ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Blanky Fauré v právní věci nezletilého: L. M., narozen dne xxx bytem xxx, Praha zastoupen Městskou částí Praha xxx pro řízení o svěření nezletilého do péče xxx sídlem xxx, Praha xxx syna rodičů: P. N., narozena dne xxx bytem xxx, Praha zastoupena advokátkou L. M., narozen dne xxx bytem xxx, Praha za účasti navrhovatelky: V. M. narozena dne xxx trvale bytem xxx, Praha fakticky bytem xxx, xxx, xxx zastoupena advokátkou o svěření nezletilého do péče třetí osoby, k odvolání matky proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu xxx ze dne 10. ledna 2022, č. j. 50 P 170/2018-318, 67 P a Nc 181/2021 ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 11. 2. 2022, č. j. 50 P 170/2018-329, 67 P a Nc 181/2021, takto: I. Rozsudek soudu I. stupně ve spojení s doplňujícím rozsudkem se ve výrocích o svěření do péče navrhovatelky (výrok I.), o povinnostech navrhovatelky (výrok II.), výrocích o výživném matky a otce (výrok III. a IV.) a o nákladech řízení, potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně svěřil nezletilého L. do péče navrhovatelky V. M., xxx nezletilého (dále jen „navrhovatelka“ či „xxx“), stanovil, že navrhovatelka je oprávněna a povinna o nezletilého osobně pečovat, vychovávat jej a zastupovat jej v běžných záležitostech, zejména vyřizovat přiznání dávek státní sociální podpory a hmotné nouze (výrok I. a II.). Otci nezletilého uložil povinnost přispívat na výživu nezletilého částku 1 500 Kč matce částku 1000 Kč, oběma k rukám xxx vždy do každého 15. dne v měsíci (výrok III., IV.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení. 2. Takto rozhodl v řízení zahájeném dne 31. 8. 2021, ve kterém se navrhovatelka domáhala svěření nezletilého do péče, když naposledy bylo ve věci péče nezletilého rozhodnuto rozsudkem prvostupňového soudu ze dne 4. 10. 2018, č. j. 50 P 170/2018-36, kterým byl nezletilý svěřen do společné péče obou rodičů a nad jeho výchovou byl stanoven dohled. xxx v návrhu uvedla, že se situace v rodině změnila a rodiče péči o nezletilého nezvládají, nejsou schopni sebe ani nezletilého materiálně zabezpečit bez pomoci dalších osob, především xxx, která rodičům posílá finance jak pro nezletilého, tak i pro jejich potřebu xxx. Konstatovala, že rodiče nepracují, jediným příjmem je rodičovský příspěvek matky, který je však téměř výhradně spotřebován rodiči na zakoupení xxx. Nezletilý je zanedbán ve výchově, nemá návyky dětí svého věku, i ve více než třech letech má stále pleny, stravuje se z dětské láhve, má velmi malou slovní zásobu. 3. S ohledem na bydliště navrhovatelky ve Spolkové republice Německo, soud I. stupně dovodil svou pravomoc věc projednat a rozhodnout s odkazem na čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 (dále jen „Brusel II bis“). Rozhodným právem označil právo české s odkazem na čl. 15 odst. 1 Haagské úmluvy publikované pod č. 141/2001 Sb. m. s., o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí ve spojení s § 57 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. 4. V předmětné věci bylo nalézacím soudem vydáno usnesení ze dne 15. 12. 2021, č. j. 50 P 170/2018-253 ve znění opravného usnesení ze dne 3. 1. 2022, č. j. 50 P 170/2018-284, o nařízení předběžného opatření, kterým byl nezletilý předán do péče xxx, rodičům bylo uloženo tuto péči strpět a zároveň byl zamítnut návrh matky na výkon rozhodnutí, kterým by byl nezletilý navrácen do péče rodičů. Proti tomuto rozhodnutí podala matka odvolání, o kterém bylo odvolacím soudem rozhodnuto usnesením sp. zn. 18 Co 15/2022 ze dne 20. 4. 2022. 5. K zjištění skutkového stavu soud provedl velké množství důkazů týkajících se sociální a finanční situace rodičů i navrhovatelky, vztahu rodičů k nezletilému a jejich možností a schopností o nezletilého soustavně pečovat v širším smyslu, zdravotnímu stavu rodičů a nezletilého a souhlasu manžela navrhovatelky se svěřením nezletilého do péče. S odkazem na ustanovení § 953 odst. 1, § 954 odst. 1, § 956 odst. 1, § 955 a § 913 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dospěl soud I. stupně k závěru, že návrh babičky na svěření nezletilého do její péče je důvodný. 