud neshledal žalobní námitky důvodnými, proto žalobu podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce ve věci úspěch neměl, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží. Žalovanému náklady řízení nevznikly. Poučení: Proti rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokud svým významem kasační stížnost podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost (§ 104a odst. 1 s. ř. s.). Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Praze dne 25. 4. 2022   Mgr. Kamil Tojner v. r. soudce     Shodu s prvopisem potvrzuje M. T.