č. j. 3A 68/2022 - 57         ČESKÁ  REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM  REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Ivety Postulkové a Mgr. Marka Zimy ve věci žalobkyně:  V30 s.r.o., IČO 27169871 sídlem Vnější 920/30, 141 00 Praha 4    zastoupena advokátem JUDr. Janem Bičiště    sídlem Rasochy 67, 281 26 Uhlířská Lhota proti žalovanému:  Ministerstvo zemědělství    sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nevydání rozhodnutí o odvolání žalobkyně ze dne 6. 2. 2019 označeném jako Reakce na oznámení o ukončení administrace žádosti o dotaci v rámci PRV č. j. SZIF/2019/0080641,  takto:  I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí o podání žalobkyně ze dne 6. 2. 2019 jako o odvolání proti Oznámení o ukončení administrace žádosti ze dne 23. 1. 2019 č. j. SZIF/2019/0080641, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 200 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. Jana Bičiště, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala jak zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 11. 2019 č. j. SZIF/2019/0080641, kterým bylo žalobkyni sděleno, že žádosti žalobkyně o přezkum nemůže být vyhověno, tak se domáhala ochrany proti nečinnosti a též ochrany před nezákonným zásahem žalovaného. Žalobkyně v obecné rovině namítá, že postupem žalovaného byla zkrácena na svých právech, když napadené rozhodnutí nesplňuje náležitosti rozhodnutí o odvolání, eventuálně toto rozhodnutí značí vůli žalovaného se odvoláním žalobkyně dále nezabývat. 2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 7. 2022 č. j. 3 A 1/2020-94 vyloučil žalobu na ochranu proti nečinnosti k samostatnému projednání. Této věci byla přidělena spisová značka 3 A 68/2022. 3. Žalobkyně uvádí, že v souladu s poučením v Oznámení o ukončení administrace žádosti o dotaci v rámci PRV ze dne 23. 1. 2019 č. j. SZIF/2019/0080641 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ či „Oznámení ze dne 23. 1. 2019“) podala podnět odvolacímu orgánu – Přezkumné komisi Ministerstva zemědělství (dále též jen „přezkumná komise“) – přičemž žalovaný se tímto podnětem nezabýval. Jinými slovy navzdory tomu, že podání žalobkyně ze dne 6. 2. 2019 je dle obsahu odvoláním, nebylo o něm žalovaným rozhodnuto. 4. Žalobkyně namítá, že Oznámení ze dne 23. 1. 2019 považovala za rozhodnutí, jehož poučení je zavádějící a matoucí. Na její podání ze dne 6. 2. 2019 je třeba pohlížet jako na odvolání, neboť je třeba jej posuzovat dle obsahu. Podání obsahuje veškeré náležitosti, které má odvolání obsahovat, včetně návrhu, jak má být rozhodnuto. Odvolání bylo podáno ve lhůtě 15 dnů od doručení. Žalobkyně považuje termín „přezkum“ za mnohoznačný (př. soudní přezkum či přezkoumávání souladu rozhodnutí s právními předpisy dle ust. § 89 odst. 2 správního řádu), přičemž správní řád tento pojem ani nezná a používá pouze termín „přezkumné řízení“. 5. Žalovaný v písemném vyjádření uvádí, že podání žalobkyně ze dne 6. 2. 2019 bylo adresováno přímo přezkumné komisi Ministerstva zemědělství, nikoliv postupem dle § 86 odst. 1 správního řádu Fondu. V návrhu je nadto opakovaně zmíněno, že je podání činěno ve smyslu § 11 odst. 5 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění účinném do 31. 8. 2019 (dále jen „zákon o SZIF“). Třetí věta tohoto odstavce upravuje pouze dozorčí prostředek, který není v dispozici žadatele, nikoliv opravný prostředek. Žalovaný tak dospěl k závěru, že podání svým obsahem má povahu podnětu k přezkumu. Z toho důvodu nemohl být žalovaný nečinný a navrhuje, aby soud žalobu odmítl. 