č. j. 17 A 129/2021‑ 28   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci   žalobce: ███████████████, narozený ██████████ státní příslušnost: ███████████████ se sídlem ████████████████████████ zastoupený advokátem Mgr. Markem Eichlerem se sídlem Stanislava Kostky Neumanna 2052/0, Varnsdorf   proti   žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7   o žalobě ze dne 29. 11. 2021 na ochranu proti nečinnosti správního orgánu     takto:     I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-42642/ZM-2021, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.     II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 14 975 Kč, a to do rukou zástupce žalobce Mgr. Marka Eichlera, advokáta.     Odůvodnění: Obsah žaloby 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného spočívající v tom, že žalovaný nevydal rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-42642/ZM-2021. 2. V žalobě žalobce uvedl, že je žadatelem o udělení povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty, přičemž žádost podal na zastupitelském úřadu České republiky ve Varšavě dne 20. 5. 2021. Dle § 169t odst. 6 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „ZPC“), je žalovaný povinen rozhodnout o žádosti žalobce ve lhůtě do 60 dnů ode dne jejího podání, ve složitých případech ve lhůtě do 90 dnů. 3. Poněvadž tato lhůta marně uplynula, žalobce podal k nadřízenému správnímu orgánu žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Nadřízený správní orgán vydal dne 16. 9. 2021 pod č. j. MV-134894-3/SO-2021 opatření proti nečinnosti, kterým přikázal žalovanému vydat rozhodnutí do 60 dnů od doručení tohoto opatření. Leč i tato přikázaná lhůta ke dni podání žaloby marně uplynula, žalovaný je tedy dle žalobce nečinný. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že nebyl a není nečinný a prováděl a provádí veškeré nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí, k čemuž odkázal na správní spis. Dle žalovaného je z časového sledu provedených úkonů zcela zřejmé, že řízení o žádosti žalobce probíhalo řádně a bez časové prodlevy, přičemž rozhodnutí bude vydáno v nejbližší době. Jednání před soudem 5. Při jednání dne 4. 4. 2022 žalobce setrval na svém procesním stanovisku a stručně shrnul svou argumentaci. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač byl řádně obeslán, bylo proto jednáno v jeho nepřítomnosti, neboť to nebránilo projednání a rozhodnutí věci. Posouzení žalobních tvrzení 6. Soud v mezích žalobních tvrzení přezkoumal postup žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí [§ 81 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Po posouzení věci dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Podle § 169t odst. 6 písm. c) ZPC o žádosti ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech, nebo pokud ministerstvo požádalo o vydání závazného stanoviska Úřad práce České republiky. 8. Soud ze správního spisu ověřil, že dne 16. 9. 2021 pod č. j. MV-134894-3/SO-2021 rozhodla Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců jako věcně příslušný správní orgán dle § 170a ZPC o žádosti žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného ve věci řízení o žádosti žalobce o udělení povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty tak, že přikázala žalovanému dle § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu, aby do 60 dnů od doručení opatření proti nečinnosti vydal rozhodnutí. Své rozhodnutí odůvodnila tím, že o žádosti žalobce mělo být rozhodnuto ve lhůtách dle § 169t odst. 6 písm. c) ZPC, které však žalovaným nebyly dodrženy. 9. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 10. 12. 2012, č. j. 2 Ans 14/2012‑41, uvedl, že přijme-li nadřízený správní orgán opatření proti nečinnosti, je tím presumován fakt, že správní orgán byl nečinný, a správní soud již není oprávněn tento závěr přehodnocovat. 10. Při rozhodování o důvodnosti podané žaloby soud vyšel se zřetelem k citovanému rozsudku Nejvyššího správního soudu z toho, že ve věci bylo vydáno výše specifikované opatření nadřízeného správního orgánu proti nečinnosti a žalovaný neosvědčil, že by z jeho strany následovaly úkony směřující k vydání rozhodnutí o žádosti žalobce nebo jinému (procesnímu) rozhodnutí ve věci. V předloženém správním spisu následují po výše citovaném opatření proti nečinnosti již jen lustrace z informačních systémů ze dne 10. 1. 2022, přičemž žalovaný se v průběhu soudního řízení omezil jen na velmi obecná tvrzení o své aktivitě ve správním řízení. Závěr 11. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-42642/ZM-2021, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůtu pro vydání rozhodnutí soud stanovil s přihlédnutím k tomu, že žalovaný lhůty dle § 169t odst. 6 písm. c) ZPC již výrazně překročil. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Jelikož byl žalobce ve věci zcela úspěšný, uložil soud žalovanému zaplatit mu náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve výši 3 100 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé – žaloba, účast na jednání). Zástupce žalobce soudu vyúčtoval a osvědčil cestovné Varnsdorf-Praha a zpět (celkem 260 km, pohonné hmoty 44,90/litr, spotřeba 5,6 l/100 km) ve výši 1 875 Kč a náhradu za ušlý čas (4 hod. 10 min, 100 Kč za každou započatou půlhodiny dle § 14 odst. 3 citované vyhlášky) ve výši 900 Kč. Celkem tak náklady řízení činí 14 975 Kč.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 4. dubna 2022       Mgr. Milan Tauber v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: