ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. Hany Kadlecové, LL. M. a Mgr. RNDr. Jany Zaoralové ve věci žalobců: a) N. S., narozena xxx bytem Š., K., b) M. T., narozena xxx bytem B., Praha, c) I. O., narozena xxx bytem O., , Ú., d) O. T., narozena xxx bytem P., Praha, e) V. B., narozena xxx bytem S., K., f) E. S., narozen xxx bytem K., Praha, všichni žalobci zastoupeni, Mgr. H. H., advokátkou se sídlem J., K., proti žalované: C. T., s.r.o., IČ: xxx se sídlem D., P., o zaplacení částky 79 150 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobců a), b), d), e), a f) proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu ze dne 3. května 2022, č. j. 52 C 329/2020-264, takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 10 125 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 125 Kč ode dne 7. 1. 2020 do zaplacení, ve zbývající části se v tomto výroku potvrzuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku ve výši 8 589,20 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně a). III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku III. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 11 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 11 800 Kč ode dne 18. 3. 2020 do zaplacení, ve zbývající části se v tomto výroku potvrzuje. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku ve výši 20 962,20 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně b). V. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku IV. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni d) ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 12 325 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 12 325 Kč ode dne 29. 3. 2020 do zaplacení. VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni d) ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku ve výši 25 563,70 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně d). VII. Odvolání žalobkyně e) se odmítá. VIII. Ve vztahu mezi žalobkyní e) a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. IX. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku VI. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci f) ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 28 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 28 500 Kč ode dne 26. 3. 2020 do zaplacení. X. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci f) ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku ve výši 31 378,40 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce f). XI. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku tlumočné ve výši 681,80 Kč. XII. Žalobkyně a) je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku tlumočné ve výši 147,20 Kč. XIII. Žalobkyně b) je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku tlumočné ve výši 39 Kč. XIV. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku svědečné ve výši 197,50 Kč. XV. Žalobkyně a) je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku svědečné ve výši 42,80 Kč. XVI. Žalobkyně b) je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku svědečné ve výši 11,30 Kč. XVII. Žalobkyně a) je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku doplatek soudního poplatku za řízení v prvním stupni ve výši 324 Kč. XVIII. Žalobkyně b) je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku doplatek soudního poplatku za řízení v prvním stupni ve výši 324 Kč. XIX. Žalobkyně d) je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku doplatek soudního poplatku za řízení v prvním stupni ve výši 324 Kč. XX. Žalobce f) je povinen zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku doplatek soudního poplatku za řízení v prvním stupni ve výši 324 Kč. Odůvodnění: 1. Soud I. stupně napadeným rozsudkem zastavil řízení v části, v níž se žalobkyně c) domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 000 Kč ode dne 25. 2. 2020 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu žalobkyně a) na zaplacení částky ve výši 15 325 Kč s příslušenstvím (výrok II.), zamítl žalobu žalobkyně b) na zaplacení částky ve výši 13 000 Kč s příslušenstvím (výrok III.), zamítl žalobu žalobkyně d) na zaplacení částky ve výši 12 325 Kč s příslušenstvím (výrok IV.), zamítl žalobu žalobkyně e) na zaplacení částky ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím (výrok V.), zamítl žalobu žalobce f) na zaplacení částky ve výši 28 500 Kč s příslušenstvím (výrok VI.), uložil žalobcům povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 18 720 Kč (výrok VII.) a dále uložil žalobcům povinnost zaplatit ČR - Obvodnímu soudu pro Prahu na tlumočném částku ve výši 1 300 Kč (výrok VIII.) a na svědečném částku ve výši 377,40 Kč (výrok IX.). 2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobci a) až f) po žalované domáhali úhrady částek v souhrnné výši 81 150 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnili tím, že pro žalovanou na základě ústní smlouvy prováděli průvodcovské služby spočívající v provádění zájezdů v ČR a v zahraničí. Zájezdy objednávala žalovaná a žalobci je realizovali na základě písemného dokladu, z něhož bylo patrné místo konání zájezdu, termín zájezdu, použitý dopravní prostředek, případně řidič, jméno průvodce a seznam účastníků zájezdu. Ceny zájezdů byly stanoveny v tabulce odměn průvodců z roku 2015. Odměny jednotlivých průvodců pak byly určovány v závislosti na délce zájezdu, počtu osob. Konkrétně žalobkyně a) po žalované požadovala úhradu za provedení 7 zájezdů do N. (včetně B.), Ř., L., D., R. a M.-zámky B., v období od 3. 5. 2019 do 19. 5. 2019. Žalobkyně a) vystavila žalované fakturu č. NS_05.2019 na částku 15 325 Kč, ze dne 3. 6. 2019, se splatností 17. 6. 2019 (na žádost žalované žalobkyně faktury upravila na datum vystavení na 23. 12. 2019, se splatností do 6. 1. 2020), která zůstala neuhrazena. Žalobkyně b) požadovala po žalované úhradu v celkové výši 13 000 Kč za provedení 2 zájezdů do Š. První zájezd se uskutečnil ve dnech 29. 2. až 1. 3. 