I. Námitky proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidičů, které v rozporu s § 117 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nejsou opatřeny úředně ověřeným podpisem držitele řidičského průkazu, jsou způsobilé zahájit řízení o námitkách pouze za předpokladu, že nebyly stiženy zásadními vadami specifikovanými v § 43 odst. 1 správního řádu.; II. Vada podaných námitek proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidičů spočívající v absenci úředně ověřeného podpisu (§ 117 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) způsobuje nezákonnost řízení a vydaných rozhodnutí pouze za předpokladu, že jsou dány pochyby o tom, kdo námitky podal.

č. j. 17 A 50/2022‑ 32   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci   žalobce:         proti žalovanému:     V. T. bytem X zastoupený JUDr. Emilem Flegelem, advokátem se sídlem Praha 10, K Chaloupkám 3170/2     Ministerstvo dopravy se sídlem Praha 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2022, č. j. MD-13230/2022-160/7,   takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 17. 3. 2022, č. j. MHMP 479585/2022. Tímto rozhodnutím byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen “zákon o silničním provozu“), zamítnuty námitky žalobce jako nedůvodné a byl potvrzen záznam 12 bodů ke dni 25. 9. 2021.   II. Obsah žaloby 2. Žalobce v podané žalobě uvedl, že podpis žadatele v písemných námitkách proti záznamu bodů nebyl úředně ověřen, a tedy námitky nebyly fakticky podány. Tvrdil, že podání námitek bez úředně ověřeného podpisu nemělo žádné právní účinky, jednalo se tak o podání stižené vadou, k jejímuž odstranění musel být žalobce podle § 37 odst. 3 správního řádu vyzván. Namítal, že vzhledem k tomu, že správní orgány vedly řízení a vydaly rozhodnutí, aniž by byly splněny zákonné podmínky, jsou prvostupňové a napadené rozhodnutí nezákonná.  Ostatně žalovaný v napadeném rozhodnutí dal žalobci za pravdu ohledně požadavku na úředně ověřený podpis. 3. Dále žalobce namítal, že napadené rozhodnutí je nicotné z důvodu, že řízení, v jehož rámci bylo rozhodnutí vydáno, vůbec nebylo zahájeno. V případě nicotného rozhodnutí je žalovaný povinen zrušit rozhodnutí ex lege, aniž by dále zkoumal či hodnotil, jak byla či nebyla práva účastníka řízení porušena. 4. Rovněž namítal, že žalovaný předmětnou námitku řádně nevypořádal. 5. Tvrdil, že vedením řízení, jež vůbec nebylo zahájeno, k porušení práv objektivně došlo. Žalobce byl nucen vést se správními orgány obsáhlou korespondenci, což ho stálo čas a finanční náklady, přičemž v konečném důsledku byl nucen si najmout advokáta a hradit jeho služby, čímž bylo zasaženo do jeho práv na pokojné užívání majetku (peněz). Ke dni doručení žalobou napadeného rozhodnutí navíc žalobce pozbyl řidičského oprávnění na dobu 1 roku, což je zásah do jeho práv mimořádné intenzity.    III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě a související vyjádření 6. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě navrhl, aby soud žalobu zamítl. 7. Uvedl, že se s námitkou nicotnosti i absence ověřeného podpisu na podaných námitkách vypořádal v napadeném rozhodnutí (viz str. 5), přičemž dospěl k závěru, že absence ověřeného podpisu na podaných námitkách a následně vedené řízení nezpůsobuje nezákonnost prvostupňového rozhodnutí, neboť kontrola zaznamenaných bodů a podkladů pro záznam bodů přispěla k ochraně práv žalobce. 8. Žalovaný odkázal na zásadu superflua non nocent a skutečnost, že případné nadbytečně vedené řízení o námitkách přispělo k ochraně práv žalobce, což nemůže být důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. 9. Dále žalovaný poukázal na skutečnost, že klienti zástupce žalobce mají neustále patálie s náležitostmi podání, respektive s jeho podpisy (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu 26. 11. 2021, č. j. 1 As 161/2021-29). Podávání vadných podání ze strany zástupce žalobce dle žalovaného lze označit za zneužití práva a jako takovému mu nelze přiznat právní ochranu v podobě např. výzvy k doplnění podání (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 As 113/2018-39). 10. Žalovaný rovněž upozornil, že k pozbytí řidičského oprávnění by v nynějším případě došlo i v případě nezahájení správního řízení, akorát by k této skutečnosti nedošlo 5 pracovních dnů od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí, ale 5 pracovních dnů od doručení oznámení o dosažení 12 bodů. Žalovaný uvedl, že pokud by k pozbytí řidičského oprávnění mělo dojít 5 dnů po doručení oznámení, mohl by se žalobce dopustit trestného činu podle § 337 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, neboť v době, kdy by býval měl platný zákaz řízení motorových vozidel, řídil motorová vozidla, což vyplývá ze záznamů v evidenční kartě řidiče ze dne 24. 10. 2021 a ze dne 7. 1. 2022. 