č. j. 10 A 130/2023‑16   USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: M. K.   proti   žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábř. Ludvíka Svobody 1222/12 110 15 Praha 1   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2023, č. j. MD-27797/2023-160/3, sp. zn. MD/27797/2023/160 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění 1. Žalobce žalobou proti rozhodnutí správního orgánu napadá sdělení ze dne 15. 8. 2023, kterým jej žalovaný vyrozuměl o přešetření způsobu vyřízení stížnosti ze dne 6. 6. 2023. 2. Žalobce tvrdí, že byl žalovaným rozhodnutím – sdělením ze dne 15. 8. 2023 – zkrácen na svých právech, vyčerpal prostředky právní ochrany. Toto rozhodnutí i rozhodnutí Magistrátu města Kladna ze dne 18. 12. 2019 považuje za nezákonné. V této souvislosti nesouhlasí s tím, že rozhodnutí nabylo právní moci fikcí, neboť nebyly splněny podmínky pro nastoupení fikce. Nedostatečnost tohoto nabytí právní moci byla konstatována ve sdělení Veřejného ochránce práv ze dne 31. 8. 2023, sp. zn. 3894/2023/VOP/Mk. Podle žalobce je nesprávně hodnocena i skutečnost, že žalobci byl předán již pravomocný příkaz policií dne 27. 5. 2020. Podpis na doručence není jeho, podle žalobce jej podepsal snad předávající policista. Žalobce se o rozhodnutí dozvěděl až 3 roky později. Žalobci rozhodnutí nebylo doručeno, nikdy neobdržel doklad o příkazu Magistrátu města Kladna ze dne 19. 12. 2019, č. j. OPŘ-DP/9024/19-11/Do. Žalovaný dále podle žalobce nesprávně hodnotil rozhodnutí Krajského úřadu pro Středočeský kraj ze dne 2. 5. 2023, č. j. 058953/2023/KUSK a ze dne 20. 6. 2023, č. j. 074370/2023/KUSK. Vady spatřuje žalobce v porušení povinností dle správního řádu stavět rozhodnutí na odborných, srozumitelných, úplných a zejména pravdivých informacích. 3. Soud z napadeného sdělení žalovaného ze dne 15. 8. 2023, č. j. MD-27797/2023-160/3, sp. zn. MD/27797/2023/160 zjistil, že žalobce podal podnět k přezkumu příkazu Magistrátu města Kladna ze dne 18. 12. 2019, č. j. OPŘ-DP/9024/19-5/Do. Žalobce obdržel ve dnech 2. 5. 2023 a 20. 6. 2023 dvě sdělení od Krajského úřadu Středočeského kraje – sdělení k podnětu k přezkumu a sdělení k podané stížnosti. Žalobce pak požádal žalovaného o prošetření stížnosti ze dne 6. 6. 2023 podané proti nesprávnému úřednímu postupu krajského úřadu. Žalovaný v nynějším sdělení posoudil žalobcovy námitky, konstatoval, že krajský úřad se všemi námitkami zabýval a vypořádal je. Ztotožnil se s krajským úřadem v tom, že nebylo možné vyhovět podnětu k přezkumu příkazu, neboť již uplynula stanovená lhůta jednoho roku k zahájení přezkumného řízení podle § 96 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Věcné námitky proti spáchání přestupků hodnotil žalovaný jako irelevantní, ty nelze řešit v rámci stížnosti dle § 175 odst. 1 správního řádu. 4. Dle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti. Rozšířený senát v usnesení ze dne 23. 3. 2005, č. j. 6 A 25/2002 - 42, publikovaném pod č. 906/2006 Sb. NSS, dostupný na www.nssoud.cz, ohledně aktivní žalobní legitimace dle § 65 odst. 1 s. ř. s. dále dovodil: „Žalobní legitimace podle tohoto ustanovení musí být dána pro všechny případy, kdy je dotčena právní sféra žalobce (…), tj. kdy se jednostranný úkon správního orgánu, vztahující se ke konkrétní věci a konkrétním adresátům, závazně a autoritativně dotýká jejich právní sféry.“ 5. Povahou rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu podrobně zabýval též v usnesení ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008 - 98, publikovaném pod č. 2206/2011 Sb. NSS, v němž uvedl, že „formální definiční znaky (správního) rozhodnutí definice „rozhodnutí“ ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. sice sama o sobě neobsahuje, jsou však přítomny jako znaky vymezující nezbytné vlastnosti přezkoumávaného aktu na těch místech dílu prvního části druhé s. ř. s., která se týkají např. časových podmínek podání žaloby (oznámení rozhodnutí jako zásadně písemného formalizovaného aktu) či vlastností, které nutně