USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Blanky Fauré v právní věci nezletilého: L. M., narozen dne xxx bytem G., Praha xxx zastoupen Městskou částí Praha xxx pro řízení o svěření nezletilého do péče xxx sídlemxxx, Praha xxx syna rodičů: P. N., narozena dne xxx bytem G., Praha xxx zastoupena advokátkou Mgr. H. F. sídlem D., Praha xxx L. M., narozen dne xxx bytem G., Praha xxx za účasti navrhovatelky: V. M., narozena dne xxx trvale bytem G., Praha xxx fakticky bytem I. S., M., xxx zastoupena advokátkou JUDr. I. K. sídlem K., Praha xxx o svěření nezletilého do péče třetí osoby, k odvolání matky proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu xxx ze dne 15. prosince 2021, č. j. 50 P 170/2018-253, 67 P a Nc 312/2021, 67 P a Nc 313/2021, doplněné opravným usnesením ze dne 19. ledna 2022, č. j. 50 P 170/2018-315, 67 P a Nc 312/2021, 67 P a Nc 313/2021, takto: Usnesení soudu I. stupně, ve znění opravného usnesení, se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Shora uvedeným usnesením nařídil soud I. stupně ochranné opatření, kterým svěřil nezletilého do péče xxx V. M., narozené dne xxx, a uložil rodičům nezletilého povinnost péči xxx o nezletilého strpět (výrok I). Výrokem II. zamítl návrh matky nezletilého na nařízení výkonu rozhodnutí zasláním výzvy V. M. k dodržování pravomocného rozhodnutí soudu a k navrácení nezletilého do péče rodičů a na zaslání žádosti orgánu sociálněprávní ochrany dětí, aby vedl V. M. k dobrovolnému plnění soudního rozhodnutí. Výrokem III. a IV. ustanovil nezletilému opatrovníkem Městskou část Praha xxx a rozhodl o nákladech řízení. 2. Takto rozhodl o návrhu xxx paní V. M. (dále jen „navrhovatelka“ nebo „xxx“), která dne 31. 8. 2021 podala návrh na svěření nezletilého do péče, a dne 9. 12. 2021 se domáhala nařízení předběžného opatření, kterým by byl nezletilý svěřen do její péče, než bude rozhodnuto ve věci samé. 3. V návrhu na nařízení předběžného opatření odkázala na probíhající řízení o svěření nezletilého do její péče a uvedla, že rodiče nezletilého se nejsou schopni o nezletilého aktuálně postarat tak, aby to bylo v jeho nejlepším zájmu. Upozornila na sociální a pracovní návyky rodičů, konstatovala, že vývoj nezletilého je zanedbán, neboť nemá návyky, které by se v jeho věku běžně očekávaly, rodiče mají o nezletilého pouze omezený zájem zajišťující jeho základní životní potřeby (xxx, xxx, xxx), což je však s ohledem na jeho věk již nedostatečné. V době, kdy byl nezletilý ve faktické péči xxx, tj. od léta r. 2021, neprojevili o něj rodiče skutečný zájem, nedomáhali se návštěvy v bydlišti xxx v xxx a ani neiniciovali xxx návštěvu s nezletilým xxx. Pokud matka nezletilého s xxx komunikuje, týkají se její zprávy především žádostí o finanční podporu rodičů, zájem o nezletilého je sporadický. K aktivitě rodičů v péči o dítě rozvedla, že rodiče nezajistili pro syna mateřskou školku, nebyli schopni realizovat doporučená lékařská vyšetření u xxx a xxx lékaře a xxx. V xxx navrhovatelka zajistila pro nezletilého návštěvu pediatra a jeho nástup do mateřské školky v místě jejího bydliště. Závěrem odkázala na mnohé důkazy provedené v rámci probíhajícího řízení zpochybňující kompetence a vůli rodičů o nezletilého zodpovědně a láskyplně pečovat. Ze všech těchto důvodů se navrhovatelka domnívá, že v současné době by setrváním nezletilého v péči rodičů mohlo dojít k ohrožení jeho zdraví a vývoje a je v jeho nejlepším zájmu, aby byl ponechán v její dočasné péči. 4. Návrhem ze dne 9. 12. 2021 se matka nezletilého domáhala zaslání výzvy navrhovatelce k dodržování pravomocného rozhodnutí soudu a k navrácení nezletilého do péče rodičů a zaslání žádosti orgánu sociálněprávní ochrany dětí, aby navrhovatelku vedl k dobrovolnému plnění soudního rozhodnutí, s tvrzením, že nezletilý sice vycestoval do xxx s navrhovatelkou se souhlasem matky, ale tento souhlas byl dán na dobu asi jednoho měsíce, žádný souhlas s předáním nezletilého do dlouhodobější péče nebyl udělen. Ze strany navrhovatelky tak dochází k faktickému několikaměsíčnímu nerespektování soudního rozhodnutí, na čem se také podílí OSPOD, který nereagoval na její podněty k navrácení nezletilého. 