2020. Za tento zájezd byla vystavena faktura č. 05/2020 na částku 6 000 Kč, ze dne 3. 3. 2020, se splatností dne 17. 3. 2020. Druhý zájezd se uskutečnil ve dnech 8. 2. až 9. 2. 2020. Za tento zájezd byla vystavena faktura č. 04/2020 na částku 7 000 Kč, ze dne 10. 2. 2020, se splatností 17. 3. 2020. Ani jedna z faktur nebyla zaplacena. Žalobkyně c) požadovala úhradu za 2 zájezdy do V. uskutečněné ve dnech 1. 2. až 2. 2. 2020 a 8. 2. až 9. 2. 2020. Žalobkyně c) vystavila žalované fakturu č. 03/2020 na částku 11 000 Kč, ze dne 10. 2. 2020, se splatností 14 dnů. Na tuto fakturu bylo do podání žaloby zaplaceno celkem 9 000 Kč, a žalobkyně c) se proto domáhala úhrady zbylé částky ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně d) provedla pro žalovanou celkem 3 zájezdy do M. a na zámky do B., v období od 22. 2. do 23. 2. 2020, od 29. 2. do 1. 3. 2020 a od 25. 1. do 26. 1. 2020. Vystavila fakturu č. 7/2020 na částku 12 325 Kč, ze dne 7. 3. 2020, se splatností 28. 3. 2020, která nebyla uhrazena. Žalobkyně e) provedla pro žalovanou celkem 11 zájezdů, a to do D., P. a L., v období od 22. 2. do 15. 3. 2020. Za tyto zájezdy byla vystavena faktura č. A762020Z na částku 23 800 Kč, ze dne 16. 3. 2020, se splatností 23. 3. 2020. Na tuto fakturu bylo žalovanou částečně plněno částkou ve výši 13 800 Kč a žalobkyně e) se žalobou domáhala úhrady zbytku. Konečně žalobce f) realizoval pro žalovanou celkem 5 zájezdů do V., a to v termínech 22. - 23. 2. 2020, 7. - 8. 2. 2020, 4. - 5. 1. 2020, 18 - 19. 1. 2020, 25. - 26. 1. 2020. Za tyto zájezdy byla vystavena faktura č. 00025 na částku 6 000 Kč, ze dne 11. 3. 2020, se splatností 25. 3. 2020, faktura č. 00024 na částku 6 000 Kč, ze dne 25. 2. 2020, se splatností 10. 3. 2020 a faktura č. 00022 na částku 16 500 Kč, ze dne 4. 2. 2020, se splatností 18. 2. 2020. Ani jedna z faktur nebyla zaplacena. 3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Nezpochybnila, že jsou žalobci průvodci a v minulosti pro ni realizovali zájezdy. Popírala však, že by mezi ní a žalobci došlo k uzavření jakékoliv smlouvy, na jejímž základě by žalobci pro žalovanou prováděli průvodcovské služby. Podrobně se pak vyjadřovala ke každému jednotlivému nároku, který vůči ní žalobci svojí žalobou uplatnili. Pro stručnost se na tuto argumentaci žalované odkazuje (viz bod 2. odůvodnění rozsudku I. stupně). 4. Soud I. stupně usnesením ze dne 4. 1. 2022, č. j. 52 C 329/2020-197, řízení ve vztahu k žalobkyni c) částečně zastavil, a to co do částky 2 000 Kč, kterou jí žalovaná v průběhu řízení před I. stupněm zaplatila. 5. Dále vycházel soud I. stupně při svém rozhodování ze skutkových zjištění, která byla podrobně popsána pod body 5. až 16. odůvodnění rozsudku. Na jejich základě pak učinil závěr, že žalobci jako průvodci na zájezdech v ČR a zahraničí v minulosti realizovali pro žalovanou zájezdy. V řízení se jim však nepodařilo prokázat, že by žalobou dotčené objednávky na průvodcovské služby vytvořila a organizovala pouze žalovaná společnost. Současně že by průvodcovské služby učinili žalobci v tvrzených datech a v tvrzeném rozsahu právě pro žalovanou. Žalobci také neprokázali výpočet odměn pro průvodcovské služby učiněné v roce 2019 a 2020. Po právní stránce soud I. stupně věc hodnotil s odkazem na § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dovodil, že byť v minulosti žalobci prováděli pro žalovanou průvodcovské služby na základě ústního ujednání, které bylo posouzeno jako inominátní smlouva, tak řádně neprokázali uzavření takovéto smlouvy v žalobou uplatněných případech. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně dle úspěchu ve věci a přiznal je s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. žalované. Neúspěšným žalobcům zároveň uložil povinnost zaplatit náklady státu představované tlumočným a svědečným. 6. Proti tomuto rozsudku podali žalobci a), b), d), e), a f) odvolání, které odůvodnili odkazem na § 205 odst. 2 písm. b), c), d), f) a g) o. s. ř. V odvolání nejprve shrnuli průběh řízení před soudem I. stupně. Nesprávnost rozhodnutí shledávali zejména v tom, že nebylo přihlédnuto k tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům. Poukazovali na to, že soud I. stupně učinil na základě provedených důkazů nesprávná skutková zjištění a následně věc také nesprávně právně posoudil. Argumentovali především tím, že se soud I. stupně vůbec nezabýval otázkou obchodních zvyklostí mezi stranami, obzvláště když spolu strany dlouhodobě spolupracovaly. Poukazovali rovněž na to, že žalovaná srozumitelně nevysvětlila, proč na některé faktury částečně plnila, proto měla být soudem I. stupně poučena dle § 118a o. s. ř., což se však nestalo. S ohledem na uvedené se žalobci a), b), d), e), a f) domáhali vydání rozhodnutí, kterým by odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobcům a), b), d), e), a f) přizná částky, které uplatnili v žalobním návrhu včetně požadovaného příslušenství, a současně stanoví žalované povinnost uhradit jim náklady řízení. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že v petitu odvolacího návrhu figuruje rovněž návrh žalobkyně c), avšak z obsahu odvolání jasně vyplývá, že odvolání podávají výlučně žalobci a), b) d), e) a f), proto odvolací soud tento „návrh“ posoudil jako písařskou chybu a dále se jím nezabýval. 7. Žalovaná se k odvolání žalobců a), b), d), e), a f) nevyjádřila. 8. Na prvém místě odvolací soud konstatuje, že se v případě žalobkyně e), dříve než přistoupil k věcnému přezkoumání napadeného rozsudku, zabýval přípustností jí podaného odvolání. Podle § 202 odst. 2 o. s. ř. není odvolání přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání. Příslušenstvím pohledávky se podle § 513 o. z. rozumí úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Z citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že bylo-li rozsudkem ve věci samé rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč a nejde-li o rozsudek pro zmeškání nebo rozsudek pro uznání, není odvolání přípustné do žádného výroku rozsudku. Za situace, kdy soud I. stupně svým výrokem V. zamítl žalobu žalobkyně e) na zaplacení částky ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím, odvolací soud odvolání žalobkyně e) bez věcného projednání jako nepřípustné odmítl postupem dle § 218 písm. b) o. s. ř. (viz výrok VII.) a současně rozhodl dle § 224 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 3 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když úspěšné žalované žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly (viz výrok VIII.). 