Číslo jednací: 6A 26/2022 - 18 -               ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové v právní věci žalobce: ███████████████████, nar. ██████████, státní příslušnost ████████, bytem ████████████████████████████████████, zastoupen Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem, se sídlem Havlíčkovo náměstí 189/2, Praha 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem █████████████████████████, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,         takto:   I. Žaloba se zamítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   [1]      Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 18. 3. 2022 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřoval v tom, že žalovaný doposud nevydal rozhodnutí o jeho žádosti o prodloužení doby platnosti vydané zaměstnanecké karty k povolení výkonu povolání na území České republiky ze dne 6. 10. 2021. [2]      Žalobce v podané žalobě uvedl, že žalovaný byl povinen ustanovení § 169 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), vydat rozhodnutí do 60 (ve zvlášť složitých případech do 90) dnů ode dne podání žádosti, nicméně zatím o žádosti nerozhodl. Uvedl, že dne 8. 12. 2021 byla proto podána žádost o opatření proti nečinnosti u Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, která dne 5. 1. 2022, pod č.j. MV-203257-3/SO-2021, vydala opatření, jímž přikázala žalovanému, aby do 30 dnů od doručení zprávy České správy sociálního zabezpečení, Finančního úřadu a Všeobecné zdravotní pojišťovny vydal rozhodnutí v předmětném řízení. Žalobce označil tuto lhůtu za neurčitou, neboť její stanovení nepředstavuje účinnou ochranu před nečinností. Ani tak do doby podání žaloby žalovaný nerozhodl. Z uvedených důvodů navrhoval, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí o jeho žádosti o vydání zaměstnanecké karty, o které je rozhodováno v řízení vedeném pod sp.zn. OAM-72478/ZM-2021. [3]      Žalovaný v písemném vyjádření k podané žalobě navrhoval její zamítnutí, neboť nebyl nečinný. Uvedl, že žalobcově žádosti bylo již vyhověno. Předkládací zpráva k vydání povolení, kterou žalovaný zaslal soudu, byla vydána dne 14. 1. 2022, přičemž dne 11. 4. 2022 si žalobce převzal průkaz o povolení k pobytu. [4]      V předloženém správním spisu je založen Protokol o zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji č.j. 10118960797, vydaný pracovištěm MV ČR Praha 6, který obsahuje osobní údaje žalobce, včetně jeho fotografie a podpisu určeného k digitalizaci. Na druhé straně protokolu je v kolonce „Datum a místo zpracování protokolu“ uvedeno: „24. 3. 2022, MV ČR PRAHA 6 - ████████“; dále je zde podpis žalobce. Zároveň je na první straně protokolu ručně uvedeno datum a čas „11. 4. 8:50“. Ve spise se dále nachází výzva k převzetí zaměstnanecké karty ze dne 24. 3. 2022, č.j. OAM-72478-14/ZM-2021, kterou byl žalobce vyzván, aby se dne 11. 4. v 8:50 hod. osobně dostavil na příslušné pracoviště ministerstva k převzetí zaměstnanecké karty. Žalobce tuto výzvu dne 24. 3. 2022 osobně převzal, což stvrdil svým podpisem. [5]      Podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. může soud rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen. [6]      Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. a rozhodl o věci samé bez jednání. [7]      Soud nejprve uvádí, že řízení o žalobách na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je upraveno v ustanoveních § 79 až 81 s.ř.s. V těchto ustanoveních jsou stanoveny podmínky pro podání žaloby, náležitosti žaloby a možný způsob rozhodnutí soudem. V případech, kdy se soud zabývá otázkou důvodnosti žaloby z hlediska věcného, pak z ustanovení § 81 odst. 1 s.ř.s. vyplývá, že soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Podle ustanovení § 81 odst. 2 s.ř.s. soud v případě, je-li návrh důvodný, uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Podle ustanovení § 81 odst. 3 s.ř.s. soud žalobu zamítne, není-li důvodná. [8]      Z ustanovení § 81 odst. 2 a 3 s.ř.s. vyplývá, že v případě věcného posuzování žaloby může soud rozhodnout rozsudkem buď tak, že uloží správnímu orgánu vydat rozhodnutí nebo osvědčení se stanovením přiměřené lhůty nebo tak, že žalobu zamítne. Zamítnutí žaloby je vázáno na nedůvodnost podané žaloby. Žalobu je nutno považovat za nedůvodnou také tehdy, bylo-li rozhodnutí nebo osvědčení do doby, než soud ve věci rozhodl, již správním orgánem vydáno. Tomuto výkladu svědčí i samotná znění ustanovení § 81 odst. 2 a 3 s.ř.s., ze kterých vyplývá, že jiný způsob rozhodnutí, je-li rozhodováno ve věci, soudu nepřísluší. Soud tedy buď může uložit správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení nebo musí žalobu zamítnout. V případě, že rozhodnutí nebo osvědčení v mezidobí správní orgán vydal, je pojmově vyloučeno, aby mu soud rozsudkem uložit toto rozhodnutí vydat a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu, neboť rozhodnutí bylo již správním orgánem vydáno. Pak nezbývá, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Ochrana práv žalobce spočívá v přijetí rozsudku, kterým by soud uložil správnímu orgánu zjednat nápravu, tedy vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Účelem žaloby proti nečinnosti není konstatování, zda k nečinnosti správního orgánu došlo či nikoliv. [9]      Podle ustanovení § 169t odst. 7 písm. a) zákona o pobytu cizinců, „v případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince a povolení k trvalému pobytu se vydáním rozhodnutí rozumí převzetí průkazu o povolení k pobytu, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti.“ [10]  V souladu s tímto ustanovením se tedy vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu formou zaměstnanecké karty rozumí převzetí průkazu o povolení pobytu (zaměstnanecké karty). [11]  V daném případě soud z obsahu správního spisu a vyjádření žalovaného zjistil, že žalobce si průkaz o povolení k pobytu převzal dne 11. 4. 2022. O jeho žádosti tak již bylo rozhodnuto. Z toho důvodu nelze žalovanému uložit, aby o této žádosti znovu rozhodl, a proto soud žalobu podle ustanovení § 81 odst. 3 zamítl. [12]  Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 21. července 2022 JUDr. Ladislav Hejtmánek předseda senátu