USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudců Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a JUDr. Jana Pavlíčka v právní věci žalobkyní: a) Mgr. N. S., narozena dne xxx bytem xxx, Praha b) Mgr. A. D. S. S., narozena dne xxx bytem xxx, Praha obě zastoupeny advokátem proti žalovanému: V. G., narozen dne xxx bytem xxx, Praha o vyklizení nemovitosti, k odvolání žalovaného proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu xxx ze dne 4. října 2021, č. j. xxx, takto: I. Odvolání žalobce proti výroku o zastavení řízení (I.) se odmítá. II. Usnesení soudu I. stupně se ve výroku o nákladech řízení (II.) mění jen tak, že jejich výše činí 9.712 Kč, jinak se potvrzuje. III. Žalobkyním se po právní moci tohoto usnesení vrací na zaplaceném soudním poplatku částka 4.000 Kč, a to prostřednictvím soudu I. stupně. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením soud I. stupně řízení zastavil (výrok I.) a žalovanému uložil zaplatit žalobkyním na náhradě nákladů řízení částku 13.712 Kč (výrok II.). Takto rozhodl v řízení, ve kterém se právní předchůdce žalobkyň žalobou ze dne 10. 12. 2020 domáhal vyklizení části nemovitosti (pokoje č. 4 v bytě v druhém patře budovy č. p. xxx) blíže specifikované v rozsudku. Soud I. stupně konstatoval, že po podání žaloby soudu, aniž by bylo zahájeno jednání ve věci samé, vzaly žalobkyně žalobu zpět, neboť žalovaný po podání žaloby předmětný pokoj dne 31. května 2021 vyklidil. Soud I. stupně proto s odkazem na ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení zastavil. O nákladech řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., když v řízení byly procesně úspěšné žalobkyně. 2. Proti tomuto usnesení podal včasné a přípustné odvolání žalovaný. Namítl, že doposud od soudu ani od žalující strany neobdržel žalobu na vyklizení, ke které by se mohl vyjádřit. Nebyl informován ani o stavu řízení. Soudem I. stupně nebyl zjištěn skutkový stav věci a bylo rozhodováno pouze na základě tvrzení žalující strany. Platnost nájemní smlouvy na předmětný pokoj vypršela 31. května 2021, a tohoto dne žalovaný pokoj předal. Žádnou žalobu na vyklizení neobdržel a podle takové žaloby také nejednal. Proti žalující straně má dost námitek, neuznává existenci žádného dluhu. Proto navrhl, aby usnesení soudu I. stupně bylo zamítnuto a žalobkyním nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. 3. Žalobkyně se k odvolání nevyjádřily. 4. Odvolací soud nejprve posuzoval, zda je odvolání žalovaného do výroku o zastavení řízení (I.) napadeného usnesení přípustné. 5. Podle ust. § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. 6. Subjektivně legitimován k podání odvolání je pouze účastník, jemuž nebylo výrokem rozhodnutí soudu prvního stupně plně vyhověno anebo mu byla tímto výrokem rozhodnutí způsobena nějaká újma na jeho právech (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3041/2015 a sp. zn. 21 Cdo 5097/2015). Výrokem o zastavení řízení (v žalobě, kterou měla být žalovanému uložena povinnost vyklidit předmětný pokoj) však soud I. stupně žádnou újmu v právech a povinnostech žalovanému nezpůsobil, zjednodušeně řečeno totiž rozhodl, že se žalobou již zabývat nebude. Lze proto uzavřít, že odvolání žalovaného proti prvému výroku výše uvedenému rozhodnutí není přípustné. Odvolací soud proto odvolání žalovaného vůči výroku o zastavení řízení (I.), dle ust. § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl. 7. Odvolací soud poté přezkoumal napadené rozhodnutí v nákladovém výroku (II.), a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle § 212 a § 212a o. s. ř., aniž by bylo nutné nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné toliko částečně. 8. Ve věci je dán mezinárodní prvek xxx státní příslušností žalovaného. Doposud účinná dvoustranná smlouva mezi Československou socialistickou republikou a xxx, o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, publikovaná vyhláškou č. xxx Sb., problematiku pravomoci soudu a rozhodného práva neřeší, proto je nutno pro zjištění mezinárodní příslušnosti aplikovat článek 24 bod 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterého pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, mají výlučnou příslušnost soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází. Protože nemovitost, v níž se předmět nájmu nachází, je na území České republiky, je dána mezinárodní příslušnost českých soudů. Již jen pro úplnost lze dodat, že rozhodné právo české vyplývá ze smluvního ujednání stran ve smlouvě (článek 3 odstavec 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy – Řím I). Soud I. stupně proto nepochybil, pokud svoji mezinárodní příslušnost mlčky dovodil a ve věci rozhodl. 