K ověření, zda trvalé bydliště kandidáta ve volbách (§ 5 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí) naplňuje podmínku fakticity, a je tak dán úzký vztah kandidáta k obci, soud přistoupí pouze v případě, že existují důvodné pochybnosti o jeho faktickém trvalém žití v obci.

č. j. 8 A 96/2022‑ 14     USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci navrhovatelky   proti     odpůrci I. E.,         Městská část Praha 18, Se sídlem Bechyňská 639, Praha 9,     za účasti Ivana Kabického, bytem X,   v řízení o neplatnosti volby kandidáta,   takto: I. Návrh se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění: 1. Navrhovatelka se podaným návrhem domáhá vyslovení zániku mandátu účastníka řízení -  kandidáta Ivana Kabického, který kandidoval na kandidátní listině politické strany TOP 09 pod číslem 3 do zastupitelstva MČ Praha 18 v komunálních volbách konaných ve dnech 23. 9. – 24. 9. 2022 (dále také jen jako „kandidát“) a vyslovení vzniku mandátu kandidátky Michaely Řepové. 2. Podaný návrh odůvodnila tím, že kandidát Ivan Kabický není volitelný, neboť jsou vážné důvody zpochybňující fakticitu jím uvedeného trvalého pobytu. Volební zákon byl podle navrhovatelky porušen způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. 3. Jak uvedla, kandidát od roku 2010 nebydlí v X, bydlí v obci X v okrese X na adrese X, v domě, který zakoupil v letech 2008 až 2010 se svou manželkou. Po protestech části zastupitelů Městské části Praha 18 dům formálně převedl na své dcery. Ani jedna z dcer kandidáta však uvedeném domě nebydlí. Skutečnost, že kandidát již mnoho let v X nebydlí, je mezi občany Městské části Praha 18 a veřejným tajemstvím. 4. Navrhovatelka své tvrzení doložil článkem ke komunálním volbám nazvaným „Pozor, tajné informace. Čtěte rychle, než to smažou.“, který uveřejnil zastupitel Olaf Deutsch, v němž pod bodem 6. Top 09 je uvedeno „tým nově posílil letňanský gigant z H.“. 5. Navrhovatelka dále uvedla, že je jí známo, že kandidát si zřídil datovou schránku, podle jejího názoru proto, aby neměl problémy s vyzvedáváním zásilek, neboť se v místě trvalého bydliště nezdržuje. 6. Navrhovatelka dále odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. PL ÚS 9/94, zdůrazňující princip samosprávy, s tím že pro obyvatele městské části je velkým nebezpečím, pokud by ve funkci zastupitele byla osoba, která fakticky v městské části nebydlí, neboť její hlasování může negativně ovlivnit život městské části, například prosazením změny územního, a pro to důležité, aby se na správě obce podíleli pouze ti, kdo do tohoto společenství skutečně patří. 7. Volební orgán – Městská část Praha 18 k výzvě soudu sdělil, že Ivan Kabický je od 13. 10. 2021 trvale hlášen na adrese X. 8. Kandidát k věci uvedl, že podaný návrh je vyústěním mnohaleté šikany ze strany navrhovatelky. V Letňanech bydlí od roku 1993, nejdříve na adrese Y, byt loni prodali a pořídili do společného jmění s manželkou byt na adrese X, který společně užívají. 9. Městský soud ověřil z listiny: „Prohlášení kandidáta“ že kandidát udělil souhlas se svou kandidaturou, uvedl, že mu nejsou známy překážky volitelnosti do zastupitelstva. Zároveň je jako místo, kde je kandidát přihlášen k trvalému pobytu uvedeno X. Soud dále ze zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva, a to Městské části Praha 18 ověřil, že kandidát byl zvolen za volební stranu číslo 6- Top 09. Dále městský soud vzal za z výpisu z listu vlastnictví č. X pro obec X, katastrální území X, že vlastnické právo k rodinnému domu č. p. X na pozemku p. č. X v ulici X je zapsáno pro tři osoby. Vlastnické právo kandidáta zde zapsáno není. 10. Podle § 5 odst. 1 zákona č. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, členem zastupitelstva obce může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b); členem zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy může být zvolen ten volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) a který je v den voleb v tomto městském obvodu nebo městské části přihlášen k pobytu. 11. Podle § 90 odst. 1 s.ř.s. za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. 12. Otázkou, zda trvalý pobyt ve vztahu k volebnímu právu ve volbách do zastupitelstev obcí je nutno posuzovat pouze z hlediska formálního nebo i z hlediska faktického pobytu voliče, se zabýval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 59/10. V tomto nálezu Ústavní soud konstatoval, že „bez ohledu na obecnou rovinu evidenční povahy přihlášení se k trvalému pobytu je dle názoru Ústavního soudu, a to zejména s přihlédnutím k závěrům uvedeným v nálezu ze dne 13. 9. 1994 sp. zn. Pl. ÚS 9/94 třeba pečlivě zkoumat s ohledem na závažnost dopadu i skutečnost, zda toto přihlášení nebylo zcela účelovým jednáním ve vztahu ke vzniku aktivního volebního práva porušujícím smysl a účel ustanovení § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech (dál jen „zákon o evidenci obyvatel“), tedy jednáním obcházejícím zákon o evidenci obyvatel i zákon o volbách do zastupitelstev obcí.“ Dále ústavní soud v uvedeném nálezu konstatoval, že „trvalý pobyt v obci, jako ústavní a zákonná podmínka výkonu aktivního i pasivního volebního práva pro volby do zastupitelstev obcí není v právní úpravě ustanovena samoúčelně. Sleduje totiž legitimní cíl, aby orgány samosprávy obce měli právo volit jen obyvatelé obce, tj. ti, kteří v obci trvale žijí a tedy tvoří (relativně) trvalou součást územního společenství osob, které si prostřednictvím voleb do zastupitelstev obcí volí své zástupce za účelem svěření podstatného rozsahu svého práva na výkon obecní samosprávy po dobu čtyř následujících let. Tento závěr podporuje i ústavní vymezení územně samosprávných celků jako územních společenství občanů, která mají právo na samosprávu, v čl. 100 odst. 1 Ústavy. Citované ustanovení ústavy tedy nepředpokládá ochranu práva podílet se na správě obecních záležitostí u těch, kdo se skutečným životem obce nemají objektivně nic společného.“ 13. Z uvedeného závěru Ústavního soudu jednoznačně vyplývá, že v případě voleb do zastupitelstev obcí je podstatná i fakticita pobytu jednotlivých voličů v dané konkrétní obci a jejich účast na životě této obce. K charakteru trvalého pobytu Ústavní soud ve výše citovaném nálezu odkázal na svůj nález ze dne 13. 9. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 9/94, ve kterém je uvedeno, že v případě trvalého pobytu se jedná „o faktické vyjádření trvalého pobytu a tedy o trvalý pobyt nikoli ve smyslu evidenčním – přihlášení se k trvalému pobytu na příslušném úřadě – ale ve smyslu faktickém. Trvalým pobytem je třeba takto rozumět pobyt v místě stálého bydliště člověka, tj. zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání a v němž se také zdržuje s úmyslem zdržovat se trvale.“   14. V novějším nálezu ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4241/18, ústavní soud uvedl, že tzv. „úzký vztah“ či faktické pouto k obci při volbách do jejího zastupitelstva „lze ověřovat pouze u těch kandidátů, kteří jsou přihlášení k trvalému pobytu v obci, takže toto ověřování může mít jen negativní výsledek, tedy že evidovaná osoba takový požadavek nesplňuje, nikoli pozitivní výsledek, tedy že neevidovaná osoba přesto může volit, či je dokonce volitelná“. 15. Městský soud v Praze vyšel z toho, že ověření, zda trvalé bydliště kandidáta splňuje podmínku fakticity a je tak dán úzký vztah kandidáta k obci, je na místě, existují – li důvodné pochybnosti o jeho faktickém trvalém žití v obci. 16. Takové okolnosti však v projednávané věci neshledává. Navrhovatelka neuvedla konkrétní, právně významné skutečnosti, jež by nasvědčovaly tomu, že bydliště kandidáta je jen formální a kandidát nemá k obci – zde městské části vztah. Navrhovatelka se omezila na tvrzení, že mezi občany je veřejným tajemstvím, že kandidát bydlí v X, k tomu však neuvedla žádné další konkrétní skutečnosti. 17. V řízení bylo prokázáno, že kandidát je trvale hlášen na adrese X, kde, jak uvedl, bydlí s manželkou a není vlastníkem domu v X. Z uvedeného důvodu soud nepřistoupil k výslechu navrhovaných svědků a podaný návrh zamítl.   Poučení: Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 1 s.ř.s.)     Praha 19. října 2022 JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu           Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.