6. Žalobkyně v replice uvádí, že z judikatury správních soudů plyne, že akt podle ust. § 11 zákona o SZIF je rozhodnutím, proti kterému je odvolání zásadně přípustné. Žalobkyně se řídila poučením a zejména Pravidly, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014-2020 pro 3. kolo žádostí, č. j. 45691/2018-MZE-14113 (dále jen „Pravidla“), která v bodě 11. na straně 25 obsahují „Postupy pro odvolání žadatele a další postupy při neplnění podmínek Pravidel“. Již z názvu je patrné, že Pravidla připouští možnost odvolání a z poučení Oznámení ze dne 23. 1. 2019 je zřejmé, že odvolacím orgánem je Ministerstvo zemědělství. Na základě nestandardně formulovaného poučení tak žalobkyně adresovala své odvolání přezkumné komisi, která je v poučení zmiňována. Žalovaný tak žalobkyni prostřednictvím poučení instruoval, jak má být označeno a adresováno odvolání žalobkyně. V rozporu se zákonem pak žalovaný poučil žalobkyni o možnosti dozorčího prostředku, avšak zamlčel v poučení možnost podání odvolání. Z tohoto důvodu je třeba přiznat žalobkyni nárok na uplatnění takového opravného prostředku. 7. V podání ze dne 20. 6. 2022 žalobkyně upřesnila, že petit nečinnostní žaloby by měl být interpretován tak, že se žalobkyně domáhá, aby žalovaný posoudil, zda se v případě podání ze dne 6. 2. 2019 jedná o odvolání či nikoliv. Pokud ano, je povinen o něm rozhodnout do 30 dnů od právní moci rozsudku, pokud ne, je povinen toto sdělit žalobkyni v téže lhůtě. 8. Na výzvu soudu ze dne 3. 8. 2022, č. j. 3 A 68/2022-25 žalobkyně reagovala podáním ze dne 18. 8. 2022, v němž sdělila, že ve lhůtě stanovené soudem podala (téhož dne) žádost o vydání opatření proti nečinnosti. 9. V reakci na dotaz soudu, zda bylo vydáno rozhodnutí, kterého se žalobkyně domáhá, žalovaný zopakoval, že žádost o přezkum žalobkyně již byla vyřízena vyrozuměním ze dne 1. 11. 2019 č. j. 8070/2019-MZE-14113, a že podání žalobkyně bylo adresováno přímo přezkumné komisi, nikoliv SZIF. Žalobkyně v textu a nadpisu podání nezmiňuje, že by se jednalo o odvolání a ani petit tomu neodpovídá. 10. Městský soud v Praze přezkoumal v žalobě tvrzenou nečinnost na základě skutkového stavu zjištěného ke dni rozhodnutí (§ 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). 11. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalovaný s takovým projednáním věci výslovně souhlasil a žalobkyně s takovým projednáním neprojevila ve lhůtě nesouhlas. Soud proto postupoval v souladu s ust. § 51 s. ř. s. 12. Městský soud v Praze posoudil věc takto: 13. Podle ust. § 9a písm. a) zákona o SZIF Do působnosti ministerstva patří rozhodovat o odvolání podaném proti rozhodnutí Fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak. 14. Podle ust. § 11 odst. 5 zákona o SZIF, ve znění účinném do 31. 8. 2019 Na uzavření dohody o poskytnutí dotace podle odstavce 4 není právní nárok. Pokud Fond žádosti o dotaci před datem uzavření dohody podle odstavce 4 nevyhoví, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu žadateli důvody nevyhovění. V případě, že by toto sdělení Fondu bylo v rozporu s podmínkami, za kterých je poskytována dotace, ministerstvo jej usnesením zruší. 15. Podle ust. § 11 odst. 5 zákona o SZIF, ve znění účinném od 1. 9. 2019 Na uzavření dohody o poskytnutí dotace podle odstavce 4 není právní nárok. Pokud Fond žádosti o dotaci před datem uzavření dohody podle odstavce 4 nevyhoví, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu žadateli důvody nevyhovění. Proti tomuto sdělení se nelze odvolat. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu. V případě, že by toto sdělení Fondu bylo v rozporu s podmínkami, za kterých je poskytována dotace, ministerstvo jej usnesením zruší. Na postup ministerstva při vydání usnesení podle předchozí věty se přiměřeně použijí ustanovení správního řádu o přezkumném řízení. 