č. j. 17 A 88/2021‑ 38   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci   žalobce:     proti žalovanému: Q. L. C., státní příslušník Vietnamu bytem P. zastoupený advokátem Mgr. Markem Sedlákem, se sídlem Brno, Milady Horákové 13   Ministerstvo vnitra se sídlem Praha 7, Nad Štolou 936/3   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu,   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.  Odůvodnění:  I. Obsah žaloby 1. Žalobce se žalobou ze dne 18. 8. 2021 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného a žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty vedené pod č. j. OAM-38047/ZM-2019. 2. V podané žalobě uvedl, že podal na Velvyslanectví ČR v Hanoji žádost o vydání zaměstnanecké karty (dále jen „žádost“). Žalovaným nebylo o žádosti rozhodnuto, a proto žalobce podal dne 20. 7. 2021 ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Usnesením ze dne 10. 8. 2021, č. j. MV-115970-3/SO-2021, bylo Komisí rozhodnuto tak, že se návrhu na provedení opatření proti nečinnosti nevyhovuje. K tomu žalobce namítal, že mu byl dne 22. 4. 2021 doručen přípis č. j. OAM-38047-58/ZM-2019, v němž mu žalovaný sdělil, že jeho žádosti vyhověl, avšak dlouhodobé vízum za účelem převzetí zaměstnanecké karty mu s odkazem na ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví nemůže být vyznačeno do pasu. Je tedy zřejmé, že přestože žádosti bylo „vyhověno“, lhůta pro vydání rozhodnutí žalovanému stále běží, neboť zastupitelský úřad doposud žalobci neodeslal výzvu k vyznačení víza ve smyslu § 169 odst. 9 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). I přes existenci opatření Ministerstva zdravotnictví měl žalobce za to, že z důvodu nezákonnosti a protiústavnosti tohoto opatření neexistuje zákonná překážka bránící tomu, aby mu bylo vydáno dlouhodobé vízum podle § 30 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, které by mu umožňovalo převzetí zaměstnanecké karty na území ČR. II. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 3. Podáním ze dne 16. 5. 2022 žalovaný soudu sdělil, že ve věci vydal dne 25. 2. 2021, č. j. OAM-38047-55/ZM-2019, předkládací zprávu, kterou byla žádost žalobce povolena. Dne 18. 12. 2021 pak žalobce osobně převzal průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty (biometrickou kartu). Uvedené tvrzení žalovaný dokládal kopií předkládací zprávy a dále kopií strany č. 1 z knihy sloužící pro evidenci kolkových známek, kde na řádku č. 3 je vyznačeno  datum a vlastnoruční podpis žalobce stvrzující převzetí biometrické karty. III. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 4. Soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, protože žádná ze stran s takovým postupem nevyjádřila nesouhlas. 5. Soud při posouzení žaloby vyšel z následující právní úpravy:         Podle § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. s. ř. s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.         Podle § 81 odst. 3 s. ř. s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná. 6. Soud žalobu na ochranu proti nečinnosti právně posoudil takto: 7. V projednávané věci se žalobce podanou žalobou domáhal ochrany proti tvrzené nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce o udělení zaměstnanecké karty ze dne 18. 6. 2019 vedené pod č. j. OAM-38047/ZM-2019. 8. Ze sdělení žalovaného ze dne 16. 5. 2022 vyplývá, že si žalobce dne 18. 12. 2021 převzal průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty. Tuto skutečnost pak žalovaný doložil kopií z knihy sloužící k evidenci kolkových známek. Soud z předložené kopie příslušné knihy ověřil, že ve věci č. j. 38047/ZM-2019 žalobce uhradil správní poplatek ve výši 1 000 Kč a zároveň svým podpisem stvrdil, že dne 18. 12. 2021 převzal doklad číslo 1178682 (viz údaje na řádku 3). 9. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. soud v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. V projednávaném případě má soud kopií knihy sloužící k evidenci kolkových známek za jednoznačně prokázané, že nečinnost žalovaného ke dni rozhodování soudu netrvala, neboť rozhodnutí, jehož vydání se žalobce domáhal, již bylo vydáno a žalobci i doručeno, respektive žalobce si dne 18. 12. 2021 osobně převzal průkaz opravňující ho k pobytu na území ČR za účelem zaměstnání (srov. § 151 správního řádu). Za uvedeného stavu věci tak nelze žalovanému uložit povinnost, aby o žádosti žalobce znovu rozhodoval. 10. Pro úplnost soud uvádí, že sdělení žalovaného ze dne 16. 5. 2022, ze kterého jednoznačně vyplývá, že si žalobce povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty převzal dne 18. 12. 2021, bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne 23. 5. 2021. Žalobce však na uvedené vyjádření žalovaného v soudem stanovené lhůtě a ani později nikterak nereagoval. Soudu tak nezbylo než o věci rozhodnout meritorně. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 11. S ohledem na skutečnost, že žaloba žalobce na ochranu proti nečinnosti žalovaného není důvodná, neboť o předmětné žádosti žalobce bylo již žalovaným rozhodnuto, soud postupoval v souladu s § 81 odst. 3 s. ř. s. a podanou žalobu zamítl.   12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu důvodně vynaložení náklady v řízení nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha dne 22. června 2022     Mgr. Milan Tauber v.r. předseda senátu