č. j. 13 Ad 2/2023‑ 34   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci žalobce:  Ing. J. V.    bytem x                                     zastoupený JUDr. Milenou Valouškovou, advokátkou                                     sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1 proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení                                     sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 12. 2022 č. j. X    takto:   I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 6. 12. 2022 č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II.     Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3 900 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce JUDr. Mileny Valouškové, advokátky. Odůvodnění:   1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 19. 8. 2022. Česká správa sociálního zabezpečení uvedeným rozhodnutím přiznala žalobci od 11. 1. 2022 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně dle ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 6. 2022 byl žalobce podle ust. § 39 odst. 1 a ust. § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. uznán od 11. 1. 2022 invalidním pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 45 %. 2. V žalobě žalobce konstatoval, že považuje rozhodnutí žalované za nesprávné, neboť dle jeho názoru měl být jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav posuzován dle ust. § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb, a přiznán invalidní důchod druhého stupně. Namítal, že se žalovaná nevypořádala s jeho námitkami a jeho zdravotní stav neposoudila komplexně se všemi důsledky na jeho pracovní schopnosti. Podle žalobce bylo napadené rozhodnutí vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. 3.  Ve vyjádření k žalobě žalovaná mimo jiné uvedla, že rozhodnutí ponechává na výsledku dokazování a úvaze soudu. 4. Pokud jde o věc samotnou,  pro danou věc jsou podstatné tyto dokumenty: rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 8. 2022 č .j. X, námitky žalobce ze dne 13. 9. 2022, žalobou napadené rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 6. 12. 2022 č. j. X. V soudním spise se pak nachází posudek Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 6. 4. 2023 č. j. : SZ/2023/344-PH-10. 5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobce požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 6. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. 6. Při jednání konaném dne 16. 5. 2023 setrvala právní zástupkyně žalobce na svých právních názorech a procesních stanoviscích, k závěrům posudku neměla připomínky ani právní zástupkyně žalobce ani zástupkyně žalované. 7. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba je důvodná. 8. Soud posoudil předmětnou věc takto: 9. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje 3 stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně. 10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občana pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“), avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. 11.   V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zjištění zdravotního stavu žalobce nechal vypracovat posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze. Posudková komise zasedajíc v řádném složení za přítomnosti lékaře s odborností interní lékařství podle povahy a charakteru zdravotního postižení žalobce mimo jiné uvedla, že: „x. Jedná se u něj o stav po amputaci levé dolní končetiny ve stehně pro stenozu arteria femoris com, vlevo s rozvojem kompartment syndromu levého bérce 19. 11. 2020 provedené následně po disekci aorty typu A dle Stanforda 12/2020. Šlo o stav po disekci aorty v celém jejím průběhu Stanford A 13. 11. 2020 s následnou náhradou ascendentní aorty protézou Vascutec Gelweave (počátek těsně nad chlopní, pokračování až do arteria iliacae communis I.sin., disekce truncus brachiocephalicus a arteria subclavia vlevo). Pooperační stav byl komplikován vznikem hemoragického šoku s MODS, provedena tracheostomie pro plicní selhání, dále došlo k renálnímu a jaternímu selhání a k paralytickému ileu (,,zauzlení“ střeva)k celkové sepsi a dalším komplikacím popsaným v dg. souhrnu. Dne 23. 12. 2020 byl pro reziduální disekci implantován hrudní stentgraft. Stav se postupně stabilizoval, po zhojení amputačního pahýlu absolvoval školu chůze na Rehabilitační klinice Malvazinky – šlo o pobyt na Rehabilitační klinice Malvazinky, Oddělení následné rehabilitační péče 13. 8. – 26. 8. 2021. Při přijetí kardiopulmonálně kompenzován, bez klinických známek infektu, poslechově šelest nad aortální chlopní. Samostatně zvládal chůzi s protézou, při sundané protéze s oporou dvou franc. holí, v terénu nebo na delší vzdálenost s oporou dvou trekových holí, bez poruchy sfinkterů. Rehabilitační probgram zvládnul bez komplikací dle individuálního plánu, došlo k úpravě svalové dysbalance a reedukaci pohybových stereotypů, při propuštění zvládal chůzi o protéze bez nutnosti dalších kompenzační pomůcky, stabilizoval se i duševní stav (v roce 2021 byl přechodně v péči psychiatra pro depresivní reakci na onemocnění). Nynější protéza po úpravě vyhovuje, trvale je přesto přítomen otlak a hematom pahýlu, trvají slabší fantomové bolesti. Přes poměrně dobrou toleranci protézy si ji doma sundává, což mu pomáhá i zvládání zaměstnání – pracuje v administrativě u původního zaměstnavatele s možností převážně pracovat doma – při práci na počítači ho ovšem navíc limituje již trvale bolestivé oslabení hybnosti palce a ukazováku pravé ruky. Dne 19. 1. 2022 předepsána ortopedická pomůcka – předloketní berle s vyměkčeným držadlem, s nastavitelnou výškou. Dne 20. 1. 2023 doporučena rehabilitace (Malvazinky) – ergoterapie pravé horní končetiny pro váznoucí jemnou motoriku a parestesie trvající od akutní disekce aorty – zatím bez většího efektu. Posuzovaný měl uznanou platnost DPN do 10. 1. 2022, další prodloužení nemocenských dávek již nepovoleno, protože se nedalo očekávat další zlepšování zdravotního stavu, vrátil se k původnímu zaměstnavateli, který povolil individuální režim při zvládání úkolů. Žádost o invalidní důchod uplatněna dne 15. 3. 2022. Projednáno Lékařskou posudkovou službou PSSZ Praha 22 dne 27. 6. 2022 se závěrem, že jde o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 45%. Den vzniku invalidity stanoven na 11. 1. 2022. Shodně posouzen i v následném řízení o námitkách.   PK MPSV posuzuje shodně s oběma posudkovými závěry.   Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti určeno zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, odd. B, položce 1, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50%.   Při prvoinstančním posouzení i při přezkumu v námitkovém řízení však vzhledem k předpokládané adaptaci na zdravotní postižení dané volbou zdravotně vhodného zaměstnání se podle § 4 odst. 2 citované vyhlášky snižuje tato hodnota o 5% a činí 45%. Jednalo se tak o zohlednění celoživotní práce posuzovaného administrativního charakteru, korelující s dosaženým středo i vysokoškolským vzděláním.   PK MPSV však s tímto snížením, pro které dochází ke změně invalidity II. stupně na stupeň I. nesouhlasí, a to z těchto důvodů: U posuzovaného k popsanému život ohrožujícímu onemocnění, což je prasknutí srdečnice – aorty v celé délce došlo při souběhu celotělového a stále trvajícího vrozeného postižení, kterým je porucha pojiva, představující hrozbu vzniku možného dalšího postižení, vzniklého při poruše cévní stěny – v daném případě šlo zřejmě o nadměrnou zátěž aorty při hypertenzní krizi. Onemocnění tak vyžaduje opakované kontroly krevního tlaku doma pacientem i při časových kontrolách kardiologem, několikrát musela být změněna léčba antihypertenzivy. Operace  ,,prasklé aorty“ byla dále provázena život ohrožujícím víceorgánovým selháním (ledvin, jater, plic, musela být zavedena trachestomie), dále vznikem septického stavu jednak urosepce, jednak sepse při kanylaci a dále vzniku fluidothoraxu. Finálně bylo jistě dosaženo na to, jak náročnou operaci podstoupil, velmi dobré stabilizace bez známek kardiopultmonálního selhávání, nicméně argumentace posudkových lékařů při např. poukázání na sporty, které posuzovaný po operaci provozoval, je zavádějící, internista toto nedoporučuje, protože přestavují větší zátěž jak celkovou (pro dušnost a vzhledem k uvedeným rizikům, včetně zákazu zvedání břemen nad 5 kg), tak amputačního pahýlu, kdy při větší zátěži vzniká rozsáhlý hematom. Posuzovaný v současné době vykonává práci administrativního charakteru, zaměstnavatel mu umožňuje vzhledem k tomu, že jde o dlouholetého a osvědčeného zaměstnance, práci víceméně úkolovou, převážně formou home workingu, nicméně i tato činnost je ztížena a zpomalena při práci na CT trvalou poruchou hybnosti prstů pravé ruky, související s léčbou základního onemocnění.   PK MPSV tedy snížení zjištěného 50% poklesu pracovní schopnosti při zařazení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu do kapitoly XV, oddílu B, položky 1 písm. b) přílohy platné vyhlášky podle uvedeného paragrafu nedoporučuje.   K datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.   Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50%, nedosahoval však více než 69%.   Datum vzniku invalidity stanoveno ve shodě s předchozím posudkovým závěrem na 11. 1. 2022. Kontrola nebyla doporučena.“   Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 6. 4. 2023 ev. č.: SZ/2023/344-PH-10 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50%, nedosahoval však více než 69 %.     12. Posudek Posudkové komise MPSV ČR v Praze z 6. 4. 2023 považuje soud za posudek úplný, přesvědčivý a celistvý. O správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobce, jakož i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce proto není žádných pochyb.   13. Soud tedy s ohledem na uvedené skutečnosti shledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a rozhodnutí žalované pro nezákonnost zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud rozhodl, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku.   14.  O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují náklady zastoupení žalobce advokátkou ve výši 3 000 Kč, což tvoří 3 úkony právní služby po 1 000,- Kč a související paušální poplatky v celkové výši 900 Kč (3 x 300 Kč) dle §§ 7, 9 odst. 2 a 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady řízení tak celkem činí částku v celkové výši 3 900 Kč.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 16. května 2023   JUDr. Marcela Rousková v.r. samosoudkyně