9. Odvolací soud zopakoval dokazování fakturou č. NS_05.2019 (č. l. 23), objednávkou (č. l. 24), detailem objednávky (č. l. 26), detailem objednávky (č. l. 27), detailem objednávky (č. l. 28), detailem objednávky (č. l. 127), fakturou č. 7/2020 (č. l. 29), objednávkou (č. l. 30), objednávkou (č. l. 31), objednávkou (č. l. 32), fakturou č. 22 (č. l. 36), fakturou č. 25 (č. l. 37), fakturou č. 24 (č. l. 38), objednávkou (č. l. 40), objednávkou (č. l. 42), objednávkou (č. l. 44), objednávkou (č. l. 46), objednávkou (č. l. 47), fakturou č. 04/2020 (č. l. 67), fakturou č. 05/2020 (č. l. 68), objednávkou (č. l. 69), objednávkou (č. l. 70), emailem (č. l. 95), emailem (č. l. 96), tabulkou odměn 2015 (č. l. 135 a 188), tabulkou odměn 2019 (č. l. 186 a 207), emailem (č. l. 183, 189 a 190). 10. Z emailů z č. l. 95, 96 a 189, 190 odvolací soud zjistil, že žalobci po dohodě se žalovanou zasílali vystavené faktury prostřednictvím emailové pošty. Stejným způsobem zasílala žalovaná žalobcům tabulky odměn průvodců. Z emailu z č. l. 183 bylo zjištěno, že odměny za zájezdy do Vídně při počtu osob do 45 byly dohodnuty ve výši 6 000 Kč, nad 45 osob ve výši 6 500 Kč. 11. Z tabulky odměn 2015 (č. l. 135 + 188) odvolací soud zjistil, že exkurze probíhaly na území ČR, N., R. a Š. Odměna se odvíjela od délky zájezdu, použitého dopravního prostředku a počtu osob. Pro skupinové zájezdy autobusem S. a individuální zájezdy do L. byla stanovena odměna 900 Kč, pro velký bus činila odměna 1 000 Kč. Pro skupinové zájezdy autobusem S. konané do N. byla stanovena odměna 2 700 Kč, pro velký bus činila odměna 3 500 Kč, pro individuální zájezdy pak byla stanovena odměna 2 500 Kč. Pro skupinové zájezdy autobusem S. konané do B. byla stanovena odměna 2 400 Kč, pro velký bus činila odměna 2 800 Kč, pro individuální zájezdy pak byla stanovena odměna 2 100 Kč. Pro skupinové zájezdy autobusem S. konané do D. byla stanovena odměna 2 700 Kč, pro velký bus činila odměna 3 300 Kč, pro individuální zájezdy pak byla stanovena odměna 2 300 Kč. Pro skupinové zájezdy velkým autobusem konané do M. – zámky, v délce dva dny, byla stanovena odměna 6 000 Kč, pro individuální zájezdy ve stejné délce pak byla stanovena odměna 5 000 Kč. Pro skupinové zájezdy velkým autobusem konané do Vídně, v délce dva dny byla stanovena odměna 6 500 Kč, pro individuální zájezdy ve stejné délce pak byla stanovena odměna 5 000 Kč. Pro skupinové zájezdy velkým autobusem konané do Š., v délce dva dny byla stanovena odměna 6 000 Kč, a v délce tři dny odměna 8 000 Kč, pro individuální zájezdy v délce dva dny, byla stanovena odměna 5 000 Kč, v délce tři dny odměna 7 000 Kč. 12. Ze všech objednávek odvolací soud zjistil, že je v záhlaví označena žalovaná jako „xxx“ s uvedením obchodního jména, adresy sídla a kontaktními údaji. V navazujícím textu je pak žalovaná označena jako organizátor. 13. Z tabulky odměn 2019 (č. l. 186 + 207) odvolací soud zjistil, že exkurze probíhaly na území ČR, N., R. a Š. Odměna se odvíjela od délky zájezdu a počtu osob. Pro skupinu o velikosti 1 – 7 osob do L. byla stanovena odměna 700 Kč. Pro skupinu o velikosti 1 – 7 osob do N. byla stanovena odměna 2 500 Kč, o velikosti 8 – 15 osob byla stanovena odměna 2 600 Kč, o velikosti 16 – 30 osob 3 000 Kč a o velikosti 31 – 55 osob 3 500 Kč. Pro skupinu o velikosti 1 – 7 osob do D. byla stanovena odměna 2 300 Kč, o velikosti 8 – 15 osob byla stanovena odměna 2 400 Kč, o velikosti 16 – 30 osob 2 800 Kč a o velikosti 31 – 55 osob 3 300 Kč. Pro skupinu o velikosti 1 – 7 osob do M. + zámky byla stanovena odměna 4 800 Kč, o velikosti 8 – 15 osob byla stanovena odměna 5 000 Kč, o velikosti 16 – 30 osob 5 000 Kč a o velikosti 31 – 55 osob 6 000 Kč. Pro skupinu o velikosti 1 – 7 osob do B. byla stanovena odměna 2 100 Kč, o velikosti 8 – 15 osob byla stanovena odměna 2 200 Kč, o velikosti 16 – 30 osob 2 400 Kč a o velikosti 31 – 55 osob 2 800 Kč. Pro skupinu o velikosti 1 – 7 osob do Ř. byla stanovena odměna 2 100 Kč, o velikosti 8 -- 15 osob byla stanovena odměna 2 200 Kč, o velikosti 16 – 30 osob 2 400 Kč a o velikosti 31 -- 55 osob 2 800 Kč. Pro skupinu o velikosti 1 – 7 osob do V. 2 dny byla stanovena odměna 5 000 Kč, o velikosti 8 – 15 osob byla stanovena odměna 4 500 Kč, o velikosti 16 – 30 osob 4 500 Kč a o velikosti 31 – 55 osob 5 000 Kč. Pro skupinu o velikosti 1 – 7 osob do Š. 2 dny byla stanovena odměna 5 000 Kč, o velikosti 8 – 15 osob byla stanovena odměna 5 400 Kč, o velikosti 16 – 30 osob 5 800 Kč a o velikosti 31 – 55 osob 6 000 Kč. Pro skupinu o velikosti 1 – 7 osob do Š. 3 dny byla stanovena odměna 7 000 Kč, o velikosti 8 – 15 osob byla stanovena odměna 7 400 Kč, o velikosti 16 – 30 osob 7 800 Kč a o velikosti 31 – 55 osob 8 000 Kč. 14. Z faktury č. NS_05.2019 (č. l. 23) odvolací soud zjistil, že faktura byla vystavena žalobkyní a) dne 3. 6. 2019, se splatností stanovenou na den 17. 6. 2019, částkou v celkové výši 15 325 Kč a zahrnovala úhrady zájezdů uskutečněných ve dnech 3. 5. 2019 (počet osob 12, místo N. + B., částka 2 800 Kč), 4. 5. 2019 (počet osob 12, místo Ř., částka 2 100 Kč), 5. 5. 2019 (počet osob 2, místo L. částka 1 000 Kč), 7. 5. 2019 (počet osob 2, místo D., částka 2 300 Kč), 8. 5. 2019 (počet osob 2, místo R., částka 2 500 Kč), 12. 5. 2019 (počet osob 1, místo D., částka 2 300 Kč) a 18. – 19. 5. 2019 (počet osob 42, místo M. - zámky, částka 2 325 Kč). 