č. j. 8 Ad 1/2019‑ 91   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Ing. Jana Kratochvíla L.L.M., Ph.D. ve věci   žalobce         proti   žalovanému   Bc. M. S. bytem X zastoupeného advokátem Mgr. Václavem Strouhalem se sídlem Přátelství 1960, Písek,       Policejní prezidium České republiky se sídlem Strojírenská 27, Praha 7,   v řízení o žalobě proti rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ze dne 31. 10. 2018, č. j. PPR-18011-30/ČJ-2017-990131, takto:   I. Rozhodnutí prvního náměstka policejního prezidenta ze dne 31. 10. 2018, č. j. PPR-18011-30/ČJ-2017-990131, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce byl příslušníkem Policie České republiky (dále také jen jako „PČR“) zařazeným k ochranné službě policie, odboru ochrany objektů zvláštního určení, 2. oddělení, 4. skupina. Žádostí ze dne 13. 2. 2017 adresovanou Policii České republiky, ochranná služba PČR, jako správnímu orgánu prvého stupně žalobce požádal, aby mu byla uhrazena náhrada služebního příjmu za nařízenou službu přesčas do limitu 150 hodin nařízených přesčasových hodin za rok 2012, 2013, 2014, 2015 a 2016, spolu s doplacením rozdílu nároků souvisejících s tímto služebním příjmem, s tím, že služba přesčas mu byla nařízena nezákonně. 2. Rozhodnutím ředitele ochranné služby PČR ze dne 2. 5. 2017, č. j. 582/2017, byla žádost žalobce o doplatek služebního příjmu zamítnuta. Jak se podává z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu prvého stupně ředitel ochranné služby PČR se předně ve vztahu k nařízené službě přesčas konané podle § 54 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“ nebo jen „zákon“) v každém uvedeném kalendářním roce od 1. ledna 2012 do 12. února 2014 dovolal podle § 206 odst. 1 zákona o služebním poměru práva promlčení, s tím, že lhůta pro uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru činí podle § 207 odst. 1 zákona 3 roky a marně uplynula dne 13. února 2017. 3. Správní orgán prvého stupně po provedené analýze konstatoval, že žalobci byla služba přesčas nařízena podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru v každém uvedeném  kalendářním roce od 13. 2. 2014 do 31. 12. 2016 v celkovém počtu 178 hodin. V uvedeném období žalobci nebyl nařízen výkon služby přesčas v důležitém zájmu služby dle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. Celkový součet všech přezkoumávaných hodin nařízené služby přesčas v důležitém zájmu služby činila 178 hodin a žalobci náhrada služebního příjmu a s tím souvisejících nároků nenáleží. 4. Žalobce podal proti rozhodnutí správního orgánu prvého stupně odvolání, o němž rozhodl žalovaný tak, že rozhodnutí ředitele ochranné služby ve věcech služebního poměru ze dne 2. 5. 2017 změnil v části výroku, které znějí: „Podle § 2 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“) a s odkazem na § 54, 206, 207 odst. 1 a 2 zákona o služebním poměru…“ a „… za nařízenou službu přesčas v důležitém zájmu služby konanou podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru od 13. 2. 2014 do 31. 12. 2016 nejvýše v rozsahu 150 hodin v každém uvedeném kalendářním roce… budou nově znít: „Podle § 2 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“) a podle § 181 odst. 1 ve spojení s § 125 odst. 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a s odkazem na § 54, 207 odst. 1 a zákona o služebním poměru…“ a „… za nařízenou službu přesčas v důležitém zájmu služby konanou podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru od 13. 2. 2014 do 31. 12. 2016 nejvýše v rozsahu 150 hodin v každém uvedeném kalendářním roce…“ V ostatním napadené rozhodnutí potvrdil.     II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 5. Žalobce v podané žalobě namítl, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav a nesprávně jej posoudil. Napadené rozhodnutí je založeno na nesprávném právním názoru a porušení procesních předpisů. 6. V úvodní části žaloby žalobce obsáhle cituje judikatury správních soudů týkající se tzv. „policejních přesčasů“.  Z této judikatury pak dovozuje, že nedostatečná personální obsazenost není důvodem, pro který by mohlo být přistoupeno k nařízení přesčasové služby dle ustanovení § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. Žalobci, jak uvedl, je známo, že stanovení počtu systematizovaných služebních míst nemůže ovlivnit prvostupňový služební funkcionář, avšak tato skutečnost nemůže být kladena k tíži žalobce. K tíži žalobce nemůže být kladeno ani nedostatečné finanční zajištění bezpečnostního sboru, v důsledku kterého je útvar žalobce personálně poddimenzován. 7. V další části žaloby žalobce shrnul stav věci s tím, že ani v jednom z identifikovaných období nebyl útvar žalobce plně naplněn. Útvar žalobce se ani nesnažil dosáhnout plné naplněnosti systematizovaných služebních míst a spoléhal na to, že služby chybějících příslušníků budou následně obsazeny prostřednictvím nařízení přesčasové služby stávajícím příslušníkům. Tato nařízená přesčasová služba byla následně záměrně nesprávně vydávána za přesčasovou službu dle ustanovení § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. 8. Žalobce uvedl, že stávající počty příslušníků a stávající rozsah fondu doby služby neumožňuje řádné zajištění činnosti útvaru. Z výslechu svědků vyplynulo, že u útvaru neexistuje žádné systematické plánování služeb jednotlivým příslušníkům a příslušníci jsou reálně s termínem další služby seznamováni až na stávající službě. K systematice plánování služeb jednotlivým příslušníkům a k personální obsazenosti útvaru bylo žalobcem navrženo doplnění dokazování, ke kterému však služební funkcionář nepřistoupil. 9. Žalobce odkázal na výpověď plk. B., kterým bylo v rámci porady ze dne 23. 1. 2013 sdělováno, že útvar dosahuje podstavu o 238 příslušníků, na přesčasech bylo v předcházejícím roce vyplaceno cca 47 milionů Kč a v roce předcházejícím údajně 42 milionů Kč, odbor vykazuje cca více než 80.000 přesčasových hodin. Dále bylo konstatováno, že došlo k podcenění situace a útvaru jsou dlouhodobě známy veškeré překážky. Z tohoto důvodu je nutno naplňovat přesčasových 150 hodin a tento systém bude fungovat, dokud nebude útvar posílen. 10. Žalobce namítl, že žalovaný tento důkaz neprovedl, což odůvodnil tím, že v odvolacím řízení jsou posuzovány roky 2014 až 2016 a během posuzovaného období došlo k organizační změně a také ke změně bezpečnostní situace. 11. Žalobce dále namítl, že žalovaný záměrně nesprávně vymezil přezkoumávané období tak, aby do něj nebylo zahrnuto období, ke kterému se vyjádřil plk. B. a následně žalovaný tuto skutečnost uvedl jako důvod, pro který nebylo přistoupeno k doplnění dokazování. 12. Dále žalobce namítl, že ve vztahu k námitce promlčení navrhl další doplnění dokazování, ze kterého by bylo patrno, že vznesená námitka je v rozporu s dobrými mravy. Příslušníci sloužící u útvaru byli setrvale odrazováni od podávání žádostí o doplatek služebního příjmu a ujišťováni, že jim tento doplatek nenáleží, neboť nařízená přesčasová služba splňuje zákonná kritéria. 13. Žalobce brojil proti vyžívání systému EKIS WEB jako základu odůvodnění napadeného rozhodnutí. Jak uvedl, tento počítačový systém nemůže nahradit doložení prvotních materiálů do spisového materiálu. Výstupy z aplikace systému EKIS WEB žalobce označil za nepřezkoumatelné a neautentické, neboť s takovýmito podklady může být manipulováno. Tato manipulace či jiné zásahy mohou být provedeny minimálně správcem systému. Z tohoto důvodu je vždy třeba do spisu dokládat primární podklady a z takových primárních podkladů vycházet. 