č. j. 10 A 107/2022 ‑ 26   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce:  E. Y., státní příslušnost Turecká republika bytem X zastoupen advokátem Mgr. Petrem Václavkem sídlem Opletalova 1417/25,  110 00 Praha 1 proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 o žalobě  na  ochranu   proti  nečinnosti  žalovaného  v řízení  o žádosti  žalobce ze dne 23. 5. 2022 o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU, vedeném pod sp. zn. OAM-7100/PP-2022 takto: I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí v řízení o žádosti žalobce ze dne 23. 5. 2022 vedeném pod sp. zn. OAM-7100/PP-2022, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.   II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Petra Václavka, advokáta.    Odůvodnění: I. Vymezení věci a řízení před soudem 1.         Žalobou podanou 29. 11. 2022 se žalobce domáhá toho, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žalobcově žádosti ze dne 23. 5. 2022 o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky dle § 87b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Žalobce v žalobě uvádí, že požádal o udělení povolení k přechodnému pobytu jakožto rodinný příslušník občana EU ve smyslu ust. § 15a odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, své manželky, paní Ing. M. Y., nar. X, která je občankou České republiky. Podle ust. § 169t odst. 6 písm. f) zákona o pobytu cizinců, je žalovaný povinen vydat rozhodnutí ve lhůtě 60 dnů od podání žádosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný nerozhodl o žádosti žalobce v zákonem stanovené lhůtě, podal k nadřízenému orgánu dne 26. 7. 2022 návrh na provedení opatření proti nečinnosti. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců jako věcně příslušný správní orgán podle § 170a zákona o pobytu cizinců, rozhodla opatřením ze dne 23. 8. 2022, č. j. MV-133933-3/SO-2022, tak, že přikázala žalovanému, aby do 60 dnů od doručení tohoto opatření vydal rozhodnutí ve věci řízení o žádosti žalobce. Jelikož uložená povinnost nebyla ze strany žalovaného opětovně naplněna, má žalobce za to, že žalovaný správní orgán je ve věci nečinný a proto žádá Městský soud v Praze, aby žalovanému správnímu orgánu rozsudkem uložil povinnost ve věci rozhodnout v soudem stanovené lhůtě a dále mu uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. 2.         Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že v daném případě nebyl a není nečinný. Dne 23. 5. 2022 podal žalobce žádost o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU, vedené pod č. j. OAM-7100/PP-2022. Žalovaný pro účely řízení zkoumal, zda žalobce splňuje podmínky, které zákon stanoví pro udělení tohoto druhu přechodného pobytu. Veškeré jednotlivé provedené úkony žalovaným jsou nedílnou součástí vedeného správního spisu, jehož kopii zaslal žalovaný jako přílohu tohoto vyjádření. Žalovaný podotýká, že podaná žaloba postrádá bližší konkretizaci či argumentaci tvrzené nečinnosti správního orgánu, přičemž obsah žaloby je jen velmi stručně založen na tom, že správní orgán je ve věci nečinný. Žalovaný má za to, že s ohledem na obsah správního spisu a jednotlivých úkonů, že postupoval systematicky bez jakéhokoliv prodlení, a tedy se nedopustil namítané nečinnosti. Žalovaný má za to, že řízení o žádosti žalobce probíhalo řádně a bez časové prodlevy a žalovaný je a byl v řízení činný, proto navrhl, aby nebyla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. 3.         Soud zaslal vyjádření žalovaného žalobci s tím, že pokud by chtěl zaslat soudu k vyjádření repliku, nechť tak učiní ve lhůtě 15 ti dnů; výzva byla žalobci doručena 30. 1. 2023. Žalobce na ni žádným způsobem neodpověděl, proto soud nařídil na 16. 3. 2023 jednání. II. Posouzení věci městským soudem   4.         Soud projednal žalobu podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), podle nějž ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 5.         Soud nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení; žaloba je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. O žalobě samé soud rozhodoval podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). 6.         Soud rozhodl podle § 51 s. ř. s. v rámci ústního jednání, neboť žalobce na nařízení jednání trval. 7.         V rámci jednání, právní zástupkyně žalobce uvedla, že ve věci dosud nebylo rozhodnuto, žalovaný, ač k nařízenému jednání řádně obeslán, se jednání bez omluvy neúčastnil.  8.         Žalobce se žalobou domáhal toho, aby soud uložil žalovanému vydat rozhodnutí ve věci samé v řízení o žalobcově žádosti. Podle § 169t odst. 6 písm. f) zákona o pobytu cizinců „O žádosti ministerstvo rozhodne[…] ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu, nebo ... .“. 9.         Ze správního spisu předloženého žalovaným soud nezjistil žádné okolnosti, pro které by nebylo možné v zákonem stanovené lhůtě rozhodnout, řízení nebylo přerušeno, a ani lhůta pro vydání rozhodnutí nebyla nadřízeným správním orgánem prodloužena. Žalovaný rovněž žádné skutečnosti, pro které nevydal rozhodnutí alespoň ve lhůtě stanovené Komisí v opatření proti nečinnosti, ve vyjádření k žalobě neuvedl. 10.     Z uvedených důvodů soud konstatoval v řízení o žádosti žalobce ze dne 23. 5. 2022 o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU, vedeném pod sp. zn. OAM-7100/PP-2022, nečinnost žalovaného správního orgánu a proto mu ve smyslu § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil v 30 denní lhůtě vydat rozhodnutí.  Zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí činí dle § 169t odst. 6 písm. f) zákona o pobytu nejvýše 60 dnů, nelze-li vydat rozhodnutí bezodkladně. Vzhledem k tomu, že žalovaný již učinil v řízení řadu procesních úkonů, a od doby podání žádosti uplynul téměř rok, přičemž řízení nebylo přerušeno a lhůta pro vydání rozhodnutí nebyla nadřízeným správním orgánem prodloužena, považuje soud za přiměřenou lhůtu k vydání rozhodnutí 30 dnů.   VI. Závěr a náklady řízení 11.     Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalovaný je v řízení o žádosti žalobce ze dne 23. 5. 2022 o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU, vedeném pod sp. zn. OAM-7100/PP-2022, nečinný, proto podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost vydat v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-7100/PP-2022 rozhodnutí ve věci. 12.     O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 110 odst. 3 s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, jež sestávají ze zaplacených soudních poplatků za žalobu ve výši 2 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem. Jejich výši soud určil v souladu s vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů, a jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní služby po 3 100 Kč: převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d)] a paušální náhradou hotových výdajů 300 Kč za každý z těchto úkonů (§ 13 odst. 3), včetně DPH. Žalobcovi náklady zastoupení advokátem tak činí 12 342 Kč a náklady řízení včetně soudního poplatku celkem činí 14 342 Kč, a žalovaný je povinen nahradit je žalobci ve výroku stanovené lhůtě k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 16. března 2023       JUDr. Ing. Viera Horčicová v. r. předsedkyně senátu                                           Shodu s prvopisem potvrzuje S. T.