15. Z objednávky (č. l. 24) odvolací soud zjistil, že dne 18. 5. – 19. 5. 2019 byl žalovanou organizován zájezd do M. – zámky B., delegátem zájezdu byla žalobkyně a), počet účastníků 37. 16. Z detailů objednávek (č. l. 26, 27, 28 a 127) odvolací soud zjistil, že dne 7. 5. 2019 (počet osob 1) a dne 12. 5. 2019 (počet osob 2) byl žalovanou organizován zájezd do D., dne 5. 5. 2019 zájezd do L. (počet osob 2) a dne 8. 5. 2019 zájezd do R. (počet osob 2), osoba delegáta nebyla uvedena. 17. Z faktury č. 04/2020 (č. l. 67) odvolací soud zjistil, že faktura byla vystavena žalobkyní b) dne 10. 2. 2020, se splatností stanovenou na den 24. 2. 2020, částkou ve výši 7 000 Kč a zahrnovala úhradu zájezdu uskutečněného ve dnech 8. 2. – 9. 2. 2020 do Š. 18. Z faktury č. 05/2020 (č. l. 68) odvolací soud zjistil, že faktura byla vystavena žalobkyní b) dne 3. 3. 2020, se splatností stanovenou na den 17. 3. 2020, částkou ve výši 6 000 Kč a zahrnovala úhradu zájezdu uskutečněného ve dnech 29. 2. – 1. 3. 2020 do Š. 19. Z objednávky (č. l. 69) odvolací soud zjistil, že dne 29. 2. – 1. 3. 2020 byl žalovanou organizován zájezd do Š., delegátem zájezdu byla žalobkyně b), počet účastníků 21. 20. Z objednávky (č. l. 70) odvolací soud zjistil, že dne 8. 2. – 9. 2. 2020 byl žalovanou organizován zájezd do Š., delegátem zájezdu byla žalobkyně b), počet účastníků 31. 21. Z faktury č. 7/2020 (č. l. 29) odvolací soud zjistil, že faktura byla vystavena žalobkyní d) dne 7. 3. 2020, se splatností stanovenou na den 28. 3. 2020, částkou ve výši 12 325 Kč a zahrnovala úhrady zájezdů uskutečněných ve dnech 25. – 26. 1. (místo M. - zámky, částka 3 900 Kč), ve dnech 22. – 23. 2. (místo M. - zámky, částka 4 225 Kč), ve dnech 29. 2. – 1. 3. (místo M. - zámky, částka 4 200 Kč). 22. Z objednávky (č. l. 30) odvolací soud zjistil, že dne 25. 1. – 26. 1. 2020 byl žalovanou organizován zájezd do M. – zámky B., delegátem zájezdu byla žalobkyně d), počet účastníků 14. 23. Z objednávky (č. l. 31) odvolací soud zjistil, že dne 29. 2. – 1. 3. 2020 byl žalovanou organizován zájezd do M. – zámky B., delegátem zájezdu byla žalobkyně d), počet účastníků 14. 24. Z objednávky (č. l. 32) odvolací soud zjistil, že dne 22. 2. – 23. 2. 2020 byl žalovanou organizován zájezd do M. – zámky B., delegátem zájezdu byla žalobkyně d), počet účastníků 17. 25. Z faktury č. 22 (č. l. 36) odvolací soud zjistil, že faktura byla vystavena žalobcem f) dne 4. 2. 2020, se splatností stanovenou na den 18. 2. 2020, částkou ve výši 16 500 Kč a zahrnovala úhrady zájezdů uskutečněných ve dnech 4. – 5. 1. 2020 (místo V., částka 6 500 Kč, počet osob 52), ve dnech 18. – 19. 1. 2020 (místo V., částka 5 000 Kč, počet osob 22), ve dnech 25. -- 26. 1. 2020 (místo V., částka 5 000 Kč, počet osob 18). 26. Z faktury č. 25 (č. l. 37) odvolací soud zjistil, že faktura byla vystavena žalobcem f) dne 11. 3. 2020, se splatností stanovenou na den 25. 3. 2020, částkou ve výši 6 000 Kč a zahrnovala úhradu zájezdu uskutečněného ve dnech 7. – 8. 2. 2020 (místo V., částka 6 000 Kč, počet osob 31). 27. Z faktury č. 24 (č. l. 38) odvolací soud zjistil, že faktura byla vystavena žalobcem f) dne 25. 2. 2020, se splatností stanovenou na den 10. 3. 2020, částkou ve výši 6 000 Kč a zahrnovala úhradu zájezdu uskutečněného ve dnech 22. – 23. 2. 2020 (místo V., částka 6 000 Kč, počet osob 36). 28. Z objednávky (č. l. 40) odvolací soud zjistil, že dne 7. 3. – 8. 3. 2020 byl žalovanou organizován zájezd do V., delegátem zájezdu byl žalobce f), počet účastníků 31. 29. Z objednávky (č. l. 42) odvolací soud zjistil, že dne 22. 2. – 23. 2. 2020 byl žalovanou organizován zájezd do V., delegátem zájezdu byl žalobce f), počet účastníků 36. 30. Z objednávky (č. l. 44) odvolací soud zjistil, že dne 4. 1. – 5. 1. 2020 byl žalovanou organizován zájezd do V., počet účastníků 39, osoba delegáta nebyla uvedena. 31. Z objednávky (č. l. 46) odvolací soud zjistil, že dne 25. 1. – 26. 1. 2020 byl žalovanou organizován zájezd do V., delegátem zájezdu byl žalobce f), počet účastníků 18. 32. Z objednávky (č. l. 47) odvolací soud zjistil, že dne 18. 1. – 19. 1. 2020 byl žalovanou organizován zájezd do V., delegátem zájezdu byl žalobce f), počet účastníků 22. 33. Ve vztahu k odvolatelům, tj. žalobcům a), b), d) a f), odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to ve smyslu § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobců a), b), d) a f) je důvodné. 34. K projednání odvolání nařídil odvolací soud na den 9. 11. 2022 jednání, k němuž byli účastníci řádně předvoláni. Žalovaná se k jednání bez předchozí omluvy nedostavila. Odvolací soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. odvolání projednal v její nepřítomnosti. 35. Nejprve odvolací soud uvádí, pokud jde o pravomoc českých soudů ve věci rozhodovat, že soud I. stupně správně mlčky dovodil, že pravomoc českých soudů ve věci rozhodovat je dána, když na straně žalující vystupovali cizí státní příslušníci (ruští státní příslušníci s bydlištěm v ČR). Primárně bylo třeba aplikovat dvoustrannou mezinárodní smlouvu uzavřenou mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik, o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (publikováno pod č. 95/1983 Sb.). Avšak vzhledem k tomu, že předmětný závazkový vztah tato mezinárodní smlouva neupravuje, bylo nutno následně postupovat v duchu § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (ZMPS), a na daný případ aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis, dále jen „Nařízení“). Mezinárodní příslušnost soudu pak byla založena s odkazem na čl. 4 a násl. Nařízení, když žalovaná má sídlo na území ČR. Pokud jde o rozhodné právo, tímto je právo české (jak ostatně opět správně, ač mlčky určil i soud I. stupně), a to s odkazem na čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), když z okolností případu je zřejmé, že si účastníci sjednali použití českých právních předpisů. 