č. j. 1 Az 45/2021‑ 50   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: X., narozený dne X. bytem X. zastoupený advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00  Praha 1 proti žalovanému:   Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34  Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 9. 2021, č. j.: OAM-776/ZA-ZA11-P10-2020 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 9. 2021, č. j.: OAM-776/ZA-ZA11-P10-2020, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Matěji Šedivému, advokátovi, se přiznává odměna ve výši 8 228 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 9. 2021, č. j.: OAM-776/ZA-ZA11-P10-2020, jímž mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě namítal, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné kvůli vadám předcházejícího řízení, nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, řízení bylo jednostranné a neobjektivní, nebylo postupováno řádně v souladu s právními předpisy a základními zásadami správního řízení, rozhodnutí postrádá řádné odůvodnění, žalovaný chybně vyložil zákon, použité informace nejsou aktuální; nebyl dostatečně reflektován žalobcův X., kvůli čemuž čelil pronásledování, X., s novým politickým vedením se nic nezměnilo, i nyní X., nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav a podklady nejsou aktuální, zpráva reflektující aktuální situaci není adresná, z jeho pohledu se nic nezměnilo a nadále čelí hrozbě pronásledování, z domněnek žalovaného nelze vycházet, politické a bezpečnostní poměry jsou nestabilní, není zřejmé, jak bude nové vedení země postupovat, současné vedení se snaží dostat situaci pod kontrolu a zbavit se konkurenčních politických vlivů. 3. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovil s žalobou nesouhlas. Žalobcovy aktivity v zemi původu na něj neměly azylově relevantní dopady, X., což mu žádné potíže nepřineslo, totéž platí o výhrůžných telefonátech, jejichž původce navíc nebyl schopen určit, ve vlasti nebyl vystaven jednání, které by bylo relevantní ve vztahu k mezinárodní ochraně, žalobce žádost o mezinárodní ochranu podal až po X. pobytu na území České republiky, ve světle politických změn se jeho důvody navíc jeví nelogickými, politické změny s přesahem do žalobcova případu jsou popsány v napadeném rozhodnutí, byl dostatečně zjištěn skutkový stav a použité podklady jsou aktuální; odkázal na napadené rozhodnutí. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout. IV. Obsah správního spisu 5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce v poskytnutí údajů k žádosti ze dne 18. 11. 2020 uvedl, že je kyrgyzské národnosti, je schopen se dorozumět rusky a kyrgyzsky, je muslim, byl členem X., nebyl oficiální člen strany, účastnil se jen akcí X., jinak nebyl politicky aktivní, je svobodný a bezdětný, do České republiky přicestoval dne X., od té doby je zde nepřetržitě, o mezinárodní ochranu dosud nežádal, je zdravý a nemá žádná omezení; o mezinárodní ochranu žádá, protože X. na podporu bývalého prezidenta a předsedy vlády, krom toho X., docházelo tam ke kritice vlády a silových struktur, kvůli tomu je pronásledovali, jiné důvody nemá. 6. Během pohovoru vedeného dne 18. 11. 2020 žalobce dále uvedl, že dne X. na podporu bývalého prezidenta Atambaeva, protože nový prezident začal trestně stíhat lidi, kteří byli za Atambaeva ve státní správě, X., měli určité požadavky, nechtěli, aby ve vládě působily rodinné klany, pak začalo zadržování, X., mítinky rozehnala policie, po prvním mítinku jej pronásledovali neznámí lidé, X., telefonovali mu neznámí lidé, vyhrožovali mu zabitím, neznámí lidé jej pronásledovali ve voze, X., po výhrůžkách se odebral do jiného města, kde se neúčastnil žádných akcí, na státní orgány se neobrátil, protože výhrůžky pocházely od nich, bylo to jasné, X., od té doby problémy neměl, ve vlasti neměl ani jiné potíže, předsedou strany byl Atambaev, datum založení nezná, X., potíže s vyřizováním cestovních dokladů ani s vycestováním z vlasti neměl, příčinou odchodu z Kyrgyzstánu byly výhrůžky X., o mezinárodní ochranu požádal až nyní, jelikož dne 5. 