č. j. 10 A 31/2023 - 52 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně:   VICTORVILLE s.r.o., IČO: 287 87 935 sídlem Jiráskova 241/41, 602 00 Brno zastoupena advokátem Mgr. Alešem Sázavským sídlem Nad Splavem 1045, 675 71 Náměšť nad Oslavou proti žalovanému:  Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 1039/32, 110 00 Praha 1  zastoupen advokátem JUDr. Tomášem Hlaváčkem  sídlem Kořenského 1107/15, 150 00 Praha 5 o žalobě proti usnesení žalovaného č. j. MPO 120956/2022 z 22. 12. 2022 takto: I. Usnesení žalovaného č. j. MPO 120956/2022 z 22. 12. 2022 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 15 342 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, advokáta Mgr. Aleše Sázavského.   Odůvodnění: I. Vymezení věci. 1.         Jádrem věci je spor o to, zda žalobkyně splnila podmínky pro poskytnutí dotace stanovené ve výzvě k programu podpory podnikatelů v oblasti adventních trhů postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2: „COVID – ADVENTNÍ TRHY“, vydané v únoru 2022 (dále jen „Výzva“). 2.         Žalobkyně podala 1. 4. 2022 žádost o dotaci 224 000 Kč z důvodu zrušení adventních trhů, které se měly konat na adrese Podhradí 19, Náměšť nad Oslavou od 22. 11. 2021 do 23. 12. 2021 a kterých se měla žalobkyně účastnit jako prodejkyně. Tyto adventní trhy se nakonec nekonaly kvůli usnesení vlády č. 1066 z 25. 11. 2021 o přijetí krizových opatření, jímž byly zakázány mimo jiné vánoční a adventní trhy v období od 26. 11. 2021 do 25. 12. 2021. Žalobkyně k žádosti předložila mimo jiné nájemní smlouvu ke dvěma stánkům – prodejním místům na uvedeném tržišti, uzavřenou s M&M Best s.r.o., IČO: 014 84 249, jako pronajímatelkou, a oznámení společnosti DISTORENT a.s., IČO: 032 22 764, jako organizátorky plánovaných trhů o jejich zrušení. 3.         Žalovaný k opakovaným dotazům na stav řízení sdělil žalobkyni, že žádost je v procesu vícestupňové kontroly (19. 4. 2022), že žádost vykazuje znaky neumožňující její schválení a nadále prochází kontrolou (15. 7. 2022) a že žádost je stále posuzována v rámci vyšších stupňů kontroly (22. 8. 2022). 4.         Žalobou napadeným usnesením z 22. 12. 2022 žalovaný řízení o žádosti zastavil. Svůj postup odůvodnil tím, že „[ž]adatel nedoložil doklady (a ani takové nebylo možné organizátorem trhu zajistit), které by prokazatelně potvrzovaly konání adventního trhu, potažmo její smluvenou účast na adventních trzích v uplatněném čase, místě a v rozsahu. Nebyly tak splněny podmínky poskytnutí podpory stanovené Výzvou.“ II. Argumentace účastníků řízení. 5.         Žalobkyně v žalobě vyjádřila přesvědčení, že spolu s žádostí dodala veškerou dokumentaci a poskytla veškeré informace, které Výzva vyžadovala. K doložení čehokoli dalšího ostatně žalovaný žalobkyni nevyzval. S žalobkyninými podklady se žalovaný dostatečně nevypořádal a z jeho rozhodnutí není zřejmé, které konkrétní podmínky výzvy žalobkyně údajně nesplnila a z čeho to žalovaný dovodil. Napadené rozhodnutí tak je nepřezkoumatelné. 6.         Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobkyně při podání žádosti nepředložila žádné podklady prokazující, že se adventní trhy měly v tvrzeném čase a na tvrzeném místě opravdu konat. Podle nájemní smlouvy bylo místo pronajato již pět dní před účinností vládních restrikcí, tudíž žalobkyně mohla průběh trhu doložit např. fotografiemi nebo propagačními materiály. Orgány místní samosprávy nepotvrdily žalovanému, že se trhy měly na daném místě uskutečnit. Při pohledu na veřejně dostupné mapy a z katastru nemovitostí je zřejmé, že šlo o prostory průmyslového areálu, tedy místo zjevně nevhodné pro takový druh akce. Z žalobkynina předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku (pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona) nelze zjistit, co mělo být předmětem prodeje na stáncích, a