36. Odvolací soud pokládá za potřebné rovněž uvést, že všichni účastníci na straně žalující vystupovali v pozici tzv. samostatných společníků (§ 91 odst. 1 o. s. ř.). V rovině procesní i hmotněprávní proto jednal každý ze žalobců pouze sám za sebe. Práva a povinnosti každého z nich, které byly předmětem soudního řízení, bylo proto nutno posuzovat nezávisle na právech a povinnostech ostatních žalobců. Právní stránka: 37. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy uzavřena. 38. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. K jednotlivým žalobcům: 39. Předně odvolací soud uvádí, že spornou otázkou bylo, zda tvrzené zájezdy objednala a organizovala pouze žalovaná a zda je jako delegáti realizovali žalobci a), b), d) a f), když v objednávkách figurovaly i další osoby (konkrétně S. S., S. B., K. S. nebo I. K.) a také jiné společnosti. Nesporné přitom bylo, že žalobci v minulosti vykonávali pro žalovanou průvodcovské služby. Žalobkyně a): 40. Odvolací soud po zopakování důkazů (viz bod 14. až 16.) dospěl k závěru, že soud I. stupně postupoval správně, pokud žalobkyni a) nepřiznal nárok za uskutečněné zájezdy do N. + B. a Ř. v celkové výši 4 900 Kč, když k těmto žalobkyně a) nepředložila žádné objednávkové listy, nebylo tedy možno dovodit, že by si žalovaná delegátské služby pro tyto zájezdy u žalobkyně a) skutečně objednala a žalobkyně a) je provedla. Pokud jde o zbylé zájezdy, z písemných objednávek (viz bod 14. a 15.) bylo prokázáno, že jako delegátka na zájezdech konaných do M., D., R. a L. v termínech specifikovaných pod bodem 14. a 16. vystupovala jako delegát žalobkyně a). Konkrétně z objednávky na č. l. 24 spisu bylo jednoznačně zjištěno, že jako delegát zájezdu do M. je zde označena žalobkyně a). Pokud byly v objednávce, ve sloupci označeném „Společnost“, uvedeny další osoby či označeny jiné společnosti, nejednalo se o delegáty, nýbrž o prodejce zájezdu. Ve zbylých objednávkách, viz č. l. 26, 27, 28 a 127 spisu, sice výslovně jméno žalobkyně a) nefiguruje, avšak ze zavedené praxe, která mezi účastníky panovala, lze dovodit, že i těchto zájezdů se jako delegát účastnila žalobkyně a). Všichni žalobci totiž pracovali na základě dokumentů, které obdržely od žalované, v nichž byly uvedeny detaily ke každému konkrétnímu zájezdu. K těmto závěrům odvolací soud dospěl i při vědomí toho, že nesporné mezi účastníky bylo, že spolupráce mezi nimi probíhala i v minulosti, že jako průvodci pro žalovanou zájezdy v minulosti realizovali (a tyto byly proplaceny). Přičemž z obsahu spisu nevyplývá, že by mezi nimi oproti minulosti došlo ke změně způsobu, jakým byli žalobci – delegáti informováni o konkrétních zájezdech. Pokud žalovaná jednotlivé objednávky zpochybňovala, pokládá odvolací soud taková tvrzení za účelová, a to zejména za situace, kdy v průběhu řízení před soudem I. stupně na základě totožných objednávek předložených žalobkyní c) plnila, a současně z obsahu spisu plyne, že žalovaná na základě totožných objednávek částečně plnila před podáním žaloby i žalobkyni e). K vyúčtování absolvovaných zájezdů se pak konstatuje, že tyto se uskutečnily v roce 2019 a byly vyúčtovány fakturou č. NS_05.2019. Z provedeného důkazu tabulkou odměn 2019 bylo prokázáno (viz bod 13.), že odměna stanovená pro zájezd do L. při počtu účastníků do 7 osob činila 700 Kč. Žalobkyně a) však požadovala úhradu ve výši 1 000 Kč, aniž by přesvědčivě prokázala tuto zvýšenou částku. V souladu s tabulkou odměn 2019 jí proto byla přiznána částka ve výši 700 Kč. V případě vyúčtování zájezdů do D. při počtu osob 1 a 2 pak vyúčtovaná částka korespondovala s částkou uvedenou v tabulce, tj. 2 300 Kč. V případě zájezdu do M. pak žalobkyně a) požadovala úhradu ve výši 2 325 Kč, která jí byla takto přiznána, když požadovala méně, než je uvedeno v tabulce odměn 2019, kde odměna za tento zájezd při počtu osob 42 činila 6 000 Kč. Konečně v případě zájezdu do R., při počtu účastníků 2, byla vyúčtována cena 2 500 Kč. Tato částka byla žalobkyni a) přiznána v plné výši, ač se tato lokalita v tabulce odměn jak v roce 2015, tak 2019 nevyskytuje, avšak odvolací soud postupoval analogicky a částka byla přiznána ve stejné výši jako za zájezd konaný do N. či M., s ohledem na vzdálenost a počet účastníků. Celkem bylo žalobkyni a) přiznáno 10 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně ode dne 7. 1. 2020 do zaplacení v souladu s požadavkem žalobkyně a), když splatnost vystavené faktury sice nastala již dne 17. 6. 2019, avšak žalobkyně a) ji na žádost žalované posunula na den 6. 1. 2020 a dnem následujícím se tak žalovaná dostala do prodlení s její úhradou. Žalobkyně b): 41. Odvolací soud po zopakování důkazů (viz bod 17. až 20.) dospěl k závěru, že z písemných objednávek bylo prokázáno, že jako delegátka na zájezdech konaných do Š. v termínech specifikovaných pod bodem 18. a 19. vystupovala jako delegát žalobkyně b). V obou případech bylo z objednávek na č. l. 69 a 70 jednoznačně zjištěno, že jako delegát je zde označena žalobkyně b). Pokud byly v objednávkách, ve sloupci označeném „Společnost“ uvedeny další osoby či označeny jiné společnosti, platí zde shodně závěr učiněný i v případě žalobkyně a), tj. že se nejednalo o delegáty, nýbrž o prodejce zájezdu. K vyúčtování absolvovaných zájezdů se pak konstatuje, že tyto se uskutečnily v roce 2020. Z provedeného důkazu tabulkou odměn 2019 bylo prokázáno, že cena stanovená pro zájezd do Š. v délce 2 dnů při počtu účastníků do 55 osob činila 6 000 Kč a při počtu osob do 30 osob činila 5 800 Kč. Žalobkyně b) však požadovala úhradu ve výši 7 000 Kč a 6 000 Kč, aniž by přesvědčivě prokázala opodstatněnost takto navýšené částky. V souladu s tabulkou odměn 2019 jí proto byla přiznána částka ve výši 6 000 Kč a ve výši 5 800 Kč. Celkem jí tedy bylo přiznáno 11 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně ode dne 18. 3. 2020 do zaplacení v souladu s požadavkem žalobkyně b), když požadovala příslušenství až ode dne následujícího po dni 17. 3. 