10. 2020 proběhla v zemi původu revoluce, nový prezident Žeenbekov byl odstraněn, k moci přišli jiní lidé, ale jsou to stále jeho lidé, od té doby je u nich chaos, na přívržence Atambaeva se vyvíjí nátlak, baví se přes internet s kamarády, kteří jsou aktivisté a členové strany, v zemi je bezpráví, proto žádá o azyl, kamarád X. mu po první výhrůžce navrhl vyřízení víza, v České republice byl na základě pracovního víza, pracoval zde, z jedné společnosti byl propuštěn, další vyřizovala jeho vízum pozdě, proto už vízum nemá, poté dostal výjezdní příkaz, ve vlasti má X., daří se jim normálně, X., v Evropské unii nemá příbuzné, v zemi původu se obává přívrženců Žeenbekova, mohli by se vůči němu o něco pokusit, dále neví, zda X., v televizi bylo vidět, jak jednají s protivníky, přívrženci jiných stran a názorů, na příklad je bijí, X., potom za ním přišli neznámí lidé a různě se jej vyptávali, přišli domů v Kyrgyzstánu X., chodí i za kamarády a vyptávají se na něj, zajímá je, kde se nachází, kde v zahraničí a jiné věci; X., to je vše, co chce dodat. 7. Ve správním spisu jsou rovněž obsaženy zprávy o zemi původu, konkrétně zprávy ČTK – vývoj situace v Kyrgyzstánu, parlamentní a prezidentské volby 2020 – 2021, informace Ministerstva zahraničních věcí USA, Zpráva o dodržování lidských práv za rok 2020 ze dne 30. 3. 2021, Informace OAMP, Kyrgyzstán, Bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 27. 5. 2020 a Informace Ministerstva zahraničních věcí České republiky, Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí ze dne 9. 12. 2020. 8. Dne 10. 6. 2021 se žalobce mohl seznámit s podklady rozhodnutí. S podklady se seznámil, ale nechtěl se k nim vyjádřit ani navrhnout jejich doplnění. Uvedl, že k doplnění nic nemá. 9. Následně žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí ze dne 7. 9. 2021. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 10.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů ve smyslu ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu ke dni vydání tohoto rozsudku, a to vzhledem k účinnosti článku 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11.                      Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože postupoval dle ustanovení § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. 12.                      Podle ust. § 12 zákona o azylu azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a)  je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště. 13.                      Podle ust. § 23c písm. c) zákona o azylu podkladem pro vydání rozhodnutí mohou být zejména přesné a aktuální informace z různých zdrojů o státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství o státu jejího posledního trvalého bydliště. 14.                      Žalobce v žalobě především namítal neaktuálnost použitých informací o zemi původu a nedostatečné zjištění skutkového stavu ohledně jím tvrzených potíží, které měly původ v jeho politické podpoře X. 15.                      K situaci v Kyrgyzstánu si žalovaný obstaral několik zpráv. 16.                      Podle Informace Ministerstva zahraničních věcí České republiky, Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí ze dne 9. 12. 2020, nemají kyrgyzští občané obecně po návratu do vlasti potíže kvůli podání žádosti o mezinárodní ochranu ani dlouhodobému pobytu v zahraničí. Zpráva zahrnuje údaje, které se týkají poměrů v první polovině prosince 2020 nebo dříve. 17.                      Podle informace Ministerstva zahraničních věcí USA, Zpráva o dodržování lidských práv za rok 2020 ze dne 30. 3. 2021 je Kyrgyzstán parlamentní republikou, dne 2. 10. 2020 proběhly parlamentní volby, proti jejichž výsledkům protestovaly opoziční strany, po násilnostech byly volby anulovány a ustavena prozatímní vláda pod vedením Žaparova, dne 15. 10. 2020 odstoupil prezident Žeenbekov a zastupujícím prezidentem se stal Žaparov, nové prezidentské volby byly naplánovány na 10. 1. 