6. Nalézací soud vzal za prokázané, že rodiče jsou finančně a materiálně zcela závislí na pomoci xxx a ani pod tlakem probíhajícího řízení si nebyli schopni zajistit dostatečné příjmy pro úhradu nákladů na základní životní potřeby. Z doložených výdělků matky bylo zřejmé, že její příjmy neodpovídají tvrzenému rozsahu pracovní doby, otec reálně odpracoval pouze 1 den a následně s ním byl pracovní poměr ukončen. Rodiče ani neprokazovali či netvrdili, zda se snaží zařídit si případné dávky státní pomoci či jiné finanční zdroje, kterými by saturovali své dlouhodobé finanční problémy, když proti otci nezletilého je vedeno velké množství exekučních řízení. Konstatoval, že pokud rodiče napadají xxx v tom smyslu, že sama svým chováním zapříčinila, že neměli důvod se finančně postavit na „vlastní nohy“, neboť jim byla a je ochotna finančně pomoci, nepovažoval tuto skutečnost za rozhodnou, neboť rodiče jsou dospělé osoby, které jsou odpovědné samy za sebe a jejich pasivní a nezodpovědný přístup k financím a hmotnému zabezpečení rodiny nelze v žádném případě omlouvat aktivitou xxx v tomto směru. Zdůraznil, že sama hmotná situace rodiny a postoje rodičů k finančnímu hospodaření nebyly a nejsou hlavními důvody, pro které by soud rozhodl o svěření nezletilého do péče navrhovatelky. Tato zjištění nalézacího soudu se promítla zejména do hodnocení přístupu rodičů k povinnostem, což nepochybně ovlivňuje i jejich vztah k nezletilému a péči o něj. Za nosné důvody pro rozhodnutí o svěření nezletilého do péče navrhovatelky však považoval přístup rodičů k jeho výchově a rozvoji. 7. Na základě provedeného dokazování soud I. stupně uzavřel a ze zpráv z nemocnice v xxx, OSPOD a doprovázejících organizací vzal za prokázané, že vztah rodičů k nezletilému, zejména matky, byl problematický již od samého narození, když matka se ani po jeho narození nedokázala vzdát svých vlastních zájmů a zůstat s ním v nemocnici, kde nezletilý postupoval substituční léčbu. Na nezletilého se citově nenavázala a v péči o něj nijak iniciativně nevystupovala. Tuto ponechávala, pokud to bylo možné, na jiných osobách. Zdůraznil, že rodiče nezletilého v nemocnici sice navštěvovali, ale jejich návštěvy byly sporadické a ze stran nemocničního personálu byly hodnoceny jako dítě ohrožující, neboť rodiče během návštěv působili jako xxx nebo xxx. Stejně hodnotila návštěvy i pěstounka nezletilého, u níž nezletilý první měsíce života pobýval. Rodiče si nakonec dokázali uspořádat své poměry do té míry, že jim byl nezletilý svěřen do péče za současného stanovení dohledu nad jeho výchovou, avšak ze zpráv OSPOD, podpůrných organizací a výslechu navrhovatelky měl soud za prokázané, že péče rodičů o nezletilého postupně vedla k zanedbání jeho řádného vývoje a od roku 2020 přestala naplňovat jeho potřeby, které se zvyšovaly přirozeně s věkem. Od tohoto období se rodiče nebyli schopni adekvátně o nezletilého postarat a naplňovat všechny jeho emoční potřeby, rozvíjet jeho schopnosti a dovednosti. Ač byl nezletilý opakovaně hodnocen jako zdravé dítě, orgán OSPOD, který nad rodinou dohlížel, konstatoval, že sociální návyky nezletilého neodpovídají dětem jeho věku, neboť ještě ve třech a půl letech nosil pleny, pil z dětské láhve a jeho slovní zásoba byla značně omezená. Rodiče nevyužili nabízené pomoci terapeutické školičky, rad ohledně odvykání nezletilého na nočník, nepřihlásili nezletilého do mateřské školky, kde by mohlo dojít k rozvoji dalších jeho návyků. Taktéž opakovaně zapomínali na vyšetření nezletilého u lékaře, nedbali doporučení pediatra ohledně vyšetření u očního či kožního lékaře. K zdravotnímu stavu rodičů vzal za prokázané, že rodiče užívají xxx xxx xxx, matka je léčena pro xxx. Tato xxx je nezbytným předpokladem pro fungování rodičů i pro jejich péči o nezletilého, avšak bez finanční podpory navrhovatelky by na ní nedosáhli. 8. K péči matky o nezletilého uzavřel, že neuvěřil její výpovědi ohledně toho, jakým způsobem se nezletilému věnovala, neboť toto neodpovídá zjištěnému vývoji dítěte. Podle zjištění nalézacího soudu pravdě neodpovídá ani to, že otec o nezletilého pečoval, když ona po noční spala, neboť rodiče v době, kdy byl nezletilý v jejich péči, nepracovali vůbec, a pokud ano, roznášeli letáky, což není činnost, které by se matka nutně musela věnovat v nočních hodinách. Otec se o nezletilého staral, v převážné většině to byl on, kdo zajišťoval základní péči, nicméně v průběhu návštěv OSPOD u něj byly shledány zdravotní problémy spojené zřejmě s xxx. Dále nalézací soud považoval za prokázané, že rodina měla v předcházejícím období posunutý denní režim, kdy rodiče opakovaně v průběhu dopoledních hodinách spali a cca 2x týdně s nezletilým v pozdních večerních hodinách odcházeli někam ven a vraceli se okolo 23. hodiny. 9. Prostředí, ve kterém nezletilý vyrůstal, bylo hodnoceno jako problematické, v bytě byl často nepořádek a špína, nebylo větráno, a i když rodiče soudu předložili fotografie vymalovaného a uklizeného bytu, tento stav považoval za neudržitelný, neboť po celou dobu života nezletilého byt v takovém stavu nebyl. 