14. V další žalobní námitce žalobce namítl, že řada z nařízených přesčasových služeb žalobce byla částečně odůvodňována aktuálně trvající mimořádnou událostí s tím, že k pojmu mimořádná událost se služební funkcionář vyjádřil na straně 24 a násl. napadeného rozhodnutí. Žalobce namítl, že i mimořádná událost musí splňovat kritérium výjimečnosti. Žalovaný mimořádnosti bezpečnostních hrozeb odůvodňuje bezpečnostní situací, která panovala v letech 2014, 2015 a 2016 nejen v České republice, ale i v evropském a schengenském prostoru, a vzhledem k členství České republiky v Severoatlantické alianci (NATO) též ve světě. Na základě uváděných bezpečnostních hrozeb byl následně vyhlášen 1. stupeň bezpečnostní ochrany vymezených objektů, který trval delší dobu a vyplýval z celkové celospolečenské situace nejen v České republice. Vyhlášení 1. Stupně bezpečnostní ochrany vymezených objektů je nepochybně činěno v návaznosti na zvýšení bezpečnostních rizik, avšak nenaplňuje pojem důležitého zájmu služby dle ustanovení § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. 15. Pokud jde o konkrétní službu přesčas, žalobce uvedl následující: 16. Dne 6. 5. 2014 byla žalobci nařízena přesčasová služba z důvodu dočasné neschopnosti k výkonu služby jiným příslušníkem ve dnech 12. 3. 2014 až 4. 6. 2014. Nepochybně se tedy jednalo o dlouhodobou neschopnost ke službě, která vznikla již před zafixováním plánu služeb na následující měsíc a nelze hovořit o neschopnosti ke službě, která by v sobě měla rysy nahodilosti. V případě absence jiného příslušníka z důvodu neschopnosti ke službě je třeba zjišťovat charakter této neschopnosti ke službě. 17. Dne 8. 5. 2015 byla žalobci nařízena přesčasová služba z důvodu realizace bezpečnostní akce - den otevřených dveří Senátu. Tato bezpečnostní akce nesplňuje požadavky, které jsou dovozeny judikaturou pro možnost nařízení přesčasové služby v souladu s ustanovením § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru. 18. Dne 6. 1. 2016 byla žalobci nařízena přesčasová služba z důvodu čerpání dovolené jiným příslušníkem. Tento důvod nařízení přesčasové nemůže obstát jako důvod nařízení přesčasové služby v souladu s ustanovením § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, což vyplývá z ustálení judikatury správních soudů. Uvedený důvod nařízení přesčasové služby nemůže obstát ani při zohlednění ustanovení § 66 odst. 1 a 2 zákona o služebním poměru. Nařizování přesčasové služby za absentujícího příslušníka, který čerpá dovolenou, pouze dokladuje nedostatečnou personální situaci, která panovala u útvaru žalobce. 19. Dne 31. 1. 2016 a 15. 2. 2016 byla žalobci nařízena přesčasová služba z důvodu čerpání dovolené jiným příslušníkem. Žalobce k tomu odkázal na své námitky uváděné k nařízení přesčasové služby dne 6. 1. 2016. 20. Dne 10. 2. 2016, 5. 5. 2016, 9. 6. 2016 byla žalobci nařízena přesčasová služba z důvodu neschopnosti ke službě jiného příslušníka. Žalobce odkázal na své námitky uváděné k nařízení přesčasové služby dne 6. 5. 2014. 21. Dne 21. 3. 2016 byla žalobci nařízena přesčasová služba z důvodu nepřítomnosti jiného příslušníka, kterému byl ve dnech 8. 3. 2016 až 21. 3. 2016 poskytnut ozdravný pobyt. Jak uvedl, žalovaný sám uvádí, že je mu známa judikatura správních soudů ve vztahu k nařizování přesčasové služby z důvodu poskytnutí ozdravného pobytu jinému příslušníkovi, nicméně následně se touto judikaturou neřídil. 22. Žalobce v závěru žaloby vytkl žalovanému, že v rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí kumuluje jednotlivá bezpečnostní rizika, což ve výsledku strategii jeho argumentace snižuje. Z logiky věci není možné, aby jednomu příslušníkovi byla nařízena přesčasová služba ze všech dále uvedených z důvodů: absence jiného příslušníka, semináře Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu pod záštitou velvyslankyně Čínské lidové republiky, slavnostního zahájení výstavy Výtvarná díla dětí Základní umělecké školy Pelhřimov, uskutečnění návštěvy delegace Výboru pro obranu a bezpečnost Parlamentu Gruzie a další. 23. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že služby přesčas byly žalobci nařízeny na základě posouzení bezpečnostní situace a aktuálních vyhodnocení bezpečnostních rizik. Výjimečnost nařízených služeb přesčas je nezbytné posuzovat v souběhu běžného programu, významu a rozsahu akcí, které se konaly v chráněných objektech, a možného ohrožení, z nich plynoucího a rovněž vývoji bezpečnostní situace v posuzované době. Základní rozsah ochrany objektu, v němž se pohybuje trvale chráněná osoba, byl zvýšen na základě vyhlášeného prvního stupně bezpečnostní ochrany vymezených objektů a bylo nezbytné ho dodržovat nebo zvyšovat v návaznosti na zjištění byť i jen možného ohrožení osob, případně objektů, které se v objektu nebo v jeho okolí nacházejí, nebo v souvislosti s přijetím pozvaných osob a delegací, protože mohly být plánovaným cílem útoku, nebo v souvislosti s konáním dne otevřených dveří, konferencí, seminářů, výstav a podobně, kdy se v objektu, případně jeho okolí pohybuje větší počet neprověřených osob. 24. Pravidla základního rozsahu ochrany se měnila poté, co byla nařízena zvýšená ostražitost, změna bezpečnostního dohledu nebo zvýšený režim vyzbrojení z důvodu hrozícího teroristického útoku. Nezajištění ochrany chráněných objektů či jejich nedostatečné zajištění by ohrozilo životy a zdraví chráněných osob, které se v chráněných objektech pohybují, a uvedených objektů, jejichž ochrana je důležitá pro chod státu. 25. Žalobce byl v posuzovaných dnech velen k výkonu služby přesčas za konkrétní příslušníky s výjimkou bezpečnostní akce nařízené z důvodů dne otevřených dveří Senátu. Z plánu služeb žalobce a plánu služeb nahrazovaných příslušníků za konkrétní měsíc je zřejmé, že nahrazovanému příslušníkovi byl na posuzovaný den plánován výkon služby a žalobci nebyl na posuzovaný den plánován výkon služby ani výkon služby přesčas. Výkon jednotlivých služeb přesčas byl žalobci nařízen rozkazem vedoucího skupiny s odůvodněním, kdy, za koho a proč je mu nařízen výkon služby přesčas podle § 54 zákona. 26. V případě dne 6. 5. 2014 se jednalo o dlouhodobou neschopnost výkonu služby, která vznikla před zafixováním plánu služeb na následující měsíc, nelze hovořit o prvku nahodilosti, avšak nařízení služby přesčas bylo odůvodněno nejen neschopností jiného příslušníka k výkonu služby, ale též dalšími důvody, které vedoucí příslušník vyhodnotil tak, že se jedná o mimořádné události. 27. Pokud jde o nařízení služby přesčas dne 8. 5. 2015, tehdejší bezpečnostní situace na území České republiky, v zahraničí a vývoj bezpečnostní situaci v jednotlivých státech, se následně promítl do bezpečnostních opatření směřujících k ochraně objektů na území České republiky a v množství nasazených příslušníků. 28. Služba přesčas ve dnech 6. 1. až 7. 1. 2016, 31. 1. až 1. 2. 2016 a 15. 2. až 16. 2. 2016 byla nařízena z důvodu čerpání dovolené jinými příslušníky. Ve všech žádostech o udělení dovolené, které byly podány po zafixování plánu služeb na příslušný měsíc, šlo o případy, kdy byly určeny k dočerpání dovolené za předchozí kalendářní rok. 29. Služba přesčas dne 21. 3. 2016 byla žalobci nařízená pro absenci příslušníka z důvodu poskytnutí ozdravného pobytu a aktuální vyhodnocení bezpečnostních rizik.   III. Posouzení žaloby 30. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 31. Městský soud v Praze (dále též jen „městský soud“ nebo jen „soud“) předně uvádí, že judikatura Nejvyššího správního soudu dovodila, že na základě analogické aplikace § 125 odst. 1 zákona o služebním poměru má příslušník nárok na náhradní volno nebo na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku i za každou vykonanou hodinu služby přesčas do limitu 150 hodin v kalendářním roce, která byla nařízena v rozporu se zákonem (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2013, čj. 4 Ads 11/2013-41, č. 2900/2013 Sb. NSS). Pro účely posuzované věci tak lze konstatovat, že došlo-li k nařízení služby přesčas v rozsahu do 150 hodin v kalendářním roce v souladu s § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, není dán nárok na proplacení takové služby přesčas. Naopak, pokud nebyly dodrženy podmínky citovaného ustanovení, vznikají příslušníku peněžní nároky spojené se službou přesčas. 32. Podle rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 9 As 133/2017 - 35,  ze dne 25. 1. 2018, č. j. 9 As 258/2017 - 32, nověji pak např. ze dne 28. 4. 2021, č. j. 4As 330/2020-33, je nutné zabývat se kumulací důvodů nepřítomnosti příslušníků v každém rozhodném dni, kdy je třeba aby, byl zjištěn 1) počet příslušníků, jimž byla nařízena služba přesčas, 2) počet příslušníků, kteří nemohli nastoupit do služby z důvodů, pro něž je možno za účelem jejich zástupu nařídit jinému příslušníkovi službu přesčas, která není podle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, 3) celkový počet příslušníků, kteří nemohli do služby nastoupit, a byli tak zastoupeni také příslušníky s nařízenou službou přesčas bez splnění podmínek uvedených v § 54 odst. 1 téhož zákona. 33. Podle § 125 odst. 1 zákona o služebním poměru, ve znění účinném do 31. 12. 2017, příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná. 34. Podle § 54 odst. 1 citovaného zákony, příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. 35. Podle § 201 odst. 1 zákona, za důležitý zájem služby se považuje zájem bezpečnostního sboru na včasném a kvalitním plnění úkolů bezpečnostního sboru. 36. V rozsudku ze dne 26. 9. 2012, č. j. 6 Ads 151/2011 - 126 (publ. pod č. 2823/2013 Sb. NSS), se Nejvyšší správní soud ztotožnil s názorem o výjimečnosti nařízení služby přesčas, která vyplývá ze skutečnosti, že zákonodárce její přípustnost podmínil existencí určitých zákonných podmínek, bez jejichž identifikace výkon služby přesčas nařídit nelze. V bodu [38] rozsudku ze dne 15. 10. 2015, č. j. 1 As 183/2015 - 63 (publ. pod č. 3341/2016 Sb. NSS), pak shrnul podmínky vyplývající z § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru, za jejichž splnění lze nařídit službu přesčas: 1) důležitý zájem služby a z toho vyplývající předpoklad výjimečnosti služby přesčas, 2) odůvodnění přijetí tohoto opatření a 3) maximální rozsah 150 hodin v kalendářním roce, popř. vyhlášení krizového stavu nebo jiné výjimečné případy ve veřejném zájmu. Obdobně podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 9 As 133/2017 - 35, platí: „judikatura Nejvyššího správního soudu dovodila, že na základě analogické aplikace § 125 odst. 1 zákona o služebním poměru má příslušník nárok na náhradní volno, nebo na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku i za každou vykonanou hodinu služby přesčas do limitu 150 hodin v kalendářním roce, která byla nařízena v rozporu se zákonem (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2013, čj. 4 Ads 11/2013-41, č. 2900/2013 Sb. NSS). 37. Relevantní důvody, pro které lze službu přes čas nařídit, podrobně rozebírá Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne č. j. 25. 1. 2018, č. j. 9 As 258/2017 – 32. Podle uvedeného rozsudku, pracovní neschopnost jednoho příslušníka a nutnost jej po dobu jeho nepřítomnosti zastoupit lze akceptovat jako důležitý důvod pro nařízení služby přesčas. 38. Vyslání na studijní pobyt má správní orgán možnost ovlivnit, nejde pro něj tedy o nepředvídatelnou a neovlivnitelnou okolnost. Vyslání příslušníka na studijní pobyt tak nenaplňuje znak výjimečnosti, jehož naplnění je třeba pro to, aby šlo o způsobilý důvod pro nařízení služby přesčas jinému příslušníkovi zajišťujícímu zástup za příslušníka na studijním pobytu. 39. U hodnocení v případě čerpání služebního volna musí soud brát v potaz konkrétní důvod, pro který bylo nařízeno. Zákon o služebním poměru počítá s poskytnutím služebního volna pro velkou skupinu různých případů, o nichž nelze pojednat souhrnně právě pro jejich různorodost. Někdy je navíc služební volno nárokové, nastanou-li zákonem předvídané okolnosti (např. ošetřování jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetření jinou osobou – § 70 odst. 1 a 2 písm. f) zákona o služebním poměru). Jindy je jeho poskytnutí závislé na rozhodnutí služebního funkcionáře (např. u služebního volna při studiu dle § 73 odst. 1 zákona o služebním poměru, dle něhož lze příslušníkovi na jeho žádost udělit služební volno při denním studiu na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole, které je nezbytné pro výkon služby, a to na dobu trvání studia). 40. Pro vyslání na ozdravný pobyt podle uvedeného rozsudku platí, že nejde o absenci nepředvídatelnou, kterou nemůže správní orgán ovlivnit a počítat s ní při rozvrhu základní doby služby. Poskytnutí ozdravného pobytu je běžnou součástí služby u policejního sboru. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud, „je věcí státní správy policie, aby vyřešila personální otázky fungování policie tak, aby jen z důvodu poskytnutí ozdravného pobytu jednomu příslušníkovi nebyla jinému příslušníku nařizována služba přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena.“ 41. Nejvyšší správní soud se opakovaně zabýval i čerpáním dovolené, podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2015, č. j. 1As 183/2015-63, „nařízení služby přesčas v souladu s § 54 odst. 1, tedy z důvodu důležitého zájmu služby, není možné v případě předem obecně známých, právní úpravou předpokládaných situací, jako je např. čerpání služebního volna, dovolené či účast na školeních. S takovými důvody absence příslušníků totiž musí správní orgány dopředu počítat a nemohou tuto předem předvídatelnou absenci příslušníků pokrývat pomocí přesčasových služeb s odkazem na důležitý zájem služby“, nověji v rozsudku ze dne 21. 1. 2021, č. j. 2As 199/2019-33, uvedl, že: „nařízení služby přesčas z důvodu nepřítomnosti příslušníků, kterým bylo nařízeno čerpání dovolené, či byli vysláni na ozdravný pobyt, nelze považovat za dostatečný důvod ve smyslu § 54 zákona o služebním poměru.“ 42. Z citované judikatury vyplývá, že pro rozhodnutí, zda byla práce (služba) přesčas žalobci nařízena bez nároku na proplacení v souladu s § 54 odst. 1 služebního zákona, je třeba postavit na jisto, že v konkrétní den, kdy byla služba nařízena, došlo ke kumulaci nepřítomnosti více příslušníků a to z důvodů, které nadřízený služební orgán nemohl předvídat a fungování policie bylo zajištěno uvážlivým personálním rozhodnutím – nejčastěji neposkytnutím, resp. neschválením dovolené ostatním příslušníkům, případně vysláním na studijní pobyt či ozdravný pobyt v jiný termín tak, aby služba přesčas nařizována být nemusela. Městský soud se plně ztotožňuje se závěrem zdejšího soudu vysloveným v rozsudku ze dne 5. 6. 2019, č. j. 10 Ad 3/2016 - 56, podle kterého, „služební zákon nepojímá službu přesčas jako další fond služební doby, z něhož je možné libovolně čerpat do limitu 150 hodin v kalendářním roce. Služba přesčas představuje výjimečné opatření, které umožňuje nařídit výkon služby nad rámec základní doby služby. Důležitý zájem služby přitom nemůže spočívat v dlouhodobém až trvalém nedostatku příslušníků.“   43. V recentním rozsudku ze dne 20. 10. 2021, č. j. 6 As 234/2019 – 37, podle závěrů Nejvyššího správního soudu platí: „[p]okud bylo v daný den do služby přesčas povoláno stejné či menší množství příslušníků než těch, kteří ve službě chyběli z mimořádného a nepředvídatelného důvodu, je nutno přesčas nařízený s odůvodněním kumulace absencí považovat za přesčas nařízený v důležitém zájmu služby v souladu s § 54 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Naopak, jestliže by soud dospěl k závěru, že v určitém dni bylo ke službě přesčas povoláno více příslušníků než těch, kteří byli nepřítomni z „přesčasově uznatelných“ důvodů, nemohlo by se jednat o přesčas nařízený v souladu s podmínkami § 54 citovaného zákona, pokud by nebylo možno určit, za kterého konkrétního nepřítomného příslušníka byl „náhradník“ povolán.