č. j. 1 Ad 13/2021‑ 78   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobkyně: I. M., narozená dne X. bytem X. proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 2. 2021, č. j.: X. takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou včas podanou a postoupenou Městskému soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 9. 2. 2021, č. j.: X., jímž byly zamítnuty žalobkyniny námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 7. 12. 2020, č. j.: X., kterým byl žalobkyni podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen z.d.p.), ode dne 10. 1. 2021 odňat invalidní důchod. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně v žalobě namítala, že nebyl náležitě zjištěn skutkový stav věci, došlo k úplnému odebrání invalidity z nejvyššího, třetího stupně bez osobního vyšetření její osoby, takový postup je nezákonný, posudkové závěry jsou nepřesvědčivé a chybí odůvodnění, co se v jejím zdravotním stavu změnilo, že již není invalidní, důvod zániku nebo změny invalidity musí být v posudku jednoznačně vysvětlen, od doby přiznání invalidního důchodu se její stav subjektivně zhoršil, z žádného posudku nevyplývá, že by se její stav objektivně zlepšil, je u ní indikována potřeba operace, její zdravotní stav odůvodňuje přiznání invalidity nejméně prvního stupně, v napadeném rozhodnutí není přesvědčivě odůvodněno, proč došlo k úplnému odebrání invalidity z nejvyššího, třetího stupně, je proto nepřezkoumatelné. 3. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovila s žalobou nesouhlas. Pracovní schopnost žalobkyně poklesla jen o 25 %, zdravotní stav žalobkyně neodůvodňoval přiznání invalidního důchodu ani v minulosti, provedená posouzení byla velmi proklientská, posudek vypracovaný v námitkovém řízení je úplný, celistvý a přesvědčivý, vypořádává se též se všemi rozhodujícími skutečnostmi, rozhodující příčinu žalobkynina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu lékař jednoznačně vymezil, předmětem sporu je zjištění zdravotního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí, vychází se ze zdravotnické dokumentace soustředěné právě k tomuto datu, ke zdravotní dokumentaci datované po datu vydání napadeného rozhodnutí nelze přihlédnout. Navrhla nechat vypracovat posudek u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“). Za dosud zjištěného skutkového stavu navrhla žalovaná žalobu zamítnout. IV. Obsah správního spisu 5. Ze správního (dávkového) a posudkového (zdravotní dokumentace) spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalované ze dne 6. 3. 2018, č. j.: X., byl žalobkyni ode dne 5. 11. 2016 zvýšen invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. 6. Podle prvostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 11. 2020, č. j.: LPS/2020/969-P2_CSSZ) již žalobkyně není invalidní, invalidita zanikla dnem 20. 11. 2020, míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 25 %. Bylo konstatováno ostudné posudkové pochybení předchozího posudku ze dne 8. 1. 2018, na jehož základě došlo k přiznání důchodu pro invaliditu třetího stupně. 7. Dne 7. 12. 2020 bylo na základě prvostupňového posudku vydáno prvoinstanční rozhodnutí, jímž byl žalobkyni ode dne 10. 1. 2021 odňat invalidní důchod. 8. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky. 9. Podle druhostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 1. 2021, č. j.: LPS/2021/2-NR-PRH_CSSZ) žalobkyně ke dni 25. 1. 2021 není invalidní, invalidita zanikla dne 20. 11. 2020, míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala jen 25 %; námitkám nemohlo být vyhověno. 10.                      Dne 9. 2. 2021 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 11.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12.                      Soud ve věci rozhodl při jednání. Žalobkyně během jednání uvedla, že jí byl nejprve přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, následně byl přeměněn na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, s tím, že má těžkou demenci, na žádném vyšetření osobně nebyla, dementní není, posuzující lékařka ji nikdy neviděla, následně jí byl invalidní důchod zcela odňat, její zdravotní stav se nijak nezlepšil, byla-li dříve invalidní v prvním stupni, není možné, aby na tom nyní byla lépe, neboť má ještě další zdravotní potíže, soud by měl napadené rozhodnutí zrušit, mělo by být rozhodnuto znovu na základě řádného lékařského vyšetření; není možné, aby u ní nejprve byla zjištěna invalidita prvního stupně, následně byla konstatována její neexistence, když se nic nezměnilo, takové posouzení není normální, není zjevné, podle čeho její zdravotní stav posoudili, když má takové nálezy. Žalovaná se k jednání nedostavila. 13.