Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:MSPH:2022:39.CO.381.2022.1
Datum rozhodnutí17.10.2022
SoudMSPH
Spisová značka39 Co 381/2022
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
KategorieEU
HesloPéče a výchova, Příslušnost soudu mezinárodní

Odůvodnění

USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci nezletilých: M. B., narozená dne xxx bytem xxx, Praha D. B, narozený dne xxx bytem xxx, Praha dětí rodičů: S. K., narozená dne xxx bytem xxx, Praha N. B., narozený dne xxx bytem xxx, xxx, Slovenská republika o návrhu matky na vydání předběžného opatření, k odvolání otce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu xxx ze dne 2. září 2022, č. j. 14 Nc 1254/2022-16, takto: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Výrokem I. napadeného usnesení soud prvního stupně nařídil předběžné opatření, podle něhož se nezletilá M. B., narozená xxx a nezletilý D. B., narozený xxx, svěřují do výhradní výchovy matky. Druhým výrokem soud prvního stupně jmenoval Městskou část Praha xxx kolizním opatrovníkem nezletilých. 2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že matka podala návrh na vydání rozsudku, na základě kterého se nezletilé děti M. a D. svěřují do výchovy matky a otec je povinen platit na výživu nezletilých částku 7 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 10. dne v měsíci předem, počínaje dnem 10. 9. 2022. Dále soud prvního stupně shrnul obsah návrhu na zahájení řízení. 3. Matka v návrhu uvedla, že od roku 2003 až do roku 2020 žila s otcem dětí jako druh a družka. Ze vztahu rodičů se narodily nezletilé děti M. a D. Od září 2020 rodiče nežijí ve společné domácnosti. O výživném na děti nebylo dosud soudem rozhodováno a nebyla ani uzavřena dohoda ze strany rodičů. V září 2020 rodiče přestali žít společně. Od té doby se matka stará o své děti sama a veškeré náklady s tím spojené hradí ze svého příjmu. Děti od narození bydlí stále na stejné adrese a navštěvují tam i základní školu. Otec posílá výživné na děti sporadicky. Otec nyní žije na Slovensku s novou partnerkou v jejím bytě. 4. V návrhu na nařízení předběžného opatření matka tvrdila, že otec si chtěl vzít děti k moři, odjel s ním jen syn, kterého měl vrátit 30. 8. až 31. 8. 2022 k babičce, otec ho odmítl vrátit matce, pokud se nepřestěhují na Slovensko. Dne 31. 8. 2022 matce volala třídní učitelka syna, že se ho druh pokoušel odhlásit ze školy. Matce nebyl umožněn ani telefonický kontakt se synem. Měl nastoupit do školy 1. 9. 2022 a otec mu v tom brání. Do dnešního dne se syn nachází na Slovensku. Rodiče nežijí společně a o úpravě výchovy a výživy dětí se nedohodli. 5. Soud prvního stupně dále shrnul skutečnosti, které měl za osvědčené. Na jejich základě dospěl k závěru, že je třeba zatímně upravit poměry nezletilých dětí M. a D., protože jejich rodiče společně nežijí, otec se odstěhoval na Slovensko, kde žije s novou partnerkou, měl vrátit syna matce po letní dovolené, ale neučinil tak, nezletilého si ponechal na Slovensku a neumožnil mu nástup do školy, kterou až dosud nezletilý D. navštěvoval. Za situace, kdy si otec nezletilého D. bez dohody s matkou ponechal na Slovensku, je na místě vydání předběžného opatření, kterým budou nezletilé děti svěřeny do péče matky, aby tak bylo zřejmé, že děti zatím zůstávají v České republice, kde chodí do školy. V řízení ve věci samé budou prokazovány výchovné schopnosti obou rodičů a zjišťovány poměry rodičů i nezletilých dětí. Vzhledem k tomu, že otec matce syna nevrátil a ponechal si ho u sebe, navíc na území cizího státu, je dle názoru soudu předběžné opatření namístě. Soud prvního stupně dále konstatoval, že nezletilým ustanovil pro rozhodnutí o předběžném opatření kolizního opatrovníka podle ustanovení § 469 z. ř. s. 6. Podáním ze dne 26. 9. 2022 se proti shora označenému usnesení odvolal otec a navrhl jeho zrušení v plném rozsahu. S některými matkou uváděnými skutečnostmi otec nesouhlasil. Trvalý pobyt nezletilých na adrese v Praze je podle něho ve skutečnosti pouze jejich přechodným pobytem, povoleným cizineckou policií. Trvalý pobyt na Slovensku má v současnosti z nezletilých jen nezletilá M. Nezletilý D. podle otcových slov žije s otcem ve společné domácnosti, protože se odmítá vrátit k matce do Prahy. Matka odmítá s otcem uzavřít dohodu o svěření D. do jeho péče a umožnit jeho přihlášení do základní školy na Slovensku. Otec dále konstatoval, že dne 13. 9. 2022 podal k Okresnímu soudu v L. návrh na vydání náhradního souhlasu a oznámení o přestupu nezletilého na jinou základní školu. Otec dále uvedl, že v září roku 2020 se s matkou společně dohodli, že se nejprve otec a pak matka s dětmi vrátí na Slovensko po prvním pololetí školního roku 2020/2021. Matka tuto dohodu porušila a odmítla se na Slovensko jakkoli vrátit. Chování matky se značně změnilo a brání otci i v telefonickém kontaktu s dětmi, zejména se synem. Matka podle otcových tvrzení stále více podléhá alkoholu, synovi se vůbec nevěnuje a dostatečně nedohlíží na dceru, která je v pubertě. Během prázdnin, které děti trávily u babičky na Slovensku, byl otec rovněž matkou matky upozorněn, že matka nezletilých požívá alkohol. Na plánovanou dovolenou s otcem nakonec vyjel jen nezletilý D., zatímco nezletilá se odmítla zúčastnit. Po návratu z dovolené se syn odmítl vrátit do Prahy k matce s tím, že je na Slovensku spokojený. Otec je samozřejmě připraven postarat se na Slovensku i o nezletilou dceru. Soud má při rozhodování respektovat zejména zájem nezletilého dítěte a přihlédnout k jeho vlastnímu přání, pokud to dovoluje dostatečná rozumová a emoční vyspělost dítěte. 