2020, kterým se žalovaná dostala do prodlení s úhradou faktury č. 05/2020. Žalobkyně d): 42. Odvolací soud po zopakování důkazů (viz bod 21. až 24.) uvádí, že z nich jednoznačně vyplývá, že jako delegátka na zájezdech konaných do M. + zámky v termínech 25. 1. – 26. 1. 2020, 22. 2. – 23. 2. a 29. 2. – 1. 3. 2020 vždy vystupovala žalobkyně d). Pokud v objednávce figurovala další jména, uvedená ve sloupci „Společnost“, platí závěry výše uvedené pro žalobkyni a), b). Žalobkyně d) jako delegátka absolvovala uvedené zájezdy, které následně žalované vyúčtovala fakturou č. 7/2020, přičemž vyúčtovala ceny nižší, než ceny, které byly uvedeny v tabulce odměn pro rok 2019, podle níž by měla nárok na úhradu ve výši 15 000 Kč, požadovala však jen úhradu ve výši 12 325 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 29. 3. 2020, tj. ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury. S ohledem na uvedené jí byl nárok v plném rozsahu, včetně požadovaného příslušenství, přiznán. Pokud soud I. stupně nárok žalobkyně d) nepřiznal i z důvodu, že se faktura vystavená žalobkyní d) nápadně odlišovala od faktur předložených ostatními žalobci, k tomuto se uvádí, že faktura žalobkyně d) obsahovala označení účetního dokladu, účastníky účetního případu, peněžní částku, okamžik vyhotovení účetního dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu, tudíž pouze její vzhled nemohl vést k závěru, že se nejedná o fakturu řádnou. Žalobce f): 43. Odvolací soud po zopakování důkazů (viz bod 25. až 48.) uvádí, že z nich vyplývá, že jako delegát na zájezdech konaných do Vídně v označených termínech vystupoval vždy žalobce f). Pokud v objednávce figurovala další jména, uvedená ve sloupci „Společnost“, platí závěry výše uvedené pro žalobkyni a), b) a d). Toliko v objednávce na č. l 44 není osoba delegáta specifikována, avšak i v případě žalobce f) učinil odvolací soud obdobný závěr jako v případě žalobkyně a) (viz bod 40). Žalobce f) jako delegát absolvoval uvedené zájezdy, které následně žalované vyúčtoval jednotlivými fakturami č. 22, 24 a 25. Žalobce f) vyúčtoval odměnu nižší, než byly odměny, na kterých se žalovanou dohodli (viz email z č. l. 183 spisu), podle níž by měl nárok na úhradu ve výši 30 500 Kč (4 x zájezd s počtem osob do 45, 4 x 6 000 Kč, 1 x zájezd s počtem osob nad 45, 1 x 6 500 Kč = 30 500 Kč), požadoval však jen úhradu ve výši 28 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 26. 3. 2020, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední vystavené faktury. S ohledem na uvedené mu byl nárok v plném rozsahu, včetně požadovaného příslušenství, přiznán. Pro úplnost se konstatuje, že pokud jde o fakturu č. 24, která byla vystavena za exkurzi do Vídně konanou ve dnech 7. – 8. 2. 2020, počet osob 31, jedná se zjevně o písařskou chybu, když z data vystavení faktury (11. 3. 2020) i z přiložené objednávky, v níž rovněž figuruje počet osob 31, je zřejmé, že se jednalo o fakturaci této březnové exkurze. 44. Ve světle uvedených skutečností proto dospěl odvolací soud k jednoznačnému závěru, že mezi žalobci a), b), d) a f) došlo k uzavření ústních nepojmenovaných smluv ve smyslu § 1746 o. z., na jejichž základě provedli žalobci a), b), d) a f) pro žalovanou delegátské služby, shodně jako ostatně činili již v minulosti, které následně žalované vyúčtovali jednotlivými fakturami. Spolupráce mezi nimi byla založena na elektronické komunikaci. Prostřednictvím emailů se řešilo nejen zasílání faktur a tabulek s odměnami za průvodcovské služby, ale také se takto individuálně upravovaly odměny pro určité lokality. Pokud žalovaná nároky žalobců a), b), d), a f) zpochybňovala, namítala, že řádně neprokázali, že se zájezdy skutečně realizovaly, pokládá odvolací soud tuto argumentaci za ryze účelovou, jak už bylo ostatně konstatováno výše. Žalovaná byla na každé z objednávek označena jako organizátor, faktury nijak reklamovala, vzájemnou spolupráci se žalobci a), b), d) i f) jako delegáty nesporovala. 45. S odkazem na výše sdělené důvody odvolací soud postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soud I. stupně ve vztahu k žalobcům a), b), d) a f) změnil tak, že žalobě v případě žalobkyně a) vyhověl co do částky ve výši 10 125 Kč s příslušenstvím, ve zbývající části prvostupňové rozhodnutí potvrdil, v případě žalobkyně b) vyhověl co do částky ve výši 11 800 Kč s příslušenstvím, ve zbývající části prvostupňové rozhodnutí potvrdil, v případě žalobkyně d) vyhověl v plné výši 12 325 Kč s příslušenstvím a konečně v případě žalobce f) vyhověl rovněž v plné výši 28 500 Kč s příslušenstvím. 46. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně, rozhodoval nejen o nákladech odvolacího řízení, ale znovu i o nákladech řízení před soudem I. stupně. 47. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve vztahu k žalobkyni a) a b) rozhodoval dle § 224 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně a) a b) měly úspěch ve věci pouze částečný. Ve vztahu k žalobkyni d) a žalobci f) bylo rozhodováno dle § 224 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., když byli v řízení zcela úspěšní. Při výpočtu náhrady nákladů řízení vycházel odvolací soud z následujících položek: soudní poplatek za řízení v I. stupni, soudní poplatek za odvolací řízení, náklady zastoupení advokátem (při zohlednění skutečnosti, že právní zástupkyně žalobců zastupovala více osob), cestovné K. – Praha a zpět, náhrada za promeškaný čas, DPH. Pokud jde o cestovné, toto činí následující částky: - cestovné K. – Praha a zpět na jednání konané dne 12. 10. 2021 – celkem 258 km, při průměrné spotřebě na 100 km 8.2/5.6/6.5, s cenou pohonných hmot – benzín Natural 95 ve výši 27,80 Kč a paušální sazbou základních náhrad za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 4,40 Kč dle vyhlášky MPSV č. 589/2020, celkem 1 620,50 Kč, - cestovné K. – Praha a zpět na jednání konané dne 14. 1. 