10. Konstatoval, že rodiče nejsou a nebyli schopni či ochotni bezezbytku přizpůsobit svůj životní rytmus a své potřeby potřebám nezletilého, a to ani za situace, kdy na ně byl vyvíjen opakovaný tlak ze strany OSPOD či jiných podpůrných organizací. Zdůraznil, že ani v současném období, kdy je nezletilý svěřen do péče xxx, rodiče o něj nejeví soustavný a opravdový zájem, neboť ani jednou ho v bydlišti xxx nenavštívili, byť se její bydliště nenachází ve vzdálenosti, která by pro ně byla nedosažitelná. Přestože matka s xxx intenzivně komunikuje prostřednictvím SMS zpráv, je zřejmé, že matka se v nich zajímá zejména o své hmotné blaho (žádá matku o finance na nákup xxx, xxx a zajištění dalších potřeb svých a svého partnera), aniž by se relevantním způsobem zajímala o nezletilého. 11. Nalézací soud uzavřel, že předpokladem pro svěření dítěte do péče třetí osoby je, že o něj nemůže pečovat žádný z rodičů, a to ze subjektivních nebo objektivních důvodů. Objektivní důvody jsou například zdravotní stav rodičů nebo dítěte, subjektivní důvody spočívají zejména v neschopnosti rodičů pečovat o dítě nebo jejich nezájmu o dítě. Na základě provedeného dokazování měl za to, že rodiče sice byli schopni nezletilému zajistit v naprosto nezbytné míře jeho základní životní potřeby, ve vztahu k zajištění jeho dalších potřeb, především emočních a všestranného rozvoje, však dlouhodobě zcela selhali. Rodiče o toto nejevili zájem, ačkoliv na nedostatky byly upozorňovány ze strany OSPOD i doprovázejících organizací. Nevzal za relevantní jejich tvrzení, že spolupráce s těmito organizacemi nebyla využita z důvodu epidemie onemocnění Covid-19, neboť organizace ve svých zprávách odůvodňovaly ukončení spolupráce nezájmem či nekomunikací rodičů. Zdůraznil, že rodiče ani poté, co nezletilý odjel s xxx do Německa, o nezletilého neprojevovali takový zájem, který by se od milujících rodičů dal předpokládat. Tvrzení rodičů, že ze strany xxx došlo k únosu nezletilého, když byli domluveni tak, že xxx po prázdninách nezletilého vrátí, považoval za čistě o účelové, neboť měl za prokázané, že xxx vyhodnotila při své návštěvě v létě roku 2021 péči rodičů o nezletilého jako nedostatečnou a nevyhovující jeho potřebám. Se souhlasem matky vycestovala do xxx. Byť byl tento souhlas dán pouze pro dočasný pobyt nezletilého u xxx, zároveň mezi sebou obě ženy uzavřely dohodu, že si rodiče dají do pořádku bydlení a obstarají si práci po dobu, co bude nezletilý pryč. Rodiče však dohodu nedodrželi. Za celou dobu nezletilého v xxx nenavštívili s tím, že se s ním odmítají setkat v bytě „xxx“, to vše v kontextu toho, že od navrhovatelky žádali další finanční podporu a prakticky se od ní nechávají živit a využívají bezplatně bydlení v bytě jejího manžela. 12. Po zhodnocení všech shora uváděných skutečností a důkazů měl soud I. stupně za prokázáné, že je aktuálně v zájmu nezletilého, aby byl svěřen do péče třetí osoby, v tomto případě xxx. Zdůraznil, že velmi pečlivě vážil veškeré okolnosti případu, neboť si je vědom toho, že svým rozhodnutím zasahuje do výkonu rodičovských práv i práv nezletilého, neboť primárně má nezletilý být v péči biologických rodičů. Právo vyrůstat v biologické rodině je obecně nepochybně v zájmu nezletilého dítěte a lze jej považovat za jedno z práv dítěte, ale nejedná se o právo nadřazené všem ostatním zájmům nezletilého, přičemž opatrovnický soud je při svém rozhodování vázán zásadou nejlepšího zájmu dítěte. Nalézací soud měl za prokázáné, že rodiče při své péči o nezletilého nepostupovali v zájmu nezletilého, dařilo se jim pouze zabezpečit jeho základní životní potřeby, což však nepochybně nepostačuje ke zdárnému vývoji nezletilého, neboť toho je kromě jiného nutno uvést i k rozvoji základních hygienických a sociálních návyků odpovídajících věku, čehož rodiče nebyli schopni, ale ani nebyli ochotni ho v tomto rozvoji podpořit. Rovněž citovou podporu nezletilého ze strany rodičů, především matky, zhodnotil jako opakovaně nedostatečnou. Nezletilý, ačkoliv tomu neodpovídala žádná vývojová vada, vykazoval známky zanedbanosti. Rodiče byli na tyto skutečnosti opakovaně upozorňováni, nápravu však nesjednali a raději ukončili spolupráci se všemi podpůrnými organizacemi, které měly snahu jim s péčí o nezletilého pomoci. Naopak dávali přednost svým potřebám a zájmům. Po celou dobu, co je nezletilý v péči xxx, rodiče se nezajímali o jeho prospěch, respektive jejich zájem byl velmi sporadický v kontextu toho, jak často s xxx komunikovali ohledně tématu jejich finančních potřeb. Pouze pod tlakem probíhajícího řízení si matka dokázala najít zaměstnání, avšak s velmi nízkým příjmem, otec odpracoval jeden den a práci stále hledá. Svěření nezletilého do péče navrhovatelky považoval soud za opatření, které zajistí nezletilému možnost dalšího vývoje, dohnání zpoždění vývoje z dřívějšího období a zároveň nedojde k přetrhání vazeb nezletilého s jeho rodiči, neboť především matka udržuje s xxx dlouhodobě poměrně úzký kontakt a tento kontakt byl udržován i v průběhu celého řízení. Zdůraznil, že xxx styku rodičů s nezletilým nebrání a opakovaně ho rodičům nabízí. 