č. j. 16 Ad 3/2022‑ 24   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci   žalobkyně:  L. Z., bytem ,   proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,  sídlem Křížová 25, Praha 5,       o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 2. 2022, č. j. X,    takto:  I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X, ze dne 30. 11. 2021, kterým byla žalobkyni podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínky získání potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby z důvodu, že posledním dnem k podání opravného prostředku byla středa 19. 1. 2022, avšak žalobkyně námitky podala k přepravě až dne 20. 1. 2022, tedy její námitky byly zamítnuty jako opožděné. 3. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 4. Soud z obsahu spisu zjistil, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 30. 11. 2021, byla žalobkyni podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění zamítnuta žádost o invalidní důchod. 5. Podle § 86 odst. 6 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“) rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění musí obsahovat poučení o možnosti podat námitky, lhůtu, ve které je možné námitky podat, od kterého dne se lhůta počítá, kdo o námitkách rozhoduje a u kterého orgánu se námitky podávají; v poučení se dále uvádí, kdy námitky nemají odkladný účinek. 6. Soud z obsahu prvostupňového rozhodnutí ověřil, že žalobkyně byla řádně poučena o tom, že proti rozhodnutí je možné podat písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí. 7. Podle § 88 odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení lze proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. 8. Podle § 88 odst. 3 téhož zákona platí, že námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu. 9. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí bylo vydáno Českou správou sociálního zabezpečení, bylo možné podat námitky u tohoto orgánu. 10. Podle § 88 odst. 9 téhož zákona námitky lze podat též u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení, pokud rozhodnutí vydala Česká správa sociálního zabezpečení; účinky podání námitek jsou zachovány, byly-li podány okresní správě sociálního zabezpečení ve lhůtě podle odstavce 1. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna námitky neprodleně postoupit České správě sociálního zabezpečení. 11. Podle § 88 odst. 8 téhož zákona není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s tím, že § 90 odst. 1 písm. b), § 90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá správního řádu se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v § 97 odst. 2 a § 100 odst. 2 správního řádu neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat. 12. Podle § 40 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. 13. Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. 14. Podle § 24 odst. 1 správního řádu jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. 15. Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno dne 30. 11. 2021 a bylo odesláno na adresu žalobkyně. Jak plyne z kopie dokladu o doručení písemnosti, byla dne 8. 12. 2021 připravena k vyzvednutí. Žalobkyně si ve lhůtě písemnost nevyzvedla, proto se považuje za doručenou dnem 20. 12. 2021, neboť desátý den od výzvy byla sobota 18. 12. 16. Jelikož se má za to, že rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 20. 12. 2021, byl posledním dnem 30ti denní lhůty pro námitek den 19. 1. 2022. Jak však soud dále ověřil ze správního spisu, žalobkyně námitky k poštovní přepravě podala až dne 20. 1. 2022. Žalobou napadeným rozhodnutím proto žalovaná námitky žalobkyně zamítla pro opožděnost v souladu s § 88 odst. 8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a § 92 odst. 1 správního řádu. 17. Soudu s ohledem na uvedené nezbývá, než žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnout s tím, že postup žalované byl správný, neboť námitky podané žalobkyní k přepravě až dne 20. 1. 2022 jsou opožděné. 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně ve věci úspěšná nebyla, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží. Žalované žádné náklady nevznikly.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokud svým významem kasační stížnost podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost (§ 104a odst. 1 s. ř. s.). Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Praze dne 19. 9. 2022   Mgr. Kamil Tojner v. r. soudce     Shodu s prvopisem potvrzuje J. S.