16. Podle ust. § 4 odst. 2 správního řádu Správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení Správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy. 17. Podle ust. § 37 odst. 1 správního řádu Podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. 18. Podle ust. § 83 odst. 1 věty první správního řádu Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. 19. Podle ust. § 86 odst. 1 správního řádu Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. 20. Podle ust. § 79 odst. 1 s. ř. s. Ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 21. Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že nečinnostní žalobu je možné podat pouze za účelem vydání rozhodnutí, a to rozhodnutí ve věci. Pro úplnost soud rekapituluje, že žalobkyně využila pro svoji obranu všech tří základních žalobních typů, které se jí nabízely. Po vyloučení těchto žalob k samostatnému projednání soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 1. 11. 2019 č. j. 8070/2019-MZE-14113 usnesením ze dne 16. 8. 2022 č. j. 3 A 1/2020-97, jímž žalobu proti rozhodnutí odmítl. Stejně soud rozhodl o žalobě proti nezákonnému zásahu, kterou odmítl usnesením ze dne 16. 8. 2022, č. j. 3 A 69/2022-26. V těchto věcech žalobkyně brojila proti vyrozumění žalovaného o tom, že nebyly shledány důvody pro zahájení přezkumného řízení. 22. Nejprve soud posuzoval přípustnost podané žaloby. Za tímto účelem je třeba postavit na jisto, zda je Oznámení o ukončení administrace žádosti ze dne 23. 1. 2019, č. j. SZIF/2019/0080641, rozhodnutím či nikoliv, a zda lze proti němu podat odvolání. 23. Povahou oznámení o ukončení administrace žádosti se již opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud, který dospěl k závěru, že se jedná o rozhodnutí ve smyslu ust. § 65 s. ř. s., proti němuž bylo za tehdejší účinnosti zákona o SZIF bylo možno podat odvolání (respektive nebyla zákonem vyloučena možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat). Od 1. 9. 2019 již odvolání přípustné není, a lze se tak proti oznámení bránit přímo žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2022, č. j. 9 Afs 130/2020-24: „Správně městský soud žalobu odmítl i ve vztahu k prvnímu napadenému aktu – oznámení SZIF o ukončení administrace žádosti. Jde totiž o prvostupňové rozhodnutí, proti kterému je přípustný opravný prostředek (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 7. 2013, č. j. 1 Afs 61/2013 - 43, č. 2909/2013 Sb. NSS, odst. [46] a [54]; a již citovaný rozsudek NSS č. j. 10 Afs 339/2017 - 48, odst. [15]). Samotné tak není soudně přezkoumatelné a žaloba proti němu musí být pro nevyužití opravných prostředků odmítnuta podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. a) téhož zákona. Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že podle novějšího znění § 11 odst. 5 zákona o SZIF, od 1. 9. 2019, již není odvolání přípustné a žalobou je tak napadnutelné přímo sdělení SZIF o ukončení administrace žádosti o dotaci (viz již citovaný rozsudek NSS č. j. 5 Afs 306/2021 - 42, odst. [15]).“). 24. Podrobně se povahou Oznámení zabýval Nejvyšší správní soud též v rozsudku ze dne 18. 7. 2013, č. j. 1 Afs 61/2013-43 (odstavce 27 - 48): „Z uvedeného tedy vyplývá, že byl naplněn i čtvrtý znak, a to, že se jednalo o rozhodnutí správního orgánu, které bylo způsobilé se negativně projevit v právní sféře žalobkyně. Kumulativním naplněním prvků obsažených v ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 2 je tedy dána přezkumná pravomoc soudů ve správním soudnictví.