č. j. 5 A 57/2022‑ 58   USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci   žalobkyně:       proti žalovanému:     Vinný dům, spol. s r.o., IČO: 26311267 se sídlem Toužimská 588/70, Praha 9 – Kbely zastoupená Mgr. Lubošem Havlem, advokátem se sídlem Na Pankráci 404/30a, Praha 4 – Nusle   Ministerstvo zemědělství, IČO: 00020478 se sídlem Těšnov 17/65, Praha 1 – Nové Město o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2022, č. j. MZE-33162/2022-14112, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Městského soudu v Praze k rukám jejího právního zástupce Mgr. Luboše Havla, advokáta, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto usnesení, kterým žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zrušil rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“) ze dne 2. 8. 2017, č. j. SZIF/2017/0510682, a vrátil mu věc k novému projednání.  Posledně uvedeným rozhodnutím SZIF oznámil žalobkyni ukončení administrace její žádosti registrační číslo 15/001/16220/564/0017 o dotaci v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 s názvem projektu „Inovace ve vinařském podniku“. 2. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně podala dne 12. 10. 2015 žádost o poskytnutí dotace v rámci výše uvedeného dotačního programu. SZIF vydal dne 27. 5. 2016 oznámení o ukončení administrace žádosti. K odvolání žalobkyně bylo toto oznámení pro nedostatek odůvodnění zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 3. 2017. SZIF dne 31. 3. 2017 znovu vydal oznámení o ukončení administrace žádosti. I toto v pořadí druhé oznámení bylo k odvolání žalobkyně zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 5. 2017. Následně SZIF vydal v pořadí třetí, již výše citované rozhodnutí ze dne 2. 8. 2017 o ukončení administrace, proti čemuž se žalobkyně bránila žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který ji usnesením ze dne 22. 9. 2021 č. j. 5 A 167/2017-89, odmítl jako předčasnou, jelikož žalobkyně nevyčerpala přípustný prostředek nápravy ve formě odvolání, a věc postoupil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný v souladu se závazným právním názorem městského soudu podanou žalobou posoudil jako odvolání a rozhodl o něm v záhlaví uvedeným rozhodnutím. 3. Městský soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je přípustná žaloba proti rozhodnutí vydanému podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, tedy proti rozhodnutí, kterým odvolací správní orgán zrušil rozhodnutí prvostupňového správního orgánu a věc mu vrátil k novému projednání. 4. K této otázce existuje konstantní a jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu (např. rozsudky ze dne 2. 2. 2015, č. j. 8 As 98/2014-47, ze dne 21. 3. 2016, č. j. 2 As 305/2015-24, nebo ze dne 9. 11. 2016, č. j. 1 As 224/2016-125) a i Ústavního soudu (usnesení ze dne 14. 2. 2017, sp. zn. III. ÚS 219/17), podle které rozhodnutí vydané na základě § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu v zásadě nemůže být rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Žalobu proti němu je třeba odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s. Tato judikatura vychází z předpokladu, že rozhodnutím odvolacího správního orgánu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí prvostupňového správního orgánu a věc mu byla vrácena k novému projednání, zůstává věc na úrovni veřejné správy a bude o ni znovu rozhodovat prvostupňový správní orgán. Proti novým rozhodnutím posléze připadá v úvahu uplatnění řádných opravných prostředků, případně správní žaloby. Takové rozhodnutí odvolacího správního orgánu proto nenaplňuje materiální znaky rozhodnutí uvedené § 65 odst. 1 s. ř. s. (úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti), čímž postrádá hmotněprávní důsledky na sféru veřejných subjektivních práv a povinností, kterým podle § 2 s. ř. s. poskytují soudy ve správním soudnictví ochranu. Za dotčení práv předvídaných v § 65 s. ř. s. nelze totiž považovat každý zásah, ale toliko zásah konečný. Přestože je tedy úkon žalovaného označen jako „rozhodnutí“, ve smyslu zákonné definice rozhodnutí v soudním řádu správním nesplňuje jeho znaky po stránce materiální, neboť nezasahoval do veřejných subjektivních práv a povinností, jelikož jim nebylo o věci rozhodnuto meritorně a konečným způsobem. Nebyly tak splněny podmínky uvedené v § 5 s. ř. s., v nichž je vyjádřena zásada subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. Teprve konečným správním rozhodnutím, vydaným v případně vedeném novém řízení budou založena, změněna, zrušena či závazně určena práva nebo povinnosti žalobkyně. Ochrana práv žalobkyně je zajištěna tím, že proti tomuto rozhodnutí ve věci může brojit žalobou u soudu. 5. Městský soud souhlasí s názorem žalovaného prezentovaným ve vyjádření k žalobě, že podaná žaloba je nepřípustná. Vyjádření k žalobě soud přeposlal žalobkyni, která však na tvrzení o nepřípustnosti žaloby nikterak nereagovala. 6. Městský soud dodává, že na věc není aplikovatelný zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění účinném od 1. 9. 2019, kdy zákonodárce novelizací § 11 odst. 5 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu (zákonem č. 280/2019 Sb.) zamýšlel vyloučit přípustnost podání odvolání proti sdělení o nevyhovění žádosti (rozhodnutí o ukončení administrace žádosti) o poskytnutí dotace (viz důvodová zpráva k zákonu č. 280/2019 Sb.). Přechodná ustanovení zákona č. 280/2019 (čl. IV) totiž stanoví, že řízení zahájená a pravomocně neskončená do nabytí účinnosti uvedené novely se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že se na nyní posuzovanou věc neaplikuje zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu ve znění účinném od 1. 9. 2019 a tato právní úprava tak není pro posuzovanou věc rozhodná, Městský soud již pro nadbytečnost nepřistoupil k posouzení otázky, zda i po dané novele je přípustné podání odvolání či již nikoliv. 7. Z výše uvedených důvodu městský soud podanou žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s. z důvodu uvedeného v § 70 písm. a) s. ř. s. odmítl. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 9. Žalobkyně za žalobu zaplatila soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Jelikož byla žaloba odmítnuta, aniž by jejímu odmítnutí předcházelo jednání, Městský soud rozhodl o vrácení tohoto soudního poplatku dle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Třicetidenní lhůta k vrácení tohoto poplatku vychází z § 10a odst. 1 stejného zákona.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha  13.12.2022           Mgr. Gabriela Bašná v.r. předsedkyně senátu