č. j. 3A 7/2021 - 38         ČESKÁ  REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM  REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně:  L. H., narozená XXX    bytem XXX    zastoupen advokátem JUDr. Janem Kňourkem    sídlem Kovanecká 2390/3, 190 00  Praha 9 proti žalovanému:  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců                                        sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4   řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2021, č. j. MV-187341-7/SO-2020,  takto:  I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí vydaného Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „žalovaný“), kterým bylo pro opožděnost zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 22. 7. 2020, č. j. OAM-75494-12/ZM-2019 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o prodloužení zaměstnanecké karty. 2. Žalobkyně uvádí, že nesouhlasí s prvostupňovým orgánem, který uvedl, že v této věci rozhodl na základě skutečnosti, že na území ČR údajně vykonávala práci pro Nemocnici X., a to od 25. 4. 2019 do 24. 7. 2019, ačkoli jí nebyl vydán souhlas se změnou zaměstnavatele a toto jednání je  možné kvalifikovat jako nelegální práci. 3. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala odvolání, v němž poukázala na skutečnost, že následně po práci v Nemocnici X jí byla poslední změna zaměstnavatele povolena (viz usnesení Ministerstva vnitra ze dne 2. 6. 2020, č. j. č.j. MV-172658-6/OAM-2019). Žalobkyně tak dovozuje, že na základě tohoto posouzení se v případě práce v nemocnici X nemůže jednat o nelegální práci v této nemocnici, která by byla důvodem pro nevyhovění její žádosti. Navzdory uvedenému se žalovaný nezabýval meritorně věcí a formalisticky odvolání žalobkyně zamítl. 4. Žalobkyně s ohledem na uvedené navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 5. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby a poukázal na skutečnost, že odvolání žalobkyně ze dne 25. 8. 2020 zamítl z důvodu opožděnosti podání. Ke svému postupu odkázal na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 12. 2018, č. j. 30 A 16/2018 – 56. Žalovaný je přesvědčen, že postupoval správně, pokud v rámci svého rozhodnutí ze dne 11. 1. 2021 posuzoval toliko skutečnosti vztahující se k opožděnosti odvolání žalobkyně a vysvětlil důvody, pro které odvolání žalobkyně bylo zamítnuto jako opožděné. 6. K tvrzení žalobkyně, že se nedopustila výkonu nelegální práce pro Nemocnici X, neboť jí usnesením správního orgánu I. stupně ze dne 2. 6. 2020, vydaném v rámci správního řízení sp. zn. OAM-24869/ZM-2019, byla povolena změna zaměstnavatele (nově zaměstnavatele MUDr. Youngová & spol., s.r.o.), žalovaná uvedla, že skutkový stav je v žalobou napadeném rozhodnutí dostatečně popsán, přičemž z něj závěr o výkonu nelegální práce ze strany žalobkyně jednoznačně vyplývá. Žalovaný doplňuje, že povolení změny obsahu žádosti ve smyslu § 41 odst. 8 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu v rámci správního řízení o žádosti o udělení souhlasu se změnou zaměstnavatele držitele zaměstnanecké karty, nemá pro skutková zjištění o výkonu nelegální práce žalobkyně žádný vliv, neboť usnesením ze dne 2. 6. 2020 došlo ze strany správního orgánu I. stupně toliko ke změně předmětu žádosti, o které bylo vedeno správní řízení OAM-24869/ZM-2019. Dané usnesení však nezaložilo žalobkyni oprávnění pro původně (ani nově) požadovaného zaměstnavatele vykonávat závislou práci. 7. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). 8. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobkyně (výzva byla doručena žalobkyni prostřednictvím jejího zástupce dne 25. 2. 2021) ve stanovené lhůtě dvou týdnů svůj nesouhlas s takovým projednáním věci nevyjádřila a žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil  (§ 51 s.ř.s.), a věc posoudil takto: 9. Podle ust. § 65 odst. 1 s. ř. s. Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. 10. Podle ust. § 23 odst. 4 věty první zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. 11. Podle ust. § 24 odst. 1 správního řádu Jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. 12. Podle ust. § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu Pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den (…) 13. Podle ust. § 83 odst. 1 věty první správního řádu Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. 14. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně napadá rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto její odvolání jako opožděné, tj. žalovaný se odvoláním meritorně nezabýval, je Městský soud v Praze oprávněn posoudit jen a pouze to, zda bylo odvolání podáno skutečně opožděně (a v takovém případě žalobu zamítnout), či byla lhůta pro podání odvolání zachována. K rozsahu přezkumu rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto odvolání jako opožděné, se věnoval i Nejvyšší správní soud, např. v rozsudku ze dne 12. 5. 2021, č. j. 3 As 294/2019-42: „V případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného je tedy správní soud oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání a zda tedy byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu. Pokud krajský soud dospěje k závěru, že odvolání bylo po právu zamítnuto jako nepřípustné nebo opožděné, žalobu zamítne, v opačném případě toto odvolací rozhodnutí zruší a věc vrátí žalovanému k dalšímu řízení (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2011, č. j. 5 As 18/2011 – 81).“ 15. Ze spisového materiálu soud zjistil následující pro rozhodnutí důležité skutečnosti: -          Dne 22. 7. 2020 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí pod č. j. OAM-75494-12/ZM-2019. -          Rozhodnutí bylo doručováno žalobkyni prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Z doručenky vyplývá, že žalobkyně nebyla zastižena a písemnost byla uložena. -          Dne 25. 8. 2020 podala žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce odvolání. 16. Ze shora uvedeného vyplývá, že u doručování žalobkyni byla zásilka připravena k vyzvednutí dne 24. 7. 2020 a adresát si ji nevyzvedl. Dle doručenky žalobkyně byla vyzvána k vyzvednutí zásilky a bylo jí zanecháno poučení. Zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 24. 7. 2020, avšak si zásilku v úložní lhůtě nevyzvedla, proto jí byla vložena do schránky dne 4. 8. 2020. Vzhledem k pravidlům doručování prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb a pravidlům pro běh lhůt soud konstatuje, že desetidenní úložní doba pro vyzvednutí zásilky začala běžet dne 25. 7. 2020 a uplynula dne 3. 8. 2020. V souladu s ust. § 83 odst. 1 správního řádu pak začala lhůta pro podání odvolání běžet dne 4. 8. 2020. Konec této 15denní lhůty připadl na den 18. 8. 2020 (tj. na úterý), který byl posledním dnem pro podání odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně podala odvolání až dne 25. 8. 2021, jednalo se o odvolání opožděné. 17. Soud tak uzavírá, že odvolání žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí bylo podáno opožděně. Žalobkyně v podané žalobě namítá pouze, že žalovaný se nezabýval meritorně věcí a formalisticky její odvolání zamítl. K námitce tohoto obsahu soud uvádí, že žalovaný postupoval v souladu s právními předpisy, když odvolání zamítl pro opožděnost (§ 92 odst. 1 věta první správního řádu). 18. Městský soud v Praze tak dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 14. října 2022       JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r. předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje M. J.