9. S ohledem na obsah odvolacích námitek se odvolací soud nejprve zabýval obranou žalovaného o tom, že o podané žalobě nevěděl. 10. Podle ust. § 49 odst. 2 o. s. ř. nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu. 11. Podle ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. 12. Z obsahu spisu vyplývá, že řízení bylo zahájeno podáním žaloby soudu dne 10. 12. 2020, následně soud I. stupně doručoval žalovanému žalobu spolu s výzvou k vyjádření ze dne 22. února 2021 (zásilka určená do vlastních rukou adresáta) poštou na adresu xxx, kde poštovní doručovatel vložil adresátu výzvu k vyzvednutí zásilky dne 3. 3. 2021 do schránky, a protože zásilka adresátem nebyla ve stanovené lhůtě vyzvednuta, byla dne 17. března 2021 vhozena do schránky adresáta. Podle ust. § 49 odst. 4 věty prvé o. s. ř. byla proto žaloba uplynutím 10 dnů, v pondělí dne 15. 3. 2021 řádně doručena žalovanému. 13. Podle ust. § 50 odst. 1 o. s. ř. nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující orgán na doručence a na písemnosti. 14. Soud I. stupně rovněž obdobným způsobem doručil žalovanému usnesení o procesním nástupnictví žalobkyň – usnesení č. j. 5 C 631/2020-39 ze dne 19. dubna 2021 (běžná zásilka nikoli do vlastních rukou adresáta), které bylo dne 20. dubna 2021 vhozeno do schránky adresáta. Tím bylo dle ust. § 50 odst. 1 o. s. ř. rovněž řádně žalovanému doručeno. 15. Námitky žalovaného, že nebyl vyrozuměn o podání žaloby a jeho jednání nebylo žalobou ovlivněno, jsou proto zjevně liché, neboť obě listiny mu byly doručeny a obě se nadto dostaly do sféry jeho dispozice vhozením do poštovní schránky. 16. Následně odvolací soud posuzoval, zda soud I. stupně nepochybil při stanovení povinnosti hradit vzniklé náklady (včetně jejich výše) řízení žalovanému. 17. Podle ust. § 146 odst. 2 o. s. ř., jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 18. Zavinění na zastavení řízení lze posuzovat jen z procesního hlediska, nikoli podle hmotného práva, neboť pak by šlo o posouzení důvodnosti nároku ve věci samé, což není vzhledem ke stavu řízení o projednávané věci rozhodující. To platí i ve vztahu k chování žalovaného, který po zahájení řízení nárok žalobce uspokojil. 19. Důvodem podané žaloby doručené soudu dne 10. 12. 2020 byla důkazně prokazovaná tvrzení, že nájemní smlouva na předmětný pokoj (jinak uzavřená na dobu určitou, do 31. 5. 2021) byla právní předchůdkyní žalobkyň předčasně (pro neplacení nájemného žalovaným) ukončena výpovědí ke dni 14. 10. 2020. S přihlédnutím k tomu, že se žalovaný k doručené žalobě v průběhu řízení nijak nevymezil (učinil tak až v rámci svého odvolání proti nyní přezkoumávanému rozhodnutí), lze dovodit, že z procesního hlediska po podání důvodné žaloby zavinil svým chováním (vyklizením pokoje) zastavení řízení ve smyslu ust. § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. Proto mají žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jak správně (byť s odkazem na nesprávná ustanovení o. s. ř.) dovodil i soud I. stupně. 20. Účelně vynaložené náklady žalobkyň spočívaly v uhrazeném soudním poplatku a nákladech právního zastoupení. 21. Podle ust. § 10 odst. 3 věta prvá zákona 549/91 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. 22. Soud I. stupně při svém rozhodnutí přehlédl, že žalobkyním je nutno vrátit část uhrazeného soudního poplatku (uhrazena částka 5.000) ve výši 4.000 Kč, neboť pro tento postup byly splněny podmínky uvedené v ust. § 10 odst. 3 věta prvá zákona 549/91 Sb. Odvolací soud proto toto pochybení soudu I. stupně výrokem II. napravil. 23. Za účelně vynaložené náklady žalobkyň tak lze považovat částku 1.000 Kč na soudním poplatku (která nebyla žalobkyním vrácena) a náklady za právní zastoupení, které byly soudem I. stupně již správně stanoveny částkou 8.712 Kč, a na jeho výpočet proto v tomto rozsahu odvolací soud odkazuje (viz odstavec 5 napadeného usnesení). 24. Odvolací soud proto napadený výrok o nákladech řízení (II.) změnil dle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jen tak, že jejich výše činí 9.712 Kč, jinak jej jako věcně správný dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil. 25. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř., když převážně úspěšným žalobkyním žádné náklady v souvislosti s odvolacím řízením nevznikly. 26. Na žalobkyních bude, aby soudu I. stupně obratem sdělily číslo účtu k vrácení poměrné části soudního poplatku. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 14. leden 2022 JUDr. Marcela Kučerová v. r. předsedkyně senátu