2022 – celkem 258 km, při průměrné spotřebě na 100 km 8.2/5.6/6.5, s cenou pohonných hmot – benzín Natural 95 ve výši 37,10 Kč a paušální sazbou základních náhrad za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 4,70 Kč dle vyhlášky MPSV č. 511/2021, celkem 1 860,30 Kč, - cestovné K. – Praha a zpět na jednání konané dne 3. 5. 2022 – celkem 258 km, při průměrné spotřebě na 100 km 8.2/5.6/6.5, s cenou pohonných hmot – benzín Natural 95 ve výši 37,10 Kč a paušální sazbou základních náhrad za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 4,70 Kč dle vyhlášky MPSV č. 47/2022, celkem 1 860,30 Kč, - cestovné K. – Praha a zpět na jednání odvolacího soudu konané dne 9. 11. 2022 – celkem 258 km, při průměrné spotřebě na 100 km 8.2/5.6/6.5, s cenou pohonných hmot – benzín Natural 95 ve výši 44,50 Kč a paušální sazbou základních náhrad za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 4,70 Kč dle vyhlášky MPSV č. 116/2022, celkem 1 989,50 Kč, celkem činí cestovné v řízení před soudem I. stupně částku 5 341,10 Kč a v řízení před odvolacím soudem částku 1 989,50 Kč. Pokud jde o náhradu za promeškaný čas, tato činí následující částku: v řízení před soudem I. stupně 27 ˝ hodin po 100 Kč = 2 700 Kč v odvolacím řízení 9 ˝ hodin po 100 Kč = 900 Kč. K cestovnému a náhradě za promeškaný čas se uvádí, že právní zástupkyně zastupovala v řízení před soudem I. stupně celkem 6 žalobců, na každého by tak připadla 1/6 z částky 5 341,10 Kč a z částky 2 700 Kč, tj. částka 890,20 Kč a 450 Kč. V odvolacím řízení pak zastupovala celkem 5 žalobců, na každého by tak připadla 1/5 z částky 1 989,50 Kč a z částky 900 Kč, tj. částka 397,90 Kč a 180 Kč. žalobkyně a): 48. V případě žalobkyně a) se konstatuje, že tato byla úspěšná co do částky 10 125 Kč, což odpovídá 66%, neúspěšná pak byla co do částky 5 200 Kč, což odpovídá 34%. Žalobkyně a) má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 32% (66% - 34% = 32%). Náklady žalobkyně a) jsou tvořeny soudním poplatkem za řízení v I. stupni, soudním poplatkem za odvolací řízení, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty ve výši 15 325 Kč sestávající z částky ve výši 1 392 Kč za jeden úkon, cestovné K. – Praha a zpět (ve výši 1/6 a 1/5), náhrada za promeškaný čas (ve výši 1/6 a 1/5): náklady před soudem I. stupně: - z částky 1 000 Kč za soudní poplatek, - z částky 1 392 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, - z částky 1 392 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, - z částky 3 x 1 392 Kč = 4 176 Kč, za písemné vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, - z částky 4 x 1 392 Kč = 5 568 Kč, za účast u jednání soudu dne 12. 10. 2021 (jednání přesáhlo 2 h), 14. 1. 2022, 3. 5. 2022 - včetně 9 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, celkem 2 700 Kč, dle § 13 odst. 4 AT, - cestovné ve výši 890,20 Kč, - náhrada za promeškaný čas ve výši 450 Kč, - 21% DPH z částky 16 568,20 Kč ve výši 3 479,30 Kč; celkem 21 047,50 Kč; náklady před soudem odvolacím: - z částky 1 000 Kč za soudní poplatek za odvolací řízení, - z částky 1 392 Kč za podání odvolání dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, - z částky 1 392 Kč za účast u jednání soudu dne 9. 11. 2022, - včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč = 600 Kč dle § 13 odst. 4 AT, - cestovné ve výši 397,90 Kč, - náhrada za promeškaný čas ve výši 180 Kč, - 21% DPH z částky 3 961,90 Kč ve výši 832 Kč; celkem 5 793,90 Kč. Náklady žalobkyně a) před soudy obou stupňů činí celkem částku ve výši 26 841,40 Kč, 32% z ní je pak 8 589,20 Kč. žalobkyně b): 49. V případě žalobkyně b) se konstatuje, že tato byla úspěšná co do částky 11 800 Kč, což odpovídá 91%, neúspěšná pak byla co do částky 1 200 Kč, což odpovídá 9%. Žalobkyně b) má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 82% (91% - 9% = 82%). Náklady žalobkyně b) jsou tvořeny soudním poplatkem za řízení v I. stupni, soudním poplatkem za odvolací řízení, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky ve výši 1 296 Kč za jeden úkon, cestovné K. – Praha a zpět (ve výši 1/6 a 1/5), náhrada za promeškaný čas (ve výši 1/6 a 1/5): náklady před soudem I. stupně: - z částky 1 000 Kč za soudní poplatek, - z částky 1 296 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, - z částky 1 296 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, - z částky 3 x 1 296 Kč = 3 888 Kč, za písemné vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, - z částky 4 x 1 296 Kč = 5 184 Kč, za účast u jednání soudu dne 12. 10. 2021 (jednání přesáhlo 2 h), 14. 1. 2022, 3. 5. 2022 - včetně 9 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, celkem 2 700 Kč, dle § 13 odst. 4 AT, - cestovné ve výši 890,20 Kč, - náhrada za promeškaný čas ve výši 450 Kč, - 21% DPH z částky 15 704,20 Kč ve výši 3 297,90 Kč; celkem 20 002,10 Kč; náklady před soudem odvolacím: - z částky 1 000 Kč za soudní poplatek za odvolací řízení, - z částky 1 296 Kč za podání odvolání dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, - z částky 1 296 Kč za účast u jednání soudu dne 9. 11. 2022, - včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč = 600 Kč dle § 13 odst. 4 AT, - cestovné ve výši 397,90 Kč, - náhrada za promeškaný čas ve výši 180 Kč, - 21% DPH z částky 3 769,90 Kč ve výši 791,70 Kč; celkem 5 561,60 Kč. Náklady žalobkyně b) před soudy obou stupňů činí celkem částku ve výši 25 563,70 Kč, 82% z ní je pak 20 962,20 Kč. žalobkyně d): 50. V případě žalobkyně d) se konstatuje, že tato byla zcela úspěšná. Náklady žalobkyně d) jsou tvořeny soudním poplatkem za řízení v I. stupni, soudním poplatkem za odvolací řízení, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty ve výši 12 325 Kč sestávající z částky ve výši 1 296 Kč za jeden úkon, cestovné K. – Praha a zpět (ve výši 1/6 a 1/5), náhrada za promeškaný čas (ve výši 1/6 a 1/5): náklady před soudem I. stupně: - z částky 1 000 Kč za soudní poplatek, - z částky 1 296 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, - z částky 1 296 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, - z částky 3 x 1 296 Kč = 3 888 Kč, za písemné vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, - z částky 4 x 1 296 Kč = 5 184 Kč, za účast u jednání soudu dne 12. 