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV ze dne 29. 6. 2021, e. č.: SZ/2021/1088-PH-10, který při jednání provedl sdělením jeho obsahu, v menší části jeho přečtením. Dne 29. 6. 2021 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkového lékaře, lékařky v oboru neurologie, jednání komise byla přítomná i žalobkyně. Při jednání komise provedla neuroložka vyšetření žalobkyně. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila rehabilitační, neurologické, algeziologické, spondylochirurgické, neurochirurgické a ortopedické nálezy, jakož i výsledek magnetické rezonance. Konstatován byl dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl chronický vertebrogenní algický syndrom, míra poklesu pracovní schopnosti byla o 20 % při zařazení do položky 1b kap. XIII odd. E, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., invalidita shledána nebyla, dnem zániku invalidity bylo označeno datum 4. 10. 2020. Následuje podrobný rozbor zdravotního stavu. Komise se vyjádřila i k tomu, proč hodnotila míru poklesu pracovní schopnosti ještě níže než posudky PSSZ ze dne 20. 11. 2020 a ČSSZ ze dne 25. 1. 2021. Komise se vyrovnala i s předchozími posudky, které žalobkyni invaliditu přiznávaly, konkrétně uvedla: „Komise dále konstatovala, že v doložené dokumentaci nenalezla ani důvod, proč by měl být konstatován jakýkoliv stupeň invalidity v minulosti. K posudku lékaře PSSZ ze dne 20. 1. 2016, 4. 1. 2017 komise konstatovala stejným odůvodněním absence korelujícího objektivního nálezu, jak uvedeno výše, ačkoli komise nahlédla i do zprávy rehabilitace ze dne 8. 10. 2015, zprávy neurologa ze dne 5. 11. 2015 (kdy byla dokonce uvedena anamnéza lumbalgií bez kořenové iritace) či do zprávy algeziologie ze dne 31. 10. 2016. K posudku lékaře PSSZ ze dne 8. 1. 2018 komise konstatovala, že se jednalo o omyl, založený na chybné informaci o těžkém kognitivním deficitu, který u posuzované dle shora uvedené dokumentace nebyl nikdy zjištěn a stran vertebrogenního postižení se pak jednalo o stejné okolnosti, jak uvedeno shora.“ PK MPSV uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (tj. ke dni 9. 2. 2021) nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. 14.                      S ohledem na doplnění lékařských zpráv byly vypracovány doplňující posudky ze dne 5. 10. 2021, e. č.: SZ/2021/2141-PH-4, a ze dne 13. 10. 2021, e. č.: SZ/2021/2141-PH-21. Komise ve stejném složení setrvala na svých závěrech. 15.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 16.                      Podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) z.d.p. zjistí-li se, že nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen. 17.                      Z posudku PK MPSV ze dne 29. 6. 2021 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 z.d.p. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti odborné lékařky-neuroložky, k datu vydání napadeného rozhodnutí zjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl chronický vertebrogenní algický syndrom. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly XIII. – postižení svalové a kosterní soustavy, oddílu E – dorsopatie a spondylopatie, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a činila 20 %. Při vypracování posudku vycházela komise především z posudkově významných odborných nálezů i z vlastního vyšetření žalobkyně v průběhu zasedání komise dne 29. 6. 2021. Žalobkyni neshledala PK MPSV invalidní. 18.                      K námitkám žalobkyně uplatněným při jednání soud uvádí, že PK MPSV posoudila její zdravotní stav komplexně a ke dni vydání napadeného rozhodnutí (9. 2. 2021). Žalobkyně byla jednání komise přítomna, bylo přihlédnuto k její anamnéze. Na s. 7 svého posudku se komise vypořádala s předchozími posudkovými závěry, které konstatovaly invaliditu žalobkyně. PK MPSV též zohlednila lékařské zprávy, které žalobkyně předložila v průběhu soudního řízení. 19.                      Předmětem věci bylo posouzení žalobkynina zdravotního stavu. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013 - 20). Za účelem zjištění skutkového stavu si soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne 29. 6. 2021, který (ve spojení s doplňujícími posudky ze dne 5. 10. 2021 a 13. 10. 2021) považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobkyně, jakož i stran určení a řádného zdůvodnění procentní míry poklesu její schopnosti soustavné výdělečné činnosti (v obou případech ke dni vydání napadeného rozhodnutí ze dne 9. 2. 2021) nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. 20.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl. 21.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 27. února 2023 JUDr. Václav Kočka-Amort v. r. samosoudce   Shodu s pvopisem potvrzuje K. T.