č. j. 9A 109/2021 - 29                          ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY    Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobkyně: T. T. H. L.  státní příslušnost: X  bytem X  zastoupená advokátem Mgr. Štěpánem Svátkem  sídlem Na Pankráci 820/45, 140 00 Praha 4 proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra  sídlem Nad Štolou 3, 170 34  Praha 7   o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,   takto: I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobkyně o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky, podané dne 27. 8. 2019, vedené pod sp. zn. OAM -14778/PP-2019, ve lhůtě patnácti dnů od právní moci rozsudku.   II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení  ve výši              12 200 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Mgr. Štěpána Svátka, advokáta.   Odůvodnění: Žaloba 1. Žalobkyně se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze dne 19. 10. 2021, domáhala toho, aby soud žalovanému uložil povinnost rozhodnout ve věci její žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu jako rodinného příslušníka občana Evropské unie, kterou podala dne   27. 8. 2019 a která je vedená pod sp. zn. OAM -14778/PP-2019 (dále jen „žádost“). 2. Uvedla, že žádost již byla správním orgánem I. stupně jednou zamítnuta, nicméně rozhodnutím Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále též jen „Komise“) ze dne 29. 4. 2021, č. j. MV-38040-4/SO-2021, bylo toto rozhodnutí zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu I. stupně k novému řízení, od této doby počala běžet nová lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci. 3. Poukázala na ustanovení § 169t odst. 6 zákona č. 326/1999 sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon o pobytu cizinců“) a konstatovala, že šedesátidenní zákonná lhůta pro rozhodnutí o podané žádosti uplynula, uplynula i lhůta stanovená nadřízeným správním orgánem v rozhodnutí o opatření proti nečinnosti ze dne 18. 8. 2021, č. j. MV-115947-3/SO-2021. Správní orgán dle jejího přesvědčení disponuje všemi nezbytnými podklady pro rozhodnutí ve věci, není jí známá žádná zákonná překážka, jež by bránila vydání rozhodnutí správním orgánem. Proto se domáhá ochrany u soudu. 4. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalovanému rozhodnout o podané žádosti v soudem stanovené lhůtě a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení.   Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že není a nebyl nečinný, v řízení zkoumal a zkoumá, zda žalobkyně splňuje podmínky, které zákon stanoví pro udělení požadovaného druhu přechodného pobytu. 6. Žalovaný je přesvědčen, že žaloba je nedůvodná a navrhl její zamítnutí.   Obsah spisu 7. Z obsahu spisového materiálu vyplývají tyto pro rozhodnutí ve věci relevantní skutečnosti: 8. Dne 27. 8. 2019 žalobkyně podala žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu jako rodinného příslušníka občana Evropské unie. Tato žádost je u žalovaného vedena pod sp. zn. OAM -14778/PP-2019. Z přehledu úkonů, učiněných žalovaným, je pak patrno, že žalovaný poté, co ve věci rozhodla Komise opatřením proti nečinnosti ze dne 19. 8. 2020, č. j. MV-119649-3/SO-2020, vydal dne 23. 2. 2021 rozhodnutí č. j. OAM -14778-25/PP-2019, kterým žádost žalobkyně o vydání povolení k přechodnému pobytu zamítl a stanovil žalobkyni lhůtu k vycestování z území ČR. Rozhodnutím Komise ze dne 29. 4. 2021, č. j. MV-38040-4/SO-2021, bylo k odvolání žalobkyně rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2021, č. j. OAM -14778-25/PP-2019, zrušeno a věc mu byla vrácena k novému projednání. 9. Dne 11. 5. 2021 požádal žalovaný o prověření informací v místě hlášeného pobytu žalobkyně. Pobytová kontrola byla provedena cizineckou policií ve dnech 17. 5. 2021 (dvakrát), 20. 5. 2021 a 25. 5. 2021, zpráva o pobytové kontrole byla cizineckou policií zpracována dne 26. 5. 2021, žalovanému doručena dne 27. 5. 2021. 