13. K poměrům navrhovatelky bylo v řízení prokázáno, že má v místě svého bydliště vytvořeno pro nezletilého vhodné zázemí, zajistila pro něj lékařskou péči, umístění do mateřské školy, v domácnosti s ním hovoří česky. Soud I. stupně uzavřel, že navrhovatelka splňuje předpoklady uvedené v ustanovení § 954 odst. 1 o. z. a skýtá záruky řádné péče a souhlasí se svěřením dítěte do osobní péče. Protože xxx nemá bydliště na území České republiky, s odkazem na komentářovou literaturu se vypořádal se zákonnou podmínkou bydliště pečující osoby v České republice, která byla do zákona vtělena z důvodu zabránění obchodu s dětmi, což v případě, že pečující osobou má být xxx nezletilého, nemůže být naplněno, nadto se jedná o nejvhodnější způsob řešení situace dítěte, které zůstává v širší rodině. Připomněl, že rodiče nezletilého nikdy nezpochybnili schopnost xxx o nezletilého pečovat, když ta o něj intenzivně pečovala i v době, kdy přijela do Prahy na návštěvu. Vyhodnotil, že je v zájmu nezletilého, aby byl aktuálně svěřen do její péče, která je schopna mu zajistit podmínky pro rozvoj a podnětné prostředí, a snížit tak deficit v dovednostech nezletilého, který v důsledku péče rodičů nastal, a tento zájem nezletilého v daný okamžik převažuje nad jeho zájmem být v péči biologických rodičů. 14. S ohledem na svěření nezletilého do péče třetí osoby soud uložil otci nezletilého platit k rukám xxx na výživném částku 1 500 Kč měsíčně a matce částku ve výši 1000 Kč měsíčně, přičemž vycházel z jejich majetkových poměrů, možností a schopností dosahovat výdělku, kdyby pracovali na plný pracovní úvazek. Tyto částky považoval za přiměřené příjmovým možnostem rodičů. 15. Proti tomto rozsudku podala do výroku I. až IV. včasné odvolání matka nezletilého. V odvolání uznala, že péče rodičů o nezletilého nebyla vždy vzorná a také to, že jim vždy ochotně finančně vypomáhala xxx a oni to využívali. Považuje však za nesprávné, že na základě těchto skutečností soud I. stupně učinil závěr, že rodiče nejsou schopni sami zajistit potřeby nezletilého. V řízení totiž nebylo prokázáno, že by o hmotné potřeby syna nebylo postaráno a shledává irelevantním, zda hmotné potřeby zajišťují rodiče na základě svého výdělku, nebo jim někdo z rodiny vypomáhá. V tomto směru nemá ani za podstatné, že si nezařídili žádné sociální dávky. Potřeby nezletilého byli rodiče schopni zajistit, i když s pomocí xxx. Nadto v řízení bylo prokázáno, že matka v současné době pracuje a vydělává si, otec zaměstnání hledá. Celou dobu se snažili zkombinovat svou práci tak, aby se mohli o syna starat ihned po jeho návratu. K svému přístupu k péči a výchově nezletilého uznala, že se v péči angažoval zejména otec, neboť pro odvolatelku bylo složitější hledat k synovi vztah i vzhledem k tomu, že nezletilý jí byl odebrán v nemocnici H. ihned po porodu a ona ho dlouhou dobu neviděla. Nicméně tento vztah k synovi si vybudovala a chce o něj spolu s jeho otcem do budoucna pečovat. Soud došel k závěru, že jejich péče měla sestupnou tendenci, aniž by například k prokázání této skutečnosti nařídil vypracování znaleckého posudku, který by zhodnotil úroveň vývoje a jednotlivých kompetencí nezletilého a případné důvody jeho zaostávání. Nalézací soud vyšel pouze z tvrzení navrhovatelky či OSPOD. Ke spolupráci s podpůrnými organizacemi uvedla, že až do roku 2020 probíhala bezproblémově, poté byla poznamenána a omezena pandemií Covid-19. Co se týče kritiky, že nepřihlásili nezletilého do mateřské školky, uvedla, že školky přijímají děti od tří let a pouze bez plen, což jejich syn až do odjezdu s xxx nesplňoval. Zpochybňovala to, že měla odcházet ven s nezletilým ve večerních hodinách, když toto v řízení nebylo vůbec prokázáno. O nezletilého pečoval otec, vařil mu, případně jim dávala jídlo navrhovatelka. Otec nezletilého přebaloval, četl mu knížky, chodil s ním ven, řešili i jeho zdravotní stav, naopak odvozem nezletilého do xxx byly zmařeny některé jeho plánované prohlídky u lékaře. Uvedla, že si je vědoma své nejistoty v péči o nezletilého, ale pokud má své rodičovské kompetence zlepšovat, i s pomocí projektu xxx, nelze tohoto cíle dosáhnout za situace, kdy je nezletilý svěřen do péče třetí osoby. Totéž platí i o výtce soudu, že je třeba, aby stabilizovali svůj život a snažili se získat větší kompetence v péči o syna, se kterou souhlasí. Odebrání nezletilého a jeho umístění do péče xxx stovky kilometrů od jejich společného bydliště neumožňuje rodičům