5. Po citaci ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř., 75c odst. 1, 2 o. s. ř. a § 75 odst. 4 o. s. ř., § 154 odst. 1 o. s. ř. a §167 odst. 2 o. s. ř. a § 501 odst. 1 a 2 z. ř. s., nalézací soud mlčky dovodil svou pravomoc ve věci rozhodnout a použití českého práva, a dospěl k závěru o důvodnosti návrhu na předání nezletilého do péče navrhovatelky a uložení povinnosti rodičům tuto péči strpět, nedůvodným shledal návrh matky na nařízení výkonu rozhodnutí. 6. Soud I. stupně měl za prokázané, že rodiče byli a jsou závislí na pomoci xxx a nejsou schopni si opatřit finance na své potřeby, samostatně plánovat své hospodaření, když nemají reálnou představu o tom, jaké penzum peněžních prostředků potřebují, aby řádně zajistili rodinnou domácnost. Soud měl zároveň za prokázané, že především od roku 2020 se rodiče nebyli schopni adekvátně postarat o nezletilého, naplňovat jeho emoční potřeby, rozvíjet jeho schopnosti a dovednosti. U nezletilého, který byl opakovaně hodnocen jako zdravé dítě, bylo shledáno, že jeho sociální návyky neodpovídají dětem jeho věku, a to OSPOD i s dalšími podpůrnými organizacemi, které od roku 2019 s rodinou spolupracovaly s cílem vytvořit a utvrdit u rodičů dovednosti vedoucí k řádné péči o nezletilého. Nezletilý ve třech a půl letech nosí pleny, pije z kojenecké láhve a jeho slovní zásoba je velmi omezená. Rodiče, především otec, byli schopni zajistit základní péči o nezletilého, avšak ne bez finanční pomoci navrhovatelky. Poukázal na skutečnost, že rodiče opakovaně zapomínali na vyšetření nezletilého u lékaře, nedbali doporučení pediatra, aby nezletilého objednali na vyšetření u xxx lékaře, neřešili jeho xxx. Vývoj nezletilého neodpovídá tvrzením matky, že by mu ze strany rodičů byla věnována taková pozornost a byl rozvíjen tak, jak matka uvádí (xxx, xxx, xxx). Konstatoval rovněž, že ze zprávy OSPOD, jakož i z výpovědi navrhovatelky má za prokázané, že denní režim rodiny je posunutý, dopoledne spí, často večer odchází i s nezletilým ven a vrací se kolem 23. hodiny, což je pro jeho vývoj naprosto nevhodné. 7. Dospěl tedy k závěru, že je v zájmu nezletilého, aby se jeho péče ujala xxx, která vyhodnotila při své návštěvy v létě 2021 péči o nezletilého jako nedostatečnou a nevyhovující jeho potřebám a odcestovala s ním do xxx se souhlasem matky, byť byl tento dán pouze dočasně. Součástí tohoto souhlasu byla i dohoda obou žen, že si rodiče dají do pořádku bydlení a otec si najde práci. Nebylo zjištěno, že by se rodiče o nezletilého během pobytu u babičky zajímali, většina komunikace matky s navrhovatelkou je věnována finančním požadavkům matky. V xxx syna nenavštívili, nesnažili se dohodnout návštěvu xxx s nezletilým v xxx se zástupným důvodem, že se odmítají setkat v bytě „únoskyně“, od které nicméně stále požadují další a další finanční prostředky a prakticky bezplatně využívají bydlení v bytě jejího manžela. Jednorázovou reakci rodičů spočívající v úklidu a výmalbě bytu nalézací soud shledal nedostatečnou a rodiče upozornil, že jde pouze o dočasnou úpravu péče o nezletilého, když je zapotřebí, aby svůj život stabilizovali a snažili se rovněž získat větší kompetence a náhled na péči o nezletilého. Zdůraznil, že schopnost péče xxx o nezletilého rodiče nikdy nezpochybnili, nadto nezletilého xxx přenechávali i v době, kdy přijela do xxx na návštěvu. Soud I. stupně uzavřel, že je v nejlepším zájmu nezletilého, aby do rozhodnutí ve věci samé setrval v péči xxx, která je schopna mu zajistit podnětné prostředí pro jeho vývoj a snížit tak deficit v jeho dovednostech. Rovněž vyzval účastníky, zejména rodiče, aby jakoukoli formou udržovali s nezletilým kontakt, když xxx deklarovala ochotu tento kontakt či styk umožnit. Uvedl, že mezi bydlištěm xxx a rodičů jezdí přímý vlakový spoj každé 2 hodiny, takže tento osobní styk není nemožný. S ohledem na nařízené předběžné opatření odpadl důvod pro nařízení výkonu rozhodnutí nalézacího soudu. 