č. j. 3A 133/2021 - 72        ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobce:  J. M., narozený dne X bytem X zastoupený Mgr. Bc. Vladimírem Volným, advokátem sídlem Paroubkova 228, 344 01 Domažlice proti žalovanému:  Obvodní soud pro Prahu 7, IČ: 00024449 sídlem Ovocný trh 14, 112 96, Praha 1   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. 11 Si 197/2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovanému byla jako povinnému subjektu dne 19. 9. 2021 doručena žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále též „informační zákon“), v ní žalobce požadoval poskytnutí následujících informací: 1)      Kolik žalob na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení bylo u místního soudu podáno v letech 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020? 2)      Kolik žalob v souvislosti s výše uvedenou otázkou bylo alespoň částečně úspěšných? 3)      Jaká byla výše průměrné přiznané náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem za roky dle otázky č. 1? 4)      Jaká je výše průměrné přiznané náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem za roky dle otázky č. 1 celkem? 5)      V kolika případech byl u žalob na náhradu škody způsobených nesprávným úředním postupem uzavřen soudní smír v letech dle otázky č. 1? 6)      Kolik činí u místního soudu průměrná délka trestního řízení, občanského soudního řízení a řízení ve věcech péče o nezletilé, a to za období roku 2020? 7)      Jaký je počet soudních řízení, jež trvají u místního soudu v současné době déle, než 3 roky? 8)      Jaký je počet soudních řízení, jež trvají u místního soudu v současné době déle, než 6 let? 9)      Jakým způsobem místní soud přistupuje k předcházení vzniku soudních průtahů? 2. Přípisem ze dne 19. 10. 2021 žalovaný pod sp. zn. 11 Si 197/2021 sdělil žalobci: - na otázku ad 1): „U zdejšího soudu nebyly podány žádné žaloby na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení, a to z důvodu, že tyto žaloby jsou podávány vůči Ministerstvu spravedlnosti ČR (dále též „ministerstvo“), které sídlí na Praze 2, místně příslušný je tedy Obvodní soud pro Prahu 2.“  - na otázku ad 2): „Viz odpověď v bodě 1.“ - na otázku ad 3): „Pokud máte na mysli nesprávný úřední postup v souvislosti s průtahy soudních řízení, potom Vás musím odkázat na odpověď v bodě 1.“ - na otázku ad 4): „Pokud máte na mysli nesprávný úřední postup v souvislosti s průtahy soudních řízení, potom Vás musím odkázat na odpověď v bodě 1.“ - na otázku ad 5): „Pokud máte na mysli nesprávný úřední postup v souvislosti s průtahy soudních řízení, potom Vás musím odkázat na odpověď v bodě 1.“ - na otázku ad 6): „ Trestní řízení – 163 dnů Občanské soudní řízení – 513 dnů Řízení ve věcech péče o nezletilé – 198 dnů. Doporučuji navštívit stránky Ministerstva spravedlnosti Statistické údaje z oblasti justice – Portál justice“ (podtržené zvýraznil žalovaný, pozn. soudu). - na otázku ad 7): „Evidují se věci starší tří let, pěti a sedmi let, vše je dostupné na stránkách Ministerstva spravedlnosti Statistické údaje z oblasti justice – Portál justice. U zdejšího soudu je v tuto chvíli evidováno 84 řízení starších 3 let. [infodata] – Přehledy agend (justice.cz)“ (podtržené zvýraznil žalovaný, pozn. soudu). - na otázku ad 8): „Evidují se věci starší tří let, pěti a sedmi let, vše je dostupné na stránkách Ministerstva spravedlnosti Statistické údaje z oblasti justice – Portál justice. U zdejšího soudu je v tuto chvíli evidováno 57 řízení starších 5let. [infodata] – Přehledy agend (justice.cz)“ (podtržené zvýraznil žalovaný, pozn. soudu). - na otázku ad 9): „Každý měsíc se dělají výkazy jednotlivých soudních oddělení, ve kterých se evidují vyřízené, neskončené a nově napadlé věci. Také se zde evidují odděleně i věci starších časových řad, tj. řízení, jehož délka je delší než tři roky, pět let a sedm let. Ve většině těchto případů se jedná o řízení, která jsou z nějakého procesního důvodu přerušena (probíhající insolvenční řízení, probíhající dědické řízení apod.). Dále se jednou čtvrtletně zasílá podrobná zpráva Městskému soudu v Praze a jednou pololetně se dělá hloubková kontrola jednoho civilního senátu.“   3. Dne 19. 10. 2021 žalobce podal proti citovanému přípisu ze dne 19. 10. 2021stížnost podle § 16a odst. 1 písm. c) informačního zákona a dne 16. 11. 2021 podal k Městskému soudu v Praze žalobu. 4. V podané žalobě uvádí žalobce, že dne 19. 9. 