2021 společně s referendem o změně formy vlády na prezidentský systém, civilní úřady neovládaly vždy efektivně bezpečnostní složky; k zásadním potížím v oblasti lidských práv patřily používání násilí bezpečnostními složkami, život ohrožující vězeňské podmínky, svévolné zatýkání, existence politických vězňů, potíže s nezávislostí soudů, závažné omezování svobody projevu, tisku a internetu, včetně násilí páchaného na novinářích a jejich cenzury, a závažné korupční jednání, problémem zůstávala beztrestnost státních úředníků; ve věznicích přetrvávalo fyzické násilí včetně nelidského a ponižujícího zacházení, policie nadále porušovala práva, zejména během vyšetřovací vazby, za účelem doznání docházelo i k mučení, orgány sledující, zda dochází k mučení, nebyly nezávislé a oznámené případy nevedly k odsuzujícím rozsudkům, soudy přijímaly mučením vynucená doznání jako důkaz a případy mučení nebyly účinně vyšetřovány; podmínky ve věznicích byly tvrdé až život ohrožující, důvodem byly nedostatek jídla, léků, lékařské péče, tepla a špatné zacházení, vazební zařízení byla obzvláště přelidněna a špatné zacházení zde bylo horší než ve věznicích; nadále docházelo k svévolnému zatýkání, někdy i s cílem získat úplatek, předpisy ohledně zatčení nebyly dodržovány, často se zatýkalo bez příkazu, zadržení nebylo oznamováno, aby se mohla prodloužit jeho faktická doba, se zadrženými bylo špatně zacházeno a bylo jim upíráno právo na obhájce, s nímž se mnohdy poprvé viděli až u hlavního líčení, svévolné zatýkání bylo prováděno i na základě politické motivace, zadržení ve vyšetřovací vazbě se často protahovalo, důvodem byly i politické machinace; soudci podléhali vnějšímu vlivu či korupci, hojné bylo závažné porušování práva na spravedlivý proces, ignorování presumpce neviny, vyhrožování a násilí vůči obžalovaným i obhájcům, soudci byli taktéž zastrašováni příbuznými a přáteli obětí; v zemi byl ve vězení malý počet politických vězňů, politicky motivované trestní stíhání se týkalo politické opozice a členů administrativy bývalého prezidenta Atambaeva, politicky motivované bylo zadržení manžela přední protikorupční aktivistky a jeho deportace z Kazachstánu do Kyrgyzstánu v době, kdy se aktivistka silně zapojila do protestů proti vládě v souvislosti s korupčními obviněními; během vlády Žeenbekova došlo k uvolnění v oblasti tisku, obsah zpravodajství ve státní televizi striktně určovala vláda, policie a úřady činily nátlak, aby nebylo informováno o korupci a politických představitelích; bezpečnostní služby monitorovaly online aktivity účtů na sociálních sítích, vláda zakročovala proti blogerům a uživatelům sociálních sítí zveřejňujícím na internetu kritické příspěvky, bezpečnostní složky některé osoby kritizující na sociálních sítích vládu, prezidenta či úřady zadržely a vyslýchaly; široce rozšířená byla korupce, zapojení do korupčních aktivit bylo beztrestné a korupce byla vládou stíhána a šetřena selektivně. Zpráva se týkala údajů reflektujících situaci v zemi v roce 2020, nejnovější informace hovoří o naplánování prezidentských voleb současně s referendem na 10. 1. 2021. 18.                      Podle zpráv ČTK – vývoj situace v Kyrgyzstánu, parlamentní a prezidentské volby 2020 – 2021 se dne 4. 10. 2020 v Kyrgyzstánu konaly parlamentní volby, strany, které se do parlamentu nedostaly včetně sociální demokracie hodlaly jejich průběh zpochybnit, dne 6. 10. 2020 vtrhli do budovy prezidentské kanceláře a parlamentu demonstranti protestující proti výsledku voleb, kteří rovněž osvobodili z vězení bývalého prezidenta Atambaeva, Atambaev byl odsouzen v červenci 2020 k jedenácti letům vězení, během svého funkčního období údajně pomáhal odsouzeným zločincům k útěku, v čele země byl od roku 2011 do roku 2017, Atambaev je sociální demokrat, během jeho zatýkání roku 2019 došlo k pouličním bitkám mezi jeho stoupenci a bezpečnostními složkami, volební komise ve stejný den zrušila výsledky voleb, cílem opozice bylo dle jejích sdělení svržení prezidenta Žeenbekova, parlament zvolil předsedou vlády opozičního vůdce Žaparova, který se v souvislosti s protesty dostal na svobodu, do vězení byl odsouzen na několik let za organizaci nepovolené demonstrace a za zadržení gubernátora jako rukojmího, režim Žeenbekova se dlouho potýkal s Atambaevem, než jej roku 2019 uvěznili a rozehnali jeho sociální demokracii, dne 9. 10. 2020 Žeenbekov vyhlásil výjimečný stav a rozpustil vládu, stejný den se střetli stoupenci Atambaeva se stoupenci Žaparova, který byl za Atambaevova režimu uvězněn, na Atambaevovo vozidlo se střílelo, když odjížděl z náměstí, dne 15. 10. 2020 kyrgyzský prezident Žeenbekov rezignoval; v říjnu 2011 zvítězil v prezidentských volbách Atambaev, závěr jeho mandátu byl poznamenán pronásledováním opozičních představitelů, novinářů a protirežimních aktivistů, po zániku mandátu roku 2017 předal pokojně a v souladu s ústavou mandát svému nástupci, Žeenbekovi, v červnu 2019 zbavil parlament Atambaeva imunity, měsíc poté jej přišla zadržet policie, stovky příznivců Atambaeva se jí postavily, Atambaev byl obviněn z mnoha trestných činů včetně korupce a pronásledování opozice, v červnu 2020 byl odsouzen k jedenácti letům odnětí svobody za nezákonné omilostnění známého zločince; dne 16. 10. 2020 byl ukončen výjimečný stav, prezidentské pravomoci převzal nový předseda vlády Žaparov, dne 22. 10. 2020 zrušil parlament parlamentní volby, jež se měly konat dne 20. 12. 2020, nové volby budou až po změnách ústavy, které prosazuje Žaparov, na 10. 1. 2021 byly vyhlášeny prezidentské volby, ve stejném termínu se bude konat referendum o ústavních změnách navržených Žaparovem včetně změny formy vlády na prezidentskou republiku, kde by prezident držel veškerou výkonnou moc, dále se jednalo o soudní reformu a zákaz médií odporujících mravním hodnotám a tradicím, v prezidentských volbách výrazně zvítězil Žaparov, který měl výhodu při financování volební kampaně, v referendu byl odhlasován přechod k prezidentské republice, následně Žaparov složil přísahu a dne 3. 2. 2021 podepsal jmenování členů vlády včetně jejího předsedy Maripova, funkce ministra zahraničí i vedení tajné služby zůstaly stejně obsazené, Maripov sloužil v různých funkcích již za předchozích prezidentů včetně Atambaeva, který je nyní (k 3. 2. 2021) ve vězení; den poté, co kyrgyzské úřady oznámily, že zvažují začít vyšetřování bývalého prezidenta Žeenbekova, opustil bývalý prezident zemi, Žaparov v zahraniční politice navázal na orientaci na Rusko. Většina zpráv byla datována k říjnu 2020, jedna zpráva k prosinci 2020, dvě k lednu 2021 a další dvě k únoru 2021. 19.                      Podle Informace OAMP, Kyrgyzstán, Bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 27. 5. 2020 je Kyrgyzstán poloprezidentský systém, na podzim 2017 byl prezidentem zvolen Žeenbekov, politická situace byla ovlivněna soupeřením mezi Žeenbekovem a bývalým prezidentem Atambaevem, který byl v srpnu 2019 zatčen a došlo rovněž ke střetu mezi jeho příznivci a bezpečnostními složkami, některé svobody byly v zemi respektovány (shromažďování), v řadě oblastí byla porušována lidská práva (závažné potíže stran nezávislosti soudní moci), civilní vláda nekontrolovala vždy efektivně bezpečnostní složky; přes přijatá opatření soudy pravidelně přijímaly přiznání získaná mučením, k mučení především docházelo v celách předběžného zadržení a věznicích, prověřování příslušníků bezpečnostních složek podezřelých z mučení bylo sporadické a neefektivní. Zpráva je datována již ke květnu 2020. 20.                      Za náležité zjištění informací o zemi původu je odpovědný žalovaný (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 25. 7. 2005, č. j.: 5 Azs 116/2005 – 58, a ze dne 25. 4. 2019, č. j.: 5 Azs 207/2017 – 36). Zprávy, které si opatří, pak musí být mj. adresné (relevantní) a aktuální. V první právní větě k rozsudku ze dne 4. 2. 2009, č. j.: 1 Azs 105/2008 – 81, publ. pod č. 1825/2009 Sb. NSS, NSS konstatoval: „Informace o zemi původu použité ve věci mezinárodní ochrany musí být v maximální možné míře (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, a (4) transparentní a dohledatelné.“ (k potřebě aktuálních a adresných údajů srov. též rozsudek NSS ze dne 31. 5. 