č. j. 19 Ad 5/2022‑ 70   USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobkyně:   N. R. X. proti žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí    sídlem Na poříčním právu 1, 128 01 Praha 2   o žalobě proti rozhodnutí o výši dávky pomoci  v hmotné nouzi – doplatku na bydlení takto:   I. Žádost o osvobození od soudních poplatků se zamítá. II. Návrh na ustanovení zástupce se zamítá. III. Žaloba se odmítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 1. 2022, č. j. 10 A 88/2021-32 byla z řízení vedeného pod sp. zn. 10 A 88/2021 vyloučena část řízení, kterou se žalobkyně domáhala přezkumu výše dávky pomoci v hmotné nouzi – doplatku na bydlení za období března až prosince 2018, ledna až prosince 2019 a ledna až prosince 2020. Žaloba ze dne 25. 3. 2021 byla podána téhož dne u Obvodního soudu pro Prahu 3, tento vyslovil svou věcnou nepříslušnost k části žaloby a postoupil ji Městskému soudu v Praze coby věcně a místně příslušnému soudu rozhodujícímu věci ve správním soudnictví. 2. Žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, soudu zaslala potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech. 3. Podle § 35 odst. 10 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát. Jak uvedeno výše, soud dospěl k závěru, že žalobce pro toto řízení nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, čímž nebyla splněna jedna z kumulativně stanovených podmínek pro rozhodnutí o ustanovení zástupce. 4. Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. 5. Soud nijak nesporuje nedostatečné příjmové a majetkové poměry žalobkyně, tyto byly doloženy. Základní podmínku pro osvobození od soudních poplatků, a to nemajetnost, lze tak považovat za splněnou. Soud však dospěl k závěru, že návrh nemůže být úspěšný, když žaloba byla podána opožděně, částečně je nepřípustná (viz dále), proto výrokem I. žádost o osvobození o soudních poplatků zamítl. Není dále splněna podmínka, že ustanovení zástupce je nezbytně třeba k ochraně práv žalobkyně. Žaloba byla podána opožděně, částečně je nepřípustná, ustanovení zástupce tak není účelné, soud žádost o ustanovení zástupce zamítl výrokem II. 6. Žalobkyně po výzvách k odstranění vad podání (ze dne 30. 8. 2021 a 13. 10. 2021) doplnila žalobu podáním ze dne 20. 10. 2021 a ze dne 13. 10. 2021, v němž mj. sdělila, že ve shora specifikovaném období bylo o výši doplatku na bydlení rozhodnuto, nesouhlasí však s výší poskytnutého doplatku. 7. Z podání žalobkyně nebylo zřejmé, zda je žaloba včasná a přípustná, tedy zda byly vyčerpány řádné opravné prostředky. Žalobkyně proto byla opětovně vyzvána k doplnění žaloby usnesením ze dne 15. 2. 2022. č. j. 19 Ad 5/2022-21. Žalobkyně měla předložit vydaná oznámení, včetně případných rozhodnutí o námitkách a soudu sdělit, kdy jí tato rozhodnutí byla doručena, aby soud mohl posoudit včasnost žaloby. 8. Soud též vyžádal informace od Ministerstva práce a sociálních věcí, neboť z jednotlivých podání žalobkyně bylo velmi obtížné zjistit konkrétní informace, žalobkyně nevzala na vědomí, že žaloba je nepřípustná, pokud nebyly vyčerpány řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, a že je podstatná i včasnost žaloby. Z podání žalobkyně je zřejmé, že obecně nesouhlasí s postupem Úřadu práce ČR – Krajská pobočka pro hlavní město Prahu za několik posledních let. 9. Soud tak za účelem zvážení, zda je na místě žalobkyni ustanovit zástupce, aby jí pomohl se sepsáním žaloby, nejprve vyjasnil, zda žaloba vůbec může být úspěšná, tedy zda ve věci žalobkyně bylo vydáno rozhodnutí týkající se doplatku na bydlení za období března až prosince 2018, ledna až prosince 2019 a ledna až prosince 2020, kdy byly vyčerpány opravné prostředky, a žaloba by zároveň mohla být včasná. 10. Ve věci žalobkyně Ministerstva práce a sociálních věcí vydalo rozhodnutí č. j. MPSV-2019/112239-911 ze dne 29. 5. 2019, rozhodnutí nabylo právní moci dne 4. 6. 2019 (ve věci zvýšení doplatku na bydlení od 1. 12. 2018). Žaloba byla podána dne 25. 3. 2021, nemůže tak být včasná. 11. Ve věci žalobkyně Ministerstva práce a sociálních věcí vydalo rozhodnutí č. j. MPSV-2020/9113-911 ze dne 31. 1. 2020, rozhodnutí nabylo právní moci dne 5. 2. 2020 (ve věci nepřiznání doplatku na bydlení na základě žádosti ze dne 9. 9. 2019). Žaloba byla podána dne 25. 3. 2021, nemůže tak být včasná. 12. Ve věci žalobkyně Ministerstva práce a sociálních věcí vydalo rozhodnutí č. j. MPSV-2020/242609-911 ze dne 16. 12. 2020, rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 12. 2020 (ve věci nepřiznání doplatku na bydlení od července 2020 a ve věci přiznání doplatku na bydlení od září 2020 ve výši 2 917 Kč měsíčně). Žaloba byla podána dne 25. 3. 2021, nemůže tak být včasná. Nadto bylo odvolání žalobkyně vyhověno. 13. Ve věci žalobkyně Ministerstva práce a sociálních věcí vydalo rozhodnutí č. j. MPSV-2020/67397-911 ze dne 8. 4. 2020, rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 4. 2020 (ve věci odejmutí doplatku na bydlení od 1. 3. 2019. Žaloba byla podána dne 25. 3. 2021, nemůže tak být včasná. Nadto bylo odvolání žalobkyně vyhověno. 14. Ve věci žalobkyně Ministerstva práce a sociálních věcí vydalo rozhodnutí č. j. MPSV-2019/193406-911 ze dne 25. 9. 2019, rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 10. 2019 (ve věci nepřiznání doplatku na bydlení na základě žádosti ze dne 15. 5. 2019). Žaloba byla podána dne 25. 3. 2021, nemůže tak být včasná. 15. Soud doplňuje, že u všech citovaných rozhodnutí žalovaný soudu předložil též doručenky, žalobkyni tedy tato rozhodnutí byla doručena. 16. Pokud žalobkyně požadovala přezkum prvostupňových rozhodnutí (např. Úřadu práce ČR – Krajská pobočka pro hlavní město Prahu ze dne 23. 2. 2021, č. j. 83694/2021/AAC, nabytí právní moci dne 25. 3. 2021), proti kterým žalobkyně nepodala odvolání, žaloba je proti nim nepřípustná, stejně tak není přípustná žaloba proti oznámením. 17. Podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. 18. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. 19. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. 20. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. 21. Podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu [§ 5, § 68 písm. a) s. ř. s.] je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65). 22. Z vyjádření obou účastníků i z vyžádaného správního spisu je zřejmé, že ve věci týkající se doplatku na bydlení za období března až prosince 2018, ledna až prosince 2019 a ledna až prosince 2020, nebylo vydáno rozhodnutí, proti kterému by byla podána včasná a přípustná žaloba, soud proto výrokem III. žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b), d) s. ř. s. 23. O nákladech řízení (výrok IV.) bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 3 věta prvá s. ř. s., neboť žaloba byla odmítnuta.                                                                      Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 3. května 2022 JUDr. Lenka Loudová, v. r.                                                                                           samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje K. R.