č. j. 4 Ad 8/2020‑ 23     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou ve věci žalobkyně: A. S., narozená dne X. bytem X.   zastoupená advokátem Mgr. Janem Švarcem sídlem Vodičkova 695/24, 110 00  Praha 1 proti   žalovanému:     Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01  Praha 2   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2020 č.j. MPSV-2020/19953-911 takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   I. Vymezení věci   1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí ze dne 30. 1. 2020 č.j. MPSV-2020/19953-911 (dále jen „napadené rozhodnutí “) Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „žalovaný“), jímž bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 21. 11. 2019 č.j. 626143/19/AB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo dle § 51 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“) rozhodnuto, že nárok žalobkyně na dávku státní sociální podpory přídavek na dítě nadále trvá od 1. 4. 2019. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně namítala, že v řízení o odejmutí dávky, které bylo zahájeno z moci úřední dne 23. 7. 2019, může správní orgán rozhodnout o odejmutí dávky nebo řízení zastavit. Správní orgán však nezvolil ani jednu z těchto variant, ale namísto toho deklaroval, že nárok na dávku nadále trvá. Takové rozhodnutí dle žalobkyně nebylo předmětem řízení a nemá oporu v zákoně, jelikož zákon nepředpokládá vydání tohoto deklaratorního výroku; žalovaný však přesto prvostupňové rozhodnutí nezrušil. Žalobkyně proto namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí z důvodu nesprávného posouzení právní otázky. 3. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul průběh předmětného řízení a sdělil, že žalobkyni měla být dle § 51 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře zastavena výplata dávky, protože nedoložila do 30. 4. 2019 výši rozhodných příjmů, a nárok na dávku zanikl, neboť výši rozhodných příjmů nedoložila ani do 30. 6. 2019. V takovém případě se však dle § 69 zákona o státní sociální podpoře nevydává rozhodnutí a dle § 70 téhož zákona se ani nedoručuje oznámení o zastavení výplaty, správní orgán I. stupně měl tedy výplatu pouze zastavit, nikoliv rozhodovat o odejmutí dávky. Žalobkyně následně po zániku nároku na dávku doložila dne 11. 7. 2019 rozhodné příjmy. V takové situaci měl být ve smyslu § 51 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře nárok na dávku znovu posouzen zpětně za období, za které zanikl; proto bylo původní rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušeno a bylo mu uloženo, aby nárok na dávku znovu posoudil. Bylo-li rozhodnuto, že nárok na dávku trvá, nejde o rozpor se zákonem, poněvadž dávka ze zákona zanikla, avšak následně nárok na dávku opětovně vznikl a správní orgán I. stupně postupoval dle § 51 odst. 4 věty druhé zákona o státní sociální podpoře. Proto napadeným rozhodnutím odvolání žalobkyně zamítl. 5. Dále s odkazem na § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), uvedl, že dle jeho názoru žalobkyni nevznikla prvostupňovým ani napadeným rozhodnutím žádná újma, nárok na dávku trvá, dávka byla žalobkyni vyplacena, a proto žalobní legitimace ve smyslu uvedeného ustanovení není dána. S ohledem na uvedené žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 6. Ze spisového materiálu soud zjistil, že dne 31. 3. 2019 žalobkyně požádala o dávku státní sociální podpory přídavek na dítě (dále též „dávka“) s nárokem ode dne 31. 12. 2018, o jejímž přiznání byla informována oznámením ze dne 19. 7. 2019 č.j. 1137474/19/AB. 7. Oznámením ze dne 23. 7. 2019 č.j. 1158726/19/AB bylo zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci odejmutí dávky žalobkyni, a to pro nedodání dokladu o výši čtvrtletního příjmu za 1. čtvrtletí 2019 nejpozději do 30. 6. 2019 s tím, že doklad doložila až dne 16. 7. 2019. 8. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 7. 8. 2019 č.j. 1241270/19/AB, byla dávka žalobkyni podle ust. § 51 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře od 1. 4. 2019 odejmuta, neboť nárok na dávku zanikl ke dni 31. 3. 2019. Toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobkyně zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 11. 2019 č.j. MPSV-2019/218060-911 a věc byla vrácena správnímu orgánu I. stupně k novému projednání, a to z důvodu, že žalobkyně doložila dne 11. 7. 2019 rozhodné příjmy a ve smyslu § 51 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře měl být její nárok znovu zpětně posouzen, správní orgán měl nárok na dávku přezkoumat a v případě prokázání nároku za dobu po zániku nároku na tuto dávku, měl správní orgán I. stupně pokračovat ve výplatě této dávky. 9. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 21. 11. 2019 č.j. 626143/19/AB (tj. prvostupňovým rozhodnutím), vyslovil, že nárok na dávku státní sociální podpory přídavek na dítě nadále trvá od 1. 4. 2019 v měsíční výši 700 Kč. 10.                      Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o němž rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že jej zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalovaný považoval rozhodnutí o trvání nároku na dávku za souladné se zákonem o státní sociální podpoře, neboť z předchozího průběhu řízení vyplývá, že žalobkyni pokračoval na dávku nárok od 1. 4. 2019. Na základě rozhodnutí MPSV, dle kterého nebyl shledán zákonný důvod pro odejmutí dávky, tak nárok na uvedenou dávku pokračoval, a v tomto smyslu vydal správní orgán I. stupně prvostupňové rozhodnutí o trvání nároku na dávku od 1. 4. 2019. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 11.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12.                      Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s. 13.                      Podle ustanovení § 51 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře „pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. Je-li přídavek na dítě vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže se nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí prokáže výše rozhodných příjmů za rozhodné období. Neprokáže-li se do této doby rozhodný příjem, zastaví se výplata přídavku na dítě od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měl přídavek na dítě vyplácet, nárok na dávku zaniká.“ 14.                      Podle ustanovení § 51 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře „prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle výše zmíněných odstavců nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle výše zmíněných odstavců, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě přiznat podle věty první a druhé nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.“ 15.                      Podle ustanovení § 67 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře „řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední krajskou pobočkou Úřadu práce. Řízení se nevede v případě změny výše dávky, jejího odnětí nebo zastavení výplaty dávky podle § 61 a v případě výplaty rozdílu mezi výší rodičovského příspěvku a dávek nemocenského pojištění podle § 30b odst. 3; o těchto skutečnostech se vydává oznámení. Řízení o změně výše dávky a řízení o zastavení její výplaty se nevede v případě vyplacení zbývající částky rodičovského příspěvku podle § 30 odst. 6; o této skutečnosti se vydává oznámení.“ 16.                      Podle ustanovení § 66 odstavce 2 správního řádu „řízení vedené z moci úřední správní orgán usnesením zastaví, jestliže zjistí, že u některého správního orgánu již před zahájením tohoto řízení bylo zahájeno řízení v téže věci, nebo jestliže v řízení, ve kterém nemohou pokračovat právní nástupci, odpadl jeho důvod, zejména jestliže účastník zemřel nebo zanikl, anebo zanikla věc nebo právo, jehož se řízení týká. Toto usnesení se pouze poznamená do spisu.“ 17.                      Podle ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. „kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.“ Podle odstavce 2 téhož ustanovení „žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.“ 18.                      Jedinou nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřuje žalobkyně v tom, že žalovaný v něm aproboval deklaratorní výrok prvostupňového rozhodnutí konstatující trvání nároku na dávku, přestože zákon vyslovení takového deklaratorního výroku nepředpokládá. 19.                      V projednávaném případě bylo zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci odejmutí dávky dle ust. § 51 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře (neboť nárok na dávku pro nedoložení podkladů žalobkyní zanikl), následně však bylo s ohledem na ust. § 51 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře v tomto řízení konstatováno, že nebyl prokázán zákonný důvod pro odejmutí dávky, a správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí, v němž ve výroku vyslovil, že nárok na dávku nadále trvá. Správní orgán I. stupně tedy namísto toho, aby správní řízení o odejmutí dávky zahájené z moci úřední dle § 66 odst. 2 správního řádu zastavil, neboť odpadl jeho důvod (tj. žalobkyně doložila nárok na dávku i po 31. 3. 2019), a toto usnesení pouze poznamenal do spisu, a zároveň zaslal žalobkyni písemné oznámení o dávce a její výši ve smyslu § 70 daného zákona, vydal prvostupňové rozhodnutí s výše uvedeným deklaratorním výrokem. Proti usnesení o zastavení řízení dle § 66 odst. 2 správního řádu, které se pouze poznamenává do spisu, by nebyla žaloba přípustná (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2018 č.j. 3 As 217/2017 - 40). 20.                      Tedy, i když z čistě formálního procesního pohledu správní orgán I. stupně měl zvolit jiný postup, jak je uvedeno výše, nemůže být žalobkyně s žalobou úspěšná. Z materiálního hlediska totiž došlo postupem zvoleným správním orgánem I. stupně a aprobovaným žalovaným ke stejnému výsledku, jako kdyby správní orgán I. stupně řízení zastavil a žalobkyni pouze zaslal písemně vyrozumění o dávce a její výši, na níž měla zpětně nárok od 1. 4. 2019. I postupem zvoleným správními orgány bylo postaveno najisto, že z důvodu zpětného doložení rozhodných příjmů žalobkyní její nárok na dávku od 1. 4. 2019 opětovně vznikl ve smyslu § 51 odst. 4 věty druhá zákona č. 117/1995 Sb. 21.                      Z toho je zřejmé, že napadeným rozhodnutím, ani prvostupňovým rozhodnutím nebylo nijak zasaženo do právní sféry žalobkyně resp. do žádného jejího veřejného subjektivního práva. Žalobkyně ostatně ani v žalobě žádné zkrácení na jejích právech či zásah do její právní sféry nenamítala, omezila se pouze na prosté konstatování nezákonnosti napadeného rozhodnutí z popsaného důvodu, aniž by uvedla, jak měla být touto nezákonností poškozena. Uvedené procesní pochybení tedy vzhledem ke svému charakteru a absenci jakýchkoliv dopadů do právní sféry žalobkyně (tj. nedošlo k žádnému zásahu do práv žalobkyně ani k jejich porušení) nemůže způsobovat nezákonnost napadeného rozhodnutí. Obdobnou skutkovou situací je již Městský soud v Praze zabýval v rozsudku ze dne 5. 5 2021, č.j. 2 Ad 2/2020-15, kde došel k obdobným závěrům. 22.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl. 23.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému nenáleží podle zákona.       Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 6. dubna 2022 Mgr. Kateřina Peroutková, v. r. samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje L. H.