2017, č. j.: 5 Azs 62/2016 – 87). Bylo proto třeba posoudit, zda si žalovaný opatřil dostatečné informace o zemi původu, což zároveň představuje nezbytnou podmínku pro řádné zjištění skutkového stavu. 21.                      Soud zprávy shledal neadresnými vzhledem k žalobcovu azylovému příběhu. Žalobce se identifikoval coby X., jejímž předákem je bývalý prezident Atambaev. Shromážděné podklady se však sympatizanty se X. v zásadě nezabývají. V informaci Ministerstva zahraničních věcí USA se mluví toliko o politicky motivovaném trestním stíhání politické opozice a členů administrativy bývalého prezidenta Atambaeva, jinak se ve zprávách hovoří o samotném prezidentu Atambaevovi, obecné lidskoprávní situaci a turbulentních politických změnách, jež započaly v říjnu 2020. Mohlo by se dojít k závěru, že X. v Kyrgyzstánu potíže se státními orgány nemají, protože zprávy nic takového neříkají. Uvedený závěr by bylo možno učinit, pokud by obecné zprávy nehovořily o lidskoprávních deficitech, země by patřila k stabilním demokraciím respektujícím lidská práva a svobody nebo by alespoň žádné potíže neměl bývalý prezident Atambaev a jeho nejbližší. Tak tomu ovšem není. Zprávy o zemi původu popisují závažné nedostatky v lidskoprávní oblasti, docházelo k svévolným zatýkáním, v zemi byli političtí vězni, bezpečnostní složky standardně používaly násilí a docházelo k nejhrubším porušením práva na spravedlivý proces včetně aprobace důkazů získaných mučením, nerespektování presumpce neviny a odpírání kontaktu vazebně stíhaných osob s obhájcem. Dále zprávy popisují i potíže bývalého prezidenta Atambaeva, který byl roku 2019 uvězněn a jeho strana, X., byla rozehnána, v červenci 2020 byl odsouzen k jedenácti letům odnětí svobody, v říjnu 2020 jej osvobodili demonstranti, dle zprávy ČTK se ke dni 3. 2. 2021 znovu nacházel ve vězení; členové administrativy bývalého prezidenta Atambaeva taktéž čelili politicky motivovaným trestním stíháním. Zjištěné skutečnosti měly vést žalovaného k tomu, aby si opatřil adresnější podklady vzhledem k žalobcovu azylovému příběhu, jelikož opatřené obecné údaje nevyvracely jeho obavy z pronásledování a vážné újmy. K vysvětlení žalovaného poskytnutému v odůvodnění napadeného rozhodnutí soud navíc doplňuje, že angažování coby předsedy vlády Maripova, který působil v administrativě Atambaeva i prezidenta, který působil ještě před ním, neznamená automaticky bezpečí pro ostatní členy Atambaevovy administrativy, z jednoho blíže nerozvedeného konkrétního případu nelze vyvozovat závěry učiněné žalovaným, zvláště když dle informace Ministerstva zahraničních věcí USA právě členové Atambaevovy administrativy byli označeni jako skupina čelící politicky motivovanému trestnímu stíhání; rovněž podle shromážděných informací sice demonstranti v říjnu 2020 osvobodili Atambaeva z vězení, avšak dle zprávy ČTK byl Atambaev ke dni 3. 2. 2021 ve vězení. 22.                      Soud pak především seznal shromážděné podklady neaktuálními. Od října 2020 v zemi probíhaly zásadní události, při nichž došlo ke změně dosavadního režimu, v zásadě politickému převratu, a k výraznému posílení pravomocí nového prezidenta. Z uvedeného důvodu měly být opatřeny aktuální zprávy týkající se kyrgyzské lidskoprávní situace po nástupu nového prezidenta a zásadním posílení jeho pravomocí. Žalovaný se však spokojil se zprávami, které popisovaly především poměry před říjnovými událostmi, částečně též období před prezidentskými volbami spojenými s ústavním referendem, jež se konaly dne 10. 1. 2021, následné období však z lidskoprávního hlediska nereflektovaly. Na příklad informace Ministerstva zahraničních věcí USA ze dne 30. 3. 2021 se zabývala situací v roce 2020, konání prezidentských voleb spojených s referendem dne 10. 1. 2021 toliko konstatovala, aniž by již reflektovala jejich výsledky, přitom nebylo od nového prezidenta možné očekávat případné výrazné stupňování represí ještě před zvolením. Zprávy ČTK popisovaly říjnové události roku 2020, následovalo několik zpráv týkajících se prezidentských voleb, zvolení Žaparova a jeho zahraniční orientace, zmíněno bylo i vycestování bývalého prezidenta Žeenbekova ze země poté, co úřady uvažovaly o jeho vyšetřování, k lidskoprávní situaci a případné změně kursu po změně režimu se však dostatečně nevyjadřovaly ani v obecné rovině. Informace OAMP týkající se lidskoprávní situace, přitom velice obecná a kusá, byla datována již ke dni 27. 