č. j. 17 Ad 12/2020‑ 30   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci   žalobce:     proti žalované:     D. F. bytem P.     Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky se sídlem Praha 9, Drahobejlova 1404/4   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 7. 2020, č. j. 1496577-2020,   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla jeho odvolání a potvrdila rozhodnutí revizního lékaře žalované ze dne 11. 6. 2020. Uvedeným rozhodnutím revizní lékař zamítl žádost žalobce podanou podle § 33 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“). 2. Důvodem zamítnutí žádosti žalobce byla skutečnost, že žalobce zmeškal termín nástupu do lázeňského zařízení, který byl na základě zákona č. 48/1997 Sb. stanoven do 17. 4. 2020. II. Obsah žaloby 3. Žalobce v úvodu podané žaloby uvedl, že dne 17. 10. 2019 absolvoval operaci po těžkém pracovním úrazu. Teprve po absolvování ambulantních rehabilitací lékařka rehabilitačního oddělení Nemocnice Přerov požádala dne 12. 12. 2019 ortopeda o schválení lázeňské péče. Ke schválení dle lékařské zprávy došlo dne 10. 1. 2020. Poznamenal, že veškeré zprávy bez odkladu předával své praktické lékařce. K podání žádosti o lázeňskou péči pak došlo poté, co praktická lékařka vydala žalobci všechny potřebné dokumenty, tj. dne 28. 5. 2020. Tato situace byla dle žalobce způsobena tím, že od konce února 2020 začala koronavirová krize a zdravotní služby fungovaly v omezeném režimu. Měsíc před uplynutím lhůty pro nastoupení lázeňské péče bylo mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví rozhodnuto o zákazu přijímání nových pacientů za účelem poskytování lázeňské rehabilitační péče. V zákonném termínu do 17. 4. 2020 žalobce tedy z objektivních důvodů lázeňskou péči nastoupit nemohl. Žalobce tvrdil, že z důvodu mimořádné situace mělo být k opožděnému podání žádosti přihlédnuto. Nouzový stav skončil dne 8. 5. 2020 a praktický lékař bez odkladu v této věci konal. Dle žalobce nemůže být k jeho tíži, že zákaz obsažený v mimořádném opatření, nebyl promítnut do zákona. Dle žalobce mimořádná situace mu neumožnila využít zákonné lhůty bez jeho zavinění. 4. Dále namítal, že v jeho případě existovaly pooperační komplikace popsané v lékařských zprávách, které by odůvodňovaly možnost nastoupení lázeňské léčby do 12 měsíců. K tomu žalobce odkázal na lékařské zprávy, které předložil v průběhu správního řízení, a na zprávu z traumatologické ambulance Fakultní nemocnice Olomouc ze dne 11. 9. 2020. III. Vyjádření žalované k podané žalobě 5. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 6. Uvedla, že dne 4. 6. 2020 jí byla doručena žádost žalobce s návrhem na lázeňskou léčební rehabilitační péči, kterou žalobce podal prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb a která byla tímto poskytovatelem vystavena dne 28. 5. 2020. Žádost žalobce byla podána v indikaci VII/11, která je popsána v příloze č. 5 zákona č. 48/1997 Sb. Dle této přílohy je v dané indikaci upravena lhůta pro nástup do lázeňského zařízení „neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 12 měsíců po operaci“.  V případě pooperačních komplikací se dle indikačního seznamu jedná o stavy, jejichž přítomnost je v kontraindikaci nástupu k lázeňské léčbě a neumožňuje nástup do lázeňského zařízení v zákonné šestiměsíční lhůtě. Již v lékařské zprávě ze dne 12. 12. 2019 rehabilitační lékařka doporučila komplexní lázeňskou léčbu, když uvádí, že „vhodná z mého pohledu KLL z indikace VII/11, například lázně Teplice nad Bečvou, prosím ortopeda o vyjádření, v případě, že podpoří indikaci, prosím PL o vypsání návrhu, děkuji“. V případě žalobce byla lázeňská léčba dále doporučena odborníkem na traumatologické ambulanci Fakultní nemocnice Olomouc, nález ze dne 10. 1. 2020, tedy necelé 3 měsíce od operace, přičemž žalobce uvádí, že toto doporučení se žádostí o lázeňskou léčbu bylo jím samotným „bez odkladu“ doručeno praktické lékařce, která poukaz na lázeňskou léčbu vystavuje. Z výše uvedeného dle žalované jednoznačně vyplývá, že v období od 11. 1. 2020 do 12. 3. 2020, kdy byl vyhlášen nouzový stav, mohl být poukaz vystaven a podán. Lázně Teplice nad Bečvou, kam byl poukaz vystaven, přestaly přijímat nové klienty dne 18. 