11. Uzavřel, že námitka žalobce napadá nepřiměřeně vstřícný postoj správních orgánů vůči žalobci, který měl za následek vedení správního řízení, v jehož důsledku mohlo dojít k opravě zaznamenaných bodů a následně nemusel žalobce řidičské oprávnění pozbýt. 12. V replice ze dne 30. 6. 2022 žalobce rozporoval tvrzení žalovaného, že klienti jeho zástupce mají časté problémy s náležitostmi podání, neboť takové tvrzení žalovaný nijak nepodložil. Zástupce žalobce podává velké množství podání jak ve správním řízení, tak v rámci správního soudnictví a v rámci běžné chybovosti občas dojde k opomenutí podpisu. 13. Žalobce rovněž odkázal na praxi správních orgánů, podle které jsou rušena rozhodnutí, která byla vydána na základě podání námitek bez úředně ověřeného podpisu. Konkrétně odkázal na rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 2. 5. 2022, č. j. KUJCK 52025/2022. Nezbytnost úředně ověřeného podpisu u podání námitek podle § 123f zákona o silničním provozu dle žalobce potvrdil Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze dne 20. 12. 2017, č. j. 62 A 166/2016-76.    IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 14. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 15. Soud v dané věci rozhodl bez jednání, neboť žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný s takovým projednáním věci nevyjádřil nesouhlas. 16. Soud při posouzení věci vyšel z následující právní úpravy: -                 Podle § 43 odst. 1 správního řádu řízení o žádosti (§ 44) není zahájeno a správní orgán věc usnesením odloží v případě, že a)         vůči němu byl učiněn úkon, který zjevně není žádostí, nebo z něj nelze zjistit, kdo jej učinil, nebo b)        bylo učiněno podání, k jehož vyřízení není věcně příslušný žádný správní orgán. -                 Podle § 44 odst. 1 správního řádu řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení (dále jen „žádost“), došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. -                 Podle § 117 zákona o silničním provozu žádosti a oznámení v listinné podobě podle § 92 až 94, § 98 až 102, § 108 až 112, § 114 až 116, § 123d, 123e a 123f může podat žadatel nebo držitel řidičského oprávnění i poštou nebo elektronickou formou. V takovém případě musí být podpis žadatele nebo držitele řidičského oprávnění na žádosti nebo oznámen v listinné podobě úředně ověřen. Doklad totožnosti žadatel nebo držitel řidičského oprávnění nepřikládá. 17. Soud o podané žalobě uvážil následovně: 18. Podstata sporu mezi účastníky řízení spočívá v posouzení, zda námitky proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidičů, které v rozporu s § 117 zákona o silničním provozu nejsou opatřeny úředně ověřeným podpisem držitele řidičského průkazu, jsou způsobilé zahájit řízení o námitkách, či nikoliv, a případně důsledky této vady na vedené řízení a vydaná rozhodnutí. 19. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že žalobce dne 5. 10. 2021 podal prostřednictvím e-mailu námitky proti záznamu 12 bodů. Takto podané námitky žalobce dne 6. 10. 2021 doplnil originálem podání, který opatřil svým podpisem. Na námitkách doručených prvostupňovému orgánu dne 6. 10. 2021 absentuje úřední ověření podpisu. Podané námitky žalobce jsou tak stiženy vadou spočívající v absenci úředně ověřeného podpisu dle § 117 zákona o silničním provozu. 20. Odpověď na první část sporné otázky, tj. zda námitky proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidičů, které nejsou opatřeny úředně ověřeným podpisem držitele řidičského průkazu, jsou způsobilé zahájit řízení o námitkách, či nikoliv, se dle soudu nachází v § 43 až § 45 správního řádu. V § 44 odst. 1 správního řádu je zakotveno obecné pravidlo, podle kterého je správní řízení zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Z uvedeného pravidla však správní řád v § 43 odst. 1 správního řádu stanoví výjimku. Ve smyslu tohoto ustanovení není řízení o žádosti zahájeno a správní orgán věc odloží, jestliže byl vůči správnímu orgánu učiněn úkon, který zjevně není žádostí, nebo z něj nelze zjistit, kdo jej učinil, nebo bylo učiněno podání, k jehož vyřízení není věcně příslušný žádný správní orgán. Z výše uvedeného vyplývá, že aby úkon (podání) nevedl k zahájení řízení, musí být tento úkon stižen zcela zásadními vadami specifikovanými v § 43 odst. 1 písm. a) a b) správního řádu. 21. V projednávaném případě žalobcem podané námitky nebyly dle soudu stiženy výše uvedenými zásadními vadami. Z podaných námitek je zcela zřejmé, kdo tyto námitky podal, tj. žalobce. Obsahem úkonu (podání) žalobce jsou bez jakýchkoliv pochyb námitky podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu proti záznamu bodů v registru řidičů. Konečně námitky žalobce podal u prvostupňového správního orgánu, který je podle § 124 odst. 5 písm. m) zákona o silničním provozu příslušný k jejich projednání. Protože námitky podané žalobcem nebyly stiženy vadami uvedenými § 43 odst. 1 písm. a) a b) správního řádu dospěl soud k závěru, že uvedenými námitkami bylo zahájeno správní řízení ve smyslu § 44 odst. 1 správního řádu. K první části sporné otázky tak soud uzavírá, že podáním námitek ze strany žalobce došlo k zahájení řízení, a to přestože tyto námitky nebyly opatřeny úředně ověřeným podpisem žalobce. Za této situace se výtka žalobce, že vedením řízení, jež vůbec nebylo zahájeno, došlo k objektivnímu porušení práv, stala bezpředmětnou. 