10. 2021 (jednání přesáhlo 2 h), 14. 1. 2022, 3. 5. 2022 - včetně 9 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, celkem 2 700 Kč, dle § 13 odst. 4 AT, - cestovné ve výši 890,20 Kč, - náhrada za promeškaný čas ve výši 450 Kč, - 21% DPH z částky 15 704,20 Kč ve výši 3 297,90 Kč; celkem 20 002,10 Kč; náklady před soudem odvolacím: - z částky 1 000 Kč za soudní poplatek za odvolací řízení, - z částky 1 296 Kč za podání odvolání dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, - z částky 1 296 Kč za účast u jednání soudu dne 9. 11. 2022, - včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč = 600 Kč dle § 13 odst. 4 AT, - cestovné ve výši 397,90 Kč, - náhrada za promeškaný čas ve výši 180 Kč, - 21% DPH z částky 3 769,90 Kč ve výši 791,70 Kč; celkem 5 561,60 Kč. Náklady žalobkyně d) před soudy obou stupňů činí celkem částku ve výši 25 563,70 Kč. žalobce f): 51. V případě žalobce f) se konstatuje, že tento byl zcela úspěšný. Jeho náklady jsou tvořeny soudním poplatkem za řízení v I. stupni, soudním poplatkem za odvolací řízení, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty ve výši 28 500 Kč sestávající z částky ve výši 1 808 Kč za jeden úkon, cestovné K. – Praha a zpět (ve výši 1/6 a 1/5), náhrada za promeškaný čas (ve výši 1/6 a 1/5): náklady před soudem I. stupně: - z částky 1 000 Kč za soudní poplatek, - z částky 1 808 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, - z částky 1 808 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, - z částky 3 x 1 808 Kč = 5 424 Kč, za písemné vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, - z částky 4 x 1 808 Kč = 7 232 Kč, za účast u jednání soudu dne 12. 10. 2021 (jednání přesáhlo 2 h), 14. 1. 2022, 3. 5. 2022 - včetně 9 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, celkem 2 700 Kč, dle § 13 odst. 4 AT, - cestovné ve výši 890,20 Kč, - náhrada za promeškaný čas ve výši 450 Kč, - 21% DPH z částky 20 312,20 Kč ve výši 4 265,60 Kč; celkem 24 577,80 Kč; náklady před soudem odvolacím: - z částky 1 000 Kč za soudní poplatek za odvolací řízení, - z částky 1 808 Kč za podání odvolání dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, - z částky 1 808 Kč za účast u jednání soudu dne 9. 11. 2022, - včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč = 600 Kč dle § 13 odst. 4 AT, - cestovné ve výši 397,90 Kč, - náhrada za promeškaný čas ve výši 180 Kč, - 21% DPH z částky 4 793,90 Kč ve výši 1 006,70 Kč; celkem 6 800,60 Kč. Náklady žalobce f) před soudy obou stupňů činí celkem částku ve výši 31 378,40 Kč. 52. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobcům a), b), d) a f) na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částky uvedené ve výrocích II., IV., VI. a X. 53. Platební místo odvolací soud určil dle § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůtu podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 54. Pokud jde o povinnost žalobkyně a), žalobkyně b) a žalované uhradit náklady státu v podobě tlumočného, postupoval odvolací soud ve smyslu § 224 o. s. ř. ve spojení s § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalobkyni a) zaplatit tlumočné ve výši 147,20 Kč (výrok XII.), žalobkyni b) částku ve výši 39 Kč (výrok XIII.) a žalované částku ve výši 681,80 Kč (výrok XI.). Neúspěch žalobkyně a) činil 34%, neúspěch žalobkyně b) činil 9%. Tlumočné bylo představováno částkou 1 300 Kč, přičemž odvolací soud tyto náklady rozdělil mezi účastníky rovným dílem, když mezi nimi neexistovala dohoda ohledně společných nákladů. Vyšel tedy z toho, že by se každý podílel na jejich úhradě 1/6, tj. částkou 217 Kč. Současně bylo zohledněno jednak, že vůči žalobkyni c) a e) je prvostupňové rozhodnutí ohledně této otázky pravomocné, tj. ve výši 434 Kč (2 x 217 Kč), dále že žalobkyně d) a žalobce f) byli zcela úspěšní (2 x 217 Kč = 434 Kč) a za ně uhradí příslušný díl žalovaná, tj. 434 Kč, zbytek ve výši 434 Kč, který připadá na žalobkyni a) a b) je nutno k úhradě uložit dle neúspěchu ve věci, tj. 34% a 9%= 147,20 Kč (žalobkyně a/) a 39 Kč (žalobkyně b/) = 186,20 Kč, rozdíl ve výši 247,80 Kč jde k úhradě žalované. 55. Pokud jde o povinnost žalobkyně a), žalobkyně b) a žalované uhradit náklady státu v podobě svědečného, postupoval odvolací soud ve smyslu § 224 o. s. ř. ve spojení s § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalobkyni a) zaplatit svědečné ve výši 42,80 Kč (výrok XV.), žalobkyni b) částku ve výši 11,30 Kč (výrok XVI.) a žalované částku ve výši 197,50 Kč (výrok XIV.). Neúspěch žalobkyně a) činil 34%, neúspěch žalobkyně b) činil 9%. Svědečné bylo představováno částkou 377,40 Kč, přičemž odvolací soud tyto náklady rozdělil mezi účastníky rovným dílem, když mezi nimi neexistovala dohoda ohledně společných nákladů. Vyšel tedy z toho, že by se každý podílel na jejich úhradě 1/6, tj. částkou 62,90 Kč. Současně bylo zohledněno jednak, že vůči žalobkyni c) a e) je prvostupňové rozhodnutí ohledně této otázky pravomocné, tj. ve výši 125,80 Kč (2 x 62,90 Kč), dále že žalobkyně d) a žalobce f) byli zcela úspěšní (2 x 62,90 Kč = 125,80 Kč) a za ně uhradí příslušný díl žalovaná, tj. 125,80 Kč, zbytek ve výši 125,80 Kč, který připadá na žalobkyni a) a b) je nutno k úhradě uložit dle neúspěchu ve věci, tj. 34% a 9%= 42,80 Kč (žalobkyně a/) a 11,30 Kč (žalobkyně b/) = 54,10 Kč, rozdíl ve výši 71,70 Kč jde k úhradě žalované. 56. O povinnosti žalobců a), b), d) a f) doplatit soudní poplatek za řízení před soudem I. stupně (viz výroky XVII. až XX.) bylo rozhodnuto dle § 12 odst. 1 ve spojení s Položkou 1 bod 1. písm. a) zákona o soudních poplatcích. Poučení: Proti tomuto usnesení nelze podat dovolání [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.]. Praha 9. listopadu 2022 JUDr. Marcela Kučerová, v. r. předsedkyně senátu