11A 4/2023 - 22 ČESKÁ  REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudkyně JUDr. Jitky Hroudové a soudce Mgr. Marka Zimy v právní věci: žalobce: I. A., státního příslušníka Ázerbajdžánské republiky, bytem X, zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem  se sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1, proti žalovanému:  Ministerstvu vnitra České republiky se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu  t a k t o:   I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání – účast v právnické osobě, o které vede řízení pod sp. zn. OAM-03207/DP-2021, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Petra Václavka, advokáta. Odůvodnění I. Vymezení věci a vyjádření účastníků 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 19. 1. 2023 domáhal ochrany proti nečinnosti Ministerstva vnitra České republiky, Odboru azylové a migrační politiky (dále též „žalovaný“), s tím, že tento správní orgán doposud nerozhodl o žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání – účast v právnické osobě podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). 2. Žalobce požádal o prodloužení doby platnosti pobytového povolení dne 1. 2. 2021, následně byla jeho žádost rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 2. 2022 zamítnuta. Žalobce podal proti zamítavému rozhodnutí odvolání, o kterém bylo rozhodnuto odvolacím orgánem – Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců – dne 25. 5. 2022 tak, že rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. 3. Žalovaný je podle názoru žalobce od tohoto okamžiku nečinný, proto žalobce dne 14. 10. 2022 navrhl Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců provedení opatření proti nečinnosti. Komise vydala dne 15. 11. 2022 opatření proti nečinnosti č. j. MV-180754-3/SO-2022, kterým žalovanému uložila povinnost ve věci žalobce rozhodnout ve lhůtě do třiceti dnů. Žalovaný přesto ve věci nerozhodl, proto se žalobce domáhal, aby soud nařídil žalovanému rozhodnout o jeho žádosti. 4. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí. Řízení o žádosti žalobce probíhalo řádně a žalovaný byl a je ve věci činný, když činí nezbytné úkony za účelem vydání nového rozhodnutí. Podaná žaloba postrádá bližší konkretizaci či argumentaci tvrzené nečinnosti žalovaného a obsah žaloby je založen stručně na tvrzení, že správní orgán je nečinný.   5. Žalobce nevyužil svého práva a na vyjádření žalovaného již více nereagoval. II. Obsah správního spisu 6. Ze správního spisu zjistil soud následující podstatné skutečnosti. 7. Žalobce požádal dne 1. 12. 2021 o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání – účast v právnické osobě. Rozhodnutím ze dne 17. 2. 2022, č. j. OAM-3207-25/DP-2021, byla žádost žalobce zamítnuta a doba platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky nebyla prodloužena s odůvodněním, že je zde důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl při svém pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek. K tomuto závěru dospěl správní orgán na základě písemné informace k osobě žadatele od Policie České republiky, informace byla poskytnuta v režimu utajení ve stupni „Vyhrazené“ podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. 8. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dne 2. 3. 2022 včasné odvolání, které následně doplnil o podrobné odůvodnění podáním ze dne 4. 4. 2022. Spisový materiál byl dne 12. 4. 2022 postoupen odvolacímu správnímu orgánu. 9. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců k odvolání žalobce rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2022 zrušila rozhodnutím ze dne 25. 5. 2022, č. j. MV-73740-4/SO-2022, a věc byla žalovanému vrácena k dalšímu řízení s odůvodněním, že žalovaný nikterak neindividualizoval záznam do spisu ve vztahu k účastníku řízení a nesdělil žalobci podstatu důvodů, na jejichž základě byla žádost zamítnuta. Uvedená vada mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí, když žalobci byla odepřena možnost efektivně se bránit proti zamítnutí jeho žádosti. 10. Spisový materiál byl vrácen žalovanému dne 26. 5. 2022. Dne 14. 10. 2022 žalobce požádal prostřednictvím svého zástupce Komisi o vydání opatření proti nečinnosti. Komise opatřením proti nečinnosti ze dne 15. 11. 2022 uložila žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce do třiceti dnů od doručení opatření. Komise shledala žádost důvodnou, když žalovaný nedodržel lhůty pro vydání rozhodnutí podle ustanovení § 71 odstavec 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů („správní řád“). Z obsahu vyjádření žalovaného k podané žalobě vyplývá, že opatření proti nečinnosti bylo doručeno žalovanému dne 15. 11. 2022.   III. Posouzení věci soudem 11. Městský soud v Praze při přezkoumání tvrzené nečinnosti vycházel ze skutkového stavu v době vydání tohoto rozsudku podle ustanovení § 81 odst. 1 zákona č. 150/20002, soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Vzhledem k tomu, že žalobce ani žalovaný správní orgán výslovně nepožádali na výzvu soudu, aby soud rozhodl o žalobě v rámci ústního jednání, a vyjádřili naopak souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, postupoval soud podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. a o podané žalobě rozhodl, aniž ústní jednání nařizoval. Věc soud posoudil takto: 12. Soud se nejprve zabýval včasností a přípustností žaloby. 13. Podle ustanovení § 71 odstavec 3 správního řádu platí, že pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do třiceti dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až třiceti dnů v případech podle písmene a) tohoto ustanovení, či doba nutná k provedení úkonů uvedených pod písmenem b) tohoto ustanovení. Podle zákona o pobytu cizinců má žalovaný povinnost rozhodnout o žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve lhůtě šedesáti dnů od podání žádosti; případně ve lhůtě devadesáti dnů ve zvlášť složitých případech [§ 169t odst. 6 písm. c) zákona o pobytu cizinců]. Žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí (§ 80 odst. 1 s. ř. s.). Žalobce požádal o prodloužení doby platnosti k dlouhodobému pobytu dne 1. 2. 2021, lhůta pro vydání nového rozhodnutí ve věci počala běžet v řízení po vrácení věci odvolacím orgánem podle vydaného opatření proti nečinnosti dne 16. 11. 2022, žalobu žalobce podal dne 19. 1. 2023. Žaloba tedy byla podána včas. 14. Ze správního spisu i tvrzení účastníků vyplývá, že žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky na ochranu proti nečinnosti ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 s. ř. s. Jak bylo výše uvedeno, žalobce podal v souladu s ustanovením § 80 odstavec 3 správního řádu návrh na opatření proti nečinnosti. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců toto opatření vydala dne 16. 11. 2022 a přikázala jím žalovanému rozhodnout o žádosti žalobce do třiceti dnů od doručení opatření. Opatření bylo žalovanému doručeno téhož dne, třicetidenní lhůta k vydání rozhodnutí proto uběhla marně dne 16. 12. 2022. Žalovaný o žádosti až doposud nerozhodl, podmínka podle ustanovení § 79 odst. 1 s. ř. s. je proto splněna. 15.  Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 16. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný o žádosti žalobce doposud nerozhodl, ačkoliv již uběhla lhůta stanovená v opatření proti nečinnosti. Soud se proto zabýval otázkou, zda se žalobce proti této skutečnosti může úspěšně bránit nečinnostní žalobou. 17. Nečinnost správního orgánu je objektivně existující stav, kdy v zákonem předepsané lhůtě nedošlo k provedení příslušných procesních úkonů. Zároveň však platí, že ne každá nečinnost je přičitatelná správnímu orgánu. Má-li nečinnost původ ve vystupování účastníka, nejde o nečinnost správního orgánu a nelze se proti ní dovolávat ochrany. Správnímu soudu však nepřísluší posuzovat jednání účastníka před vydáním opatření proti nečinnosti, neboť jeho vydáním je presumována nečinnost správního orgánu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2012, č. j. 2Ans 14/2012 - 41, publikovaný pod č. 2785/2013 ve Sbírce NSS a dostupný též online na www.nssoud.cz). 18. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců konstatovala, že žalovaný byl ke dni 16. 11. 2022 nečinný, neboť nerozhodl v zákonné lhůtě o žádosti žalobce. Tato nečinnost žalovaného i nadále trvá, neboť o žádosti žalobce doposud nebylo rozhodnuto. Z předloženého spisového materiálu ani z vyjádření žalovaného není zřejmé, co brání vydání rozhodnutí ve věci samé, ani to, zda a případně jaké konkrétní nezbytné úkony žalovaný činí za účelem vydání nového rozhodnutí. Žalovaný měl dle opatření proti nečinnosti rozhodnout do 16. 12. 2022, což neučinil, proto má soud za to, že žalovaný nerozhodl v zákonných lhůtách ani ve lhůtě uložené mu opatřením proti nečinnosti. IV. Závěr a náklady řízení 19. Vzhledem k výše uvedenému došel soud k závěru, že je žaloba důvodná, neboť žalovaný je nečinný. Soud proto postupem podle ustanovení § 81 odstavec 2 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žalobcově žádosti, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. 20. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II podle ustanovení § 60 odstavec 1 s. ř. s. tak, že žalobce, který byl ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. 21. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z odměny za zastupování advokátem. Ten ve věci učinil dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), za které mu náleží odměna 3 100 Kč/úkon [§ 9 odst. 4 písm. d) a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu], společně s náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč/úkon. Soudu je z úřední činnosti známo, že zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty (DPH), proto se zvyšují náklady řízení za zastoupení ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 s. ř. s. o DPH ve výši 21 %, tj. o částku 1 428 Kč. Celkem tedy náleží žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 10 228 Kč. 22. Lhůta k platbě náhrady nákladů řízení je stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 v části věty za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), místo plnění podle § 149 odst. 1 o. s. ř.; oboje ve spojení s ustanovením § 64 s. ř. s. P o u č e n í Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 8. března 2023  Mgr. Marek Bedřich,                                                                                                                           předseda senátu