prokázat zlepšení jejich přístupu v péči, což je klíčové při konečném rozhodování ve věci. Zdůrazňovala, že předběžným opatřením byl syn svěřen do péče někoho, kdo porušuje pravomocná rozhodnutí. Nadto nalézací soud řádně neprozkoumal poměry pečující osoby, které by byly v případě, že by se jednalo o osobu žijící v České republice, průběžně kontrolovány ze strany OSPOD, soud se spokojil pouze s informacemi od navrhovatelky nebo předloženými fotografiemi jejího domu. Upozorňovala na to, že umístění nezletilého do xxx školky povede k odcizení mezi rodiči a synem, neboť nebudou dostatečně rozvíjeny jeho řečové dovednosti v mateřském jazyce, což může vést i k snížení pravděpodobnosti toho, že by se syn do jejich péče v budoucnu vrátil. Nyní je odkázána na pravidelné hovory s nezletilým přes aplikaci jednou za 2 dny, vždy ve stejný čas, přičemž s ohledem na věk nezletilého je délka hovoru závislá na pozornosti dítěte. Pokud nalézací soud nevěřil snaze rodičů řádně o syna pečovat, existuje celá řada nástrojů k vynucení jejího zlepšení. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení nebo změnil rozhodnutí a návrh zamítl. 16. Navrhovatelka k podanému odvolání uvedla, že soud v dané věci provedl rozsáhlé dokazování, na základě kterého uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že matka není schopna jakkoliv zajistit základní hmotné, nehmotné či finanční potřeby nezletilého a shrnula zjištěný skutkový stav tak, jak jej předestřel soud I. stupně v napadeném rozhodnutí. Zdůraznila, že navrhovatelka ve chvíli, kdy v červenci roku 2021 situaci nezletilého vyhodnotila jako neúnosnou a laxnost rodičů dosáhla nejvyšší možné míry, se s rodiči domluvila na tom, že si najdou práci a začnou se snažit. Přestala matku nezletilého zásadně finančně podporovat, přesto všechno dodnes matka navrhovatelku o finanční pomoc žádá, a to naposledy dne 4. 3. 2022 požádala o úhradu xxx. Domnívá se, že matka má v důsledku xxx xxx a xxx. Je oproštěna veškerých citů a emocí, má ráda pouze sama sebe a hledí si jen svých vlastních věcí, ještě možná věcí svého partnera, aby ji neopustil. Syn je jí lhostejný. Ohledně péče odvolatelka nemluví pravdu, není schopna se o syna řádně postarat. Rodiče nezletilého primárně se svěřením novorozence do péče navrhovatelky souhlasili, nezletilý byl dočasně svěřen do péče pěstounky, než dojde ke svěření do péče navrhovatelky na základě jejího návrhu ze dne 21. 6. 2018. Rodiče si však vše rozmysleli a slibovali, že se o nezletilého postarají. V lednu 2019 byl nezletilý předán do péče rodičů a byla to právě navrhovatelka, kdo pořídil pro nezletilého skutečně kompletní vybavení, rodiče se nepodíleli naprosto ničím. Porodné utratili za své věci. Navrhovatelka jezdila do Prahy 2x měsíčně vždy na několik dní ve snaze přimět matku alespoň k základní péči o syna, snažila se intenzivně s matkou komunikovat, vždy bez úspěchu. xxx nezpochybnila péči otce v době, kdy byl nezletilý kojenec, nicméně výživu nezletilého příkrmy neshledává optimální. Měla pochybnosti o tvrzení, že by se otec synovi věnoval ohledně psychomotorického vývoje, neboť jeho intelekt je narušen v důsledku xxx, a upozorňovala na skutečnost, že všechny knížky, co navrhovatelka nezletilému pořídila, byly zdemolované a roztrhané. V důsledku růstu nezletilého nemůže stačit kojenecká láhev a citoslovce, ale je třeba dítěti poskytnout i další podněty, což otec není schopen zajistit a matka se nestará, dítě ignoruje, vše nechává na otci, péči o syna i o domácnost, která se povětšinu dobu nacházela v neuklizeném až dezolátním stavu, a to včetně postýlky nezletilého. Účelovým shledala tvrzení matky ohledně ukončení spolupráce s podpůrnými organizacemi s ohledem na epidemii Covid-19, neboť tyto byly ukončeny ze strany rodičů s ohledem na jejich nespolupráci. Taktéž i tvrzení, že nezletilý měl nastoupit do mateřské školky v září 2021, je nepravdivé, neboť zápisy do mateřských školek probíhají v květnu daného roku a v této době rodiče pro zápis ničeho neučinili. Popírala, že by se dopustila únosu, neboť se s rodiči dohodli. To, že nesouhlasí s péčí navrhovatelky, rodiče oznámili až poprvé na druhém jednání ve věci samé dne 8. 12. 2021, na což navrhovatelka reagovala podáním návrhu na vydání předběžného opatření. Rodiče nikdy nereagovali na její návrhy ohledně styku s nezletilým, synovi nikdy neposlali sebemenší pozornost či dáreček na upomínku. Komunikace pomocí WhatsApp byla zvolena na žádost matky, stane se, že matka zapomene zavolat, v současné době od 4. 