10. Žalobkyně předložila žalovanému nájemní smlouvu na bytovou jednotku č. 512 na adrese X, ze dne 30. 12. 2020 a pojistnou smouvu ze dne 20. 5. 2021 včetně pojistky týkající se komplexního zdravotního pojištění cizinců. Doporučená zásilka obsahující uvedené listiny byla žalovanému doručena dne 24. 5. 2021. 11. Dne 9. 8. 2021 předvolal žalovaný žalobkyni k výslechu na den 15. 9. 2021 v 8:15 hod., žalobkyně převzala doporučenou zásilku dne 13. 8. 2021. Dne 9. 8. 2021 dále žalovaný předvolal manžela žalobkyně k podání svědecké výpovědi na den 15. 9. 2021 v 8:15 hod., manžel žalobkyně převzal doporučenou zásilku dne 18. 8. 2021. O předvolání žalobkyně k výslechu byl  podáním ze dne     9. 8. 2021 vyrozuměn i její právní zástupce. 12. Dne 18. 8. 2021 vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců opatření proti nečinnosti č. j. MV-115947-3/SO-2021, kterým bylo žalovanému přikázáno, aby  vydal do 60 dnů ode dne doručení tohoto opatření  rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyně o vydání povolení k  přechodnému pobytu na území České republiky jako rodinného příslušníka občana Evropské unie s odůvodněním, že o žádosti žalobkyně mělo být rozhodnuto ve lhůtách uvedených v § 169t odst. 6 písm. f) zákona o pobytu cizinců, které nebyly správním orgánem dodrženy. 13. Dne 6. 9. 2021 požádal manžel žalobkyně o stanovení nového termínu k podání svědecké výpovědi a rovněž k výslechu žalobkyně na měsíc říjen 2021, a to z důvodu jeho pracovní neschopnosti a hospitalizace v nemocnici. 14. Dne 10. 9. 2021 předvolal žalovaný žalobkyni k výslechu na den 2. 11. 2021 v 8:15 hod., žalobkyně převzala doporučenou zásilku dne 20. 9. 2021. Dne 10. 9. 2021 dále žalovaný předvolal manžela žalobkyně k podání svědecké výpovědi na den 2. 11. 2021 v 8:15 hod., manžel žalobkyně převzal doporučenou zásilku dne 22. 9. 2021. O předvolání žalobkyně k výslechu byl podáním ze dne 10. 9. 2021 vyrozuměn i její právní zástupce. 15. Dne 2. 11. 2021 byl proveden výslech žalobkyně ve věci žádosti o vydání ppovolení k přechodnému pobytu, o čemž byl sepsán protokol č. j. OAM-14778-43/PP-2019. Téhož dne žalovaný provedl i výslech manžela žalobkyně v postavení svědka, o čemž byl sepsán protokol č. j. OAM-14778-44/PP-2019. 16. Ze správního spisu vyplývá, že o žádosti žalobkyně dosud nebylo rozhodnuto.    Posouzení věci Městským soudem v Praze 17. Městský soud v Praze po posouzení věci dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 51            odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s projednáním věci bez nařízení ústního jednání vyslovili souhlas. 18. Řízení o žalobách na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je upraveno v ustanoveních § 79 až § 81 s. ř. s. Ochrany proti nečinnosti správního orgánu se může domáhat ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se domáhat žalobou toho, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. V případě, kdy soud shledá, že žalovaný správní orgán je nečinný, uloží mu rozsudkem povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon (§ 81 odst. 2 s. ř. s.).  Podle § 81 odst. 3 s. ř. s. soud žalobu zamítne, není-li důvodná. 19. Městský soud přitom rozhodoval podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí    (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). 20. Ze spisového materiálu vyplývá, že žalobkyně podala dne 27. 8. 2019 žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky jako rodinného příslušníka občana Evropské unie. Žalovaný dne 23. 2. 2021 vydal rozhodnutí č. j. OAM -14778-25/PP-2019, kterým žádost zamítl a stanovil žalobkyni lhůtu k vycestování z území ČR. Rozhodnutím Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 29. 4. 2021, č. j. MV-38040-4/SO-2021, bylo k odvolání žalobkyně rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2021, č. j. OAM -14778-25/PP-2019, zrušeno a věc mu byla vrácena k novému projednání. 