6 A 55/2022-31 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci   žalobce: xxx zastoupený/zastoupená: JUDr. Emil Flegel, advokát, se sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 10   proti   žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1   řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve věci sp. zn. 128623/2021/Kor     takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění   [1]                        Žalobce napadl postup žalovaného ve shora uvedeném správním řízení a domáhá se vydání rozhodnutí ve věci, přičemž tvrdí, že dne 6. 3. 2022 podal odpor proti příkazu žalovaného ze dne 25. 2. 2021, čj. MHMP 741993/2021/Kor, sp. zn. 128623/2021/Kor. Žalovaný vychází z toho, že tento příkaz nabyl právní moci.   [2]                        V žalobě uvádí, že příkaz byl nesprávně doručován, neboť jej doručoval na adresu xxx, kde žalobce ke dni 12. 3. 2021 ukončil trvalý pobyt, a od dubna 2021 měl v registru obyvatel evidovanou jinou adresu (xxxx). O příkazu se dozvěděl dne 4. 3. 2022, kdy mu jej předala bývalá manželka.   [3]                        Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou, neboť na doručence je uveden údaj xxxx, ten je však doručovatelem přeškrtnut a napsáno xxxx, tedy zvolil si službu dosílky. Na tomto místě nebyl zastižen, byla mu zanechána výzva s poučením, žalobce si zásilku ve lhůtě 10 dnů nevyzvedl.   [4]                        K vyjádření žalovaného podal žalobce repliku, v níž setrval na své argumentaci, opravil své tvrzení ohledně hlášeného pobytu, který měl na nové adrese hlášen od 22. 3. 2021, službu dosílky na poště si nikdy nezřídil.   [5]                        Z předloženého správního spisu soud ověřil, že jeho obsahem je doručenka pošty, na níž je jméno a příjmení žalobce, dále adresa xxxx, ta je přeškrtnuta, a ručně je dopsáno xxxx. Obsahem doručenky je prohlášení doručujícího orgánu, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení, zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 27. 5. 2021. U prohlášení příjemce zásilky je uvedeno „vhoz do schrány“.   [6]                        Městský soud v Praze přezkoumal napadený postup žalovaného (ust. § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.   [7]                        Podle ust. § 20 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném v rozhodné době: „Fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 4), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena. Provádí-li doručení sám správní orgán, mohou osoby doručení provádějící doručit i mimo územní obvod tohoto správního orgánu.“.   [8]                        Podle ust. § 24 odst. 1 správního řádu: „Jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.“.   [9]                        Při posouzení doručování příkazu, z něhož se pak musí odvozovat běh lhůty pro podání odporu, je nutné vycházet z toho, že sice byla na doručence uvedena původně jiná adresa, než ta, která byla uvedena v příslušném informačním systému, tato adresa pak byla ale změněna ruční poznámkou na adresu, která tomuto údaji v informačním systému odpovídala. Vzhledem k prohlášení doručujícího orgánu je pak patrné, že žalobci na adrese, která byla takto ručně přepsána, bylo zanecháno poučení o následcích nevyzvednuté zásilky podle ust. § 24 odst. 1 správního řádu. Obsah doručenky tak svědčí závěru, že doručující orgán doručoval zásilku na adresu, kterou měl žalobce evidovánu v informačním systému, byť tato adresa byla ručně změněna na doručence. Doručenka jinak obsahuje všechny náležitosti doručenky, včetně prohlášení doručujícího orgánu a otisku denního razítka pošty, o doručování písemnosti, je tak nutné vycházet z toho, co doručenka obsahuje, tedy z adresy, která po ručním přepsání odpovídala údaji, který měl žalobce evidován v informačním systému evidence obyvatel.   [10]                        Je pak pro posouzení věci nerozhodné, zda žalobce měl na poště zřízenu tzv. dosílku či nikoliv, neboť taková případná dohoda žalobce s poštou na shora uvedeném závěru o doručování písemnosti nemá žádný vliv.   [11]                        Doručováno tak bylo v souladu se shora uvedenými ustanoveními správního řádu, a zásilka (příkaz) tak byla doručena dne 16. 6. 2021 uplynutím lhůty podle ust. § 24 odst. 1 správního řádu. Pokud žalobce odpor podal dne 6. 3. 2022, stalo se tak po uplynutí lhůty pro podání odporu, a žalovaný není nečinný, pokud k tomuto procesnímu úkonu žalobce nepřihlíží.   [12]                        V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 81 odst. 3 s.ř.s.).   [13]                        Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání žaloby nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.). Soud žalobu projednal přednostně, neboť se jedná o věc, která ze zákona tento režim splňuje.   [14]                        Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha dne 1. listopadu 2022         JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r. předseda senátu