22. Při posouzení druhé části sporné otázky, a to zda vada podaných námitek spočívající v absenci úředně ověřeného podpisu měla vliv na zákonnost řízení a vydaných rozhodnutí, soud vyšel z důvodu, pro který je vyžadován úředně ověřený podpis na námitkách podaných v listinné podobě. Důvodem opatření námitek úředně ověřeným podpisem je prověřit, že ten, kdo je podepsán na námitkách, tyto námitky skutečně podepsal. Aby tedy vada spočívající v absenci úředně ověřeného podpisu na námitkách způsobila nezákonnost řízení a vydaných rozhodnutí, musely by vyjít najevo pochyby o tom, kdo námitky podal. V projednávaném případě však žádné takové pochyby dány nejsou a žalobce je ani v průběhu správního řízení netvrdil. Naopak žalobce se v řízení o podaných námitkách choval aktivně. Žalobce dne 7. 10. 2021 udělil plnou moc k svému zastupování, prostřednictvím právního zástupce žalobce následně podal odvolání proti předchozímu prvostupňovému rozhodnutí ze dne 11. 11. 2021, vyjádřil se ve věci (viz podání ze dne 2. 3. 2022), podal odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 6. 4. 2022. Toliko na okraj soud podotýká, že podpis žalobce na námitkách se shoduje s podpisem žalobce na plné moci. V podané žalobě pak žalobce poukazoval pouze na skutečnost, že podpis na námitkách není úředně ověřen, aniž by jakýmkoliv způsobem zpochybnil osobu, která námitky podala. Protože žalobce netvrdil, že by námitky nepodal, a současně protože na základě předloženého spisového materiálu soud nemá pochyb o tom, že žalobce námitky skutečně podal, dospěl soud k závěru, že absence úředně ověřeného podpisu na námitkách žalobce je vadou řízení, avšak tato vada nezpůsobila nezákonnost daného řízení a rovněž ani nezákonnost prvostupňového a napadeného rozhodnutí. Takováto vada tak nemůže být důvodem zrušení rozhodnutí správních orgánů. 23. Napadené rozhodnutí a rovněž ani prvostupňové rozhodnutí nejsou nicotná. Nicotnost rozhodnutí je obecně upravena v § 77 správního řádu. Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2005, č. j. 6 A 76/2001 - 96, je nicotný takový správní akt, který trpí natolik intenzivními vadami, že jej vůbec za rozhodnutí nelze ani považovat. Takovými vadami jsou např. absolutní nedostatek pravomoci, absolutní nepříslušnost rozhodujícího správního orgánu, zásadní nedostatky projevu vůle vykonavatele veřejné správy (absolutní nedostatek formy, neurčitost, nesmyslnost), požadavek plnění, které je trestné nebo absolutně nemožné, uložení povinnosti nebo založení práva něčemu, co v právním smyslu vůbec neexistuje, či nedostatek právního podkladu k vydání rozhodnutí. Absence úředně ověřeného podpisu na podaných námitkách nelze označit za vadu, která by dle § 77 správního řádu a ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu byla způsobilá vyvolat nicotnost rozhodnutí. 24. Tvrzení žalobce, podle kterého se žalovaný s námitkou nicotnosti prvostupňového rozhodnutí v napadeném rozhodnutí nevyrovnal, nemá podklad v napadeném rozhodnutí. Žalovaný se uvedenou námitkou zabýval a žalobci sdělil, proč tuto námitku nepovažuje za důvodnou (viz str. 5 napadeného rozhodnutí). 25. Odkaz žalobce na rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 2. 5. 2022, č. j. KUJC 52025/2022, nepovažuje soud za relevantní, neboť soud není vázán rozhodnutími správních orgánů. 26. Za relevantní pak soud nepovažuje ani odkaz žalobce na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20. 12. 2017, č. j. 62 A 166/2016-76, a to vzhledem k odlišným skutkovým okolnostem jednotlivých případů. Krajským soudem byla projednávána žaloba proti rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání proti usnesení  o zastavení řízení o námitkách, neboť žalobkyně přes výzvu správního orgánu nedoplnila úředně ověřený podpis na námitkách. Krajský soud tak řešil otázku, zda výzva správního orgánu k doplnění úředně ověřeného podpisu na námitky má podklad v právních předpisech. V projednávaném případě však byla řešena otázka zcela odlišná, a to, zda absence úředně ověřeného podpisu na námitkách způsobuje nezákonnost vedeného správního řízení a nezákonnost vydaných rozhodnutí správních orgánů.   VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 27. Soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady v řízení nevznikly.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha dne 5. prosince 2022     Mgr. Milan Tauber v. r.  předseda senátu           Shodu s prvopisem potvrzuje: J. H.