nelze tak usuzovat, že by žalobkyně měla být prodejkyní na trzích. Žalovaný upozornil rovněž na to, že ve všech třech společnostech točících se okolo údajných adventních trhů (žalobkyně, organizátorka trhů, pronajímatelka stánků) figuruje v pozici statutárního orgánu táž osoba, Ing. Vlastimil Peer, což vyvolává ve spojení s dalšími skutečnostmi důvodné pochybnosti. Nakonec žalovaný uvedl, že z tohoto důvodu podal na žalobkyni a další společnosti trestní oznámení pro podezření ze spáchání pokusu o dotační podvod ve smyslu § 212 zákona č. 40/2019 Sb., trestní zákoník. S ohledem na povinnost mlčenlivosti upravenou v § 8 odst. 7 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, tak žalovaný nemohl promítnout popsané pochybnosti do odůvodnění svého rozhodnutí, neboť jinak by mohl zmařit průběh a účel vyšetřování. 7.         Žalobkyně v replice namítla, že v době od podání žádosti do podání trestního oznámení ji žalovaný nevyzval k vysvětlení žádných nejasností nebo k doplnění žádosti a nepožádal ani o žádnou jinou součinnost. Pokud žalovaný postrádal jakékoli podklady k posouzení žádosti, měl vyzvat žalobkyni k jejich doplnění. Nikde v napadeném rozhodnutí navíc není uvedeno, že by byla žalobkynina žádost zamítnuta z důvodů popsaných ve vyjádření k žalobě. Správní soudy jsou při přezkumu správního rozhodnutí vázány jeho obsahem a nemohou přihlížet k jiným důvodům, skutečnostem či argumentům. Zároveň nestačí, že žalovaný uvede takové skutečnosti nebo důvody ve vyjádření k žalobě. Takový postup nemůže na nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí nic změnit. III. Posouzení věci 8.         Soud nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení, žaloba je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. Následně vycházeje ze skutkového a právního stavu, jenž zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí, přezkoumal je na základě podané žaloby v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], včetně řízení předcházejícího jeho vydání, jakož i z hlediska vad, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Při tom naznal, že žaloba je důvodná. 9.         Ve věci rozhodl soud podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť žádný z účastníků nevyslovil s tímto postupem po poučení soudem nesouhlas. Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny potřebné pro rozhodnutí jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008-117 z 29. 1. 2009). 10.     Žaloba obsahuje v podstatě jediný žalobní bod, a tím je tvrzená nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Správní soudy již mnohokrát judikovaly, že zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je namístě jen u takových vad, v jejichž důsledku skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat. Rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek právních důvodů, jestliže správní orgán neuvede konkrétní důvody, o něž se jeho rozhodnutí opírá (rozsudek NSS č. j. 2 As 37/2006-63, č. 1112/2007 Sb. NSS z 21. 12. 2006), nevypořádá všechny zásadní odvolací námitky (rozsudek NSS č. j. 8 Afs 66/2008-71 z 19. 12. 2008) či neuvede důvody, proč nepovažuje argumentaci účastníka řízení za důvodnou a proč jeho námitky považuje za liché, mylné nebo vyvrácené (rozsudek NSS č. j. 2 Afs 24/2005, č. 689/2005 Sb. NSS z 14. 7. 2005). Nepřezkoumatelné pro nedostatek skutkových důvodů pak může být rozhodnutí zatížené vadami skutkových zjištění, která utvářejí rozhodovací důvody, typicky tam, kde správní orgán opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem, anebo tam, kde není zřejmé, zda vůbec byly nějaké důkazy provedeny. 11.     Podle § 68 odst. 3 věty první zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, se v odůvodnění rozhodnutí uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. 12.     Důvodem pro zastavení řízení o žalobkynině žádosti o dotaci byla dle odůvodnění napadeného rozhodnutí skutečnost, že žalobkyně nedoložila podklady prokazující konání tvrzeného adventního trhu a její sjednanou účast na něm. Žalobkyně proti tomu brojí argumentací, že předložila všechny požadované podklady, k doložení žádných dalších nebyla vyzvána a z napadeného rozhodnutí není zřejmé, jaké podmínky údajně nesplnila. 13.     Cílem Výzvy podle jejího čl. 2.1. bylo poskytnout podporu podnikatelům v oblasti adventních trhů, kterým bylo přímo na základě usnesení vlády č. 1066 z 25. 11. 2021 omezeno provozování adventních a vánočních trhů (tj. příležitostných trhů zřízených pro předvánoční období) a prodej na nich, čímž došlo k okamžité ztrátě tržeb a následné likvidity. 14.     Žádost o dotaci musela podle Výzvy obsahovat náležitosti dle § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (čl. 9.1.), a mezi její povinné náležitosti patřily v případě prodejců také „doklady prokazatelně potvrzující zrušení adventního trhu, doklad/smlouva o pronájmu adventního místa, včetně uvedení doby pronájmu a počtu pronajatých stánků/míst, které měly být na zrušeném adventním trhu provozovány“ (čl. 9.2 bod první). Žadatelka musela rovněž vyplnit čestné prohlášení, tvořící přílohu č. 2 Výzvy (čl. 9.4.), a v něm mimo jiné potvrdit, že k datu podání žádosti a po celé období, za které žádá o poskytnutí podpory, byla podnikatelským subjektem oprávněným k provozování deklarované podnikatelské činnosti omezené krizovými opatřeními vlády, za kterou žádá o podporu, a že v důsledku přijatých krizových opatření jí byl v rámci podnikatelské činnosti omezen či zakázán prodej zboží či prodej nebo poskytování služeb v rozhodném období dle bodu 2.3 Výzvy a usnesení vlády č. 1066 z 25. 11. 2021 a že tato omezení po celou dobu jejich platnosti dodržovala. 15.     Výzva v čl. 13.1. stanovila, že „[ž]adatelé budou na základě ustanovení § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel vyzýváni k odstranění vad své žádosti, jež budou identifikovány v rámci formálního hodnocení. To se netýká těch vad žádosti, které jsou svou povahou neodstranitelné (např. nedodržení lhůty pro podání žádosti apod.).“ V čl. 14.1. Výzvy si žalovaný „na základě ustanovení § 14k odst. 3 rozpočtových pravidel [vyhradil], že může kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele k doložení podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory.“ 16.     Žalobkyně přiložila k žádosti o dotaci mimo jiné „smlouvu o nájmu prodejního místa na adventních trzích 2021“, uzavřenou 10. 11. 2023 mezi ní a M&M Best s.r.o., jejímž předmětem byl pronájem prodejních stánků č. 14 a 15 na adrese Podhradí 19, Náměšť nad Oslavou; nájem byl sjednán na dobu určitou, a to od 22. 11. 2021 do 23. 12. 2021. Dále žalobkyně předložila oznámení společnosti DISTORENT a.s., datované 26. 11. 2021 v Náměšti nad Oslavou a adresované společnosti M&M Best s.r.o., podle nějž s ohledem na usnesení vlády č. 1066 a v návaznosti na usnesení vlády č. 1065 z 25. 11. 2021 není možné pořádat adventní trhy na pronajatých nemovitostech. Žalobkyně tedy předložila doklady týkající se zrušení adventních trhů a její účasti na nich, které vyžadoval čl. 9.2. Výzvy. 17.     Jestliže měl žalovaný za to, že žalobkynina žádost trpěla formálními vadami, např. že žalobkyně nedoložila některé vyžadované podklady, byl oprávněn – ale také povinen – ji k odstranění těchto vad žádosti vyzvat (čl. 13.1. Výzvy). Stejně tak byl žalovaný oprávněn vyzvat žalobkyni k předložení dalších podkladů nebo doplnění údajů, pokud měl o správnosti nebo úplnosti žalobkyniných tvrzení pochybnosti (čl. 14.1. Výzvy). Žádné z těchto možností žalovaný nevyužil, přestože sama žalobkyně v žádosti z 15. 7. 2022 uvedla, je připravena zodpovědět jakékoli doplňující otázky nebo doložit další podklady, je-li toho ke kladnému vyřízení žádosti třeba. 18.     Soud tak musí přisvědčit žalobkyni, že z napadeného rozhodnutí není zřejmé, jaké konkrétní podklady stanovené ve Výzvě opomněla doložit, případně proč jí předložené podklady podle názoru žalovaného neprokazovaly konání adventního trhu a žalobkyninu účast na něm. Tyto úvahy a vůbec důvody pochyb žalovaného v něm nejsou ani naznačeny, a napadené rozhodnutí tak je skutečně nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Zároveň je třeba připomenout, že pokud žalobkyně některý z vyžadovaných podkladů nepředložila, tak ji byl žalovaný povinen vyzvat k odstranění vad žádosti, a jestliže tak neučinil, zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Soud považuje za vhodné podotknout, že důkaz o prokázání faktického konání trhu (v případě, že byl zahájen již před účinnosti usnesení vlády) mezi povinnými přílohami žádosti uveden není. Podmínky Výzvy nebránily žalovanému v tom, aby žadatelku k předložení takového důkazu vyzval, vzbudily-li v něm okolnosti věci pochybnosti, to však neučinil. 19.     Jen pro úplnost soud dodává, že odůvodnění napadeného rozhodnutí obsahuje v závorce text, že vyžadované podklady „nebylo možné organizátorem trhu zajistit“. Pro soud není srozumitelné, co se žalovaný pokusil touto poznámkou vyjádřit a jestli měla nějaký význam pro posouzení žádosti. Žalovaný nicméně nikde v napadeném rozhodnutí ani ve vyjádření k žalobě nezmínil, že by se s žádostí o dané podklady obrátil na organizátorku trhu, a doklad o takovém postupu se ve správním spisu nenachází. Tento spekulativní význam citovaného obratu, jemuž ostatně nesvědčí ani větná stavba (v takovém případě by formulace měla znít např.: „nebylo možné od organizátora trhu zajistit“), tak lze vyloučit. 20.     Ve vyjádření k žalobě žalovaný popsal několik skutečností, shrnutých v bodě 6 tohoto rozsudku, na jejichž základě se domnívá, že předmětný adventní trh se nekonal a konat neměl, neboť se žalobkyně ve spolupráci s několika dalšími, personálně propojenými subjekty pokusila o dotační podvod. Z tohoto důvodu žalovaný také podal na žalobkyni trestní oznámení. Správní soudy však již mnohokrát konstatovaly, že nedostatek odůvodnění rozhodnutí vydaného ve správním řízení nelze dodatečně zhojit v řízení před soudem (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 152/2011-62 z 19. 4. 2012). Správní orgán je povinen svou argumentaci „vtělit především do odůvodnění svého rozhodnutí tak, aby byla správním soudem přezkoumatelná. Úlohou krajského soudu totiž není ‚doodůvodňovat‘ rozhodnutí správního orgánu a vysvětlovat účastníkům řízení, proč správní orgán rozhodl tak, jak rozhodl.“ (usnesení NSS č. j. 7 Azs 215/2021-26 ze 7. 12. 2021 nebo rozsudek NSS č. j. 2 Azs 193/2014-20 z 18. 12. 2014). 21.     Předmětem soudního přezkumu je výlučně napadené rozhodnutí, a soud proto nemůže hodnotit, zda by tyto skutečnosti obstály jako případné odůvodnění napadeného rozhodnutí. V obecné rovině však lze říct, že pokud žalovaný vlastní činností shromáždí podklady odůvodňující závěr, že podmínky pro poskytnutí dotace nemohly být splněny, může na jejich základě řízení o žádosti zastavit. Jen pro úplnost soud podotýká, že správní spis předložený žalovaným neobsahuje písemnosti, na jejichž základě žalovaný ke zjištěním popsaným ve vyjádření k žalobě dospěl. 22.     Žalovaný předložil soudu dále trestní oznámení z 22. 11. 2022, které v souvislosti s konáním předmětných adventních trhů podal. V něm jsou popsány některé shodné skutečnosti jako ve vyjádření k žalobě a také některé další podezřelé okolnosti. Z toho je zřejmé, že žalovaný již před vydáním napadeného rozhodnutí prováděl určité šetření, vyhodnocoval podklady předložené žalobkyní a shromažďoval některé nové. Žádné z popsaných úvah se však nepromítly do odůvodnění napadeného rozhodnutí. To je s podivem obzvlášť vzhledem k tomu, že řízení o žádosti trvalo téměř osm měsíců. 23.     Podání trestního oznámení nezbavuje správní orgán povinnosti své rozhodnutí přezkoumatelně odůvodnit ve smyslu § 68 odst. 3 správního řádu (toto ustanovení není z řízení o dotace dle § 14q rozpočtových pravidel vyloučeno). Opačný závěr nemá oporu ani ve správním řádu, ani v jiném právním předpisu z oblasti správního práva. Lze si představit, že sdělení rozhodných skutečností může vyšetřování podezření na spáchání trestného činu do jisté míry zkomplikovat (podezřelá se dozví, že a z čeho je podezírána), avšak taková okolnost nepřeváží nad ochranou veřejných subjektivních práv žadatelky, jež má právo znát důvody, pro které byla její žádost zamítnuta. Jinak by tomu ovšem bylo v případě informací klasifikovaných jako utajované podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 4 As 1/2015-40 z 1. 3. 2016); na těch však napadené rozhodnutí založeno není. 24.     Ustanovení § 8 odst. 7 trestního řádu, kterého se žalovaný dovolává ve vyjádření k žalobě, na věc nedopadá. Podle tohoto ustanovení je každý povinen zachovávat mlčenlivost o všem, co se dozvěděl v souvislosti se součinností požadovanou dle odstavců 1 až 3, přičemž za součinnost dle odstavce 1 se považuje také oznámení skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, ze strany orgánu státu státnímu zástupci nebo policejním orgánům. O žádné skutečnosti z těch uvedených ve vyjádření k žalobě se však žalovaný nedozvěděl v souvislosti s podáním svého trestního oznámení, nýbrž všechny znal již před tím, a právě proto trestní oznámení podal. Toto ustanovení cílí primárně na ochranu informací o trestním stíhání, které se dotčená osoba dozví při poskytování součinnosti vyžadované zákonem. Nedopadá však na informace o tom, že a z jakých důvodů někdo trestní oznámené podal. Tuto argumentaci žalovaného soud vnímá jako čistě účelovou snahu o dodatečnou legitimizaci vad jeho rozhodnutí. IV. Závěr a náklady řízení 25.     Žalovaný zastavil řízení o žalobkynině žádosti proto, že nepředložila podklady prokazující skutečné konání adventního trhu a žalobkyninu sjednanou účast na něm, aniž by ji byl k doplnění žádosti vyzval, jak mu ukládala Výzva, a přestože žalobkyně předložila k žádosti právě ty písemnosti, které výslovně požadovala Výzva, a nabízela rovněž další součinnost. Z napadeného rozhodnutí není ani náznakem zřejmé, jaké konkrétní vyžadované podklady žalobkyně opomněla doložit, případně proč jí předložené podklady podle názoru žalovaného neprokazovaly rozhodné skutečnosti. Žalovaný se pokusil zhojit toto pochybení v řízení před soudem, kdy nabídl do značné míry odlišné odůvodnění zastavení řízení, avšak k těmto skutečnostem soud nemohl s ohledem na koncepci soudního přezkumu přihlédnout. Soud proto zrušil napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil podle § 78 odst. 4 s. ř. s. žalovanému k dalšímu řízení. V něm bude žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). 26.     O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, jež sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem. Jejich výši soud určil v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů, a jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní služby po 3 100 Kč: převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby a sepis repliky [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d)], paušální náhradou hotových výdajů 300 Kč za každý z těchto úkonů (§ 13 odst. 4) a částkou odpovídající DPH v sazbě 21 % (§ 57 odst. 2 s. ř. s. Žalobkyniny náklady zastoupení advokátem tak činí 12 342 Kč a náklady řízení celkem 15 342 Kč, a žalovaný je povinen nahradit je žalobkyni v přiměřené 30denní lhůtě k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 17. srpna 2023     JUDr. Ing. Viera Horčicová předsedkyně senátu