musí mít, aby obstál v přezkumu“. Rozšířený senát tedy rozhodnutí definoval jako formalizovaný a standardizovaný akt se zákonem předepsanými náležitostmi umožňujícími rychle a jednoduše rozpoznat původce i adresáta (adresáty) takového aktu, obsah práv a povinností jím upravených i důvody, pro které je do nich zasahováno. Zároveň rozšířený senát vymezil i pojem rozhodnutí dle § 65 odst. 1 s. ř. s. v materiálním slova smyslu, přičemž zdůraznil, že na neformální úkon správního orgánu by bylo možné nahlížet jako na rozhodnutí v materiálním smyslu jen tehdy, pokud by šlo o akt, který by po obsahové stránce měl povahu „rozhodnutí“ ve smyslu definice obsažené v § 65 odst. 1 s. ř. s. a měl mít podle zákona též formu správního rozhodnutí, avšak který by pro procesní pochybení správního orgánu nebyl v takto předepsané formě vydán. 6. Podle § 175 odst. 1 správního řádu dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany. Podle § 175 odst. 6 správního řádu byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal. Podle § 175 odst. 7 správního řádu má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. 7. Judikatura Nejvyššího správního soudu pak setrvale zastává názor, že „na vyřízení stížnosti…není právní nárok a samotné její vyřízení ještě samo o sobě neznamená odstranění závadného stavu. Navíc o výsledku šetření a přijatých opatřeních se stěžovatel vyrozumívá, jen pokud o to požádal. Takový postup proto neskýtá dostatečný prostor k poskytnutí ochrany či nápravy před nezákonným zásahem. Jednalo by se totiž spíše o formální, než faktický prostředek nápravy a ochrany“ (srov. rozsudek ze dne 17. 12. 2010, č. j. 4 Aps 2/2010 ‑ 44, publ. č. 2339/2011 Sb.). Stížnost je dohledovým či dozorovým prostředkem, který se realizuje mimo správní řízení. Výsledkem vyřízení stížnosti není správní rozhodnutí (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2016, č. j. 1 As 244/2015 - 27, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2020, č. j. 5 A 57/2018-33, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 12. 2015, č. j. 1 As 134/2015 - 36). 8. Dle předchozí judikatury tak sdělení žalovaného o vyřízení žádosti žalobce o přešetření stížnosti není správním rozhodnutím dle § 65 odst. 1 s. ř. s. Žalobou napadený akt žalovaného zjevně není jakkoliv formalizované rozhodnutí, zároveň na něj nelze pohlížet ani jako na rozhodnutí v materiálním slova smyslu. Z povahy věci není poté ani osvědčením a jelikož výsledkem vyřízení stížnosti (či přešetření vyřízení stížnosti) není vydání rozhodnutí ani osvědčení, nelze se proti němu bránit žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 1. 2016, č. j. 9 As 235/2015 - 26). Rovněž, protože vyřízení stížnosti nemůže zasáhnout do právní sféry žalobce, je městský soud toho názoru, že žalobce se proti vyřízení stížnosti nemůže úspěšně bránit ani žalobou proti nezákonnému zásahu správního orgánu (obdobně srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2016, č. j. 1 As 244/2015 – 26, ze dne 2. 2. 2017, č. j. 7 As 258/2016 – 26, ze dne 6. 2. 2023, č. j. 8 As 198/2022-40). 9. Městský soud na okraj dodává, že přezkoumání okolností o doručování příkazu není předmětem nynějšího řízení, v němž se soud zabývá toliko otázkou, zda sdělení žalovaného o přešetření stížnosti žalobce je rozhodnutím. Soud již výše uzavřel, že sdělení z 15. 8. 2023 není rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s. Soud poté neshledal, že by žalobci k ochraně proti uvedenému sdělení svědčil některý z dalších žalobních typů podle soudního řádu správního. 10. Za těchto okolností městskému soudu nezbylo, než žalobu proti sdělení žalovaného ze dne 15. 8. 2023 odmítnout pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s., aniž by soud v řízení byl povinen činit další procesní kroky (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, čj. 5 Ans 6/2008-48). 11. Výrok o náhradě nákladů vychází z ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha     26.  října 2023     JUDr. Ing. Viera  Horčicová v. r. předsedkyně senátu