3. 2020, úplné uzavření lázní nastalo dne 9. 4. 2020. Termín nástupu do lázeňského zařízení byl dle zákona omezen do 17. 4. 2020. 7. Dle žalované ze samotného doporučení lázeňské léčby vyplývá popření existence pooperačních komplikací, neboť tímto došlo k vydání odborného stanoviska o schopnosti žalobce lázeňskou léčbu absolvovat.  V období od 11. 1. 2020 do 9. 4. 2020 není doložena existence žádné překážky k nástupu do lázeňského zařízení v zákonné lhůtě 6 měsíců, jak je uvedeno v příloze č. 5 48/1997. Žalovaná upozornila, že z lékařské zprávy ze dne 11. 2. 2020 vyplývá souvislost s nadměrnou fyzickou zátěží (jízda na rotopedu), když z ní neplyne souvislost s úrazem. V lékařské zprávě ze dne 9. 3. 2020 je uvedeno, že noha je bez otoku. Stav tedy nelze vyhodnotit jako pooperační komplikace a ani stav, který by vylučoval lázeňskou léčbu před vyhlášením nouzového stavu. 8. Poznamenala, že k problematice promíjení lhůt vydalo Ministerstvo zdravotnictví stanovisko, podle kterého v případě uplynutí lhůt zákonodárce nepovažoval za žádoucí, aby byla pojištěnci poskytována lázeňská péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění, a to ani ve vztahu k mimořádným opatřením, kterým byl znemožněn nástup pojištěnců k hrazené lázeňské péči, IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 9. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 10. Soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, protože žádná ze stran s takovým postupem nevyjádřila nesouhlas. 11. Soud při posouzení věci vyšel z následující právní úpravy:           Podle § 33 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. hrazenou službou je dále léčebně rehabilitační péče, poskytovaná jako nezbytná součást léčebného procesu, jejíž poskytnutí doporučil ošetřující lékař a potvrdil revizní lékař. Návrh na léčebně rehabilitační péči podává na formuláři zdravotní pojišťovny lékař registrujícího poskytovatele nebo ošetřující lékař při hospitalizaci; jde-li o poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče, návrh obsahuje též určení stupně naléhavosti.           Podle § 33 odst. 9 zákona č. 47/1991 Sb. nemoci, u nichž lze lázeňskou léčebně rehabilitační péči poskytnout, způsoby poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče pro jednotlivé indikace, délka základního léčebného pobytu a opakovaného léčebného pobytu pro jednotlivé indikace, četnost opakovaného léčebného pobytu, lhůta pro nástup léčebného pobytu u indikací, kde je tuto lhůtu důvodné stanovit z hlediska léčebného efektu, možnost prodloužení léčebného pobytu podle jednotlivých indikací a způsobů poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče a další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím jsou stanoveny v příloze č. 5 k tomuto zákonu (Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči).           Podle přílohy č. 5 k indikaci VII/11 je nutno léčebný pobyt nastoupit neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 12 měsíců po operaci. 12. Soud o podané žalobě uvážil následovně: 13. Předně soud považuje za důležité zdůraznit, že ze správního spisu předloženého žalovanou vyplývá, že žádostí o lázeňskou léčebně rehabilitační péči (dále jen „LLRP“) ze dne 28. 5. 2020 požádal žalobce prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb, konkrétně společnosti GP-PRO s.r.o., která poskytuje služby praktického lékaře pro dospělé, o lázeňskou léčbu subtrochanterické zlomeniny pro indikaci VII/11, v návaznosti na operaci, kterou žalobce absolvoval dne 17. 10. 2019. 14. Z § 33 odst. 1 ve spojení s odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb. vyplývá, že žádost o LLRP potvrzuje, respektive schvaluje žalovaná, přičemž schválení žádosti je podmíněno splněním podmínek stanovených v příloze č. 5 zákona č. 48/1997 Sb. Příloha č. 5 zákona č. 48/1997 Sb. pro indikaci VII/11 vyžaduje, aby byl léčebný pobyt nastoupen neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci, v případě pooperačních komplikací do 12 měsíců po operaci. 