“ 44. Jinak řečeno, je třeba rozlišit dvě situace: -          Chybí-li ve službě více (nebo stejně) příslušníků z nepředvídatelných důvodů, než kolik jich je povoláno do služby přesčas, náhrada za výkon služby nenáleží. -          Chybí-li ve službě méně příslušníků z nepředvídatelných důvodů, než kolik jich je povoláno do služby přesčas, náhrada za výkon služby náleží, pokud by nebylo možno určit, za kterého konkrétního nepřítomného příslušníka byl „náhradník“ povolán.“ 45. K jednotlivým dnům, kdy byla žalobci nařízena služba přesčas, Městský soud v Praze učinil následující závěry. Vycházel při tom rovněž z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2013, č. j. 4 Ads 11/2013- 41. Nejvyšší správní soud poukázal na neformálnost rozhodování o službě přesčas a ve vztahu k podkladům ve spise uvedl, že „po vedoucím příslušníkovi je možné žádat alespoň rámcové vymezení určitého důvodu pro nařízení služby přesčas a stručný písemný záznam o tomto důvodu, například v knize služeb. Takový požadavek umožňuje posouzení zákonnosti nařízení služby přesčas v řízení ve věcech služebního poměru a v soudním řízení správním a zároveň nepřináší výraznější administrativní zátěž, která by ohrožovala plnění jiných úkolů vedoucích příslušníků bezpečnostních sborů.“   6. 5. 2014 46. Podle napadeného rozhodnutí, dne 6. 5. 2014 byla žalobci nařízena služba přesčas v době od 07.00 do 24.00 hodin tj. v rozsahu 17 hodin. Nařízení služby přesčas bylo odůvodněno nepřítomností příslušníka osobní evidenční číslo 259931 z důvodu jeho dočasné neschopnosti k výkonu služby ve dnech 12. 3. až 4. 6. 2014. Službu přesčas bylo nutné žalobci nařídit i přesto, že její potřeba vznikla již před zafixování plánu služeb pro měsíc květen 2014 (k němuž došlo dne 25. 4. 2014), neboť k tomuto důvodu nařízení služby přesčas přistoupily další důvody, které vedoucí příslušník vyhodnotil tak, že se jedná o mimořádné události, neboť v důsledku zvýšeného pohybu osob bylo nutno zesílit ochranu perimetru chráněného objektu, posílit výkon služby a zajistit obsazení všech stanovišť. 47. Jednalo se konkrétně o mimořádnou akci konanou v senátu dne 6. 5. 2014 na rámec běžného provozu, v objektu proběhlo v různých částech přijetí velvyslance Turecké republiky v České republice, velvyslanci Dánska v České republice, velvyslance Pákistánu v České republice, velvyslankyně Peru v České republice, dále se uskutečnilo zasedání stálé komise senátu pro rozvoj venkova se spolkem pro obnovu venkova (počet účastníků mohl být upřesněn nejdříve dne 22. 4. 2014 poté, co byla sepsána pozvánka) a v předsálí jednacího sálu byla zahájena výstava „Malé zázraky“ za účasti pozvaných hostů a s hudebním doprovodem. Dále se jednalo o aktuální bezpečnostní situaci. 48. Podle knihy služeb bylo ve dnech 6. 5. a 7. 5. 2014 (přičemž výpis z knihy služeb neumožňuje jednotlivé dny oddělit) ve službě, včetně žalobce celkem 30 příslušníků. K ochraně Senátu bylo určeno, včetně žalobce 10 příslušníků. 49. Žalobci byla nařízena služba přesčas rozkazem vedoucího 3. skupiny 1. oddělení odboru ochrany objektů zvláštního významu útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby PČR číslo 22 ze dne 4. 5. 2014, přičemž z výpisu z tohoto rozkazu vyplývá, že žalobci bylo nařízeno vykonat službu přesčas v budově senátu s poznámku PN (pracovní neschopnost). Z výpisu nepřítomných příslušníků se podává, že nepřítomen byl příslušník osobní evidenční číslo 259931, přičemž pracovní neschopnost trvala od 12. 3. 2014.   50. Podle výpisu akcí konaných v Senátu Parlamentu České republiky dne 6. 5. 2014, se v tomto dni konaly v budově Senátu: Zasedání stálé komise senátu pro rozvoj venkova a byl přijat velvyslanec Turecké republiky v České republice, dále byli přijati velvyslanec Dánska v České republice, a velvyslanec Pákistánu v České republice, velvyslankyně Peru v České republice, a byla zahájena výstava „Malé zázraky“. 51. Ve správním spise nejsou založeny žádné podklady, které by umožnily městskému soudu zjistit, kolik příslušníků celkem bylo dne 6. 5. 2014 nepřítomno a z jakých, zda předvídatelných či nepředvídatelných důvodů. Není tedy možno učinit jednoznačný závěr, zda došlo ke kumulaci nepřítomnosti více příslušníků a to z důvodů, které nadřízený služební orgán nemohl předvídat, a fungování policie bylo třeba zajistit jiným personálním rozhodnutím. 52. Městský soud v Praze však ve vztahu ke konkrétnímu dni – 6. 5. 2014 může již z podkladů obsažených ve správním spise konstatovat, že důvod pro nařízení služby přes čas, za situace, kdy pracovní neschopnost absentujícího příslušníka byla dlouhodobá a služební orgán o ní věděl ještě před vytvořením plánu služeb, dán nebyl. Tento závěr by pak platil i v případě, že ve spise založený scan „nepřítomnosti seznam“ je kompletním dokumentem a dne 6. 5. 2014 ve službě nebyl pouze jediný příslušník osobní evidenční číslo 259931. Pak by ke kumulaci důvodů nepřítomnosti příslušníků vůbec nedošlo a důvod pro nařízení služby přesčas by dán nebyl. Za den 6. 5. 2014 žalobci náhrada za službu přesčas náleží.    8. 5. 2015 53. Podle napadeného rozhodnutí byla žalobci nařízena služba přesčas dne 8. 5. 2015 v době od 07.00 do 18.00 hodin tj. v rozsahu 11 hodin. Službu přesčas bylo žalobci nutné nařídit i přesto, že její potřeba (realizace bezpečnostní akce) vznikla již před zafixování plánu služeb pro měsíc květen 2015 (k němuž došlo dne 27. 4. 2015), neboť k tomuto důvodu nařízení služby přesčas přistoupily další důvody, které vedoucí příslušník vyhodnotil tak, že se jedná o mimořádnou událost, neboť v důsledku zvýšeného pohybu osob bylo nutno zesílit ochranu perimetru chráněného objektu, posílit výkon služby a zajistit obsazení stávajících i aktuálně určených stanovišť. 54. Dne 8. 5. 2015 v senátu nad rámec běžného provozu proběhl den otevřených dveří a bylo mimořádně možné si u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války prohlédnout Valdštejnský palác a Kolovratský palác. V roce 2015 si chráněné objekty prohlédlo 4 600 osob. V důsledku pohybu velkého počtu osob bylo nutné zvětšit perimetr ochrany, zesílit ochranu chráněného objektu, posílí výkon služby a zajistit obsazení stávajících i aktuálně určených stanovišť z důvodu prevence mimořádné události. 55. Vedle mimořádné události - dne otevřených dveří, bylo třeba přihlédnout k dalším skutečnostem, a to k trvajícímu 1. stupni bezpečnostní ochrany areálů, na němž se usnesl dne 28. 11. 2014 ústřední krizový štáb a zhoršenou bezpečnostní situaci na celém území Evropy z důvodu migrace velkého počtu osob a v té souvislosti i z důvodu vyslání příslušníků zajišťování ostrahy zařízení pro zajištění cizinců. 56. Z obsahu správního spisu ke dni 8. 5. 2015 městský soud zjistil, že podle knihy služeb bylo k ostraze budovy Senátu přiděleno 8 příslušníků, celkový počet příslušníků ve službě není v podkladech doložen. 57. Žalobci byla nařízena služba přesčas rozkazem vedoucího 3. skupiny 1. oddělení odboru ochrany objektů zvláštního významu útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby PČR číslo 3 ze dne 4. 5. 2016, přičemž z výpisu z tohoto rozkazu vyplývá, že žalobci bylo nařízeno vykonat službu přesčas v budově Poslanecké sněmovny s poznámku ŘD (řádná dovolená). 58. Podle výpisu akcí konaných v Senátu Parlamentu České republiky se dne 8. 5. 2015 ve Valdštejnském paláci a Kolowratském paláci uskutečnil den otevřených dveří Senátu, Senát se mimořádným programem zapojil do připomínkových akcí konaných u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války. 59. Ve správním spise nejsou založeny žádné podklady, které by umožnily městskému soudu zjistit, kolik příslušníků celkem bylo dne 8. 5. 2015 nepřítomno a z jakých, zda předvídatelných či nepředvídatelných důvodů. Není tedy možno učinit jednoznačný závěr, že došlo ke kumulaci nepřítomnosti více příslušníků a to z důvodů, které nadřízený služební orgán nemohl předvídat, a fungování policie bylo třeba zajistit personálním rozhodnutím. Napadené rozhodnutí je z tohoto důvodu nepřezkoumatelné. 60. Nad rámec uvedeného městský soud poukazuje na shora citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2015, č. j. 1As 183/2015-63, který zásadně čerpání řádné dovolené za důvod k nařízení služby přesčas nepokládá. Aby bylo možno učinit jednoznačný závěr, zda se jednalo o čerpání dovolené z „mimořádných osobních důvodů“ na straně dotčeného příslušníka, pro který by bylo možné službu přesčas nařídit, musel by být důvod čerpání dovolené služebnímu orgánu znám a v rozhodnutí odůvodněn.   6. 1. 2016 a 7. 1. 2016 61. Podle napadeného rozhodnutí byla žalobci nařízena služba přesčas dne 6. 1. 2016 v době od 7.00 do 24.00 hodin a dne 7. 1. 2016 v době od 00.00 do 07.00 hodin tj. v rozsahu 24 hodin. Nařízení služby přesčas bylo odůvodněno nepřítomností příslušníka osobní evidenční číslo 318765, kterému byl mimořádně určen nástup dovolené ve dnech 5. 1. až 8. 1. 2016. Službu přesčas bylo nutné nařídit, neboť o její potřebě se vedoucí příslušník dozvěděl po zafixování měsíčního plánu na měsíc leden 2016 (k němuž došlo dne 17. 12. 2015) k tomuto důvodu nařízení služby přesčas přistoupily další důvody, které vedoucí příslušník vyhodnotil tak, že se jedná o mimořádné události, neboť v důsledku zvýšeného pohybu osob bylo nutno zesílit ochranu perimetru chráněného objektu, posílit výkon služby a zajistit obsazení všech stanovišť. 62. Konkrétně se jednalo o mimořádnou akci konanou v Poslanecké sněmovně dne 6. 1. 2016 a dne 7. 1. 2016, kdy nad rámec běžného provozu proběhla návštěva ministryně pro zahraniční záležitosti svobodného státu Bavorsko, vyhlášení zvýšené ostražitosti při zabezpečení bezpečnosti ochrany areálů v reakci na teroristické útoky na území Francouzské republiky v listopadu 2015, trvající 1. stupeň bezpečnostní ochrany areálů, zhoršenou bezpečnostní situaci na celém území Evropy z důvodu migrace velkého počtu osob a v té souvislosti i z důvodu vyslání příslušníků zajišťování ostrahy zařízení pro zajištění cizinců. 63. Z obsahu správního spisu městský soud zjistil, že podle knihy služeb bylo ve dnech 6. 1. a 7. 1. 2016 ve službě zřejmě 7 příslušníků, u dvou příslušníků je poznámka PN a ŘD, tedy pracovní neschopnost a řádná dovolená. 64. Podle seznamu nepřítomnosti, příslušník osobní evidenční číslo 318765 čerpal dovolenou. K tomu městský soud opět konstatuje, že není zřejmé, zda jde o úplný seznam nepřítomných příslušníků a zda tedy chyběl pouze příslušník osobní evidenční číslo 318765.  65. Podle plánu akcí Poslanecké sněmovny se dne 7. 1. 2016 předseda Poslanecké sněmovny setkal na pracovním obědě s ministryní pro zahraniční záležitosti Svobodného státu Bavorsko. 66. Ve správním spise nejsou založeny žádné podklady, které by umožnily městskému soudu zjistit, kolik příslušníků celkem bylo dne 6. 1. a 7. 1. 2016 nepřítomno a z jakých, zda předvídatelných či nepředvídatelných důvodů. Není tedy možno učinit jednoznačný závěr, že došlo ke kumulaci nepřítomnosti více příslušníků a to z důvodů, které nadřízený služební orgán nemohl předvídat, a fungování policie bylo třeba zajistit personálním rozhodnutím. Napadené rozhodnutí je z tohoto důvodu nepřezkoumatelné. 67. Pokud jde o důvod nepřítomnosti – čerpání dovolené, platí, co je uvedeno pod bodem 42 rozsudku.   31. 1. 2016 a 1. 2. 2016 68. Jak se podává z napadeného rozhodnutí, žalobci byla nařízena služba přesčas ve dnech 31. 1. 2016 v době od 7. 00 hodin do 24.00 hodin a 1. 2. 2016 v době od 00.00 hodin do 07.00 hodin tj. v rozsahu 24 hodin. Nařízení služby přesčas bylo odůvodněno nepřítomnosti příslušníka osobní evidenční číslo 282238, kterému byl mimořádně určen nástup dovolené ve dnech 30. 1. až 1. 2. 2016. Službu přesčas bylo nutné nařídit, neboť o její potřebě se vedoucí příslušník dozvěděl po zafixování měsíčního plánu na měsíc leden a únor 2016 (k nimž došlo dne 17. 2. 2015 a 9. 1. 2016) a k tomuto důvodu nařízení služby přesčas přistoupily další důvody, které vedoucí příslušník vyhodnotil tak, že se jedná o mimořádné události, neboť v důsledku zvýšeného pohybu osobu bylo nutno zesílit ochranu perimetru chráněného objektu, posílit výkon služby a zajistit obsazení všech stanovišť. 69. Konkrétně se jednalo o mimořádné akce konané v Poslanecké sněmovně, kdy dne 31. 1. 2016 byl v objektu běžný nedělní provoz a dne 1. 2. 2016 snad rámec běžného provozu proběhla návštěva delegace OBSE a v atriu Poslanecké sněmovny byly předávány ocenění vítězům dvanáctého ročníku ankety „Dědeček automobil“, vyhlášení zvýšené ostražitosti při zabezpečení bezpečnostní ochrany areálů v reakci na teroristické útoky na území Francouzské republiky v listopadu 2015, trvající 1. stupeň bezpečnostní ochrany areálu, zhoršenou bezpečnostní situaci na celém území Evropy z důvodu migrace velkého počtu osob a v té souvislosti i z důvodu vyslání příslušníků zajišťování ostrahy zařízení pro zajištění cizinců. 70. Podle knihy služeb byla ve dnech 31. 1. a 1. 2. 2016 služba přes čas nařízena sedmi příslušníkům. Podle seznamu nepřítomnosti příslušník osobní evidenční číslo 282238 čerpal řádnou dovolenou. 71. Žalobci byla nařízena služba přesčas rozkazem vedoucího 1. Oddělení 1. Skupina P1 odboru ochrany objektů zvláštního významu útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby PČR číslo 25 ze dne 29. 1. 2016, přičemž z výpisu z tohoto rozkazu vyplývá, že žalobci bylo nařízeno vykonat službu přesčas v budově Poslanecké sněmovny s poznámku ŘD (řádná dovolená). 72. Podle plánu akcí Poslanecké sněmovny se dne 1. 2. 2016 vedoucí stálé delegace OBSE setkala na pracovní večeři s předsedkyní hlavního výboru pro demokracii, lidská práva a humanitární otázky s delegací. V atriu Poslanecké sněmovny se uskutečnilo slavnostní předání ocenění vítězů a 12 ročníku ankety Dědeček automobil 73. Ve správním spise nejsou založeny žádné podklady, které by umožnily městskému soudu zjistit, kolik příslušníků celkem bylo dne 31. 1. a 1. 2. 2016 nepřítomno a z jakých, zda předvídatelných či nepředvídatelných důvodů, opět nelze zjistit, zda předložený scan obrazovky. „nepřítomnost seznam“ je konečným přehledem nepřítomných příslušníků a zda tedy chyběl ve službě pouze příslušník osobní evidenční číslo 282238, nebo zda je ve správním spise založen pouze seznam nepřítomných příslušníků, které žalobce ve službě zastupoval. Není tedy možno učinit jednoznačný závěr, že došlo ke kumulaci nepřítomnosti více příslušníků a to z důvodů, které nadřízený služební orgán nemohl předvídat, a fungování policie bylo třeba zajistit personálním rozhodnutím. Napadené rozhodnutí je z tohoto důvodu nepřezkoumatelné. Pokud jde o důvod nepřítomnosti – čerpání dovolené, platí, co je uvedeno pod bodem 42 rozsudku.   10. 2. 2016 a 11. 2. 2016 74. Podle napadeného rozhodnutí byla žalobci nařízena služba přesčas ve dnech 10. 2. 2016 v době od 07.00 do 24.00 hodin dne 11. 2. 2016 v době od 00.00 hodin do 07.00 hodin tj. v rozsahu 24 hodin. Nařízení služby přesčas bylo odůvodněno nepřítomností příslušníka osobní evidenční číslo 284139 z důvodu jeho dočasné neschopnosti k výkonu služby ve dnech 26. 1. až 22. 2. 2016. 75. O potřebě nařídit službu přesčas se vedoucí příslušník dozvěděl po zafixování měsíčního plánu na měsíc únor 2016, k němuž došlo dne 9. 1. 2016, přičemž k tomuto důvodu nařízení služby přesčas přistoupily další důvody, které vedoucí příslušník vyhodnotil tak, že se jedná o mimořádné události, neboť v důsledku zvýšeného pohybu osob bylo nutno zesílit ochranu perimetru chráněného objektu, posílit výkon služby a zajistit obsazení všech stanovišť. 76. Konkrétně se jednalo o mimořádnou akci konanou v Poslanecké sněmovně, kdy dne 10. 2. 2016 nad rámec běžného provozu proběhla také tisková konference na téma podpora státu pro obce v bývalých vojenských újezdech a dne 11. 2. 2016 se uskutečnila akce Kulatý stůl k návrhu stavebního zákona. 77. Dále šlo o vyhlášení zvýšené ostražitosti při zabezpečení bezpečnostní ochrany areálů v reakci na teroristické útoky na území Francouzské republiky v listopadu 2015, trvající 1. stupeň bezpečnostní ochrany areálu, zhoršenou bezpečnostní situaci na celém území Evropy z důvodu migrace velkého počtu osob a v té souvislosti i z důvodu vyslání příslušníků zajišťování ostrahy zařízení pro zajištění cizinců. 78. Z knihy služeb městský soud zjistil, že ve službě bylo sedm příslušníků. Žalobci byla nařízena služba přes čas rozkazem vedoucího 1. Oddělení 1. Skupina P1 odboru ochrany objektů zvláštního významu útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby PČR číslo 35 ze dne 8. 2. 2016, přičemž z výpisu z tohoto rozkazu vyplývá, že žalobci bylo nařízeno vykonat službu přesčas v budově Poslanecké sněmovny s poznámku PN (pracovní neschopnost). 79. Podle plánu akcí Poslanecké sněmovny se vedle jednání orgánů Poslanecké sněmovny dne 10. 2. 2016 konala tisková konference předsedkyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj na téma Podpora státu pro obce v bývalých vojenských újezdech. Dne 11. 2. 2016 se uskutečnil kulatý stůl k návrhu stavebního zákona, dále pod záštitou ministra zemědělství pořádal spolek Mladí lidovci „Čaj o šesté s L. Š.“. 80. Ve spise není založen podklad, který by umožnil zjistit, kolik příslušníků bylo nepřítomno a z jakých důvodů. Rovněž nelze ověřit, zda pracovní neschopnost nastala až poté, co byl vytvořen plán služeb. V takovém případě by se jednalo o nepřítomnost z důvodů, které nadřízený služební orgán nemohl předvídat, a tedy by služba přes čas byla nařízena v souladu se zákonem. Jednoznačný závěr s ohledem na chybějící podklady učinit nelze.     15. 2. 2016 a 16. 2. 2016 81. Z obsahu napadeného rozhodnutí se dále podává, že žalobci byla nařízena služba přesčas v době ode dne 15. 2. 2016 od 07.00 do 24.00 hodin a dne 16. 2. 2016 v době od 00.00 do 07.00 hodin, tj. v rozsahu 24 hodin. K nařízení služby přesčas došlo pro nepřítomnost příslušníka osobní evidenční číslo 284088, kterému byl mimořádně určen nástup dovolené ve dnech 14. 2. až 16. 2. 2016. Vedoucí pracovník se o potřebě zastoupení příslušníka, kterému byl mimořádně určen nástup dovolené, dozvěděl po zafixování měsíčního plánu na měsíc únor 2016, k němuž došlo dne 9. 1. 2016. 82. K nařízení služby přesčas přistoupily další důvody, které vedoucí příslušník vyhodnotil tak, že se jedná o mimořádné události, neboť v důsledku zvýšeného pohybu osob bylo nutno zesílit ochranu perimetru chráněného objektu, posílit výkon služby a zajistit obsazení všech stanovišť. 83. Konkrétně se jednalo o mimořádné akce konané v Poslanecké sněmovně na rámec běžného provozu, kdy ve dnech 15. 2. až 16. 2. vždy od 09.00 hodin proběhlo společné zasedání hospodářských výborů parlamentů zemí V4 organizované v rámci českého předsednictví V4, dále se dne 15. 2. 2016 uskutečnila konference na téma legislativa v památkové péči a dne 16. 2. 2016 se od 09.15 hodin uskutečnil seminář Starostové starostům na téma krajinná architektura. 84. Dále šlo o vyhlášení zvýšené ostražitosti při zabezpečení bezpečnostní ochrany areálů v reakci na teroristické útoky na území Francouzské republiky v listopadu 2015, trvající 1. stupeň bezpečnostní ochrany areálu, zhoršenou bezpečnostní situaci na celém území Evropy z důvodu migrace velkého počtu osob a v té souvislosti i z důvodu vyslání příslušníků zajišťování ostrahy zařízení pro zajištění cizinců. 85. Městský soud v Praze ověřil z knihy služeb, že v uvedených dnech bylo ve službě sedm příslušníků. Žalobci byla nařízena služba přesčas rozkazem vedoucího 1. Oddělení 1. Skupina P1 odboru ochrany objektů zvláštního významu útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby PČR číslo 40 ze dne 13. 2. 2016, přičemž z výpisu z tohoto rozkazu vyplývá, že žalobci bylo nařízeno vykonat službu přesčas v budově Poslanecké sněmovny s poznámku ŘD (řádná dovolená). 86. Podle plánu akcí Poslanecké sněmovny se dne 15. února 2016 konala konference na téma „Legislativa v památkové péči“. V úterý dne 16. února 2016 se uskutečnil seminář starostové starostům na téma „Krajinná architektura“. Ve dnech 15. a 16. února se dále uskutečnilo společné zasedání hospodářských výborů parlamentů zemí V4 organizované v rámci českého předsednictví V4 87. Podle seznamu nepřítomnosti nebyl přítomen příslušník osobní evidenční číslo 284088. Opět nelze z dostupných podkladů učinit závěr, zda byl nepřítomen pouze jediný příslušník, či zda došlo ke kumulaci nepřítomnosti více příslušníků a z jakých důvodů. Mimořádné důvody pro nařízení čerpání dovolené by byly okolností pro služební orgán nepředvídatelnou, a tedy by nařízení služby přesčas bylo v souladu se zákonem, tato mimořádnost by však musela být služebním orgánem řádně zadokumentována a zdůvodněna.     21. 3. 2016 a 22. 3. 2016 88. Podle napadeného rozhodnutí byla žalobci nařízena služba přesčas dne 21. 3. 2016 v době od 07.00 do 24.00 hodin a dne 22. 3. 2016 v době od 00.00 do 07.00 hodin, tj. v rozsahu 24 hodin. Nařízení služby přesčas bylo odůvodněno nepřítomností příslušníka osobní evidenční číslo 318765, kterému byl ve dnech 8. 3. až 21. 3. 2016 poskytnut ozdravný pobyt. Službu přesčas bylo nutné žalobci nařídit i přesto, že její potřeba vznikla již před zafixování plánu služeb pro měsíc březen 2016, k němuž došlo dne 13. 2. 2016, neboť k tomuto důvodu nařízení služby přesčas přistoupily další důvody, které vedoucí příslušník vyhodnotil tak, že se jedná o mimořádnou událost, neboť v důsledku zvýšeného pohybu osob bylo nutno zesílit ochranu perimetru chráněného objektu, posílit výkon služby a zajistit obsazení všech stanovišť. 89. Konkrétně se jednalo o mimořádné akce konané v Poslanecké sněmovně nad rámec běžného provozu, kdy dne 21. 3. 2016 pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny a velvyslankyně Čínské lidové republiky proběhl seminář Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu, dále byla v atriu slavnostně zahájena výstava Výtvarná díla dětí Základní umělecké školy Pelhřimov, dne 22. 3. 2016 proběhla návštěva delegace Výboru pro obranu a bezpečnost parlamentu Gruzie. 90. Dále šlo o vyhlášení zvýšené ostražitosti při zabezpečení bezpečnostní ochrany areálů v reakci na teroristické útoky na území Francouzské republiky v listopadu 2015, trvající 1. stupeň bezpečnostní ochrany areálu, zhoršenou bezpečnostní situaci na celém území Evropy z důvodu migrace velkého počtu osob a v té souvislosti i z důvodu vyslání příslušníků zajišťování ostrahy zařízení pro zajištění cizinců. 91. Městský soud z knihy služeb ověřil, že ve dnech 21. 3. a 22. 3. 2016 bylo ve službě sedm příslušníků. Žalobci byla nařízena služba přesčas rozkazem vedoucího 1. Oddělení 1. Skupina P1 odboru ochrany objektů zvláštního významu útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby PČR číslo 73 ze dne 19. 3. 2016, přičemž z výpisu z tohoto rozkazu vyplývá, že žalobci bylo nařízeno vykonat službu přesčas v budově Poslanecké sněmovny s poznámku rehab. na prac. 92. Z obsahu listiny Rozkaz ředitele Útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby PČR ve věcech služebního poměru ze dne 26. 1. 2016, č. 138/2016 se podává, že příslušníku osobní evidenční číslo 318765 byl poskytnut ozdravný pobyt ve formě lázeňské péče od 8. 3. 2016. Datum ukončení ozdravného pobytu není uvedeno. 93. Podle plánu akcí Poslanecké sněmovny se dne 21. 3. 2016 pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny a velvyslankyně Čínské lidové republiky uskutečnil seminář při příležitosti první návštěvy prezidenta Čínské lidové republiky po navázání diplomatických vztahů v roce 1949 „Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu“. Dále se uskutečnilo slavnostní zahájení výstavy „Výtvarná díla dětí základní umělecké školy Pelhřimov“. Dne 22. 3. 2016 vedle pokračování schůze Poslanecké sněmovny se v rámci návštěvy delegace výboru pro obranu a bezpečnost parlamentu Gruzie uskutečnilo jednání s místopředsedou výboru pro Evropské záležitosti a setkání se členy Meziparlamentní skupiny přátel Česká republika a Gruzie. Dále se uskutečnila tisková konference k problematice exekucí. 94. Z obsahu správního spisu nelze seznat, zda v rozhodné době absentoval pouze příslušník osobní evidenční číslo 318765, nebo zda došlo ke kumulaci více nepřítomných příslušníků. Městský soud v Praze konstatuje, že pokud by žalobce vykonával službu za nepřítomného příslušníka osobní evidenční číslo 318765 a k žádné jiné nepřítomnosti by nedošlo, byla by služba přesčas nařízena v rozporu se zákonem a žalobci by za její výkon příslušela náhrada, jak soud uvedl pod bodem 40 rozsudku. 95. Nad rámec uvedeného městský soud konstatuje, že v rozsudku ze dne 25. 1. 2018, č. j. 9As 258/2017-32, Nejvyšší správní soud výslovně uvedl: „[o]zdravný pobyt není okolností nepředvídatelnou. Nejvyšší správní soud tak konstatuje, že na ozdravný pobyt má příslušník za splnění zákonných podmínek nárok. Skutečnost, že bude třeba ozdravný pobyt poskytnout, není pro policejní sbor žádnou nečekanou událostí. Dobu čerpání ozdravného pobytu určuje služební funkcionář. Nelze proto souhlasit s tím, že by zde byl naplněn znak výjimečnosti nezbytný pro to, aby jen z důvodu zástupu příslušníka na ozdravném pobytu bylo možno nařídit jinému příslušníku službu přesčas, která není dle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena.“      5. 5. 2016 a 6. 5. 2016 96. Podle napadeného rozhodnutí byla žalobci nařízena služba přesčas ve dnech 5. 5. 2016 v době od 07.00 do 24.00 hodin a 6. 5. 2016 v době od 00.00 do 07.00 hodin, tj. v rozsahu 24 hodin. Nařízení služby přesčas bylo odůvodněno nepřítomností příslušníka osobní evidenční číslo 281903 z důvodu jeho dočasné neschopnosti k výkonu služby ve dnech 4. 4. až 2. 8. 2016. O potřebě nařídit službu přesčas se vedoucí příslušník dozvěděl po zafixování měsíčního plánu na měsíc květen 2016, k němuž došlo dne 3. 4. 2016. Vedle tohoto důvodu nařízení služby přesčas přistoupily další důvody, které vedoucí příslušník vyhodnotil tak, že se jedná o mimořádnou událost, neboť v důsledku zvýšeného pohybu osob bylo nutno zesílit ochranu perimetru chráněného objektu, posílit výkon služby a zajistit obsazení všech stanovišť. 97. Konkrétně se jednalo o mimořádné akce konané v Poslanecké sněmovně, kdy probíhalo zasedání Poslanecké sněmovny a současně dne 5. 5. 2016 se nad rámec běžného provozu uskutečnil seminář na téma hráčská práva, profesionální smlouva a dne 6. 5. 2016 proběhla návštěva ministra zahraničních a evropských věcí Chorvatské republiky. 98. Dále šlo o vyhlášení zvýšené ostražitosti při zabezpečení bezpečnostní ochrany areálů v reakci na teroristické útoky na území Francouzské republiky v listopadu 2015, trvající 1. stupeň bezpečnostní ochrany areálu, zhoršenou bezpečnostní situaci na celém území Evropy z důvodu migrace velkého počtu osob a v té souvislosti i z důvodu vyslání příslušníků zajišťování ostrahy zařízení pro zajištění cizinců. 99. Podle knihy služeb ve dnech 5. 5. a 6. 5. 2016 konalo službu sedm příslušníků. Žalobci byla nařízena služba přesčas rozkazem vedoucího 1. Oddělení 1. skupina P1 odboru ochrany objektů zvláštního významu útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby PČR číslo 117 ze dne 3. května 2016, přičemž z výpisu z tohoto rozkazu vyplývá, že žalobci bylo nařízeno vykonat službu přesčas v budově Senátu s poznámku PN (pracovní neschopnost). 100. Podle plánu akcí Poslanecké sněmovny dne 5. 5. 2016 se vedle pokračování schůze Poslanecké sněmovny uskutečnil seminář na téma „Hráčská práva, profesionální smlouva“. Dne 6. 5. 2016 se dále předseda Poslanecké sněmovny setkal s ministrem zahraničních a evropských věcí Chorvatské republiky. 101. Podklady založené ve spise neumožňují učinit závěr, zda v uvedené dny absentoval pouze příslušník osobní evidenční číslo 281903, rovněž nelze ověřit, kdy pracovní neschopnost nastala. Nebylo možné učinit závěr, zda došlo ke kumulaci nepřítomnosti více příslušníků a není tedy možné učinit jednoznačný závěr, zda byla žalobci služba přesčas nařízena v souladu se zákonem. Obecně lze pouze konstatovat, že nenadálé (akutní) onemocnění příslušníka, či úraz, představují okolnost, kterou služební orgán předvídat nemůže, a tedy službu přes čas by bylo možno žalobci nařídit.   9. 6. 2016 102. Podle obsahu napadeného rozhodnutí byla žalobci nařízena služba přesčas v době od 07.00 do 13.00 hodin, tj. v rozsahu 6 hodin. Služba přesčas byla žalobci nařízena z důvodu nepřítomnosti příslušníka osobní evidenční číslo 281903 z důvodu jeho dočasné neschopnosti k výkonu služby ve dnech 4. 4. až 2. 8. 2016. Službu přesčas bylo žalobci nutné nařídit i přesto, že její potřeba vznikla již před zafixování plánu služeb pro měsíc červen 2016, k němuž došlo dne 6. 5. 2016, neboť k tomuto důvodu nařízení služby přesčas přistoupily další důvody, které vedoucí příslušník vyhodnotil tak, že se jedná o mimořádnou událost, neboť v důsledku zvýšeného pohybu osob bylo nutno zesílit ochranu perimetru chráněného objektu, posílit výkon služby a zajistit obsazení všech stanovišť. 103. Konkrétně se jednalo o mimořádné akce konané v Poslanecké sněmovně nad rámec běžného provozu, kdy dne 9. 6. 2016 v objektu proběhlo přijetí ministra zahraničních věcí Srí Lanky s delegací, dále proběhla pracovní večeře s delegací vedenou maršálkem polského senátu a také se uskutečnil seminář na téma Hodnota očkování a seminář na téma Příspěvky na nové technologie. Dne 10. 6. 2016 proběhlo přijetí japonské delegace vedené starostou města Kjóto a dále se uskutečnil seminář na téma Nový trestní řád očima odborné veřejnosti. 104. Dále šlo o vyhlášení zvýšené ostražitosti při zabezpečení bezpečnostní ochrany areálů v reakci na teroristické útoky na území Francouzské republiky v listopadu 2015, trvající 1. stupeň bezpečnostní ochrany areálu, zhoršenou bezpečnostní situaci na celém území Evropy z důvodu migrace velkého počtu osob a v té souvislosti i z důvodu vyslání příslušníků zajišťování ostrahy zařízení pro zajištění cizinců. 105. Podle knihy služeb ve dnech 9. 6. a 10. 6. 2016 byli ve službě tři příslušníci, u dalších dvou je uvedeno „Ladronka“ v případě jednoho příslušníka pracovní neschopnost a u dalších dvou řádná dovolená. 106. Podle plánu akcí Poslanecké sněmovny se dne 9. 6. 2016 předseda Poslanecké sněmovny setkal na pracovní večeři s delegací vedenou maršálkem polského Senátu. Předseda zahraničního výboru přijal ministra zahraničních věcí Srí Lanky s delegací. Výbor pro zdravotnictví uspořádal seminář na téma „Hodnota očkování“. Předseda volební komise pořádal seminář na téma „Příspěvky na nové technologie.