8. Proti tomuto rozhodnutí, do výroků I. a. II. podala odvolání matka nezletilého. S rozhodnutím soudu I. stupně v napadených výrocích nesouhlasila, neboť xxx nedodržela jejich domluvu a současně ve spolupráci s OSPOD udržuje nelegální situaci, kdy není respektováno rozhodnutí soudu, kterým byl svěřen nezletilý do péče rodičů za současného stanovení dohledu. Připustila pravdivost tvrzení xxx ohledně ne vždy vzorné péči o nezletilého a finanční závislosti rodiny na její pomoci. Má však za to, že nebylo prokázáno, že by o hmotné potřeby syna nebylo postaráno. Jeho základní potřeby byly vždy zajištěny, zejména otec syna xxx, xxx, xxx, xxx s ním a xxx. Pro matku bylo hledání vztahu k synovi složitější, neboť jí byl hned po porodu odebrán. Uvedla, že v současné době pracuje a vydělává si, otec rovněž nastoupil do zaměstnání, přičemž své pracovní povinnosti si rozložili tak, aby mohli o syna celodenně pečovat. Poukázala na skutečnost, že odebráním nezletilého z jejich péče nemohou zvyšovat své kompetence v oblasti výchovy a péče o něj. Umístěním nezletilého stovky kilometrů od rodičů, mimo dosah českého práva, dochází k většímu odcizení mezi rodiči a synem a ke snížení pravděpodobnosti, že by se syn do jejich péče v budoucnu vrátil, což ohrožuje jeho právo být vychováván biologickými rodiči. Nadto xxx hodlá syna umístit do xxx školky, což bude snižovat jeho vyjadřovací kompetence v českém jazyce. Forma styku prostřednictvím xxx je v tomto věku pro dítě naprosto nevhodná a považuje za nereálné při těchto krátkých setkáních v přítomnosti navrhovatelky rozvíjet jejich vztah k nezletilému. Navrhuje, aby odvolací soud ve výroku I. a II. předběžné opatření zrušil a nařídil výkon rozhodnutí či věc vrátil soudu I. stupně k novému rozhodnutí. 9. Navrhovatelka ve vyjádření k podanému odvolání navrhla potvrzení napadeného rozhodnutí, když primárně souhlasí s důvody v něm uvedenými a opakuje a konkretizuje skutečnosti uvedené ve svém návrhu. 10. S ohledem na to, že dítě má být svěřeno do péče babičky ve xxx, a tím je dán mezinárodní prvek, odvolací soud se nejprve zabýval pravomocí českých soudů ve věci rozhodnout, kterou dovodil z čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 (dále jen „Brusel II bis“). Rozhodným právem je právo české s odkazem na čl. xxx odst. 1 xxx publikované pod č. xxx Sb. m. s., o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí ve spojení s § 57 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. 11. Odvolací soud se seznámil s obsahem spisu, včetně vyjádření účastníků, přezkoumal usnesení soudu I. stupně (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., § 75 odst. 4 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání matky není důvodné. 12. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. 13. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř., může být účastníku předběžným opatřením zejména uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. 14. Má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být potřeba zatímní úpravy právních poměrů účastníků prokázána, u ostatních okolností významných pro nařízení předběžného opatření postačí, budou-li alespoň osvědčeny, tedy že se s ohledem na okolnosti případu jeví jako pravděpodobné. 15. Ústavní soud opakovaně uvedl, že základním pravidlem judikatury týkající se nezletilých dětí musí být zásada nejlepšího zájmu dítěte ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte (publikované pod sdělením federálního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb.). Ústavní soud vykládá tuto zásadu souladu s názorem výboru pro práva dítěte tak, že podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte musí být nejlepší zájem dítěte předním hlediskem při jakékoliv činnosti týkající se dětí, přičemž koncept nejlepšího zájmu dítěte je kategorií flexibilní a adaptabilní a měl by být přizpůsoben individuálně s ohledem na specifickou situaci, v níž se děti, kterých se věc týká, nachází. Pozornost by měla být věnována jejich osobním poměrům, situaci a potřebám. „V rámci individuálních rozhodnutí musí být nejlepší zájem dítěte hodnocen a stanoven ve světle specifických okolností konkrétního dítěte“ (nález I. ÚS 1506/13 ze dne 30. 