3. má odpojen telefon. Mezi navrhovatelkou a matkou jinak nejsou žádné rozpory, často si volají, vedou běžné hovory, navrhovatelka ji informuje o všem, co je nového u syna, co dělá, kde byl, co prožil, jaké dělá pokroky. Co se týče poměrů navrhovatelky, sama matka nikdy prostředí nezpochybnila, navrhovatelku navštívila pracovnice orgánu péče o dítě xxx, která provedla prohlídku bytu a vedla s navrhovatelkou a jejím manželem hodinový pohovor s tím, že tento úkon byl poptáván z České republiky. Navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně jako správné potvrdil. 17. Otec se při odvolacím jednání připojil k odvolání matky. 18. Opatrovník při jednání navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně. 19. Odvolací soud poté přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, částečně doplnil dokazování o zprávu orgánu péče o dítě xxx z provedeného sociálního šetření v místě bydliště navrhovatelky dne 14. 2. 2022, doplněnou o fotografie stávajícího pokoje nezletilého (§ 212, § 212a odst. 1, 4, §213a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 20. Z vyjádření matky ani navrhovatelky učiněných v průběhu odvolacího jednání odvolací soud nezjistil pro věc žádné nové či rozhodné skutečnosti. 21. Odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně provedl velké množství důkazů, z kterých správně zjistil skutkový stav. Tyto důkazy se týkaly jak zjištění sociální a finanční situace rodičů, jejich zdravotního stavu, zdravotního stavu dítěte a navrhovatelky, citového vztahu rodičů k dítěti, sociální a finanční situace navrhovatelky a péče navrhovatelky o nezletilého, kterého má na základě předběžného opatření svěřeného do péče. Z obsahu napadeného rozsudku vyplývá, byly pečlivě vypořádány i jednotlivé argumenty uvedené matkou v odvolání, které již ostatně také nalézacímu soudu předestřela ve své závěrečné řeči. 22. Soud prvního stupně správně dovodil svou pravomoc ve věci rozhodnout i aplikaci českého práva (viz bod 5 rozsudku) a odvolací soud na tyto závěry plně odkazuje. 23. Z doplněných důkazů má odvolací soud za prokázáno, že navrhovatelka disponuje vhodným zázemím pro péči o nezletilého a může zajistit jeho odpovídající vývoj. Zamítl však návrh na vypracování znaleckého posudku, který by hodnotil úroveň rozvoje jednotlivých kompetencí nezletilého, případně důvody jeho zaostávání, neboť by v řízení nepřinesl žádné nové skutečnosti, neboť z důvodu rychlého psychomotorického vývoje dětí v raném věku a již téměř roční péči navrhovatelky o nezletilého by nebylo možné objektivně určit odchylku vývoje před jeho odjezdem s xxx v červenci 2021, stanovit její důvody a odpovědět na otázky matkou předestřené. 24. Dle ust. § 953 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka (dále jen „pečující osoba“). Rozhodnutí o svěření dítěte do péče musí být v souladu se zájmy dítěte. Dle ust. § 954 odst. 1 o. z., pečující osoba musí skýtat záruky řádné péče, mít bydliště na území České republiky a souhlasit se svěřením dítěte do osobní péče. Dle ust. § 955 o. z., povinnosti a práva pečující osoby vymezí soud; jinak se přiměřeně použijí ustanovení o pěstounství. Dle ust. § 956 odst. 1 o. z., soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a povinnost platit výživné k rukám pečující osoby. Podle § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 25. Nalézací soud v napadeném rozhodnutí zdůraznil, že samotná hmotná situace rodičů a postoj rodičů k finančnímu hospodaření nejsou a nebyly hlavním důvodem, pro který bylo rozhodnuto o svěření nezletilého do péče xxx. Tyto okolnosti vzal v úvahu zejména při hodnocení přístupu rodičů k plnění rodičovských povinností a povinností obecně, což se nepochybně promítá do jejich vztahu k nezletilému, jakož i do péče o něj. V tomto ohledu nelze soudu I. stupně ničeho vytknout, když nepříznivá ekonomická situace nemůže a není primárním důvodem k tomu, aby dítě nemohlo být vychováváno svými biologickými rodiči, nadto, když stát poskytuje takovým rodinám široké spektrum sociálních dávek, které jsou schopny, alespoň částečně, jejich nepříznivou ekonomickou situaci saturovat. V tomto směru odvolací soud pokládá za případné zjištění nalézacího soudu, že odvolatelka a ani její partner v tomto směru ničeho neučinili. 26. Na základě provedených důkazů (výpověď matky a otce nezletilého, navrhovatelky, dohoda matky o provedení práce ze dne 1. 10. 2021, výpis z účtů xxx ve věci částek zaslaných xxx na účet matky, dohoda otce o provedení práce ze dne 30. 11. 