“ V tomto rozsudku se Nejvyšší správní soud zabýval i možností podat proti Oznámení odvolání: „Na rozhodování fondu o poskytnutí, resp. neposkytnutí dotace z Programu rozvoje venkova se tedy vztahuje správní řád (§ 13a zákona o fondu). Ten stanoví jako obecný řádný opravný prostředek odvolání, kterým lze napadnout rozhodnutí správního orgánu, neobsahuje-li zvláštní zákon úpravu jinou (§ 81 odst. 1 správního řádu). Zvláštní zákon – v tomto případě zákon o fondu – takovou výluku neobsahuje. Byť výluku z aplikace správního řádu obsahují Pravidla vydávaná Ministerstvem zemědělství, nelze k této procesní úpravě přihlížet, neboť je v rozporu se zákonem o fondu a jak již bylo vyloženo výše, podání odvolání proti rozhodnutí správního orgánu by bylo lze vyloučit toliko zákonnou úpravou, nikoliv interním předpisem Ministerstva zemědělství. Výluka z použití obecných předpisů o správním řízení obsažená v Pravidlech proto v projednávaném případě není aplikovatelná, jak správně dovodil městský soud.“ 25. Vzhledem ke skutečnosti, že Oznámení ze dne 23. 1. 2019 bylo vydáno za původního znění ust. § 11 odst. 5 zákona o SZIF, tj. v době, kdy toto ustanovení nevylučovalo možnost podat v této věci odvolání, mohla žalobkyně proti Oznámení ze dne 23. 1. 2019 odvolání podat. Žaloba proti nečinnosti spočívající v nerozhodnutí o takovém odvolání je proto v nyní projednávaném případě přípustná. To plyne i z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2019, sp. zn. III. ÚS 3763/18: „Stěžovatelka dle Nejvyššího správního soudu postupovala správně, jestliže proti sdělení o ukončení administrace ze dne 16. 3. 2016 podala odvolání, o tomto odvolání však mělo rozhodovat Ministerstvo zemědělství, a právě proti tomuto aktu, jehož vydání se stěžovatelka mohla domáhat případně i prostředky ochrany před nečinností správního orgánu, měla směřovat její žaloba.“ 26. Zbývá posoudit, zda podání žalobkyně ze dne 6. 2. 2019 mohlo být považováno za odvolání, resp. zda měl žalovaný povinnost o podání rozhodnout jako o odvolání. 27. Předně soud přisvědčuje žalovanému, že žalobkyně adresovala své podání nesprávnému správnímu orgánu a že její podání není nazváno odvoláním, ani v textu se o odvolání nehovoří. Z hlediska obsahu podání jej pak lze považovat jak za podnět k zahájení přezkumného řízení, tak jako odvolání. Dle soudu obsah podání není jednoznačný, proto bylo povinností žalovaného žalobkyni na tuto skutečnost upozornit a poskytnout jí prostor k nápravě. Nutno podotknout, že přestože se v podání nehovoří o odvolání, stejně tak v něm není zmiňováno přezkumné řízení. Soud vzal ve zřetel zásadu, že v pochybnostech je třeba postupovat ve prospěch účastníka řízení, a to zejména z důvodu, že žalobkyně byla v Oznámení ze dne 23. 1. 2019 nedostatečně poučena o jejích procesních právech. Znění ust. § 11 odst. 5 SZIF účinné v době vydání rozhodnutí možnost podání odvolání nevylučovalo. Přitom žalobkyně o této možnosti nebyla v Oznámení poučena, tedy že je možné podat opravný prostředek – odvolání, v jaké lhůtě a k jakému orgánu. Z poučení pouze plyne možnost dát podnět k přezkumu, přičemž je odkazováno na Pravidla: „V případě, že by Oznámení bylo v rozporu s podmínkami, za kterých je poskytována dotace, Ministerstvo zemědělství je usnesením zruší (§ 11 idst. 5 zákona o SZIF). Za tímto účelem může žadatel podat podnět k přezkumné komisi Ministerstva zemědělství nebo použít další postupy podle čl. 12 písm. a) Pravidel.“ Článek 12 Pravidel (nyní čl. 11) je nazván „Postupy pro odvolání žadatele a další postupy při neplnění podmínek Pravidel“. Tento název tak lze vyložit i tak, že je možné proti Oznámení podat odvolání, byť z textu čl. 12(11) toto výslovně nevyplývá. Neúplné poučení rovněž může vysvětlovat, proč žalobkyně ve svém podání výslovně zmiňuje ust. § 11 odst. 5 zákona o SZIF. V poučení totiž žádná jiná právní úprava (např. správní řád) nebyla uvedena. Žalobkyně tak ve smyslu neúplného poučení výslovně zmiňovala právě toto ustanovení. 28. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla v Oznámení poučena o možnosti podat odvolání, v jaké lhůtě a k jakému orgánu, nezbylo jí, než se řídit tím, co v poučení a v Pravidlech uvedeno bylo, tedy že může v případě rozporu Oznámení ze dne 23. 1. 2019 s podmínkami, za kterých je poskytována dotace podat podnět (žádost o přezkum) k Přezkumné komisi Ministerstva zemědělství. Přestože žalobkyně nepostupovala v souladu s ust. § 86 odst. 1 správního řádu, tj. nepodala odvolání u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, její podání se dostalo do sféry nadřízeného správního orgánu, který o odvolání proti rozhodnutí SZIF rozhoduje – Ministerstvu zemědělství, který jej bez pochybností posoudil jako podnět k zahájení přezkumného řízení z důvodu, že bylo podání adresováno Ministerstvu. Pokud by však byla žalobkyně řádně poučena o možnosti podat odvolání, nemusela by tato situace vůbec nastat. Právě z důvodu, že podnět žalobkyně byl označen pouze jako „Reakce“, nejspíše proto, že si žalobkyně nebyla jista, jakým způsobem se proti Oznámení ze dne 23. 1. 2019 bránit, měl žalovaný blíže zjišťovat, zda bylo úmyslem žalobkyně podat podnět k přezkumu či odvolání. Skutečnost, že žalovaný žalobkyni nevyzval k upřesnění podání z hlediska jeho zamýšlené formy a že žalobkyně nebyla v úplnosti poučena, nemůže být žalobkyni přičítáno k tíži. Správní orgán prvního stupně tak svým postupem porušil ust. § 4 odst. 2 správního řádu, když žalobkyni nesprávně, resp. nedostatečně poučil, přičemž žalovaný se nevyzváním žalobkyně k upřesnění podání dopustil porušení § 4 odst. 4 správního řádu. 29. Aby mohla být žaloba na ochranu před nečinností úspěšná, je nezbytné, aby žalobkyně vyčerpala prostředky ochrany, které jí poskytuje v § 80 správní řád. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3523/20, žalobkyni dne 3. 8. 2022 vyzval ke sdělení, zda podala opatření proti nečinnosti, a pokud tak neučinila, stanovil pro tento účel lhůtu v trvání 10 dnů. Dne 18. 8. 2022 žalobkyně informovala Městský soud v Praze, že podala žádost o vydání opatření proti nečinnosti, která byla žalovanému téhož dne doručena. Žalovaný dne 10. 11. 2022 soudu sdělil, že podání žalobkyně již bylo vyřízeno jako podnět k přezkumnému řízení a o odvolání tak nebylo rozhodováno. 30. Ze spisu je tak zřejmé, že žalovaný o podání žalobkyně nerozhodl jako o odvolání. Vzhledem ke shora uvedenému je v dané věci i nadále nečinný. Žalobkyně bezvýsledně vyčerpala prostředky ochrany proti nečinnosti ve správním řízení a žaloba je proto dle ust. § 81 odst. 2 ve spojení s § 79 odst. 1 s. ř. s. důvodná. 31. Dle ust. § 81 odst. 2 s. ř. s. soud uložil žalovanému povinnost podání žalobkyně ze dne 6. 2. 2019 posoudit jako odvolání a o jako takovém rozhodnout v souladu s ustanoveními správního řádu. K tomu žalovanému stanovil lhůtu 30 dní, jak navrhovala žalobkyně. 32. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení. Tu představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za podanou žalobu a náklady na zastoupení advokátem za tři úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a replika dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)]) po 3 100 Kč [§ 7 bod 5 ve vazbě na § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a dále režijní paušál ve výši 3 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Celková výše odměny tak činí 12 200 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 9. prosince 2022       JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r. předsedkyně senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje M. J.