USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Blanky Fauré ve věci žalobců: a) A. M., narozen dne xxx bytem U., A., Izrael d) S. M. M., narozen dne xxx bytem U., A., Izrael oba zastoupeni advokátkou Mgr. V., LL. M. sídlem R., O. proti žalované: S., a.s., IČO xxx sídlem K., Praha pro zaplacení částky 800 EUR s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu ze dne 21. 12. 2021, č. j. 33 C 36/2021-34, takto: I. Odvolání žalované se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3 267 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobců Mgr. Kateřiny Verostové, LL. M. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit každému z žalobců částku 400 EUR s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 105, 40 Kč.   2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se každý z žalobců na žalované domáhal zaplacení částky 400 EUR s příslušenstvím z titulu náhrady škody ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen „Nařízení“). 3. Proti tomuto rozsudku podala dne 22. 2. 2022 žalovaná odvolání, v kterém zpochybnila zejména závěry nalézacího soudu ohledně aplikace § 2553 odst. 3 zákona č. 99/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Žalobci se k tomuto odvolání vyjádřili podáním ze dne 25. 4. 2022.   4. Odvolací soud se nejprve se zabýval tím, zda jsou dány podmínky pro věcné projednání podaného odvolání ve smyslu § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). 5. Podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř., odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání. 6. Podle ust. § 218 písm. c), odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. 7. Z obsahu spisu je zřejmé, že předmětem řízení byly dva samostatné nároky žalobců na zaplacení paušalizované náhrady škody ve smyslu Nařízení ve výši 400 EUR pro každého z žalobců. Přípustnost odvolání je tedy nutno posoudit s ohledem na jednotlivý nárok každého žalobců, přičemž výše peněžitého plnění se přepočítává podle kurzu ČNB platného ke dni, kdy byl podán opravný prostředek odvolatelem, neboť ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. se odvolací řízení zahajuje na návrh. 8. Odvolání bylo žalovanou podáno prostřednictvím datové schránky dne 4. 2. 2022 (viz č. l. 40 spisu). K tomuto dni je i určena výše předmětu odvolacího řízení, a to přepočtem dle kurzu ČNB platného tento den. Z https://www.cnb.cz/cs/f inancni-trhy/devizovy-trh/kurzy-devizoveho-trhu/kurzy-devizoveho-trhu/index.html?date=04.02.2022 odvolací soud ověřil, že ke dni 4. 2. 2022 byl kurz stanoven 1 EUR = 24,36 Kč. Částka 400 EUR tak odpovídá 9 744 Kč. 9. Lze proto uzavřít, s odkazem na citované ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., že odvolání proti rozhodnutí soudu I. stupně není přípustné, neboť v době podání odvolání se jednalo o bagatelní věc nepřesahující částku 10 000 Kč a odvolací soud je s odkazem na § 218 písm. c) odmítl. 10. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy zcela úspěšným žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení. Při dvou učiněných úkonech právní pomoci každého z žalobců (vyjádření k odvolání) činí odměna zástupce (se zohlednění kurzu eura ke dni učinění úkonu, tj. 9770 Kč) částku 1 500 Kč za každý úkon snížený o 20% dle ust. § 7 Tarifu ve spojení s § 12 odst. 4 Tarifu. Právnímu zástupci žalobců dále náleží jeden paušál (vyjádření k odvolání) ve výši 300 Kč podle §13 odst. 4 Tarifu. Právní zástupce žalobců je plátcem DPH (viz osvědčení o plátci), náleží mu také, s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. i DPH ve výši 21 % z těchto částek. Celkem se jedná o částku 3 267 Kč, kterou odvolací soud uložil uhradit žalované k rukám právního zástupce žalobců (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 13. května 2022 JUDr. Marcela Kučerová v. r. předsedkyně senátu