2021, výpis centrální evidence exekucí otce, bankovní účet matky) nalézací soud nepochybil, když uzavřel, že rodiče jsou zcela finančně odkázáni na pomoc xxx, bez této pomoci by se ocitli zcela bez prostředků, neměli by ani na úhradu základních potravin, když pouze pod tíhou probíhajícího řízení si byla matka schopna a ochotna najít práci, avšak s ohledem na stanovenou hodinovou odměnu, kterou za odvedenou práci pobírá, je zřejmé, že její příjmy neodpovídají jí tvrzenému rozsahu pracovní doby. K pracovní aktivitě otce bylo prokázáno, že reálně pracoval pouhý 1 den, poté s ním byl pracovní poměr ukončen a otec si práci jen hledá. Takto prokázané skutečnosti jen potvrzují zjištění soudu I. stupně, že rodiče si nejsou schopni navyknout na řád, pevný režim a mají nerealistické představy o svých příjmech a výdajích, což snižuje jejich předpoklady pozitivně výchovně působit na nezletilého, když je obecně známo, že k zdravému vývoji dítěte v batolecím a předškolním věku je důležité nastolit pevný denní režim, neboť jedině tak se může dítě uspokojivě fyzicky, emočně i intelektuálně rozvíjet. 27. K matkou sporovanému vztahu k nezletilému byly provedeny důkazy zprávami z nemocnice H., kde byl nezletilý umístěn z důvodu nutné xxx ihned po narození, zprávami OSPOD podávanými soudu v rámci výkonu dohledu nad výchovou nezletilého v letech 2019 – 2020 a zprávami podpůrných organizací, které postupně s rodinou spolupracovaly a pomocí nichž měli rodiče rozvíjet své kompetence v oblasti péče o dítě, výslechem xxx a rodičů nezletilého, přepisu komunikace SMS zpráv mezi matkou a xxx, kterými bylo prokázáno, že matka sice projevuje v odvolání zájem o nezletilého pečovat, nicméně toho dlouhodobě v současné době není schopna a není toho schopen ani otec nezletilého, který o nezletilého pečoval co do jeho základních potřeb aktivněji než matka. Oba rodiče jsou zatíženi xxx, která je důsledkem xxx. Ta se promítá do celého jejich života, včetně péče o nezletilého. K námitce matky, že si k nezletilému nebyla schopna utvořit vztah ihned po jeho narození, neboť jí byl v nemocnici H. odebrán, soud uvádí, že to byla sama matka, která odmítla hospitalizaci s nezletilým v M. s tím, že za ním bude docházet na návštěvy, které realizovala dle vyjádření nemocnice postupně pouze sporadicky a veškerá péče se jí musela připomínat. Tato námitka především svědčí o nulové sebereflexi matky, která xxx před narozením nezletilého, případně následnou xxx, sama zavinila, že nezletilý nemohl být po narození s ní, ale musel být hospitalizován a také se podrobit xxx. Matka ho však v této, pro jeho vývoj zatěžující situaci, nechala samotného v nemocničním prostředí. Je třeba zdůraznit, že péče o takové dítě po narození je složitější, a pokud matka hovoří o tom, že jí byl v nemocnici v H. odebrán, nelze nepřihlédnout k tomu, že nabízenou hospitalizaci, kdy mohla být s nezletilým v úzkém kontaktu ve Fakultní nemocnici M., odmítla a týden po porodu odešla domů. 28. Odvolací soud má také za prokázané, že péče rodičů o nezletilého měla od roku 2020 klesající tendenci, což bylo prokázáno výpovědí navrhovatelky, zprávami OSPOD, které vypovídají v roce 2020 o tom, že při návštěvách byli rodiče často oblečeni tak, jako kdyby teprve vstali, a to i přestože návštěvy neprobíhaly časně ráno, dotazy na sousedy, kterými bylo zjištěno, že rodiče s nezletilým odcházejí 2x týdně pryč v pozdních večerních hodinách a vrací se kolem 23. hodiny, ve spojení s výpovědí xxx, která při svých návštěvách trávila často večery s nezletilým sama, neboť rodiče večer odcházeli a ráno spali do odpoledních hodin. O absenci snahy rodičů osvojit si rodičovské kompetence svědčí i zprávy podpůrných organizací, které od uvedeného roku uvádějí snižující se snahu rodičů dosáhnout stanovených cílů a při případovém setkání dne 21. 6. 2021 bylo konstatováno, že u rodičů není snaha k zlepšení situace, matka po celou dobu návštěvy leží v posteli nebo je v koupelně, otec při jednáních usíná, vše zajišťuje xxx a péče rodičů se i vzhledem k vývoji nezletilého stává naprosto nedostatečnou. Nejsou schopni využít terapeutické pomoci, neboť nemohou vstát na 9. hodinu a negativně reagují i na časový ústupek ze strany organizace. Je pravdou, že otec nezletilého, jak vyplývá ze zpráv OSPOD i tvrzení navrhovatelky, se o nezletilého v době jeho narození staral, nicméně s ohledem na vývoj nezletilého tuto péči již není schopen zajistit bez spolupráce s matkou (zpráva OSPOD ze dne 6. 9. 2021), neboť péči o nezletilého neodpovídá domácí prostředí, životní styl rodičů a sociální kompetence otce. 29. K sociálním kompetencím nezletilého a důvodům jeho zaostávání bylo soudem I. stupně zprávami OSPOD i výpovědí xxx prokázáno, že v roce 2021 daný psychomotorický vývoj nezletilého neodpovídal jeho věku, nicméně je zřejmé, že sociální kompetence nezletilého se v průběhu, kdy o něj pečuje xxx, která ho přihlásila do mateřské školky a tráví s ním svůj veškerý volný čas (přepis SMS komunikace matky a navrhovatelky), zlepšuje. Co se týče ukončení spolupráce s podpůrnými organizacemi z důvodu pandemie Covid-19, jak matka uvádí, tato skutečnost neodpovídá zjištěnému skutkovému stavu, když k ukončení spolupráce s organizací xxx. došlo na konci července 2021 z důvodu nezájmu ze strany rodičů, o témže kroku z obdobných důvodů pak v říjnu 2021 informovala opatrovnický soud i organizace xxx. Lze uzavřít, že bylo prokázáno, že rodiče se sami ze své vůle rozhodli dále ve spolupráci nepokračovat a nabízenou pomoc nepřijímat. 