21. Pro vyřízení žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu platí šedesátidenní lhůta (§ 169 odst. 1 písm. f) zákona o pobytu cizinců). Je zřejmé, že tato lhůta, stanovená zákonem, nebyla dodržena a o žádosti žalobkyně nebylo rozhodnuto. 22. Protože ne každé nedodržení zákonem stanovené lhůty musí vyústit k závěru o nečinnosti správního orgánu, zabýval se soud otázkou, zda úkony, které žalovaný prováděl, byly činěny v takovém sledu, který by závěr o nečinnosti vylučoval. 23. Soud přitom vycházel z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2012, č. j.                    2 Ans 14/2012-41, ve kterém tento soud uvedl, že: „Přijme-li nadřízený správní orgán opatření proti nečinnosti (§ 80 správního řádu z roku 2004), je tím presumován fakt, že správní orgán byl nečinný  a nejde                tedy o případ, na který poukazuje § 71 odst. 5 citovaného zákona. Správní soud již není oprávněn tento závěr přehodnocovat a procesním chováním účastníka řízení (žalobce) se z pohledu § 71 odst. 5 téhož zákona může zabývat jen od okamžiku přijetí tohoto opatření proti nečinnosti“. 24. V dané věci to znamená, že soud se zabýval pouze otázkou, zda a jaké kroky žalovaný učinil po té, kdy bylo vydáno opatření proti nečinnosti ze dne 18. 8. 2021. 25. Je třeba konstatovat, že z obsahu spisu, předloženého žalovaným, nevyplývá, že by po té, kdy bylo rozhodnuto o opatření proti nečinnosti, žalovaný činil bez zbytečného odkladu úkony směřující k vydání rozhodnutí ve věci. Z předvolání žalobkyně k výslechu a jejího manžela k podání svědecké výpovědi na den 15. 9. 2021 vyplývá, že žalovaný učinil tyto úkony ještě před tím, než Komise vydala opatření proti nečinnosti č. j. MV-115947-3/SO-2021. 26. Z výše uvedeného je patrno, že žalovaný správní orgán sice poté, kdy bylo vydáno opatření proti nečinnosti, učinil k žádosti žalobkyně a jejího manžela úkony spočívající v přeložení termínu jejich výslechů vzhledem k hospitalizaci manžela žalobkyně ve zdravotnickém zařízení, náhradní termíny však určil až na měsíc listopad 2021, nikoli na měsíc říjen 2021, jak žádala žalobkyně a její manžel. Jde o časový odstup, který překračuje zákonem stanovenou šedesátidenní lhůtu pro vyřízení žádosti, překračuje i šedesátidenní lhůtu stanovenou nadřízeným orgánem opatřením proti nečinnosti ze dne 18. 8. 2021, která marně uplynula dne 18. 10. 2021. Přestože žalovaný dne 2. 11. 2021 výslech žalobkyně coby účastnice řízení i jejího manžela v postavení svědka provedl, o žádosti žalobkyně dosud nerozhodl. Ve sdělení adresovaném soudu ze dne 18. 1. 2022 žalovaný uvedl, že „řízení o žádosti žalobkyně o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU stále probíhá a žalovaný pro účely řízení stále zkoumá, zda žalobkyně splňuje podmínky, které zákon stanoví pro udělení tohoto druhu přechodného pobytu“. Jaké další kroky v řízení činí, však žalovaný blíže neupřesnil a nevyplývá to ani z obsahu předloženého správního spisu. 27. Z výše uvedeného nezbývá než uzavřít, že v řízení o žádosti žalobkyně o vydání povolení k přechodnému pobytu ve věci vedené pod sp.zn. OAM -14778/PP-2019 je žalovaný nečinný. Proto soud podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí, když lhůtu  pro vydání rozhodnutí s přihlédnutím ke stádiu řízení považoval za lhůtu přiměřenou. 28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., žalobkyně měla ve věci úspěch, proto jí  právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízní přísluší. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku 2 000 Kč a dále v nákladech souvisejících se zastoupením žalobkyně advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby po 3 100 Kč (za převzetí věci, sepsání žaloby, sepsání repliky) a tři režijní paušály po 300 Kč. Zástupce žalobkyně potvrdil, že není plátcem DPH. Proto soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 12 200 Kč.       Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.                 Praha 31. ledna 2022     JUDr. Ivanka Havlíková v. r. předsedkyně senátu