“ 107. Žalobci byla nařízena služba přesčas rozkazem vedoucího 1. oddělení 1. skupina P1 odboru ochrany objektů zvláštního významu útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby PČR číslo 152 ze dne 7. 6. 2016, přičemž z výpisu z tohoto rozkazu vyplývá, že žalobci bylo nařízeno vykonat službu přesčas v budově Poslanecké sněmovny s poznámku PN (pracovní neschopnost). 108. Podle předloženého seznamu nepřítomnosti dne 9. 6. 2016 čerpal řádnou dovolenou příslušník osobní evidenční číslo 284038. 109. Městský soud konstatuje, že z knihy služeb lze ve vztahu ke dni 9. 6. 2016 dovodit, že došlo ke kumulaci nepřítomnosti tří příslušníků. Dále lze učinit závěr, že příslušník osobní evidenční číslo 284038 čerpal dovolenou, což nepředstavuje nepředvídatelnou okolnost odůvodňující nařízení služby přesčas. Pokud byl příslušník osobní evidenční číslo 281903 neschopen výkonu služby ve dnech 4. 4. až 2. 8. 2016 (což ovšem ve spisovém materiálu doloženo není), pak by nařízení služby přesčas nebylo v souladu se zákonem, neboť se nejednalo o nepředvídatelnou okolnost. Ohledně příslušníka, který podle knihy služeb rovněž čerpal dovolenou, nebylo možné dohledat další skutečnosti. 110. Jestliže však žalobci byla nařízena služba právě za příslušníka osobní evidenční číslo 281903 z důvodu pracovní neschopnosti, která byla služebnímu orgánu předem známa, nařízení služby přes čas bylo v rozporu se zákonem a žalobci náhrada náleží. 111. Pokud jde o námitku promlčení, je třeba konstatovat, že judikaturou správních soudů byla vyřešena jednoznačně. 112. Podle § 206 odst. 1 zákona o služebním poměru platí, že „právo se promlčí, jestliže nebylo uplatněno ve stanovené lhůtě. K promlčení práva se přihlédne jen v případě, že bezpečnostní sbor nebo účastník, vůči němuž se právo uplatňuje, se práva promlčení dovolá. Promlčené právo nelze v takovém případě přiznat.“. 113.  Pokud jde o (proti)námitku dobrými mravy, soud připomíná, že vztahem námitky promlčení a korektivu dobrých mravů se v různých kontextech soukromého práva zabývaly ve své judikatuře české vrcholné soudní orgány. Zejména lze poukázat na nález Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2005 sp. zn. I. ÚS 643/04 a dále ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2842/2010 (viz nalus.usoud.cz), v nichž Ústavní soud obecně vymezil podmínky pro uplatnění korektivu dobrých mravů vůči námitce promlčení takto: „[n]ámitka promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje, ale mohou nastat situace, že uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, vůči němuž by zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Zásada souladu práv, resp. jejich výkonu s dobrými mravy představuje významný princip, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti (ekvity). Pojem "dobré mravy" nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou, což ve svých důsledcích znamená nastoupení cesty nalézání spravedlnosti.” Rozpor s dobrými mravy v případě námitky promlčení lze konstatovat pouze v případech výjimečných a za okolností, kdy by rozpor s dobrými mravy byl ve výjimečné intenzitě. Toto v dané věci konstatovat nelze. Žalovaným uplatněná námitka promlčení nebyla soudem shledána nemravnou. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení   114. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, neobstojí a musí být zrušeno. 115. Napadené rozhodnutí trpí nepřezkoumatelností. Na žalovaném nyní bude, aby podle možností doplnil spisový materiál a odůvodnění napadeného rozhodnutí tak, aby dostálo požadavkům kladeným na ně zejména judikaturou Nejvyššího správního soudu. 116. V novém rozhodnutí žalovaný uvede 1) počet příslušníků, jimž byla nařízena služba přesčas v každém konkrétním dni, 2) počet příslušníků, kteří nemohli nastoupit do služby z důvodů, pro něž je možno za účelem jejich zástupu nařídit jinému příslušníkovi službu přesčas, která není podle § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru proplacena, 3) celkový počet příslušníků, kteří nemohli do služby nastoupit, a byli tak zastoupeni také příslušníky s nařízenou službou přesčas bez splnění podmínek uvedených v § 54 odst. 1 téhož zákona. Uvedené skutečnosti musí mít oporu ve spisovém materiálu, aby bylo možno jejich správnost přezkoumat. 117. Žalovaný znovu rozhodne o nároku žalobce na náhradu služby přesčas v těch případech, kdy její nařízení nebylo v souladu s § 125 odst. 1 zákona, při tom se bude řídit zejména právními závěry, které soud jako předběžné vyslovil ve zrušujícím rozsudku. 118. Nad rámec uvedeného městský soud konstatuje, že neobstojí opakovaná argumentace žalovaného o existenci mimořádné události, kdy v důsledku zvýšeného pohybu osob bylo nutno zesílit ochranu perimetru chráněného objektu, posílit výkon služby a zajistit obsazení všech stanovišť a o vyhlášení zvýšené ostražitosti při zabezpečení bezpečnostní ochrany areálů v reakci na teroristické útoky na území Francouzské republiky v listopadu 2015, trvající 1. stupeň bezpečnostní ochrany areálu, zhoršenou bezpečnostní situaci na celém území Evropy z důvodu migrace velkého počtu osob a v té souvislosti i z důvodu vyslání příslušníků zajišťování ostrahy zařízení pro zajištění cizinců. 119. K tomu městský soud uvádí, že v budově Poslanecké sněmovny i Senátu zjevně probíhají i další akce, než je pouhé konání schůzí komor zákonodárného sboru a tyto akce jsou esenciální součástí jejich činnosti. Pokud je pravidlem, že zástupci zákonodárného sboru přijímají zahraniční návštěvníky, organizují se semináře, kulaté stoly a případné kulturní akce, nejde o mimořádnou – tedy výjimečnou a z běžné praxe vybočující událost, která by sama o sobě odůvodňovala nezbytné posílení bezpečnostních sborů i za cenu nařizování služby přesčas. Za takovou událost by bylo možno příkladmo označit zasedání Mezinárodního měnového fondu, typicky spojované s antiglobalizačními protesty, Konferenci o změně klimatu doprovázenou demonstracemi na ochranu klimatu, návštěvu prezidenta Spojených států amerických spojenou se zvýšenou hrozbou teroristického útoku apod.   120. Obdobně nelze akceptovat obecnou argumentaci zhoršenou bezpečnostní situací. Teroristické útoky na Francouzskou republiku v listopadu 2015 mohou odůvodnit zvýšenou potřebu ostrahy objektů právě jen v této době, nikoli ve vztahu k roku 2016. Zvýšený počet cizinců vyžadující zajišťování ostrahy zařízení pro jejich zajištění může být důvodem pro zvýšení počtu příslušníků vykonávajících tuto činnost, nikoli důvodem pro nařizování služby přesčas příslušníkům, kteří vykonávají jinou činnost. Obdobně zhoršená bezpečnostní situace v Evropě obecně, musí být řešena koncepčně a nelze její následky přenášet na jednotlivé příslušníky bezpečnostních sborů. 121. Ze všech uvedených důvodů Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. 122. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek 3 000 Kč, odměnu za právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „vyhláška“). Podle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky z tarifní hodnoty 50 000 Kč, činí výše odměny 3 100 Kč. Žalobci byla přiznána náhrada za tři úkony právní služby a to převzetí věci [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky], písemné podání ve věci (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky) a účast při ústním jednání [§ 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky] dále 3 x náhrada paušálních výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky 300 Kč a 21 % DPH. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 16. únor 2022 JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu                 Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.