15. Z výše uvedeného vyplývá, že zákon č. 48/1997 Sb. při nemoci pohybového ústrojí klade důraz na neprodlený, tj. okamžitý nástup léčebného pobytu, jakmile zdravotní stav dotčené osoby umožní zatížení léčebnou rehabilitací. Důvodem neprodleného nástupu na léčebný pobyt je úsilí o maximální efekt léčebně rehabilitační péče a snaha předejít případnému ochabení svalstva a ztížení a prodloužení následné rehabilitace. 16. Ze správního spisu předloženého žalovanou a rovněž z tvrzení žalobce vyplývá, že žalobce absolvoval operaci dne 17. 10. 2019. Komplexní lázeňská péče pak byla žalobci doporučena již v lékařské zprávy ze dne 12. 12. 2019 vystavené společností Středomoravská nemocniční a.s. a dále v lékařské zprávě Fakultní nemocnice Olomouc ze dne 10. 1. 2020. Z uvedených lékařských zpráv nelze dovodit, že by žalobci v nástupu na lázeňský léčebně rehabilitační pobyt bránily jakékoliv skutečnosti. Žalobce tedy mohl v návaznosti na doporučení příslušných lékařů nastoupit na léčebný pobyt neprodleně. 17. Soud nepřisvědčil tvrzení žalobce, že mimořádná situace mu neumožnila v zákonné lhůtě nastoupit léčebný pobyt. Předně žalobci nic nebránilo požádat praktického lékaře o vystavení návrhu na LLRP před vypuknutím epidemie onemocnění COVID-19. I když lze přisvědčit tvrzení žalobce, že zdravotní služby v době koronavirové krize fungovaly omezeně, nelze přehlédnout, že praktičtí lékaři poskytovali zdravotní služby i v tomto období, a tedy ani v této době žalobci nic nebránilo, aby prostřednictvím praktického lékaře o LLRP žalovanou požádal. 18. Zejména však soud zdůrazňuje, že za situace, kdy žalobci termín k nástupu na léčebný pobyt uplynul dne 17. 4. 2020, tj. v době, ve které zařízení poskytující lázeňskou léčebně rehabilitační péči nemohla v důsledku mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví přijímat nové pacienty, měl žalobce požádat žalovanou o prominutí termínu zmeškání nástupu na léčebný pobyt [viz § 41 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“)], a to nejpozději do 15 dnů, od okamžiku, kdy došlo k opětovnému otevření zařízení poskytující komplexní lázeňskou rehabilitační péči. Soud podotýká, že poskytovatelům zdravotních služeb poskytujících lázeňskou léčebně rehabilitační péči bylo mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví ze dne 18. 3. 2020, č. j.  MZDR 12296/2020-2/MIN/KAN, zakázáno přijímat nové pacienty za účelem poskytování LLRP od 19. 3. 2020. Tento zákaz byl zrušen mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví ze dne 24. 4. 2020, č. j. MZDR 13285/2020-2/MIN/KAN, které nabylo účinnosti dnem 27. 4. 2020. Žalobce o prominutí zmeškání lhůty k nástupu na léčebný pobyt nepožádal, když navíc žádost o LLRP byla žalobci vystavena až dne 28. 5. 2020. Protože žalobce nepožádal o prominutí zmeškání úkonu a dále protože zákona č. 48/1997 Sb. ve spojení se správním řádem neumožnují bez dalšího lhůtu k nástupu na léčebný pobyt prodloužit, postupovaly správní orgány v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb. a správním řádem, když žádost žalobce z důvodu zmeškání lhůty k nástupu na léčebný pobyt zamítly. 19. K tvrzení, že žalobci bránily v nástupu pooperační komplikace popsané v lékařských zprávách, které odůvodňovaly nastoupení na lázeňský pobyt do 12 měsíců, soud uvádí, že žalobce uplatnil námitku v obecné rovině, neboť neoznačil, jaké konkrétní pooperační komplikace a případně v jaké době žalobci v nástupu na léčebný pobyt bránily. Soud podotýká, že není oprávněn na námitky žalobce jakkoliv usuzovat nebo je dovozovat. Je to totiž pouze žalobce, který se domáhá přezkoumání napadeného rozhodnutí. Bez ohledu na uvedené soud uvádí, že lékařské zprávy, které jsou součástí správního spisu předloženého žalovanou a které byly vystaveny jednak Faktuální nemocnicí Olomouc a společností Středomoravská nemocniční a.s., případně lékařské zprávy vystavené praktickým lékařem žalobce neskýtají žádný podklad pro závěr, že by žalobce trpěl nějakými komplikacemi takového charakteru, že by mu bránily v nástupu na léčebný pobyt. VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 20. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady v řízení nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha dne 24. února 2022   Milan Tauber v.r.      předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje I. V.