5. 2020, tedy výrazněji předcházela klíčovým říjnovým událostem a dalšímu vývoji. Nové události měly vést žalovaného k opatření si aktuálních podkladů týkajících se lidskoprávní situace v zemi, jež by byly navázány na žalobcův azylový příběh, neboť v azylovém řízení je třeba především hodnotit pronásledování a vážnou újmu hrozící v budoucnu, k čemuž zprávy zabývající se poměry již bývalého režimu nemohou dobře posloužit. K odůvodnění napadeného rozhodnutí by soud doplnil, že z hlediska shromážděných podkladů zatím nic nenasvědčovalo příznivějšímu postoji nového prezidenta Žaparova vůči Atambaevovi, X., byli-li oba naráz osvobozeni demonstranty, ještě to z nich nedělá spojence ani zastánce stejného proudu, naopak ze zprávy ČTK ze dne 9. 10. 2020 informující o střetu příznivců Žaparova a Atambaeva vyplynulo, že Žaparov byl uvězněn právě za prezidentství Atambaeva, což nenasvědčuje pozitivnímu vztahu Žaparova k Atambaevovi do budoucna. 23.                      Soud tudíž shledal shromážděné podklady neadresnými a neaktuálními ve vztahu k žalobcovu azylovému příběhu, což mělo za následek nedostatečné zjištění skutkového stavu, zjištěný skutkový stav, který vzal žalovaný za základ napadeného rozhodnutí, tak nemá oporu ve spisu a zároveň vyžaduje zásadní doplnění (§ 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s.). 24.                      Hrozba žalobcova pronásledování a vážné újmy bude muset být posouzena v novém řízení na základě adresných a aktuálních podkladů, soud nicméně k žalobnímu tvrzení předesílá, že z žalobcova azylového příběhu nevyplývá jeho pronásledování v minulosti. Žalobce si bez potíží vyřídil vízum a vycestoval z vlasti, předtím byl X., přesto kvůli tomu neměl žádné potíže; po jiném mítinku jej v automobilu sledovali neznámí lidé, neznámí lidé mu též jednou telefonovali a vyhrožovali mu zabitím; po výhrůžkách se odstěhoval do jiného města a od té doby žádné potíže neměl, stejně tak ve vlasti neměl jiné problémy. Žalobce tudíž ve vlasti dosud pronásledování ani vážné újmě nečelil, zatím mu jen X., jednou jej též někdo sledoval cestou z mítinku, neznámí lidé mu vyhrožovali telefonicky, což po přestěhování do jiného města ustalo; žalobce tak čelil maximálně několika ústrkům, jež ani ve svém souhrnu nedosahovaly potřebné intenzity, aby se mohlo jednat o pronásledování či vážnou újmu. 25.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud na základě ustanovení § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. 26.                      V novém řízení si žalovaný obstará dostatečně adresné a aktuální informace týkající se X., a to s ohledem na možné pronásledování a vážnou újmu v současném Kyrgyzstánu. Na základě shromážděných podkladů pak řádně zjistí skutkový stav a vyhodnotí jej ve vztahu ke všem formám mezinárodní ochrany. 27.                      Podle ustanovení § 78 odst. 5 s.ř.s. je žalovaný vysloveným právním názorem Městského soudu v Praze vázán. 28.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaný neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalobci náklady nevznikly. 29.                      Soud přiznal zástupci, který byl v této věci žalobci ustanoven soudem, odměnu za dva úkony právní služby podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. b) a d) (převzetí věci a doplnění žaloby) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) po 3 100 Kč, tedy celkem 6 200 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč; paušální náhrada tedy činí 600 Kč. Odměna zástupce (advokáta) byla poté zvýšena ještě o částku odpovídající DPH v sazbě 21 %, takže činí celkem i s ekvivalentem daně, jehož výše je 1 428 Kč, 8 228 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 6. září 2023 JUDr. Václav Kočka-Amort, v.r. samosoudce       Shodu s prvopisem potvrzuje K. R.