5. 2014, body 22-24). Z formulace, že nejlepší zájem dítěte musí být “předním hlediskem“, zároveň vyplývá, že nejde o jediné hledisko, které soudy v řízeních týkajících se děti musí zvažovat, přičemž nejlepší zájem dítěte může být v konfliktu s oprávněnými zájmy ostatních osob, dalších dětí, rodičů atd. Nejlepší zájem dítěte je tedy nutno vyvažovat s ostatními oprávněnými zájmy, avšak při zachování jeho vysoké priority. Zájem dítěte je přitom třeba posuzovat z hlediska objektivních, nikoliv z pouhého subjektivního hodnocení výhodnosti či naopak nevýhodnosti pozice toho, kterého z obou rodičů. 16. Při svém rozhodování vycházel odvolací soud ze skutkového stavu, který tu byl v době vydání napadeného usnesení (viz Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. Cpjn 202/2016). 17. Soud I. stupně při vydání předběžného opatření nepochybil, vycházel-li ze skutečností, které byly zjištěny a osvědčeny v průběhu opatrovnického řízení ve věci nezletilého, když ze zpráv OSPOD a podpůrných organizací (xxx, xxx, xxx) a účastnických výslechů navrhovatelky, matky a otce nezletilého měl za prokázané, že s rodiči ohledně dohledu nad výchovou nezletilého byla problematická spolupráce a komunikace v době místních šetření i zajištění nařízeného dohledu nad jejich péčí o nezletilého. Spolupráci s podpůrnými organizacemi rodiče samovolně ukončili buď odmítnutím nabízené spolupráce, a to i z důvodu, že se měli na místo dostavit v 9 hodin ráno, či přestali komunikovat, a to z různých jiných zástupných důvodů. Dále měl za prokázané, že rodiče od začátku dohledu podstupují xxx u MUDr. N., užívají pouze léky a jakoukoliv terapii vyhodnotili jako zbytečnou. Rovněž nepostupovali testování na xxx a matka odkládala léčbu xxx. O nezletilého více pečoval otec, který s nezletilým v rodině komunikoval, staral se o jeho potřeby. Matka zpočátku působila nejistě a později vůči nezletilému neprojevovala téměř žádný zájem. V bytě, kde nezletilý s rodiči bydlel, bylo opakovaně upozorňováno na nepořádek, denní režim rodičů byl vyhodnocen jako posunutý, kdy často dopoledne spali a 2x týdně odcházeli s nezletilým pryč ve večerních hodinách, což potvrdila nejen navrhovatelka, ale i sousedé rodičů. U otce, jako jednoho v úvahu přicházejících pečovatelů, byl vysledován nepříznivý zdravotní stav (xxx, xxx, vypadal, jako by byl xxx nebo xxx), což vylučuje jeho soustavnou péči o nezletilého. K materiálnímu zabezpečení rodičů pak zjistil, že ti jsou podporováni finančně navrhovatelkou, uváděli brigádní xxx se sděleným výdělkem xxx Kč, posléze xxx Kč měsíčně, v říjnu 2021 si matka zajistila práci na dobu určitou od 1. 10. 2021 do 30. 9. 2021 s odměnou ve výši xxx Kč za hodinu hrubého plus prémiová složka, otec pak prokázal zajištění práce dohodou ze dne 30. 11. 2021 uzavřenou na měsíc. 18. Zprokázaných skutečností dále vyplývá, že v říjnu 2020 byla ze strany OSPOD péče o nezletilého ze strany rodičů hodnocena jako dlouhodobě neuspokojivá, matka vůbec nespolupracovala, nezletilý stále nosil pleny, pil mléko z kojenecké láhve, jeho slovní zásoba se omezovala na jednotlivá slova a citoslovce. Domácnost byla zatemněná, nevětraná a neuklizená. Dále bylo prokázáno, že v červenci 2021 rodina ukončila další spolupráci s podpůrnou organizací, rodiče nereagovali na výzvy týkající se domluvy schůzek, možnost cokoliv změnit, nepodařilo se je přesvědčit, aby nezletilého přihlásili do školky, nesnažili se aplikovat rady, jak nezletilého naučit chodit na nočník, pouze uváděli argumenty, proč to nejde, na terapeutických konzultacích si stěžovali, že nezletilý hrozně zlobí a neposlouchá. Z přepisu zpráv mezi xxx a matkou v období od 10. 7. 2021 do 14. 11. 