č. j. 13 Ad 14/2022‑ 36   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci žalobkyně:  D. P.    bytem x   proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení                                     sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 4. 2022 č.j. X    takto:  I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 14. 4. 2022 č.j. X se  zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 1. 2022 č. j. X.   2.  Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 11. 1. 2022 č. j. X odňala žalobkyni od 14. 2. 2022 invalidní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 12. 2021 žalobkyně již není invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně pouze o 30%. 3. V žalobě žalobkyně uvedla, že žalobou napadené rozhodnutí považuje za nesprávné, měla za to, že její zdravotní postižení plně naplňuje kapitolu XIII, oddíl E, položku 1c vyhl. č. 359/2009 Sb. Namítala, že posudkový lékař nezhodnotil její celkovou výkonnost, pohyblivost, schopnost vykonávat denní aktivity, zhoršení statodynamiky páteře. Paradoxně vše vyhodnotil obráceně. Posudkový lékař nevzal podle žalobkyně v úvahu ani tu skutečnost, že se její stav, oproti stavu v roce 2018, nadále zhoršil. Nárůst četnosti a intenzity bolesti byl potvrzen, vysvětlen rozšířením diagnózy o významné stenotické nakupení v L3/4 s jizevnatým terénem. Toto zhoršení způsobuje žalobkyni další komplikace v běžném životě a evidentně více snižuje možnosti vykonávat její povolání v plném zaměstnaneckém poměru. Současně namítala nedostatečně zjištěný skutkový stav. 4. Ve vyjádření k žalobě žalovaná reagovala na námitky žalobkyně a konstatovala, že v projednávaném případě byl lékařem žalované vypracován dne 23. 3. 2022 posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, kdy tento lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Navrhla důkaz posudkem posudkové komise MPSV ČR. 5. Pokud jde o věc samotnou, pro danou věc jsou podstatné tyto dokumenty: rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 1. 2022 č.j. X, námitky žalobkyně ze dne 20. 2. 2022, žalobou napadené rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 14. 4. 2022 č.j. X, v soudním spise se pak pro danou věc nachází posudek Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 7. 12. 2022 ev.č.: SZ/2022/1636-PH-14. 6. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobkyně požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze. V předmětném posudku ze dne 7. 12. 2022 komise vyslovila, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. 7. Při jednání konaném dne 17. 1. 2023 žalobkyně i zástupkyně žalované setrvaly na svých právních názorech a procesních stanoviscích. 8. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba je důvodná. 9. Soud posoudil předmětnou věc takto: 10. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje 3 stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně. 11. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občana pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.   12. V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zjištění zdravotního stavu žalobkyně nechal vypracovat posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze. Posudková komise zasedajíc v řádném složení za přítomnosti odborného lékaře – odbornost interní lékařství mimo jiné uvedla, že: „47-letá žena je posuzovaná k zaměstnání krejčová (jedná se o její celoživotní zaměstnání, v tomto oboru byla vyučena a jako OSVČ od roku 1999 vykonává tuto práci, nyní podle aktuálního zdravotního stavu cca 20 hodin týdně). Je 17 let po operačním výkonu v etáži L4/5 bederní páteře, poté byla pro vleklé vertebrogenní potíže s trvalou statodynamickou poruchou posuzována jako invalidní ve stupni I. Jedná se u ní o stále přetrvávající bolesti v bederně-křížové oblasti s občasnými bolestmi v levé dolní končetině převážně v podobě křečí, které se objevují vsedě, ale i v noci vleže, bolest má nyní i v pravé dolní končetině – efekt fyzioterapie a rehabilitační léčby trvá vždy asi jen týden, analgetika bolesti pouze tlumí, kaudální obstřik byl rovněž bez efektu, reoperace zatím nedoporučena pro prostorový rozsah postižení – postiženy 3 etáže, ale výhledově zvažována. Při vyšetření magnetickou rezonancí referováno stenotické nakupení především v etáži L 3/4 v jizevnatém terénu, významné spondylodiskogenní změny však postihují i další dvě etáže níže a prezentované potíže vysvětlují. EMG vyšetřením v 9/2021 prokázán chronický radikulární oboustranný L5 a S1 syndrom. Co se týká zánikové symptomatiky, referována při vyšetření ošetřujícím odborným lékařem a potvrzena vyšetřením přísedícího lékaře v komisi oslabená svalová síla při dorzální a plantární flexi vlevo a snížené čití v dermatomu L5 a S1 oboustranně. Posuzovaná byla uznána jako invalidní po první operaci páteře v roce 2004 poprvé v roce 2005, shodně při následných kontrolách v roce 2007, 2012 a 2018. Dne 18. 12. 2021 provádí posudkový lékař PSSZ Praha 5 KLP se závěrem, že účastnice řízení není již invalidní, poněvadž z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 % - rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo shodně posudkovým lékařem PSSZ L/S pro Prahu 5 a posudkovým lékařem ČSSZ při přezkumu tohoto posouzení v námitkovém řízení určeno zdravotní postižení, uvedené v kapitole XIII, odd. E položka 1 c) k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %. PK MPSV s tímto posouzením souhlasí, ale jen co se týká zařazení do příslušné kapitoly – XIII, odd. E položka 1 c) ve vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 % - 40 %, ale nesouhlasí s volbou dolní hranice procent. rozmezí, protože nedošlo ke zlepšení ani ke stabilizaci onemocnění. MRI vyšetření páteře spolu s EMG nálezem a klinickým vyšetřením potvrzují existenci oboustranného chronického radikulárního L5 a S1 syndrom, aktuálně s počínajícím paretickým postižením obou lýtkových i bércových nervů. Jedná se o FBSS syndrom, což je zkratka pro syndrom neúspěšné chirurgické léčby degenerativního onemocnění bederní páteře, takřka bez odezvy na kozervativní léčbu, a zatím bez indikace léčby chirurgické pro velký prostorový rozsah postižení – postiženy 3 etáže, pro torpidní projevy onemocnění trpí depresemi, pro které předepisována antidepresiva. Z těchto důvodů PK MPSV posuzuje takto: Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení, uvedené v kapitole XIII, odd. E položka 1 c) k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 % - 40 %. PK MPSV s argumentací výše volí bodový střed uvedené položky – 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění.   Tento stav (invalidita ve stupni I) byl zjištěn k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ po proběhlém námitkovém řízení, s trváním bez přerušení od data přiznání invalidity v roce 2005.   Kontrolní prohlídka stanovena po roce.“   13.                      Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 7. 12. 2022 ev. č.: SZ/2022/1636-PH-14 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. 14. Posudek Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze 7. 12 2022 považuje soud za posudek úplný, přesvědčivý a celistvý. O správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobkyně, jakož i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně proto není žádných pochyb.   15. Soud proto s ohledem na uvedené skutečnosti shledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a rozhodnutí žalované pro nezákonnost zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud rozhodl, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku.   16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyně žádné účelně vynaložené náklady nepožadovala.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 17. ledna 2023       JUDr. Marcela Rousková v.r. samosoudkyně