2021 požádal žalovaného o poskytnutí informací, avšak žalovaný mu přípisem ze dne 19. 10. 2021 poskytl informace toliko částečně. Žalobce proto podal dne 19. 10. 2021 ministerstvu jakožto nadřízenému orgánu žalovaného stížnost proti částečnému neposkytnutí informace podle § 16a odst. 1 písm. c) informačního zákona. Podle žalobce mu žalovaný neodpověděl na otázky ad 1) až ad 5) žádosti o informace a nevydal rozhodnutí o odmítnutí informace. V rámci stížnosti žalobce zaslal žalovanému písemnost Krajského soudu v Hradci Králové, jejím prostřednictvím demonstroval žalovanému obsah a formu tímto soudem poskytnutých informací. 5. Lhůta pro vyřízení stížnosti podle § 16 odst. 5 a odst. 8 informačního zákona podle žalobce uplynula nejpozději dne 11. 11. 2021. Podání stížnosti je přitom soudní praxí považováno za bezvýsledné vyčerpání prostředků ve smyslu § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s“). Závěrem žaloby žalobce navrhl, aby soud rozhodl, že žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku. 6. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Připustil, že i když žádost nevyřídil v zákonem stanovené lhůtě, na otázky, jejichž odpovědi žalobce požadoval, mu odpověděl. Při vyřizování stížnosti opomněl postupovat podle § 16a informačního zákona. Současně soudu zaslal spis sp. zn. 11 Si 197/2021. 7. Městský soud v Praze dne 1. 2. 2022 usnesením č. j. 3 A 133/2021-28 vyzval žalobce k vyjádření, zda trvá na označení žalovaného shora jmenovaného, či navrhuje, aby žalovaným správním orgánem byl jiný subjekt (nadřízený správní orgán), a v souladu s tím, aby upravil žalobní petit. 8. Žalobce podáním ze dne 6. 2. 2022 uvedl, že za žalovaného považuje ministerstvo, které dosud o stížnosti žalobce nerozhodlo ve smyslu § 16a odst. 1 písm. c) informačního zákona.  Navrhl proto, aby soud uložil ministerstvu jako žalovanému povinnost rozhodnout o stížnosti žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku. 9. Ministerstvo dne 14. 4. 2022 písemně soudu sdělilo, že nedisponuje spisovým materiálem k vyřízení stížnosti, a jelikož se nečinnostní žalobou nelze domáhat vyřízení stížnosti na postup povinného subjektu podle § 16a informačního zákona, navrhuje žalobu odmítnout jako nepřípustnou.  10. Žalobce na podání ministerstva reagoval tak, že navrhl opravu žalovaného na původně žalovaný Obvodní soud pro Prahu 7 a setrval na argumentaci ze žaloby. Petitem požadoval, aby soud uložil žalovanému povinnost do 15 dnů od právní moci rozsudku rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 19. 9. 2021 o poskytnutí informací v části otázek ad 6) až ad 9), které jsou citovány v tomto rozsudku pod bodem 1. 11. K výzvě soudu, aby žalobce doložil, zda podal opatření proti nečinnosti podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), žalobce dne 24. 5. 2022 uvedl, že téhož dne, tedy dne 24. 5. 2022, podal k ministerstvu opatření proti nečinnosti. 12. Žalovaný na výzvu soudu k doložení, zda byl správní spis odeslán ministerstvu, dne 25. 5. 2022 sdělil, že spis byl dne 24. 5. 2022 doručen ministerstvu. 13. Žalovaný dne 26. 10. 2022 soudu zaslal v příloze rozhodnutí ministerstva ze dne 8. 8. 2022 č. j. MSP-165/2022-OSV-OSV/6, jímž byla stížnost žalobce ze dne 19. 10. 2021 zamítnuta a rozhodnutí žalobce ze dne 19. 10. 2021 potvrzeno. Městský soud v Praze ověřil, že toto rozhodnutí ministerstvo žalobci doručovalo dne 8. 8. 2022 do jeho datové schránky, který si jej ve lhůtě 10 dnů nevyzvedl. K doručení rozhodnutí došlo proto fikcí dne 18. 8. 2022. 14. O věci samé soud rozhodl bez nařízení jednání, jelikož žalobce i žalovaný s tímto projednání věci výslovně souhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 15. V projednávané věci je podstatné, že žalobce v žalobě a současně v jejím doplnění ze dne 5. 5. 2022, nejprve tvrdí, že mu žalovaný neposkytl odpovědi na otázky ad 1) až ad 5) jeho žádosti a ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí této části žádosti žalobce (viz čl. 1 a současně str. 46 soudního spisu), ale současně navrhovaným petitem ze dne 5. 5. 2022 (na str. 2 a 3 tohoto podání) požaduje po soudu, aby rozhodl, že „Žalovaný je povinen ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 19. 9. 