2021 bylo prokázáno, že matka s xxx usilovně komunikuje, nicméně tato komunikace se skoro výhradně týká zajištění finančních prostředků pro matku, respektive otce, o nezletilého se zajímá naprosto okrajové. Až dne 25. 10. 2021 vyčetla xxx, že jí nezletilého vzala, přes tento argument však nereagovala na její návrhy možných termínů styku rodičů s nezletilým v xxx a zároveň ani na žádost o zjištění případných požadavků na styk rodičů s nezletilým v xxx. Rodiče odpověděli až za více jak 6 měsíců s argumentem, že si museli celou věc promyslet, odmítli za nezletilým dojíždět a vídat se s ním v bytě někoho, kdo dítě „unesl“. Požadují pouze jeho okamžité navrácení do své péče. Dále soud vycházel z osvědčené skutečnosti, že navrhovatelka má veškeré finanční materiální předpoklady, aby se o dítě postarala, neboť sama dlouhodobě finančně rodinu podporuje, její manžel se svěřením do péče souhlasí a od narození se o nezletilého starala a s péčí o něj velmi aktivně pomáhala. 19. Z takto osvědčeného a prokázaného skutkového stavu je zřejmé, že rodiče nezletilého až pod tlakem probíhajícího opatrovnického řízení o svěření nezletilého do péče třetí osoby uklidili byt a našli si práci na dobu určitou. V průběhu let, kdy jim byl nezletilý svěřen do péče a nabízena aktivní pomoc podpůrnými organizacemi, nebyli schopni ani ochotni poskytnout nezletilému komplexní péči, kterou nelze zúžit pouze na poskytování základních potřeb. Jejich život byl nestabilizovaný, matka sama ve svém odvolání přiznala, že jejich péče nebyla vzorná. Svůj citový chlad omlouvá odebráním dítěte v porodnici po narození, aniž by sebekriticky uznala, že nemocnice k tomuto kroku přistoupila z důvodu nutné xxx novorozence, kterou bylo dítě nuceno podstoupit pro matčinu xxx před narozením dítěte a vzhledem k následné xxx. Nadto nevyužila nabídky hospitalizace ve fakultní nemocnici xxx, kde mohla s nezletilým po narození pobývat. Matka zároveň přiznává, že xxx jím poskytuje finanční pomoc, avšak ji obviňuje, že tato bezbřehá pomoc jí znemožnila postavit se na „vlastní nohy“, aniž by jakkoli reflektovala to, že i pro navrhovatelku je skutečnost, že její dcera spolu se svým partnerem, kteří jsou xxx, se nejsou schopni materiálně ani emočně postarat o jejího vnuka, a tak zamýšlela jednat v co nejlepším zájmů svých potomků. Zároveň je třeba dodat k odvolání matky, že pokud se matka hodlá učit, jak dítěti poskytnout komplexní péči, což jí již bylo umožněno po vydání prvního rozhodnutí v opatrovnické věci nezletilého, kdy jí byl spolu s otcem nezletilý svěřen do péče za stanoveného dohledu, aniž by tímto dohledem bylo dosáhnuto kýženého efektu, není v nejlepším zájmu dítěte tento „pokus“ opakovat, a nadřadit tak zákonné právo biologických rodičů starat se o své dítě zájmu tohoto nezletilého, aby o péče o něj vedla k jeho řádnému fyzickému, psychickému i emočnímu rozvoji. Rodiče nebyli schopni po dobu tří let si tyto kompetence, přes snahu státních i nestátních organizací, osvojit, a ačkoli je v jejich nejlepším zájmu tyto dovednosti získat, stane se cesta k nim o něco složitější, nikoli však nemožná, neboť navrhovatelka jim nabízí a umožňuje styk s nezletilým v xxx či návštěvy s nezletilým u rodičů, kteří na tuto nabídku nijak pozitivně nereagovali; hledají opět jen důvody, proč to nejde. 20. Vzhledem k takto prokázanému a osvědčenému skutkovému stavu, soud I. stupně dospěl k správnému závěru, že svěření nezletilého do péče navrhovatelky je v nejlepším zájmu dítěte, tento zájem tak převážil nad zájem rodičů i nad jeho zájmem být v péči biologických rodičů. Zároveň správně rozhodl, z důvodu vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření, o odpadnutí důvodu pro nařízení výkonu rozhodnutí soudu I. stupně, kterým byl nezletilý svěřen do společné péče obou rodičů za stanovení dohledu. 21. Z těchto důvodů odvolací soud rozhodnutí I. stupně dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako správné potvrdil. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné Praha 20. dubna 2022 JUDr. Marcela Kučerová v. r. předsedkyně senátu