č. j. 1 Ad 22/2021‑ 71   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: V. S., narozený dne X. bytem X. proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2021, č. j.: X. takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2021, č. j.: X., se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2021, č. j.: X., jímž byly zamítnuty žalobcovy námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 22. 12. 2020, č. j.: X., kterým byl žalobci podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen z.d.p.), ode dne 20. 1. 2021 odňat invalidní důchod. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě namítal, že míra poklesu pracovní schopnosti jen o 20 % je v rozporu s lékařskými zprávami, byl bezdůvodně přeřazen do jiné skupiny postižení, posudkový lékař nezkoumal podrobněji jeho zdravotní stav, na jednání přizván nebyl, odborná vyšetření nezávislých specialistů byla ignorována, jsou u něj přítomny i další zdravotní potíže, skutkový stav nebyl zjištěn dostatečně. 3. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovila s žalobou nesouhlas. Při svých úvahách vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného v námitkovém řízení, který potvrdil předchozí posudkový závěr, s ohledem na posudek bylo nutné námitky zamítnout, osobní přítomnost žalobce není pro relevantní závěry o zdravotním stavu nezbytná; následně vyslovila konkrétní výhrady k zjištění žalobcova zdravotního stavu v řízení před soudem, závěry posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) shledala nadhodnocenými. Žalobu navrhla žalovaná zamítnout. IV. Obsah správního spisu 5. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že prvoinstančním rozhodnutím ze dne 22. 12. 2020, č. j.: X., byl žalobci ode dne 20. 1. 2021 odňat invalidní důchod, dle odůvodnění již žalobce není invalidní, neboť podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 11. 2020 poklesla jeho pracovní schopnost jen o 20 %. 6. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce námitky. 7. Podle druhostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 3. 2021, č. j.: LPS/2021/144-NR-PRH_CSSZ, vyhotovený na základě posouzení zdravotního stavu žalobce, které proběhlo dne 24. 2. 2021) žalobce není invalidní, invalidita zanikla dne 25. 11. 2020, míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala jen 20 %; námitkám nemohlo být vyhověno. 8. Dne 29. 3. 2021 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 9. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 10.                      Soud ve věci rozhodl při jednání. Účastníci odkázali na svá předchozí vyjádření, žalobce setrval na svých závěrech, žalovaná označila doplnění posudku PK MPSV za přesvědčivé a ponechala rozhodnutí na úvaze soudu. 11.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV ze dne 13. 10. 2021, e. č.: SZ/2021/1918-PH-13, který při jednání provedl sdělením jeho obsahu. Dne 13. 10. 2021 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékařky v oboru neurologie, jednání komise byl přítomný žalobce. Při jednání komise byl žalobce vyšetřen neuroložkou. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila X. Konstatován byl dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl chronický bolestivý syndrom páteře, přítomno bylo i X., míra poklesu pracovní schopnosti byla 35 % při zařazení do položky 1c kap. XIII oddílu E, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., byla shledána invalidita prvního stupně. Posudek zahrnuje podrobný rozbor zdravotního stavu s návazností na posouzení možností pracovního uplatnění. Komise se vyjádřila i k tomu, proč uvedené zdravotní omezení hodnotila jinak než posudky v prvostupňovém i druhostupňovém řízení před žalovanou; komise se tím vyrovnala s předchozími posudky, které žalobci invaliditu nepřiznávaly. PK MPSV uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (tj. ke dni 29. 3. 2021) byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.; šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) z.d.p., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) z.d.p.; šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Doba platnosti posudku byla stanovena do 31. 10. 2026. Ke vzniku, změně ani zániku invalidity aktuálně nedošlo, nadále se jednalo o invaliditu I. stupně bez přerušení. 12.                      Na základě vyjádření žalované, která měla posudek za nadhodnocený, byl od PK MPSV vyžádán doplňující posudek ze dne 20. 10. 2022, e. č.: SZ/2022/2370-PH-4. V posudku se PK MPSV vyjádřila k námitkám žalované, odůvodnila své hodnocení a setrvala na dosavadních závěrech o poklesu pracovní schopnosti o 35 %, což odpovídalo invaliditě I. stupně. 13.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 14.                      Podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) z.d.p. jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. 15.                      Z posudku PK MPSV ze dne 13. 10. 2021 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní v prvním stupni podle § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a) z.d.p. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, který však nedosahoval více než 49 %. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti odborné lékařky-neuroložky, k datu vydání napadeného rozhodnutí zjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl chronický bolestivý syndrom páteře. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly XIII – postižení svalové a kosterní soustavy, oddílu E – dorsopatie a spondylopatie, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a činila 35 %. Při vypracování posudku vycházela komise především z posudkově významných odborných nálezů i z vlastního vyšetření žalobce v průběhu zasedání komise dne 13. 10. 2021. Žalobce shledala PK MPSV invalidním v prvním stupni. 16.                      Předmětem věci bylo posouzení žalobcova zdravotního stavu. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013 - 20). Za účelem zjištění skutkového stavu si soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne 13. 10. 2021, který (ve spojení s doplňujícím posudkem ze dne 20. 10. 2022) považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobce, jakož i stran určení a řádného zdůvodnění procentní míry poklesu jeho schopnosti soustavné výdělečné činnosti (v obou případech ke dni vydání napadeného rozhodnutí ze dne 29. 3. 2021) nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. 17.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud na základě ustanovení § 78 odst. 1 s.ř.s. žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalované k dalšímu řízení. 18.                      V dalším řízení bude žalovaná vycházet z posudku PK MPSV a jeho doplnění, které nechal soud vypracovat v průběhu řízení, zaujme tudíž stanovisko, že nebyly splněny podmínky pro odnětí invalidního důchodu žalobci, čemuž přizpůsobí další procesní postup. 19.                      Podle ustanovení § 78 odst. 5 s.ř.s. je žalovaná vysloveným právním názorem Městského soudu v Praze vázána. 20.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaná neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalobci náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 13. března 2023 JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r. samosoudce       Shodu s prvopisem potvrzuje K. R.