2021 o poskytnutí informací vedené žalovaným pod sp. zn. 11 Si 197/2021, a to v části týkající se bodů 6 až 9 žádosti, jimiž žalobce požadoval tyto informace: a)       kolik činí u žalovaného průměrná délka trestního řízení, občanského soudního řízení a řízení ve věcech péče o nezletilé, a to za období roku 2020, b)      jaký je počet soudních řízení, jež trvají u žalovaného v současné době déle, než 3 roky, c)       jaký je počet soudních řízení, jež trvají u žalovaného v současné době déle, než 6 let, d)      jakým způsobem místní soud přistupuje k předcházení vzniku soudních průtahů. 16. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce si odporuje ve svých tvrzeních, když uvádí, že mu žalovaný neodpověděl na otázky ad 1) až ad 5) ze žádosti o informace, ale přitom petitem ze dne 5. 5. 2022 požaduje po žalovaném odpovědi na otázky ad 6) až ad 9), které cituje. 17. Jelikož soud obdržel od žalovaného dne 26. 10. 2022 rozhodnutí ministerstva ze dne 8. 8. 2022 č. j. MSP-165/2022-OSV-OSV/6, jímž byla stížnost žalobce ze dne 19. 10. 2021 zamítnuta a rozhodnutí žalobce ze dne 19. 10. 2021 potvrzeno, soud již nevyzýval žalobce k odstranění nedostatku ohledně zmiňovaných vzájemně si odporujících tvrzení.  18. Městský soud posoudil věc takto: 19. Žalobce se domáhá, aby městský soud uložil povinnost žalovanému vydat rozhodnutí v řízení o poskytnutí informace vedeném Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp. zn. 11 Si 197/2021. 20. Městský soud v Praze vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí podle § 81 odst. 1 s. ř. s. 21. Podle § 81 odst. 2 a odst. 3 s. ř. s. soud uloží žalovanému správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, je-li žalobcův návrh na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu důvodný; jinak žalobu zamítne. 22. Soud se neztotožnil se žalobcem, že je třeba uložit žalovanému povinnost vydat ve věci rozhodnutí, a to z následujících důvodů: 23. Z podané žaloby a jejího doplnění je zřejmé, že žalobce se domáhá vydání správního rozhodnutí. Jinými slovy se domáhá vydání rozhodnutí ve věci, v níž však již není vedeno žádné správní řízení, a to ani na žádost, ani z moci úřední, přičemž pouze v rámci správního řízení lze vydat rozhodnutí ve smyslu ust. § 65 an. s. ř. s., proti kterému se nelze bránit nečinnostní žalobou. 24. Soud dospěl k závěru, že žalovaný vůči žalobci nečinným není. Dne 19. 10. 2021 pod sp. zn. 11 Si 197/2021 vydal rozhodnutí, které bylo žalobci shodného dne, tedy dne 19. 10. 2021, doručeno. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil stížností, o které rozhodlo ministerstvo dne 8. 8. 2022 pod č. j. MSP-165/2022-OSV-OSV/6. Tímto rozhodnutím odvolacího orgánu byla stížnost žalobce ze dne 19. 10. 2021 zamítnuta a rozhodnutí žalobce ze dne 19. 10. 2021 potvrzeno. Nabytím právní moci odvolacího rozhodnutí došlo k pravomocnému skončení řízení. 25. Podle rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (viz usnesení ze dne 21. 9. 2010 č. j. 7 Ans 5/2008-164, publ. pod č. 2181/2011 Sb. NSS) posouzení skutečnosti, zda je správní orgán nečinným, je otázkou důvodnosti žaloby a součástí rozhodnutí ve věci samé. Městský soud v Praze proto žalobu pod výrokem I. podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl jako nedůvodnou. 26. Judikatura zastává stanovisko, že odpadne-li po podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu důvod jejího podání tím, že správní orgán ukončí svoji nečinnost vydáním rozhodnutí nebo osvědčení, v důsledku čehož je žaloba vzata zpět a řízení zastaveno, má žalobce právo na náhradu nákladů řízení (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2007 č. j. 9 Ans 7/2007-76, či ze dne 27. 4. 2012 č. j. 2 Ans 3/2012-31). Přitom předpokladem pro přiznání náhrady nákladů řízení je mj. důvodnost podané žaloby, tj. existence žaloby na ochranu proti nečinnosti, se kterou by žalobce byl úspěšný, pokud by nedošlo k jejímu zpětvzetí v důsledku vydání správního rozhodnutí nebo osvědčení po podání žaloby (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2010 č. j. 3 Ans 27/2010-105). Jelikož žalobce žalobu zpět nevzal, ačkoli si musel být vědom vydaného rozhodnutí (když mu bylo doručeno tzv. fikcí, jak je uvedeno shora), o nákladech řízení městský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch proto žalovaný, kterému v řízení náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl pod výrokem II. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.   Poučení:Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.                 Praha 3. listopadu 2022     JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r. předsedkyně senátu