30. K námitce matky, že odebráním syna z péče nemůže rozvíjet své kompetence a zlepšovat péči o něj, odvolací soud podotýká, že provedeným podrobným dokazováním učiněným soudem prvního stupně bylo prokázáno, že rodiče měli nespočet možností se v péči o syna v průběhu jeho života aktivizovat a pozitivně na pomoc podpůrných organizací reagovat. Nicméně rodiče tyto šance využili jen zpočátku, kdy jim byl nezletilý svěřen do péče za současně stanoveného dohledu. Poté měla spolupráce klesající tendenci, na snahu organizací začali reagovat negativně až oportunisticky, neřídili se poskytovanými radami, nedostavovali se na konzultace. Je nutno uvést, že nezletilé dítě v tomto věku potřebuje stabilní prostředí pro svůj zdárný fyzický a psychický vývoj a rozhodně není v jeho zájmu, aby bylo svěřeno do soustavné péče osob nejistých, neplnící své sliby ani povinnosti, neboť péče rodičů nemůže být pokusem, péče rodičů musí být vědomá, cílená, láskyplná, dávající, nic neočekávající. Pokud má matka skutečně zájem zvyšovat své kompetence v tomto směru, mohla a může pozitivně reagovat na navrhovatelkou nabízení styk se synem, byť za současné situace bude tento styk složitější, neboť bude muset za synem dojet na místo bydliště xxx, kde je péče o nezletilého zajištěna. 31. K výtce matky, že nebyly řádně soudem zjištěny majetkové a sociální poměry xxx, odvolací soud podotýká, že tyto poměry byly zjištěny z účastnické výpovědi xxx a provedeným sociálním šetřením dne 14. 2. 2022. 32. Odvolatelka se také domnívá, že soud mohl využít i jiné nástroje k vynucení si zlepšení péče o nezletilého. Z obsáhlého spisu však vyplývá, že rodiče měli mnoho možností k nápravě i k učení se rodičovským kompetencím, které nevyužili či se jich o své vůli vzdali. Rodičům byla nabízena odborná poradenská pomoc a poznámka o nařízení výchovných opatření v tomto směru nedává žádný smysl, neboť rodiče jsou zletilými osobami, a pokud jde o jakákoliv ochranná opatření, tyto jim nemohou být nařízeny opatrovnickým soudem, který rozhoduje o nejlepším zájmu nezletilého dítěte, nikoliv o výchově rodičů tohoto dítěte. 33. K únosu nezletilého navrhovatelkou odvolací soud uvádí, že takováto skutečnost v řízení prokázána nebyla. V řízení před soudem I. stupně bylo prokázáno, že xxx se na začátku léta 2021 dostavila do bydliště rodičů, kde vyhodnotila péči o nezletilého jako nedostatečnou a nevyhovující, což koresponduje ze zprávami podpůrných organizací o ukončení spolupráce, zprávami OSPOD a přepisu SMS komunikace mezi babičkou a matkou v období od 10. 7. 2021, kdy je tedy zřejmé, že rodiče věděli a souhlasili s tím, že xxx si na dobu, v které si měli, dle dohody s ní, uspořádat své osobní a sociální poměry, vezme nezletilého do péče. xxx také dne 2. 8. 2021 telefonicky kontaktovala OSPOD (zpráva ze dne 6. 9. 2021 ve spojení s telefonickým přepisem hovoru) a oznámila jim, že o nezletilého od 7. 7. 2021 pečuje, sdělila jim důvody tohoto rozhodnutí, popsala své sociální a majetkové poměry a péči o nezletilého. Za této situace není možné vyhodnotit zásah xxx, nadto provedený se souhlasem matky, jako únos dítěte, ale jako zásah provedený v jeho nejlepším zájmu. 34. K námitce matky, že dítě si nebude schopno vytvořit vztah k rodičům i proto, že vyrůstá v cizojazyčném prostředí, soud připomíná, že děti v tomto věku jsou zcela schopny začít ovládat oba jazyky a zejména v prostředí, kde je s nimi doma mluveno mateřským jazykem, což xxx deklaruje, a xxx jazyk je používán v institucích. Naopak tato situace je v současné době zcela běžná. 35. Na základě provedeného dokazování a shora uvedeného má soud v souladu se závěrem nalézacího soudu za prokázané, respektujíce premisu nejlepšího zájmu dítěte, že je aktuálně v zájmu nezletilého, aby byl svěřen do péče navrhovatelky. 36. S ohledem na skutečnost, že matka se odvolala i do výroku o stanovení výživného, aniž by však proti tomuto výroku konkrétně brojila, odvolací soud uvádí, že výživné bylo soudem I. stupně stanoveno s ohledem na finanční možnosti a výdělečné schopnosti rodičů, v přiměřené výši tak, aby se řádně podíleli na potřebách dítěte. 37. Rozsudek byl proto dle § 219 o. s. ř. potvrzen. 38. Podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Praha 20. dubna 2022 JUDr. Marcela Kučerová v. r. předsedkyně senátu