č. j. 8 A 89/2022‑ 54   USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci   žalobce           proti žalovanému   Bc. Mgr. P. K., MBA Ph.D.,     zastoupen V. K., obecnou zmocněnkyní, bytem X     Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2     o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v nedoručení rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Příbrami ze dne 28. 4. 2022, č. j. UPCE-PB-2022/144845-20210202, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se z účtu Městského soudu v Praze vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. IV. Žalobce se vyzývá, aby soudu bezodkladně sdělil číslo účtu, na který bude moci být zaplacený soudní poplatek poukázán. Odůvodnění: 1. Žalobce podal dne 23. 9. 2021 u Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Příbrami (dále jen „Úřad práce“) žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“). Po předchozím řízení Úřad práce rozhodnutím ze dne 28. 4. 2022, č. j. UPCE-PB-2022/144845-20210202, tuto žádost o informace odmítl (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Žalobce uvedené rozhodnutí napadl odvoláním. V zákonné lhůtě pro rozhodnutí nicméně žalobci rozhodnutí o odvolání nebylo doručeno, a proto se žalobce dne 10. 6. 2022 obrátil na Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) s podnětem k učinění opatření proti nečinnosti žalovaného. ÚOÚO následně žalobci přípisem ze dne 13. 7. 2022 sdělil, že při prověřování žalobcova podnětu bylo zjištěno, že rozhodnutí o odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí již bylo vydáno, resp. zmocněnkyni žalobce odesláno do datové schránky dne 9. 6. 2022. 2. Žalobci, resp. jeho zmocněnkyni, nicméně rozhodnutí o odvolání doručeno nebylo. Z uvedeného důvodu žalobce u Krajského soudu v Praze podal dne 14. 7. 2022 žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím právě v nedoručení rozhodnutí o odvolání. V té se domáhal toho, aby soud vyslovil nezákonnost uvedeného zásahu. Žalobce v této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, č. j. 2 As 190/2014-52. V doplnění žaloby ze dne 20. 7. 2022 žalobce uvedl, že dne 19. 7. 2022 obdržel od žalovaného sdělení, ve kterém žalovaný uznal své pochybení při odesílání, resp. doručování rozhodnutí o  odvolání. K tomuto podání žalobce přiložil právě uvedené sdělení žalovaného, ze kterého vyplývá, že při odesílání rozhodnutí o odvolání žalobci (resp. do datové schránky jeho zmocněnkyně), došlo k chybě, v jejímž důsledku datová zpráva nebyla vůbec odeslána. Žalovaný současně uvedl, že dne 14. 7. 2022 bylo do datové schránky zmocněnkyně žalobce již rozhodnutí o odvolání skutečně odesláno. Žalobce k uvedenému podání současně připojil i samotné rozhodnutí o odvolání; současně ale setrval na podané žalobě. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 12. 9. 2022 věc postoupil k vyřízení Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) z důvodu jeho místní příslušnosti. 3. Podle § 82 s. ř. s., [k]aždý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 4. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., [n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 5. Městský soud konstatuje, že v judikatuře správních soudů – tak jak upozorňuje žalobce – je skutečně v některých případech připouštěna soudní ochrana prostřednictvím žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s. i proti nedoručení správního rozhodnutí (viz žalobcem uváděný rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 As 190/2014). Nejvyšší správní soud nicméně ve své pozdější judikatuře dovodil, že nedoručení správního rozhodnutí bude mít potenciál být nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. pouze ve výjimečných případech. Konkrétně v rozsudku ze dne 22. 1. 2020, č. j. 10 As 292/2019-29, konstatoval následující: „Nedoručení rozhodnutí tedy bude představovat nezákonný zásah spíše výjimečně, typicky v situaci, kdy nedoručení rozhodnutí skutečně a přímo zasahuje do práv a povinností jeho adresáta či třetí osoby, přičemž proti tomu neexistuje jiná efektivní zákonná ochrana (srov. pro tento příklad např. rozsudek ze dne 14. 12. 2016, čj. 2 Afs 243/2016-34, věc ČKD PRAHA DIZ, bod 22 – zde se jednalo o údajné nedoručení zajišťovacích příkazů). V obvyklých situacích však není třeba poskytovat účastníkovi ochranu proti vadám v doručování prostřednictvím zásahové žaloby, neboť i při vadách v doručování bude možné bránit se proti finálnímu rozhodnutí. V případě žalobců, kterým nebylo rozhodnutí správního orgánu předtím řádně doručeno, je totiž rozhodnutí doručeno k okamžiku faktického oznámení rozhodnutí (viz již cit. rozsudek 4 As 126/2017, podobně rozsudky ze dne 20. 9. 2017, čj. 6 As 45/2017-34, body 17 až 19, nebo ze dne 23. 8. 2017, čj. 3 As 67/2017-29, bod 14).“ V právě citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud přitom výslovně upozornil, že v případě řešeném ve věci sp. zn. 2 As 190/2014 byly dány poměrně specifické skutkové okolnosti (několikráte zrušené prvostupňové správní rozhodnutí ve věci správního trestání, nedoručení zrušovacího odvolacího rozhodnutí přestupci, v důsledku čehož nebylo rozhodnuto o náhradě škody poškozenému, žalobcem pak byl nikoliv přestupce, ale právě poškozený, o jehož nároku na náhradu škody nemohly správní orgány právě z důvodu „neukončení“ řízení rozhodovat); závěry tohoto rozsudku proto nelze mechanicky aplikovat i na případy, ve kterých pochybení při doručování (resp. nedoručení písemnosti) nevedlo k přímému zkrácení na hmotných právech. 6. V posuzovaném případě z podkladů předložených žalobcem vyplývá, že došlo k chybě při odesílání rozhodnutí o odvolání do datové schránky zmocněnkyně žalobce. Ten nicméně nebyl – kromě toho, že se v důsledku uvedené chyby pozdržel postup při vyřizování jeho žádosti o informace – na svých právech nijak specificky zkrácen. S rozhodnutím o odvolání se nakonec seznámit mohl, a to již díky tomu, že žalovaný sám napravil své dřívější pochybení při doručování tím, že opakovaně odeslal příslušnou písemnost do datové schránky zmocněnkyně žalobce. Žalobci tak ve výsledku rozhodnutí o odvolání doručeno bylo, což je potvrzeno již tím, že ho sám v nynějším řízení soudu předložil. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce může dále v zákonných lhůtách bránit prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí podle § 65 s. ř. s. (rozhodnutím o odvolání bylo totiž jeho odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí zamítnuto). Uvedené pochybení při doručování tedy ve výsledku nemělo potenciál se specificky projevit ve sféře žalobcových hmotných práv, resp. být nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. Z uvedeného důvodu městský soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl, a to pro neodstranitelný nedostatek v podmínkách řízení spočívající právě v absenci připustitelného tvrzení nezákonného zásahu. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. 8. Městský soud rovněž v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl žalobci vrátit zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, neboť žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním. Za tímto účelem městský soud žalobce vyzval ke sdělení čísla účtu, na který bude moci být vracený soudní poplatek poukázán.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha dne 22. listopadu 2022     JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.