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že splňuje náležitosti, vyplývající z ust. § 205 o. s. ř., postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného usnesení, aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 8. Z článku 7 nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, plyne, že soudy členského státu jsou příslušné ve věcech rodičovské odpovědnosti k dítěti, které má v době zahájení řízení obvyklý pobyt na území tohoto členského státu. Odvolací soud je proto vzhledem k tomu, že nezletilí mají obvyklý pobyt v České republice, přesvědčen, že mezinárodní příslušnost k projednání a rozhodnutí věci soudů České republiky je dána. 9. Podle ust. § 75c odst. 1, § 102 odst. 1, 3 o. s. ř. platí, že nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. 10. Ustanovení § 858 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), stanoví, že rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud. 11. Odvolací soud předesílá, že je v daném případě při rozhodování o odvolání omezen v tom smyslu, že může vycházet pouze ze skutečností, které vyšly najevo nejpozději v době, kdy rozhodoval soud prvního stupně (k tomu srov. ust. § 75c odst. 4 o. s. ř. a Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. Cpjn 202/2016, dostupné z www.nsoud.cz). K novým skutkovým tvrzením otce proto odvolací soud nemohl přihlédnout. 12. Předně je třeba mít na zřeteli požadavky, vyplývající z hmotného práva (§ 877 občanského zákoníku), aby rodiče mimo jiné společně určili místo bydliště nezletilého, tj. aby místo jeho bydliště bylo výsledkem shody rodičů. Tyto požadavky je třeba zohledňovat i tehdy, rozhoduje-li se toliko o zatímní úpravě poměrů nezletilého. Stejně jako při úpravě styku rozhodnutím ve věci samé je proto třeba vždy zohlednit i skutečnost, že jeden z rodičů protiprávně (jednostranně) změnil bydliště nezletilého (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. I. ÚS 955/15, dostupné z www.nalus.usoud.cz). 13. Z tvrzení matky, jak věc podala ve svém návrhu na vydání předběžného opatření, plyne, že oba nezletilí bydlí od narození na téže adrese v Praze. Matka podle svých slov souhlasila s tím, aby nezletilý D. v srpnu letošního roku strávil s otcem společnou dovolenou u moře. Po návratu z dovolené na konci srpna, tj. před plánovaným nástupem nezletilého do školy v Praze, otec odmítl uskutečnit návrat nezletilého k matce do Prahy a zůstal s ním na Slovensku. Jakkoli tato tvrzení matka nedokládá, otec je v podaném odvolání nijak nerozporoval. Uzavření dohody s otcem o bydlišti nezletilého na Slovensku matka popřela. Závěr soudu prvního stupně, že otec bez dohody s matkou změnil nezletilému bydliště, proto byl podle náhledu odvolacího soudu opodstatněný. Zejména pak skutečnost, že byl bez jakékoli přípravy setrváním na Slovensku nezletilému znemožněn nástup do základní školy v místě jeho bydliště v novém školním roce, hodnotí odvolací soud jako závažnou a narušující povinnost školní docházky (k tomu srov. § 36 a násl. zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon). Zatímní úprava poměrů nezletilých tak, aby nedocházelo ke svévolným změnám bydliště nezletilých, jakož i k zajištění nerušeného průběhu školní docházky nezletilého D., je proto i podle náhledu odvolacího soudu nutná. Tohoto účelu pak lze efektivně dosáhnout pouze zatímním svěřením obou nezletilých do péče matky, jež o ně doposud v jejich bydlišti pečovala. 14. Námitce otce, podle níž je třeba při rozhodování o péči přihlížet i k zájmům nezletilého, nelze než přisvědčit. Poměry nezletilého budou prověřeny při rozhodování ve věci samé. Při zatímní úpravě poměrů předběžným opatřením, o níž musí být soudem rozhodnuto do sedmi dnů, jež ani neumožňuje ústní slyšení účastníků (srov. ust. § 75c odst. 2, 3 o. s. ř.), soud vychází z obsahu spisu. 15. Usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo nařízeno předběžné opatření (výrok I.), proto odvolací soud jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř. 16. Jako správné posoudil odvolací soud rovněž rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž byl nezletilým ustanoven kolizní opatrovník Městská část Praha xxx. Soud prvního stupně postupoval zcela v souladu s ustanovením § 469 odst. 1 z. ř. s. Otec sám proti tomuto výroku žádnou konkrétní námitku nevznesl. Odvolací soud proto i tento výrok podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 17. října 2022 JUDr. Jiří Cidlina v. r. předseda senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky