č. j. 13 Ad 25/2022‑ 34   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci   žalobce:  V. O.    bytem x   proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení                                     sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 8. 2022 č. j. X      takto:   I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 31. 8. 2022 č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 6. 4. 2022. Česká správa sociálního zabezpečení uvedeným rozhodnutím odňala žalobci ode dne 6. 5. 2022 invalidní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť dle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 2. 2022 již žalobce není invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Dle uvedeného posudku poklesla žalobci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. 2. V žalobě žalobce mimo jiné namítal, že žalovaná nesprávně zjistila skutkový stav věci, resp. jej nesprávně vyhodnotila. Žalovaná se řádně nevypořádala zejména s lékařskými zprávami a zdravotní dokumentací, nereflektovala zprávy doložené k námitkám a byla zjevně vedena snahou postavit své rozhodnutí čistě na tom, že žalobce začal vykonávat práci, ačkoliv se jeho zdravotní stav nijak fakticky nezměnil. Naopak ošetřující lékař uvedl, že lze předpokládat zhoršení potíží žalobce a další omezení hybnosti, nevyloučil ani další operaci. Tyto informace však žalovaná podle žalobce přechází a prakticky nijak neodůvodňuje. 3. Ve vyjádření k žalobě odkázala žalovaná na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhla důkaz posudkem posudkové komise MPSV ČR (dále též „PK MPSV ČR“). Nadále však trvala na svém rozhodnutí. 4. Pokud jde o věc samotnou, jsou pro ni podstatné tyto dokumenty: rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 4. 2022 č.j. X, námitky žalobce ze dne 11. 5. 2022, žalobou napadené rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 31. 8. 2022 č.j. X. V soudním spise se pak nachází posudek Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 23. 2. 2023 ev. č.: SZ/2022/2731-PH-9. 5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobce požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 23. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. 6. Při jednání konaném dne 28. 3. 2023 k závěrům posudku neměla připomínky zástupkyně žalované. Žalobce se z neúčasti při jednání omluvil. 7. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba je důvodná. 8. Soud posoudil předmětnou věc takto: 9. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje 3 stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně. 10.                      Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občana pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. 11.                      V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zjištění zdravotního stavu žalobce nechal vypracovat posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze. Posudková komise zasedajíc v řádném složení za přítomnosti lékaře – odbornost fyziatrie a rehabilitační lékařství podle povahy a charakteru zdravotního postižení žalobce mimo jiné uvedla: x. V této profesi pracuje sice na plný pracovní úvazek, ale často bývá pro zhoršení pohybového postižení v pracovní neschopnosti – vloni 2 měsíce a 1 měsíc. Vertebrogenní bolesti vnímá již od puberty. K zatížení páteře došlo v rámci stavu po lehké formě dětské mozkové obrany s monoparézou pravé dolní končetiny a jejím zkratu o necelé 4 cm (nosí podpatěnku). Od roku 2013 invalidizován pro vertebrogenní postižení ve stupni I. V roce 2015 operován – provedena stabilizační operace pro degenerační instabilitu L4/5, pro spondylolistézu s generalizovanou profuzí disku v této etáži 11/2015, rok pociťoval zlepšení, ale poté návrat potíží v plném původním rozsahu, přidaly se bolesti kyčlí v rámci coxartrozy I.-II. stupně v terénu coxa valga bilat. Po vrozené dysplazii kloubu a bolestivost pravého ramene při lehkém impingement syndromu šlachy m. supraspinatus. Dále nedokonalý došlap na plosku pravé nohy pro Mortonovu metatarzalgii. Typ bolestí je smíšený s neuropatickým podílem, dochází k rozvoji lehkého paretického postižení pravé dolní končetiny se známkami polyneuropatie. Ke kulminaci dochází od cca roku 2020, kdy se přechodně pohyboval s oporou dvou francouzských holí. K opětovnému zlepšení dochází po hospitalizaci na klinice rehabilizačního lékařství – po úpravě kontinuální analgoterapie a zahájení fyzioterapie a fyzikální léčby hlavně magnetoterapie, mobilizaci plosky nohy, nasazení Pregabalinu a především – po zařazení do programu intervencí algeziologického stacionáře. Série kaudálních tlakových blokád prováděna na oddělení léčby bolesti ulovila o 50 %. Došlo ke zlepšení stereotypu chůze, se schopností zatížit levou dolní končetinu. Dne 25. 2. 2022 provádí posudkový lékař PSSZ Praha 10 plánovanou KLP invalidity se závěrem, že posuzovaný již není invalidní ani ve stupni I. s tím, že došlo ke stabilizaci se schopností vykonávat fyzicky vhodnou práci v plném pracovním úvazku. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení, uvedené v kapitole XIII. Odd. E pol. 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. PK MPSV zařazuje zdravotní postižení do téže kapitoly, oddílu 1, položky, ale pro středně těžké funkční postižení dané pooperačním stavem páteře se vznikem FBSS syndromu s delšími komorbiditami, spatřuje pokles pracovní schopnosti nikoliv na dolní hranici procentuálního rozmezí, ale ve středu dané položky 35 %. Lékaři (neurolog, praktický lékař, algeziolog) uvádějí, že pacient je plně dependentní na analgetických zákrocích (opakovaně aplikovány tlakové kaudální blokády) včetně pokračující analgetické farmakoterapie. Plné pracovní zatížení ve stávající profesi nepokládají za vhodné. PK MPSV posuzuje k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ (31. 8. 2022) po proběhlém řízení o námitkách takto: Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení, uvedené v kapitole XIII, odd. E pol. 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 – 40 % - PK MPSV volí 35 % pro danou položku vzhledem k dalším komorbiditám, které jsou jistě samy o sobě lehkého stupně, ale vertebrogenní postižení výrazně potencují (vadná zátěž při zkratu dolní končetiny po mozkové obrně, parestesie při polyneuropatii či bolestivé kyčelní klouby a bolesti přednoží). Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Takto posuzuje v návaznosti na přerušení při předpokládaném zániku invalidity, bez stanovení kontrolní prohlídky.“   12. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 23. 2. 2023 ev. č.: SZ/2022/2731-PH-9 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49 %. 13. Posudek Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 23. 2. 2023 považuje soud za posudek úplný, přesvědčivý a celistvý. O správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobce, jakož i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce proto není žádných pochyb.   14. Soud s ohledem na uvedené skutečnosti shledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a rozhodnutí žalované pro nezákonnost zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud rozhodl, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku.   15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, žádné náklady však neúčtoval, žalovaná ve věci úspěšná nebyla.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 28. března 2023     JUDr. Marcela Rousková v.r. samosoudkyně